Vyrábí originální elektrokola a cargo vozíky. Stavíme na poctivé řemeslné tradici, říká zakladatel E-CAFE BIKE
Elektrokolo E-CAFE BIKE s cargo vozíkem. Pramen: E-CAFE BIKE
V České republice se mikromobilita rozvíjí podstatně pomaleji než v západních zemích, jako je Benelux, Francie nebo Německo.
Taky vám to vzdáleně připomíná motorky z meziválečné doby?
Trochu jo, vypadá to výborně, to se musí nechat. Na rozdíl od snah přisát se za každou cenu v maximální míře na veřejný a dotační cecek, které z toho lezou jako sláma z bot (v zahraničí až 2500 €, městské projekty, granty…). Jasně, blbej kdo dává, blbější kdo nebere. Ale proč bychom měli dotovat soukromé podnikání?
jako výrobek je to pěkný… ale ty eko kecy kolem, radši si to mohli odpustit.
K dopravě materiálu pro výrobu a distribuci kol zajisté používají cargo-elektrokola a ne ty naftové dodávky.
Nemám rád spojení slov „ekologický“ a „elektrokolo“, to je přece právě kvůli té elektro části nesmysl. Ale nejspíš to bude ve srovnání s automobilem, to asi potom to „eko“ souhlasí.
U nákladních kol je elektrický pohon užitečný. Vozík s nákladem tahám za kolem bez elektriky a není to pro každého. Bral bych i cargo kolo, ale zatím jsou moc drahé.
To jsou předsudky – ano, výroba toho motoru a baterie má nějakou ekologickou stopu, to je jasné. Ale není nijak velká a během životnosti ji e-kolo může s přehledem dohnat (a podle dat z míst, kde nekašlou na infrastrukturu se to reálně děje) díky tomu, že ho většina uživatelů používá častěji, na větší část cest, než klasiku. A výroba klasického kola samozřejmě taky nějakou ekologickou stopu má (byť ve srovnání s e-kolem pochopitelně menší).
Jasně, šlo mi o to srovnání klasika vs elektro, tam je víc eko jednoznačně klasika, i když samozřejmě i životní cyklus klasického kola má ekologickou stopu. To už se pak dostáváme do absurdních dimenzí, protože životní cyklus čehokoliv má ekologickou stopu.
To prave vubec jednoznacny neni, kdyz lidi na tech e-kolech jezdi vyrazne vic a pokud maj k dispozici jen klasiku, casteji radsi sahnou po aute.
Jednoznacna je jen ta u klasiky min narocna vyroba.
Takže když mám kousek zpracované oceli/hliníku a gumy, je to méně eko, než kousek zpracované oceli/hliníku, gumy a baterky? Jen kvůli tomu, že bez baterky lidé častěji sahají po autě? To je vidět, jak vážně to s péčí o životní prostředí lidé myslí, když nejsou schopni se omezit.
Podle dostupných informací se elektrokolo zdá být z hlediska emisí skleníkových plynů účinnější než chůze.
Emise z výfuku mohou také částečně záviset na tom, co a v jaké kombinaci a množství, jíte a čím to zapijete. 🙂
Jezdim na elektrokole v ramci bezne dojizdky do/z prace. Je to uplne normalni kolo akorat ma par kabelu navic, maly jednoduchy moturek a malou baterku, kde realne nebude ekostopa horsi, nez u vyroby male autobaterky do fabie. Takze ano, je to samozrejme narocnejsi, nez vyroba bezneho kola, ale oproti skoro jakemukoli jinemu kusu dopravni techniky je to uplne v pohode. Pri dobijeni protece te elektriny smesne malo, mozna max jedna kWh za tyden. Takze realne bych rekl, ze je to dost pod rozlisovaci uroven skoro cehokoliv. Ale aspon diky ty dojizdce na kole spalim celkove o neco min nafty v… Číst vice »
Jo, je fakt, že to na fotkách budou spíš kola na ukazování se než na ježdění (přijde mi, že stylizaci je hodně obětována ergonomie). Na druhou stranu ty vozíky vypadaj velmi zajímavě a narozdíl od kol stylizovaných jako cafe racer motorky prakticky.
Ten na poslední fotce teda vypadá jako okopírovaná a zmenšená Carla Cargo, ale na druhou stranu, ono se v tom asi těžko vymýšlí něco úplně novýho, aby to přitom dávalo smysl. A samozřejmě ta koncepce je jedna věc, furt je zapotřebí ty komponenty navrhnout a sladit, aby to celý fungovalo, což není jednoduchý.
No kdyby to bylo ekonomicky výhodné a životaschopné, tak doručovací služby kola používají… Co bude dělat řidič, když bude pršet?
V centru Prahy se s nákladními koly poslední dobou setkávám docela často, minimálně 1-2x týdně. Hlavní problém, který omezuje širší rozvoj je stále chybějící infrastruktura, tedy oddělené cyklostezky.
