SŽ zahrnula zastavování též do KJŘ, příslušné přelepky naleznete na http://prelepky.wz.cz
Eva
3 měsíců
Škoda, že tam nejezdí Český dráhy s využitelnou síťovou jízdenkou.
martin
3 měsíců
Na konci Trnovan, v kopci na Žatec, za poslední polorozbořenou barabiznou byla vpravo od silnice pískovcová skála s takovou vykotlanou dírou (malá jeskyně snad) a tam vždy vyčumovala na projíždějící auta koza :o) Toto se odehrávalo v 80tých a 90tých letech, koza zdála se býti nesmrtelnou :o) Dělo se tak ještě za dob křížení (žel.přejezd) silnice na Žatec s žel.tratí a potom i po výstavbě silničního mostu který nahradil žel.přejezd a dodnes překlenuje trať.
udavač
3 měsíců
Když už to obnovovali jako zastávku, mohli ten perónek aspoň udělat blíž k obecní zástavbě a nenutit případné cestující chodit zbytečně daleko tam, kde není nic než bývalá výpravní budova.
Na novém místě by si nemohli dovolit jen dosypat štěrk na původní sypané nástupiště, ale museli by postavit nové normované.
Tomáš R.
3 měsíců
Byť jsem za takovéto zprávy rad, dovolím si, na základě vlastní zkušenosti, o jakémkoli impulsu pro cestovní ruch vážně pochybovat. Cestuju po vlastech českých docela dost, zásadně VHD a pokud je něco 3 km od vlaku, tak jdu od toho vlaku vždy sám. Parkoviště u oné atrakce naopak bývá hodně obsazené. Turista už je dnes z větší části člověk, který někam dojede autem, ujde 300m od parkoviště ke hradu ci jiné atrakci, tam udělá prohlidku a selfie, dá si párek a zase odjede. S klidem bych se vsadil, že v Trnovanech vystoupí v následujících dnech možná pár šotoušů a tím… Číst vice »
Ale je to zřejmě privátní objekt a navíc aktuálně v bídném stavu vyžadujícím rozsáhlou rekonstrukci, takže jako cíl výletů asi zatím nic moc. A Trnovany samé tvořilo vždycky jen několik domů (obydlí), i hospoda zanikla už dávno.
Dovolím si oponovat. Spolupodílím se na organizaci dálkových turistických akcí a tam naopak pozorujeme nárůst, především u mladé generace. Organizace KČT nebo turistický odbor Sokola poslední léta také pozoruje nárůst počtu členů. Vyhledávanou disciplínou s růstem počtu účastníků jsou poslední léta akce pro dálkoplaze s trasama i přes 100 kilometrů. Díky mladé generaci se daří udržovat tisíce kilometrů turistického značení v náročných horskýh podmínkách, na co už starší generace fyzicky nestačí. 🙂
rudlafara
3 měsíců
V době, kdy většina tohoto národa není schopna dojít ani pěšky do blízkéjo SM a děti sami do školy, tak zastávka 3 km od zámku? Dobrý vtip….
No konečně. To rušení zastávek tam byl nesmysl – docházka do obcí u žádné z nich není nijak veliká. To byla zase Šulcovina z důvodu tratě zlikvidovat. Spíš je tam opět problém toho, že není stále integrovaná železnice s autobusy. Autobusy mají dělat místní dopravu po obcích a mezi nimi a navazovat ve vhodných místech na vlaky – prostě zajistit plošnou obsluhu celého území a možnost dostat se do celé republiky. Jedině tak se dají získat cestující a vhodnou ekonomiku dopravy.
Řešení regionální obsluhy autobusy navázané na vlaky ale funguje v případě, že ten vlak nabízí atraktivní rychlost a interval, aby „nevadil“ ten přestup. To tady moc není, s přimhouřením očí se dá mluvit o spojení na Prahu přes Lužnou a nebo přípoje v Chomutově. Ale většinu relací spíš vyřeší ten autobus rovnou, s tím že vlak existuje tak nějak vedle něj.
