Vysokorychlostní vlaky skončí v poli za Bratislavou, vznikne tam nová stanice
Bratislava hlavná stanica. Foto: ŽSR
Ve městě Stupava má vyrůst koncové "servisní nádraží", které uvolní kapacitu na hlavní stanici.
Ve městě Stupava má vyrůst koncové "servisní nádraží", které uvolní kapacitu na hlavní stanici.
To okoopírovalií u cajzlů, nebo v Brně? Po přečtení diskuse jsem si uvědomil, že situaci ve Vídni znám daleko lépe než v Přešpurku. Zajímavé postřehy by možná stálo za to doplnit mapkou.
Pan synáčik minister asi zvážil priemernú rýchlosť výstavby podobných projektov na slovensku a je mu jasné že to bude dokončené tak za 100 rokov a vtedy by tam už namiesto polí mohlo byť nejaké predmestie Bratislavy, alebo možno len hľadajú miesto kam deponovať všetky tie vlaky čo dorazia od východu krajiny, aby sa zvýšila kapacita na hlavnej, niečo ako ONJ, kto vie 🙂
Hmm, a nie je tá stanica v Stupave preto, lebo sa tam potiahne VRT z Břeclavi a za Stupavou odbočí cez novú spojku do Marcheggu? Myslím si že rakúšania nebudú budovať žiadnu VRT, majú vlastné trate s Vmax 220 km/h. to im v pohode bude stačiť…..
Myslím, že ne. VRT končí v Zaječí, dál už klasika (sjezd) na 230 km/h do Břeclavi. Na Rakouské straně už naštěstí přehodnotili plány a modernizují Vídeň – Břeclav na přijatelných 230 km/h. Vzhledem k souběhu dálkové, nákladní i regionální dopravy a dostatečné kapacitě není třeba (ekonomiky efektivní) z Břeclavi do BA vyšší rychlosti.
Naopak už těch 230 km/h bude hodně velké „rozevření rychlostních nůžek“ – zejména když by S-Bahn do Gänserndorfu měl jezdit v 15min. intervalu.
Ostatně srov. s úsekem Brno – Hrušovany u Brna (a to tam je „jenom“ 160 km/h).
Otazkou zostava co je vacsie scifi? Star Wars, Star Trek alebo plany slovenskeho ministra dopravy…
to, co chce spolek Nebourat!
Ešte pretečie veľa vody Dunajom, než z toho niečo bude. Ak vôbec. Ostávam skeptický. Všetky stavby naberajú brutálne meškanie. Poondiatych 3,62 km z Devínskej Novej Vsi po Moravu mali dokončiť do polovice decembra a už čítam, že sa to presúva na 2. kvartál 2025. Ako keby od marca nemali viac než dosť času. Práce sa tam vlečú nenormálne. Hanba!
Hned mám menší deprese z toho, že bydlím v Brně a co se tu děje, když slyším tyto zprávy z jihovýchodu. Oba nás tak může hřát, že v tom nejsme sami. 🙂
Vzhledem k předpokládané délce slovenské „VRT“ sítě naprosto nechápu proč plánují servisní středisko.
A pokud už plánují nějakou stanici BA západ, tak proč ne na spojnici z Vídně, resp. od Brna?
A pokud jste četli rozhovor s GŘ ZSSK Alexandra Sako (časopis Reportáže z průmyslu 6/2024), tak ten uvedl, že v současnosti se dokončuje další Studie proveditelnosti, která by měla být zveřejněna v 12/2024 a dát odpověď jak dál v ŽUBratislava, včetně přesunu nebo zbourání a rozšíření kolejiště stávající hlavní stanice. A o BA západ ani „ň“.
To servisné stredisko bude pre diaľkové vlaky z celého Slovenska, ktoré v súčasnosti končia na Hlavnej stanici
V tom případě to dává smysl.