A co se týče deště, není to zdaleka takový problém, jak se může zdát. Za poslední 3 měsíce (od začátku října do dnes), jsem jel téměř denně ráno nebo odpoledne na kole. Z celkem cca 60 dní, kdy jsem chtěl jet, jsem 1x nejel kvůli silnému dešti, 3x protože se autobus zasekl na asi 10-15 minut v koloně aut a musel jsem jet nejpřímější cestou tramvají, a 3x protože jsem nestihl autobus, který jsem chtěl jet a opět jsem musel tramvají. Takže déšť stál jen za jedním ze sedmi případů, kdy jsem nejel. V slabém dešti/mrholení/mírném sněžení, které za tu… Číst vice »
Určitě záleží na tom, jak daleko, kudy i kdy se má jet a v jakém stavu máte dorazit. Na devátou 4 km po čistém městském asfaltu se jede jinak než na sedmou 7 km po polňačce a pravidelně zabahněné okresce. Samozřejmostí je bezpečné vyhrazené parkování, u kola je to nutnost, u auta příjemný benefit.
Vezme si bundu.
Jako na motorce. Není špatného počasí, ale špatného oblečení! Pokud se ale chce kdokoli pohybovat po silnici, tak by měl mít alespoň nějaký „kurz řízení“. Protože to, co předvádějí (ne všichni) cyklisté na silnicích je o život.
Já teda na kole jezdil v létě v zimě, dokud nezavedli u nás ve městě MHD zadarmo a v rozumné časy. Déšť ani sníh neni problém. Těch důvodů je víc, třeba SŽ pečlivě zrušila všechna místa, kam se na nádraží dalo kolo bezpečně odložit (pořád by se nějaké místo našlo, ale když mě odveze MHD tak se nesnažim).
„Naše cargo vozíky … až 250 kg bez jakékoli námahy“
Na tohle by měl mít alespoň Am. Jestliže má za sebou 250 kg nákladu, tak tohle už není sranda. Pokud netuší, kde má a kde nemá přednost, tak s touhle hmotností …
Tento kurz je zpravidla absolvován na dopravních hřištích ve 3- 4. třídě základní školy. Výsledkem je tuším kartička „Průkaz cyklisty“.
Déšť na této planetě existuje odjakživa a světe div se žádná civilizace se z toho neposrala. Ochrana před deštěm prošla razantním vývojem. Zprvu se lidé chránili i klouboky, například z hub, pak vynalezli deštníky, pláštěnky, pončo, všelijaké nepromokavé bundy a celty z nejrůznějších materiálů. Dokonce děti si déšť náramně užívají. Asi hledáte problém někde, kde není. Déšť není zdraví škodlivý. Jediný problém představuje pro lidi s mentalitou jako je ta Vaše.
Ono i logisticky je to problém, prostě dodávka udělá víc práce než cargo kolo. To si dovedu představit tak někde ve fabrice na dopravu mezi halama.
To je právě omyl. Jo, jedna dodávka udělá víc práce než jedno cargo kolo. Tři dodávky a pět cargo kol klidně odvede víc práce než osm dodávek (například)… Je to o plánování, infrastruktuře a vhodném kombinování. Je nesmysl chtít používat cargokolo na hromadnou dopravu balíků z depa 20 km za městem. Ale současně je často nesmysl používat dodávku na rozvoz jednotlivejch malejch balíčků v hustým centru, kde je denní rozvezenej počet balíčků kurýra na cargo kole (pokud se může vracet do nějakýho blízkýho mikrodepa pro další várku) citelně vyšší než u kurýra s dodávkou. Je to stejnej důvod jako proč… Číst vice »
Na ty adresy chodí i velké zásilky, takže s velkou zásilkou pojede dodávka a pak do stejného místa cargo s malou? Já fakt neříkám, že to nejde, jen je to komplikované a nejsem si jist, zda výhody převládají. Budovaní mikrodep někde poblíž, která stejně bude zásobovat velké auto.. Centra měst přece nejsou žádné skanzeny, bydlí tam lidé a je tam halda firem, obchodů. Je to zkrátka hooodně specifické řešení.
Jo, místo pěti dodávek centrum obslouží jedna s těma pár velkejma zásilkama a třeba tři cargokola s tou spoustou malejch. Jo, mikrodepa zásobujou velký auta, ale ve vlastním zájmu tý firmy brzo ráno, před špičkou a mikrodepo je dělaný tak, aby tam ty velký auta mohly zastavit a vyložit a nikomu nepřekážely. Stačí se podívat, jak to funguje za hranicema, specifické začíná být spíš to, jak tomu tady bráníme. Právě proto, že si z měst děláme skanzen omylů urbanistického plánování druhé poloviny 20. století a zbytek Evropy nám ujíždí, protože zjistili, že nadměrné spoléhání na automobily jako univerzální dopravní prostředek… Číst vice »