Voda s bahnem zaplavila část dálnice D1, policie vyzývá k opatrnosti
Dálnice D1 částečně pod vodou. Foto: Policie ČR
Zaplaven je levý a částečně i pravý pruh dálnice v úseku mezi 56. a 57. kilometrem ve směru na Brno.
Zaplaven je levý a částečně i pravý pruh dálnice v úseku mezi 56. a 57. kilometrem ve směru na Brno.
Zas tak se nic neděje, podívejte na Dubaj.
D-O-L je tady.
Sousední obec se jmenuje Kalná. Aspoň víme proč 🙂
😆😆😆👌👍
Jé hele, víceproudá polní cesta 🙂
A jo, ten hnědý pruh je pro traktory? Já to hned nepochopil 😃
Až zas pojedou demonstrovat do Prahy… 🙂
Ne, ten je pro prezidenty na nafukovačkách.
Zemědělci odmítají ekologičtější zemědělství, tak holt máme zaplavený dálnice.
O něčem podobném píše Jan Vrba v tetralogii Myslivcův rok. O průtřži mraček, která splavila z polí hlínu.
A teď to hlavní: V těch knížkách se píše o dobách, kdy traktory ještě nebyly, všechny stroje byly tažené koňmi, chudý člověk oral kravkou.
Četl jsem to jako papírovou knížku, takže propagandistický podvrh v .pdf to být nemohl.
Samozřejmě. Stoprocentně zabránit tomu nelze, ale nedá se to srovnat s proudem bahna z lánů.
Myslet si, že udržitelné zemědělství znamená návrat k předkům, může jenom ten, kdo se o to nikdy nezajímal.
Hele, je zaseto, jařiny ještě nestihly vzejít. S tím moc neuděláš, v tuhle dobu nemají rostliny na polích dostatek kořenů, aby hlínu udržely. Vcelku jedno, čím se pole obdělávalo, když není na rovině.
… teď nedávno jsem s motykou sázel brambory, vím jak to na poli vypadá.
Hele, já si pamatuju ještě ze ZŠ, že se má zásadně orat po vrstevnicích (kolmo na svah) právě proto, aby to nebrala voda. Dneska když se podívám na kterékoliv pole, tak je zásadně oráno, sazeno po svahu. Asi se bojí, aby se jim traktor nepřevrátil.
Pikantní na tom je že „se to vědělo“ už před 40ti (i více) lety když jsem byl na ZŠ já… ale pouze vědět to nestačí.
A tam kde máme už 38let zahrádku tak tam do té doby zásadně orali „zhora dolů“ protože jaksik co lepšího vymyslíte když je to 10m široký proužek na 20% svahu… napříč se ani neotočí a nahoru to neutáhne. Ostatně, to byl taky důvod proč to „pustili“ zahrádkářům…
Z vašeho příspěvku jsem pochopil, že vy se o udržitelné zemědělství zajímáte. Co tedy znamená udržitelné zemědělství?
Například toto:
https://www.google.com/maps/@48.4003398,16.0078466,3611m/data=!3m1!1e3?hl=cs&entry=ttu
ono to není jen v Rakousku, je to ale i na druhou stranu v Polsku. Holt jen ČR a Slovensko byly plně zasaženy kolektivizací. Např. satelitní snímky Ukrajiny ukazují velmi různorodý kontrastní mix kolektivizace s malými poli. Základní problém je majetková struktura půdy. Čím více menších vlastníků tím lépe (větší biodiverzita, vzájemná ochrana před škůdci).
Nejde o vlastníky. Kdyby každý vlastník hospodařil sám tak máme stejně malý políčka jako v Rakousku. Jenže u nás ty pole zůstaly většinou pronajatý bývalým JZD, a tak zůstaly i scelené lány.
V tom máte naprostou pravdu!
Pro představu záběr z katastru:
https://sta-reality2.1gr.cz/sta/compile/thumbs/8/d/4/557c3ee29705c287304a9e8f578bd.jpg
To je ovšem jenom jeden z mnoha bodů udržitelného zemědělství… jde taky o způsoby hnojení, přípravky na ochranu a tak. Velikost průměrného půdního oddílu není zdaleka jediná věc. Navíc řekněme dvojnásobný díl neznamená že je to automaticky o řád horší a neudržitelné…
Nijak zvlášť, pouze vzhledem ke stavu krajiny.
Jinak je to snad jasné, ne? Především nedegradaci prostředí, zvláště pak půdního fondu, ale i žádoucích druhových populací, aby se dalo efektivně hospodařit dlouhodobě, tj. i za sto let.
V širším významu to samozřejmě znamená i trvalé zajištění všech požadovaných funkcí krajiny, se zvláštním přihlédnutím k dopadům klimatických změn.
A v úplně nejširším významu jde i o zajištění socioekonomické funkce venkova.
Na to, abyste mne nachytal na takovýchto trivialitách, mám bohužel až příliš kvalitní vzdělání.
S těmi socioekonomickými funkcemi venova to bude nějaká spíš romantická představa měšťáků o životě na vesnici. Ve skutečnosti už za první republiky si lidi na vesnicích, přinejmenším v podhorských oblastech, nějak přivydělávali, s výjimkou největších sedláků. Samotné zemědělství by je moc neuživilo. A s postupující mechanizací se počty lidí v zemědělství stále snižovaly. Kde dřív byl potřeba k sedlácké rodině ještě houf pacholků a děveček (to na těch největších statcích), tam stačí velký traktor, který si sedlák uřídí sám. Všude, i na Západě. Třeba ve vsi, odkud pocházím (okolo 500 obyvatel), je družstvo, kde až tak moc lidí nedělá, a… Číst vice »
To „přivydělávání“ zemědělců (zejména) v zimní sezóně je mnohem mnohem starší než z první republiky… byly celé oblasti které se na něco specializovaly… na Vysočině je třeba naučná stezka o tom jak tam lidi přes zimu vyráběli pilníky 🙂
V Podkrkonoší se zas navlékaly korále.
Já jsem chtěl poněkud opravit v některých kruzích ekologických aktivistů zažranou myšlenku, že venkov spasí vznik spousty ekozemědělců, kteří zas budou mít v chlívě tři kravky, na dvoře hejno slepic a na záhumenku pár řádek brambor.
Toto by fungovalo jedině jako herci – pokud jim někdo bude platit, můžou toto ostatním předvádět… ale bude to sakra drahé. Pokud to bude mět být aspoň způlky samofinancované, budou to moderní traktory a kravín, možná menší než za JDZ ale ne stodola za domkem.
Největším zemědělským podnikem v ČR je Agrofert.
Ten s největší sklizní.
Tak ta příčinná souvislost se poněkud hůř prokazuje, když se takových nějakých 40let aspoň mírně zlepšujeme, a problémy se zhoršují…
Jistě, existují problémy které se projeví až mnohem později, jenom říkám že to se fakt těžko prokazuje. Někdo jinej třeba vymyslí že toto souvisí s rušením atomových elektráren, anebo se zaváděním elektroaut…