Výstava připomíná 50 let Nuselského mostu. Měl být původně ocelový
Nuselský most, návrh. Pramen: ČKAIT
„Je velmi pravděpodobné, že vydrží déle než dalších 50 let,“ říká jeden z autorů Nuselského mostu.
„Je velmi pravděpodobné, že vydrží déle než dalších 50 let,“ říká jeden z autorů Nuselského mostu.
technicky fajn, nicmene koncepcne jako soucast severojizni magistraly je most velky preslap.
Spoluautor návrhu M. Sůra – tam je nějaký vztah k majiteli tohoto serveru?
Nevím o tom:-)
Zatěžkávací zkouška s pomocí tanků není ve světě nic neobvyklého. Nicméně při stavbě mostu Groussherzogin-Charlotte-Bréck v Lucembursku došlo k lehce trapné situaci. Když inženýři začli plánovat zkoušku a počítat kolik jakých tanků by na ten most mohli poslat, tak jim bylo oznámeno, že Lucembursko žádné tanky ani nic podobného nemá. Nakonec musela pomoct armáda sousední Belgie.
Připadá mi to jako urban legend… Tohle by inženýr věděl, jestli armáda má nebo nemá tanky, protože lucemburská armáda je zkrátka pověstná tím, že je malá.
K tomu testu došlo, 12 belgických tanků M48 Patton, ale předpokládám, že plánovaně.
Skoda, ze z metra neni videt na Prahu a nuselske udoli… byl by to zajimavy pohled…
Nuselský most nemusel projít žádnou větší opravou. Uff, ty výluky Metra C byly teda proč? Tohle točila TSK ve spolupráci s Kubrickem? https://www.youtube.com/watch?v=VfSoBPn1ryE
Teda když ponechám stranou, že Stanley be ten most nechal zrekonstruovat, aby natáčení vypadalo opravdu reálně.
Nicméně roznášecí rošt není součástí konstrukce mostu, ale volně vložená ocelová konstrukce na mostu nezávislá (součást kolejového lože to však také není).
Pomocná nosná konstrukce, dalo by se říct.
Ten rošt je tam proto, že se nepředpokládalo použití velmi těžkých vagonů sovětského metra. Proč jsme si nemohli vyrobit svoje, výrazně lehčí vagony, je jiná kapitola a historie.
Nuselák byl hlavně dimenzován ještě na podpovrchovou tramvaj, a k jeho zesílení muselo dojít už kvůli samotnému rozhodnutí stavět plnohodnotné metro bez ohledu na výběr dodavatele vozidel.
Ohledně případného dodání vozidel tuzemské výroby to bylo ve výsledku celkem jednoduché. V Československu absolutně nebyly jakýkoliv volný kapacity na výrobu potřebného počtu jednotek. Ostatně, ČKD bylo naprosto přetížený a výroba jela v hodně nevyhovujících podminkách.
No, návrhy tady byly ale pak vedení strany a státu rozhodlo o nákupu sovětských vozidel. Spíš pak bylo zajímavější že při návrhu nových vozů padl i návrh na kratší a tím pádem lehčí vozy (myslím ze měly mít 3 dveře místo 4). Ten ale neprošel.
Ano, finální rozhodnutí udělala vláda, nicméně hlavním iniciátorem tlaku na nákup sovětských jednotek byl pražský dopravní podnik.
Tak oni měli své neblahé zkušenosti s dodávkami tramvají, kdy ČKD dost na český trh dlabalo. Tuším se ucházel i nějaký švédský model, ale tehdy by určitě vláda nenechala pustit nedostatkovou zahraniční měnu.
ČKD hlavně dlabalo na stavbu nové továrny. Získali kšeft století – výrobu tramvají pro celý východní blok, ale po celou dobu vše improvizovaně lepili ve stoleté Ringhofferově továrně a na přilehlých dvorkách. Jelikož byl export přednější, nedostatek moderních, ale i jakýchkoliv tramvají pro ČSSR, a související úpadek a rušení tramvajových provozů, byl toho důsledkem.
Nejenže v ČKD neměli kapacity, ale ani vývoj nestíhal. V době kdy by už měla nabíhat sériová výroba, měli jen dva prototypy. Spíše jen technologické demonstrátory, neboť by vlaky by v této podobě ani pod zem vyjet nemohly. Měly nedostatky ohledně požární bezpečnosti s použitými materiály. Ani neexistovalo nějaké tuzemské zabzař.
Ano. Upřednostnění sovětských jednotek lze rozhodně považovat za opodstatněné. Celkem snadno si lze navíc představit, že jakékoliv ohrožení zahájení provozu vlivem nedodaných, nebo nespolehlivých vozidel by byla politická sebevražda, kterou nechtěl nikdo riskovat.