Na mě to trochu působí, jako by věcně již dávno potřebné „západní odstavné nádraží“, logické s ohledem na převahu vlaků končících od (severo)východu, pouze zkusili „zarámovat“ vizí VRT. Což asi je v pořádku, ten uzel to fakt potřebuje. Teda pokud bude zkapacitněn úsek přes Lamač, aby se jen kapacitní problém nepřesunul o kousek vedle. Vyřešit tím příměstský směr, který je dnes komplet na silnici, asi taky proč ne.. 🙂 Každopádně kdyby fakt mělo někdy dojít na dvojí zastavení VR vlaku, tak by to bylo velmi podivné (když se tak neděje dokonce ani dnes s vlaky a na trati, kde by… Číst vice »
Ono se to ještě hodně změní.
A co se vlastně na tom servisním středisku bude s těmi vlaky dělat?
Protože, kdyby to sloužilo ke každodennímu ošetření, čištění, vyprázdnění a vyzbrojení, tak to úsek přes lamač nemůže kapacitně stíhat.
Takové umístění servisního střediska by bylo dobré, kdyby byl tunel z BA Nové stanice pod kopcem Kamzíkem.
Pan ministr by mohl být slušným komikem. Minul se povoláním.
V rodině by na to měl předpoklady.
„pro zastavování vysokorychlostních vlaků ze zemí V4.“
Takže vlak z Berlína má asi smůlu?
On asi vlastně stejně pojede do Vídně a ne do nacionalistického skanzenu, ve kterém nejsou schopni napsat slovní obrat okolních krajin, nebo států EU. Samozřejmě zaplatit to z EU chtít budou …
najprv by som si naštudoval problematiku a názvoslovia ,aby človek nebol za vola.
https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/371-15_miroslav-garaj-zsr-aktualny-stav-pripravy-studie-vrt-v4-na-slovensku.pdf
Na té stránce č. 5 jsou zajímavé údaje. Brno – Břeclav uvedena doba jízdy 30 min., přitom s VRTkou to bude méně.
A Břeclav – Ostrava nalajnováno přes Otrokovice, přesto však prý za 75 min. mezi těmito městy.
zato z Bratislavy do Břeclavi za 30 min. – no jsem zvědav. 🙂
Já mám pocit, že při troše štěstí a s dnešní technikou jde udělat Brno- Břeclav za něco málo přes 15 minut ( v laboratorních podmínkách)
Počítá se s upgradem KFNB na 200 km/h? Protože pak by mi moc nedávalo smysl tahat vlaky z AT do PL a opačně přes Brno.I na Ferdinandce jsou významné body zájmu.
Prezentace absolutně nicneříkající, graficky podprůměrná, celkové vyznění amatérské. Ale jo, k zasmání dobrý.
Hlavne nerozumiem, prečo sa vôbec v súvislosti s VRT počíta s traťou Viedeň Marchegg BA, a že to pri Stupave vôbec spomínajú ako nejakú možnosť.
Veď predsa napojenie na západ je už teraz jasné: Wien hbf, Wien Flughafen, Flughafenspange, Bratislava-Petržalka. Výhodou je že na Slovensku sa nemusí položiť ani meter trate na to, aby to fungovalo relatívne slušne.
Výhodou Slovenska je, že napojení Bratislavy do OKOLNÍCH ZEMÍ ( nejenom zemí V4!) nebude asi moc náročné. Vídeň je kousek …
No do Petržalky je potrebné priviesť dve koľaje zo smeru Viedeň a bolo by vhodné zrekonštruovať trať Petržalka – Hlavná stanica s rozumnými parametrami…..
Jaké jsou vůbec plány na Slovensku s VRT? A pokud nějaké jsou, na jaké úrovni přípravy jsou ve srovnání s námi?
