Vlaky poprvé vyjely na nejdelší most pro metro v Evropě. Měří téměř 7 kilometrů
Nový most pro linku metra 18 v metropolitní oblasti Paříže. Foto: Laurent Grandguillot / Grand Paris Express
Provoz s cestujícími začne v říjnu příštího roku.
Wow, 35 km nové linky metra, tak o tom si mohou v Praze nechat jen zdát. Tam nejsou schopni za 40 let postavit ani linku D, která má být tak třetinová
A strojvedoucí nebudou mít co žrát 🙂 🙂
Pokud to bude, jak se počítá s automatickým provozem metra v Praze (počínaje déčkem a céčkem), tak se neušetří výcvik a zaměstnávání strojvedoucích, ale dozorčích ve stanicích, na jejich místa výkonu se strojvedoucí přesunou a budou z nich schopni chůzí či technickými prostředky se dostat i do mezistaničních úseků k zaseknutým soupravám a tzv. ručně je vyvézt do stanic.
Chápu, že taková možnost musí existovat, ale zajímá mě – jak často se toto v současných automatických provozech stává?
Nevím, jak často se to stává, ale jde to, že provozovatelé automatického metra potřebuje mít stejně ve stanicích zaměstnance zdravotně způsobilé a vyškolené/vycvičené v profesi strojvedoucí, takže osoby s touto profesí automatickým provozem metra o práci nepřijdou, ale většinou v provozu jí vykonávat nebudou, ale budou doškoleni a neustále vykonávat činnosti dozorčího metra, ale dnešní zaměstnanci v této profesi v metru provozovaném se strojvedoucími třeba pro horší zdravotní stav než nařizují předpisy nemají možnost získat zdravotní způsobilost strojvedoucího, a tak na něj nesmí být došloleni a o svou dosavadní práci dozorčích metra přijdou automatizací jeho provozu.
Tohle je pěkná blbost, co píšete.
To jen v případě, že jim někdo zakáže strovůdcovat jinde, např. na pražském eSku.
Takto funguje pokrok, vždycky to tak bylo. Dříve pracovala většina lidí v zemědělství a pak jejich práci nahradili traktory, takže tam teď pracuje mnohonásobně méně lidí. Ostatní lidi vždycky najdou uplatnění někde jinde, protože lidské potřeby jsou nekonečné
Jen pro doplnění. Ani kousek trasy by neměl byt v Paříži.
Tak to není moc překvapivé, ona Paříž je poměrně malá (oproti třeba Londýnu), jelikož je to v podstatě jen takové širší centurm té hustě osídlené oblasti a zbytek už pod samotnou Paříž nespadá.
Samotný Londýn de iure neexistuje, s výjimkou City of London. Jednotlivé části (boroughs) jsou samosprávná území, ale označení London patří do kategorie ceremonial county. Volený starosta je hlavou Greater London Authority, což je regionální vláda.
Jo, jo.
Západní šunka, Celá šunka, Žádná šunka…
V samotné Paříži ne, ale v pařížské metropolitní oblasti ano.
Ano Paříž je jako město relativně malé a pouze 2 miliony obyvatel.
Nikoli 9 milionů, jak se často chyběn uvádí. To je součet všech obyvatel aglomerace samostatných měst okolo Paříže.
K tomu mají různé části světa různé přístupy.
Opakem je Moskva, kde federální hlavní město Moskva spolklo rozsáhlá území až 70 km od centra města.
Kdybych se to mělo přirovnat k naším podmínkám, tak kdyby v roce 1922 po vzniku první republiky nebyla vyhlášena „Velká Praha“. Byla by dnes největší samostatná česká města Smíchov, Vysočany, Žižkov, Holešovice, nebo Libeň. Což by byla podobná situace jako v Paříži.
Asi by vedl Smíchov, byl v té době 3.největší město ČSR po Praze a Brnu. Jo a Vršovice mají i dnes skoro 38.000 obyvatel.