Pěkné a fungující řešení je možno vidět v zastávkách na tzv. Švestkové dráze z Čížkovic do Obrnic. V přístřešku zastávky je umístěn informační displej s jízdním řádem, výpisem nejbližších očekávaných vlaků a grafickým znázorněním polohy přibližujícího se vlaku. Na stěně přístřešku je také prosvětlovací „zastavovací“ tlačítko, vzhledově je podobné tomu, jímž se např. otevírají dveře v jednotce ř. 471. Žadatel o zastavení vlaku tlačítko stiskne a přijetí jeho požadavku je indikováno přímo světlem v tlačítku. Ověřeno osobně, funguje to. Skoro jsem to místním záviděl, ale když jsem si představil, jak by taková pěkná výbava možná dopadla jinde… Ať to tedy… Číst vice »
Tak už jen Dobříčany patří v úseku Lužná – Žatec k zastávkám, kde nikdy nedošlo k obnovení zastavování. Specifický je Sádek, kde bylo nejprve obnoveno, později ale opět zrušeno. Asi se těch víc zastavování nakonec stíhá i díky tomu, že Sprintery jsou svižnější než Regionovy, pro které byly ty jízdní doby s projížděním části zastávek počítány. Mezitím tam je (i když jen o víkendu) opět 2h takt (po mnoho let tam vlaky jezdily vesměs jen 1x za 4 h) = opět časté křižování v žst. Měcholupy = doufat, že žádný vlak nebude mít větší zpoždění, protože přeložení křižování do Sádku… Číst vice »
Na kilometry tratě dost možná, když pominu Kozinu a podobně. Ale z dopravního hlediska je třeba jako “dlouhou jednokolejku” počítat dvojnásobek délky trati v režimu “D1 do km a zpět”, takze bez šance není ani třeba Svoboda nebo jestli se nepletu Kralovice. Navic spis než kilometry je rozhodující jízdní doba (u zmíněných případu tedy 2x JD plus doba nutná na změnu směru), popr dokonce plus intervaly křižování. A tam už myslím, ze by se úseky horší než kolem Mecholup našly celkem jistě. Teda ne ze by podobný žebříček dávalo smysl řešit, ale jako rozcvicka pro mozek je to fajn téma.… Číst vice »
No, zrovna u dilematu „kam přeložit křižování“ je taky relevantní počítat dvojnásobek vzdálenosti i jízdní doby vlaků – ve smyslu „při až jak vysokém zpoždění jednoho vlaku by se křižování dalo přeložit tak, aby protijedoucí vlak tímto nezískal žádné zpoždění“.
p.n.
3 měsíců
Všiml si někdo té skvělé zastávky u Droužkovic? Léta tam nestaví vlaky přitom zastávka v nadstandardním stavu.
Otázka je, kolik cestujících by vlak využilo. Přes v pracovní dny ve směru z Chomutova 8 Os vlaků a proti tomu daleko více autobusů, kdy bus obslouží v Droužkovicích 4 zastávky. Železnici mám rád od dětství, ale realita je mnohdy jiná….
Na to stačí systém zastavení na znamení. Není co řešit. Když tam někdo pojede, tak se mu zastaví. A lidi si na to – stejně jako jinde – zvyknou a své cestující si to najde. Taky je otázkou, že ti lidé se odtud mohou dostat do celé republiky a nemusí jezdit jen do Chomutova aokolí.
Protože máte jistotu, že když dojdete kilometr na vlak, že se nestane, že v tom přestupním uzlu bude mít autobus zpoždění a ujede Vám to.
Moje skoro 70letá máti má zastávku busu před okny domu, ale radši si na to kilometr vzdálené nádraží pomalu dojde, protože pak už jede „na jistotu“, přípoje (vlak x vlak) ve městě pak většinou počkají a hlavně, tu nejhorší část má za sebou, pak už to má všude kousek.
Na znamení to u většiny vlaků být nemůže, protože se tam křižují s rychlíky – to je ale argument spíše pro obnovení zastavování, ne proti němu, protože tím pádem to zastavení při jízdě podle jízdního řádu ani nezpůsobí žádné zdržení. Stejně už tam je pobyt z dopravních důvodů.
Znamení má akorát problém, že vyžaduje zastavení na dohled, nějak jsme si ještě nezavedli že by cestující dávající znamení zvenčí nějak změnil návěstidlo na trati (byť to již existuje v jiných zemích).
Ty osobní vlaky se tam stejně křižují s rychlíky, takže pokud se to křižování vlivem zpoždění někam nepřeloží, zdržení vzniklé obnovením zastavování je přesně 0 sekund.
Ale pozor na jednu „drobnost“ – podobně jako mnozí dopravní rádobyexperti (v čele s blbem Boreckým) stavíte vlak a autobus do pozice vzájemného substitutu, což ovšem rozhodně neplatí!
Autobus je min. o level níže než vlak a když dáte na stejné trase patřičnému vzorku populace na výběr, zda jet jedním či druhým, jistojistě zvítězí vlak, a to často i za cenu delší jízdní doby.
