Výstavba nejdelšího slovenského tunelu možná začne ještě za Ficovy vlády, vyjde na 37,5 miliardy korun
Tunel Karpaty má měřit téměř 12 kilometrů. Průjezd by mohl být zpoplatněn.
S výstavbou nejdelšího slovenského tunelu Karpaty, a tedy i dokončením obchvatu Bratislavy, by mohl pomoci nedávno přijatý zákon o mimořádných opatřeních pro strategické investice a výstavbu sítě TEN-T. Uvedl to slovenský ministr dopravy Jozef Ráž, podle kterého je tunel Karpaty velmi podstatnou stavbou.
„Pokud bude tento tunel zařazený mezi strategické investice, tak si zde opravdu dokážeme pomoci a umíme urychlit jeho přípravu. Vůbec není vyloučené, že pokud ještě budeme ve funkci na konci standardního volebního období, tak možná s výstavbou začneme,“ řekl Ráž.
Přes PPP projekt cesta nevede
Co se financování týče, tak tunelové stavby nejsou podle Ráže vhodné pro PPP projekty. Jako příklad uvedl Norsko, kde se vybudované tunely zpoplatňují mimo standardní sazby, tedy řidiči platí za průjezd.
„Toto je podle mě cesta. Takto se zaplatily všechny podmořské tunely v Norsku i na Faerských ostrovech. Nevylučujme, že i takto by šel tunel Karpaty postavit. Za průjezd by si mohl platit jen ten, kdo přes něj pojede, a to samostatným poplatkem mimo dálniční známku,“ dodal Ráž.
Úleva pro Bratislavu
V projektu tunelu Karpaty je aktuálně připravena studie proveditelnosti a čeká se na právoplatnost hotového posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Připravit se ještě musí multimodální studie, kterou si vyžádal slovenský Útvar hodnoty za peníze (ÚHP).
Ráž si myslí, že všechny dálnice jsou podstatné pro rozvoj ekonomiky a je zastáncem vybudování celé dálniční sítě v plném profilu. Konkrétně tunel Karpaty by mohl v budoucnu odlehčit dopravě v hlavním městě Slovenska.
„Celé Slovensko, které by jelo přes Bratislavu směrem na Česko, by už nemuselo zajíždět do města. To znamená, že by jej objelo kolem po obchvatu a zamířilo rovnou na Česko. Ušetří se čas i intenzita dopravy v Bratislavě,“ uzavřel Ráž.
Téměř 12 kilometrů dlouhý tunel má být nejdelším na Slovensku. Vznikne na trase Rača – Záhorská Bystrica. Navrhovaná varianta má splňovat původní předpoklad vedení dálnice D4 jako velkého dálničního okruhu kolem Vídně a Bratislavy. Náklady na výstavbu jsou odhadovány přibližně na 1,5 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 37,5 miliardy korun.
Začátek řešeného území se nachází severovýchodně od bratislavské Rače, vyústění se plánuje severozápadně od obce Marianka. Úsek dálnice má končit v mimoúrovňové křižovatce Záhorská Bystrica, kde se napojí na úsek Stupava Jih a křižovatku dálnic D4 a D2 vedoucí od Brna.