Děkuji všem znalým za odpověď 😉
(kdyby ten dotaz byl náhodou dvakrát, tak se omlouvám)
No nejsou. Je v plánu akorát vylepšit tratě Bratislava – Štúrovo a Bratislava – Kúty na 200 km/h. Do Kút se mělo už stavět, ale nějak to vázne. Je to logické, kromě Bratislavy na Slovensku není žádné dost velké město, aby se skutečná VRT vyplatila. Bratislava je sice na cestě z Budapešti do ČR/Polska/Německa, akorát vedle je Vídeň a VRT z Budapešti se vyplatí spíš do Vídně.
A jako plnohodnotná VRT mezi Budapeští a Vídní se nevyplatí právě přes Bratislavu – https://mapy.cz/s/gaferujedu ?
Jen je trochu problém, že OBB v Rakousku nestaví plnohotnoté VRT na 320km/h a neprovozuje naklápěcí vysokorchlostní trakční jednotky, ale staví tratě tak do 220km/h, které využijí netrakční jednotky Reil/Neigh jet s řídícím vozem na jednom konci a hnané na druhém konci připojenou lokomotivou Taurus azejména novější Vectron.
Na maximálku 220-250 km/h nestaví jen Rakušané (Koralmbahn), ale i Němci (viz Ulm – Stuttgart). Už zjistili, že na vyšší rychlosti je to příliš drahé nejen investičně, ale i provozně. Aerodynamický odpor roste s kvadrátem rychlosti a platit za jízdenku o polovinu víc, aby místo hodiny jel 50 minut, se nikomu moc nechce.
Na VRT Norimberk – Ingolstadt (300 km/h) se platí o polovinu víc?
(S ostatním docela souhlas, ale zarazilo mě info o té jízdence.)
Tak ať se všechny 3 státy domluví a vedou ten vlak přes Rajku, což by byla zastávka „Bratislava-jižní přechod“ 😁
DNV – Zohor se v první koleji betonují patky pro trakční vedení.
DNV – Lamač probíhá výměna kolejnic.
Jen musíme doufat,že nebude scénář modernizace jako od Kútů po státní hranici.
V Bratislavě a v Budapešti mají tzv. „východní“ VRT. Tzn. max 230 km/hodinu. A to není vtip nebo sarkasmus. To je reálný plán.
Dokonce i VRT z Vídně do Budapešti přes Mošon bude mít jen 200 až 230 km/h.
Kdy se dalo mezi městy jezdit průměrnou rychlostí alespoň 200 km/h, tak by mi to vůbec nevadilo. Mezi Vídní a Budapeští by to znamenalo jízdní dobu něco přes hodinu, čili zhruba polovinu dnešního času.
Z Vídně do Budapešti je to 220 km a pokud to má ještě v půlce cesty zastavit v Györu, tak by maximálka 320 km/h oproti 200-230 km/h ušetřila jen 8-10 minut na každém úseku (cca 35 minut místo cca 45 minut) za cenu podstatného zvýšení nákladů.
Žádné. Slovensko má ve víceméně koridorových parametrech jenom trať Bratislava – Žilina, chybí tedy i spojení ve slušných parametrech i do druhého největšího města Košice. Nějaké myšlenky na VRT jsou tedy velmi daleko.
Tak vzhledem k tomu, že se už hezkých pár let jezdí mezi Lanžhotem a Kúty po jedné koleji a práce se stále hýbou kupředu tempem ochrnutého hlemýždě, že až k Devinske Nové Vsi se jede kolem stovky s občasnými propady až na 5 km/h, že tunely před hlavnou stanicou se místo pořádné rekonstrukce „záplatují“, že u Šaly je most s podemletym pilířem a jednokolejným provozem 10km/h, který se může každým okamžikem zavřít/zřítit a že celkově trať Brodské státní hranice až Štúrovo státní hranice je totální padesátkový skanzen, přijdou mi plány na „vysokorychlostní nádraží“ v Blavě poněkud předčasné…
Možná je to na teoretické úrovni „tunel z Budějovic do Jugoslávie“ blahé paměti 🙂
Stejným šnečím tempem jde i Čadca – hranice. Ale třeba tam pak budou mít vyšší rychlost, než my (>100)
Úsek Státní hranice Čadca je časově dle plánu. Rychlost se avizovala že bude 120. Když to skončí mělo by se pokračovat na Čadca Krásno nad Kysucou. Na k report net jsou v sekci tratě 320 čerstvé fotky. I z nových tří medvědích tunelů…
Pardon za offtopic, ale rád bych vám poděkoval za vytrvalou dokumentaci stavebních prací, nejenom tam.