Velkoprojektant pan Kocurek (kolejář, mostař, tunelář, dopravní technolog, zabezpečovák na železnici i silnici), rozvážející rohlíky, se zase chtěl vytáhnout a ono ejhle. Prosím Vás, už to nehulte a nevyjadřujte se ke všemu, když o tom víte kulový…
Dovolím si jen uvést, že zatěžující tanky byly z 2. tankového pluku z Rakovníka (součást 1. tankové divize se sídlem ve Slaném).
Zajímavé. Ocelový most by se nehodil, byly by vidět vlaky metra. A v případě železničního mostu na Výtoni je to přesně naopak.
Ten Most je více jak sto let starý a není nad žádnou budovou . Jako vy asi nebudete bydlet v podkroví že ? 🤣
Vyšehradský most je více jak sto let starý a je nad Vltavou . Ne nad domy . Vy asi bydlet v podkroví nebudete že ? 🤣
Jen pro upřesnění: Pražský projektový ústav měl vždy zkratku PPÚ (můj otec tam pracoval 40 let) jak lez logicky i odvodit nikoliv PÚDIS (ta je zkkratka pro Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb), pokud to opravíte i ve článku budu rád.
Kdyby si někdo chtěl prohlédnout i další historické návrhy, pěkně je to zpracované zde:
https://vysehradskej.cz/nuselsky-most-navrhy/
Poněkud temnější, avšak taktéž zajímavá historie mostu pak zde:
https://vysehradskej.cz/nuselsky-most-sebevrazi/
A vlastní článeček si vysloužila i opěrná zeď pojatá jako umělecké dílo:
https://vysehradskej.cz/stanislav-kolibal/
Tak snad se nedoziju toho, jak se bude bourat. To bude zajimavy.
Možná by stálo dodat, že konstruován byl pro podpovrchovou tramvaj a pro vozy metra musel být tubus vyztužen ocelovou konstrukcí.
To je pravda. Občas se objevuje historicky nepřesná interpretace, že most musel být zesílen přímo kvůli nákupu Ečs, a kdyby se koupily R1, nic by se zesilovat nemuselo.
Tím vyztužením myslíte ten rošt, který měl rozkládat zatížení z těžkých souprav metra? Nakonec se ukázalo, že dělá víc škody než užitku a právě díky vysoké zátěži metra byla potřeba rekonstrukce mostu. Vždyť se hovořilo i o zastavení provozu metra a náhradní dopravě, takže ta oprava pouze nenosných povrchů se mi nějak nezdá.
Otázka je, zda by most bez vyztužení tubusu mohl vůbec zátěž metra nést, když byl navrhován pro podpovrchovou tramvaj. Zátěž ocelových souprav Ečs a 81-71, ne hliníkové Škoda.
Hliníkové vozy Škoda a v Praze ? To asi těžko . Když už , tak ČKD / Siemens .
Hliníkové vozy Škoda a v Praze ? Soupravy které jezdí na lince C jsou ČKD/Siemens .
Nedělá víc škody než užitku. Podlaha mostu to neunese, unesou to tažné prvky ve stěnách, k nimž to vynáší zátěž.
Jako dítko jsem z Nuselského údolí sledoval, jak stavba mostu pokračuje, později z okna u babičky na Pankráci koukal i na ty tanky.
Na té Pankráci jsem chvilku i žil, ale už by mne tam nikdo nedostal. Žít u magistrály je fakt za trest.
Asi i proto jsem svému rodnému městu utekl na Šumavu…
Doktor Vítek je mezi stavebními inženýry opravdová legenda. A jeho knihy taky rozhodně stojí za to.
je vidět, že mosty umíme a perfektně, ale proč se nestaví takhle všude? někde už musí vyměnovat most už po 30ti letech, nebo i kratší době, tak so je teda špatně? To je takový problém je jednou postavit tak aby vydrželi? Tady je příklad, že to jde.
Tak zrovna nuselák už se opravoval. To pak vydrží
Ono to bez velké údržby nevydrží tolik jak je napsáno v článku. Už v roce 1997 se dělala oprava ocelového roštu pro metro a v letech 2012-17 probíhala velká oprava včetně sanace betonových částí spodní stavby a nosné konstrukce. Odhadovaná životnost po ní byla 20-25 let, což znamená kolem roku 2040 další velkou opravu.
Kvalita dnešních staveb už ale nijak neovlivní normalizační šlendrián. Jednou tam cement chybí, tak už ho nedodáte, ani kdybyste posledních 10 let stavěl sebelebší mosty.
Zajímavé, že tady ten „normalizační šlendrián“ už 50 let stojí a dle citace v článku prý má ještě dalších více než 50 let před sebou…