Ono jet nasádlený na dalších spolucestujících v těsném a nevětratelném autobuse, kde je půlce národa už po pár kilometrech blbě, a třeba i v obyčejné 810 je setsakramentsky velký rozdíl…
S tím hodnocením opatrně. U nás mame při cestě do Kolína nebo zpět na výběr – buď autobus, obvykle klimatizovaný, nebo bymáky.
Co myslíte, že v létě vyhrává?
Pane Kolmačko, s některými vašimi názory, které presentujete na vašem webu v kapitole „O mně“ se mohu zcela ztotožnit, mohu obdivovat vaše znalosti a záběr železniční osvěty, kterou provádíte, nicméně se mi vůbec nelíbí, jak jste ve svém příspěvku zde nazval pana Boreckého, který musí z daného přídělu financí zabezpečit fungování veřejné dopravy v jednom z nejlidnatějších krajů s největší hybností obyvatelstva. Co se týká porovnání cestovního komfortu autobusu a vlaku, NELZE to spláchnout jedním obecným odsouzením/ vychválením jednoho druhu dopravy! Vždy je nutno porovnávat konkrétní vozidla na konkrétní trase a potřeby konkrétního cestujícího. Argumentovat nevětratelností autobusů v době, kdy… Číst vice »
Ale houby Sudety. Tohle je ona slavná vnitřní periferie, která se začíná někde kolem Krupé a končí v Žatci (nebo až za ním). Kraje i stát tady na ten kraj absolutně kašlou, není tam nic. Přitom kdyby tak bylo *spolehlivé* a dostatečně pravidelné dopravní spojení nejvýše do hodiny v Praze v centru a do půlhodiny Most a Chomutov, tak ta oblast se může velmi dobře rozvíjet. Aneb takto by to vypadalo všude v ČR, kdybychom si řekli, že to tady v celé ČR chceme stejně jako doposud a žádný progresivistický nesmysly nepotřebujeme. Jen smutnej úpadek a pomalý chátrání, protože lidi… Číst vice »
Začal bych tím, že „progresivistické nesmysly“ (hodina do Prahy a půlhodina do Mostu je VRT/nová trať) nebudu stavět do země nikoho, ale tam, kde žijí lidé. Potřebu nově zalidňovat vnitřní periferie na úkor již rozvinutých oblastí s vybaveností úplně nevidím.
Přesně tak – m.j. s velkou rampou pro vykládku a nakládku tanků. A jinak 3 dlouhé dopravní koleje, elektromechanika se dvěma stavědly a světelnými návěstidly. A také se tam kdysi, tuším, nakldádal kdysi i nějaký písek či co sypkého …
V sousedství Trnovan bývalo snad i nějaké vojenské cvičiště nebo poblíž v Žatci kasárna, ale vesnice byla v bídném stavu už „za bolševika“ = i hospoda tam, tuším, zanikla už někdy koncem 80. let minulého století.
Zdaleka lépe jste formuloval to, co mi přišlo na mysl, když jsem si klikal na panoramě map.cz okolo toho železničního nadjezdu.
Mnou již výše zmíněná diplomová práce pana Petra Churáčka s názvem „Regenerace centra obce Trnovany….“ z roku 2023 má i vizualizace, jakým způsobem by se dalo obnovit historické dědictví z dob největšího rozvoje, které přečkalo dlouhou dobu úpadku až do dnešních dní. https://diplom.ky/2023/REGENERACE-CENTRA-OBCE-TRNOVANY-or-VSTUPNI-BRANAY-ZATECKE-CHMELARSKE-KRAJIN
Někde na internetu se to dá najít i jako „plachta“ v .pdf, aby byly lépe čitelné historické mapy, které ukazují, co všechno v tom místě kdysi fungovalo (škola, pekárna, hostinec).
SŽ zahrnula zastavování též do KJŘ, příslušné přelepky naleznete na http://prelepky.wz.cz
Škoda, že tam nejezdí Český dráhy s využitelnou síťovou jízdenkou.
Na konci Trnovan, v kopci na Žatec, za poslední polorozbořenou barabiznou byla vpravo od silnice pískovcová skála s takovou vykotlanou dírou (malá jeskyně snad) a tam vždy vyčumovala na projíždějící auta koza :o) Toto se odehrávalo v 80tých a 90tých letech, koza zdála se býti nesmrtelnou :o) Dělo se tak ještě za dob křížení (žel.přejezd) silnice na Žatec s žel.tratí a potom i po výstavbě silničního mostu který nahradil žel.přejezd a dodnes překlenuje trať.