Vcelku presné, až na tie tunely v BA, tie sú komplet zrekonštruované.
Napr. https://www.tucon.sk/project/rekonstrukcia-bratislavskeho-tunela-c-2/
No hurá, alespoň něco.
Jaké jsou vůbec plány na Slovensku s VRT a pokud jsou, jaká je úroveň jejich přípravy ve srovnání s námi?
Díky všem znalým za odpověď. 😉
Bratislava by potřebovala tunel pod Dunajem a centrem, který by na jedné straně spojil tratě z Vídně a Budapešti (na pravém břehu Dunaje) a na druhé straně do Prahy a do slovenského vnitrozemí.
Keby spočítame súčet megalomanských plánov všetkých infraštruktúrnych projektov, ktoré ohlásil tento synáčik pomýleného speváka, tak by sme sa dostali na čiastku, ktorú by neutiahol ani rozpočet Nemecka. To len toľko k tým jeho šialeným plánom.
Dává ta poloha nějaký smysl? Není lepší to postavit na východ, jihovýchod od Blavy nebo na rakouské straně? 😀
BA už koneckonců napojení na VRT má. Jmenuje se to Wien Hbf.
Wien Hbf to je na VRT ještě dost daleko. Ta začíná až v tunelu za Haderdorfem.
Myslíte, že bude dřív tato nová stanice „Bratislava-západ“, nebo naše VRT Jižní Morava?
Bojím se, že než bude Bratislava-Západ, tak VRT Jižní Morava už bude prodělávat první rekonstrukci.
To je podobný problém, jako ten s tunely. Bude dřív Berounský nebo Krušnohorský. Čím dál víc se přikláním k tomu, že nebude ani jeden.
VRTky v ČR by měly úplně krásně spolknout 100mld ročně po 10let. To dělá na jednoho pracujícího občana 1500 měsíčně. I zvýšení poplatků za televizi je docela téma…
Výstavba VRT ale občanům sama o sobě daně nezvýší (max. zvýší schodek nebo utlumí jiné výdaje).
Zato koncesionářské poplatky jsou samostatná položka placená občany napřímo (P. S. i tak považuji diskusi o pár desítkách Kč měsíčně „navíc“ za… nadsazenou)
Jenže on je problém v tom, že v té (České) televizi není doslova vůbec nic. Proto, pokud by mi zvýšili například poplatek za odpad o pár desetikorun (a pak to potají dali české televizi) , tak nebudu říkat nic. Ale za tu televizi to teda i já skřípu zubama jak sviňa.
Tak diky, ze vime, s kym mame tu cest…
Pokud je CT bez obsahu, tak fakt nevim, jak hodnotit komercni konkurenci….
Ono ale není nic v žádné televizi 😉
Což je dnešní rozpočet SFDI, přičemž nových dálničních staveb za 5 let už moc nebude. Co se zahájí příští rok, to už bude za 5 let hotové.
S bagry problém není, jen jim musíte říct kde a jak hluboko.
Rozpocet SFDI je cca 150 mld. Do zeleznic jde cca 70 mld. Blby je, ze oproti RSD to na zeleznici neni videt.
Jen u dálnic nemusíte dělat sdělovačku, zabezpečovačku, trolejové vedení, napájecí stanice, peróny a řadu jiných, u železnice nezbytných věcí, a přesnost tam stačí na decimetry, zatímco u dráhy na milimetry. Proto silnici umí postavit každý, kdo má otvor pod páteří, ale kompletní železnici jen málokdo. Bagry zvládnout jen násep a zářez.