- Železnice •
- Dopravci •
- Vodní doprava •
- Voda
Z Austrálie přes Rotterdam, po Labi do Děčína a dál vlakem do Ostravy. ČD Cargo zkouší nový model přepravy uhlí
Plavba uhlí po Labi může být variantou pro případ výluk na trati do Německa.
Nákladní železniční dopravce ČD Cargo se svým obchodním partnerem zkouší nový způsob, jak k zákazníkům na Ostravsku přepravit černé uhlí z Austrálie. Nově ho na koleje překládá až v Děčíně namísto některého z evropských přístavů.
Černé uhlí se postupným útlumem těžby v OKD stále častěji dováží z různých koutů světa. Vedle polských šachet hraje prim také zámořské černé uhlí, které připlouvá do celé řady evropských přístavů. „S našimi partnery nejčastěji zajišťujeme vozbu černého uhlí z polských přístavů Gdaňsk, Štětín, z nizozemského Rotterdamu, ale výjimkou není ani slovinský Koper, nebo nebo chorvatský přístav Rijeka/Bakar,“ říká předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth.
Jde o nový způsob využití dvou různých módů dopravy i pokus, jak oživit děčínský přístav. Od rána probíhá v přístavu společnosti Česko-saské přístavy, tedy v Děčíně – Loubí překládka uhlí, kterou po Labi přivezla z Rotterdamu loď Bohemia rejdaře EVD. Plula po Rýnu, Středoněmeckém kanálu a Labi. Celkem jde o 1 300 tun.
Test pro případ výluk podél Labe
Oproti přepravě už z Rotterdamu vlakem je nový způsob pomalejší, ale mohl by být levnější. ČD Cargo ho zkouší i z jiného důvodu: kvůli možným komplikacím s omezenou kapacitou dopravy po trati podél Labe mezi Německem a Českem. Správa železnic a DB Netz zde opět chystají sérii výluk, kvůli které bude provoz omezen. Zejména nákladní dopravci dlouhodobě upozorňují na to, že jeden kapacitní přechod do Německa nestačí a tlačí na modernizaci dalších tratí k německým hranicím.
Černé koksovatelné uhlí není určeno pro teplárenství ani energetiku. Jedná se o metalurgické koksovatelné uhlí a koks je pak nezbytnou surovinou pro výrobu surového železa a následně oceli. Černé uhlí v ocelářství zatím nemá plnohodnotnou náhradu. „I ambiciózní cíle ‚green dealu‘ lze splnit jen díky celé řadě investic za použití oceli – nové decentralizované zdroje energie, úsporné budovy, elektromobility a dalších. Ocel je pak patrně také jediný 100% recyklovatelný materiál, a i v přepravách tohoto recyklátu (železný šrot) je železnice aktivní,“ dodal Tóth.
„Dosud jsme zákazníkům vozili uhlí přímo z Rotterdamu. Je to první vlaštovka, pokus, jak z části alternovat letos plánovanými výlukami omezený železniční úsek Děčín – Bad Schandau a případně i výluku v samotném přístavu. 1 300 tun není mnoho na koridorový vlak, ale je to test. S naším obchodním partnerem po realizaci sedneme a budeme vyhodnocovat technologii i skutečnou ekonomiku vozby. Rozhodně to nebude mainstreamová záležitost, ale jako doplňková varianta, jak navýšit kapacitu našich služeb. Může to být zajímavá funkční alternativa,“ doplnil Tóth.