Když už to obnovovali jako zastávku, mohli ten perónek aspoň udělat blíž k obecní zástavbě a nenutit případné cestující chodit zbytečně daleko tam, kde není nic než bývalá výpravní budova.
Na novém místě by si nemohli dovolit jen dosypat štěrk na původní sypané nástupiště, ale museli by postavit nové normované.
Byť jsem za takovéto zprávy rad, dovolím si, na základě vlastní zkušenosti, o jakémkoli impulsu pro cestovní ruch vážně pochybovat. Cestuju po vlastech českých docela dost, zásadně VHD a pokud je něco 3 km od vlaku, tak jdu od toho vlaku vždy sám. Parkoviště u oné atrakce naopak bývá hodně obsazené. Turista už je dnes z větší části člověk, který někam dojede autem, ujde 300m od parkoviště ke hradu ci jiné atrakci, tam udělá prohlidku a selfie, dá si párek a zase odjede. S klidem bych se vsadil, že v Trnovanech vystoupí v následujících dnech možná pár šotoušů a tím… Číst vice »
Přímo trnovanský zámek je ale podle Map mnohem blíž než kilometr.
Ale je to zřejmě privátní objekt a navíc aktuálně v bídném stavu vyžadujícím rozsáhlou rekonstrukci, takže jako cíl výletů asi zatím nic moc. A Trnovany samé tvořilo vždycky jen několik domů (obydlí), i hospoda zanikla už dávno.
V článku zmiňovaný zámek Stekník je od nádraží vzdálen ca.3 km.
https://mapy.cz/letecka?planovani-trasy&l=0&rc=9eiQqxZNiCjophef&rs=addr&rs=coor&ri=9950378&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A132%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9ejE8xZMwtgf1gghhbnfZFgm4grRgcghFB&x=13.6124631&y=50.3198538&z=15
To co zřejmě myslíte – stavba v gotickém slohu s nápisem na štítu: „Franz + Mina Hassmann“ z roku 1908, je bývalá sušárna chmele. Tenkrát se stavělo nejen funkčně, ale i hezky.
https://www.propamatky.info/cs/zpravodajstvi/ustecky-kraj/dotace/rozhovor-%7C-s-sarkou-mejcharovou-o-zachrane-novogoticke-susarny-chmele/6139/
A ze zastávky Dolejší Hůrky to je jen o 800 m dál.
Dovolím si oponovat. Spolupodílím se na organizaci dálkových turistických akcí a tam naopak pozorujeme nárůst, především u mladé generace. Organizace KČT nebo turistický odbor Sokola poslední léta také pozoruje nárůst počtu členů. Vyhledávanou disciplínou s růstem počtu účastníků jsou poslední léta akce pro dálkoplaze s trasama i přes 100 kilometrů. Díky mladé generaci se daří udržovat tisíce kilometrů turistického značení v náročných horskýh podmínkách, na co už starší generace fyzicky nestačí. 🙂
V době, kdy většina tohoto národa není schopna dojít ani pěšky do blízkéjo SM a děti sami do školy, tak zastávka 3 km od zámku? Dobrý vtip….
A kdy bude zastavka zanesena do jizdniho radu? 😃 https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/162365760/k124.pdf/0d3f34ce-9bd8-460e-9369-6fd444755a4b
No konečně. To rušení zastávek tam byl nesmysl – docházka do obcí u žádné z nich není nijak veliká. To byla zase Šulcovina z důvodu tratě zlikvidovat. Spíš je tam opět problém toho, že není stále integrovaná železnice s autobusy. Autobusy mají dělat místní dopravu po obcích a mezi nimi a navazovat ve vhodných místech na vlaky – prostě zajistit plošnou obsluhu celého území a možnost dostat se do celé republiky. Jedině tak se dají získat cestující a vhodnou ekonomiku dopravy.
Řešení regionální obsluhy autobusy navázané na vlaky ale funguje v případě, že ten vlak nabízí atraktivní rychlost a interval, aby „nevadil“ ten přestup. To tady moc není, s přimhouřením očí se dá mluvit o spojení na Prahu přes Lužnou a nebo přípoje v Chomutově. Ale většinu relací spíš vyřeší ten autobus rovnou, s tím že vlak existuje tak nějak vedle něj.
Zde vlak má jízdní dobu plně srovnatelnou s busem a o víkendu mnohem častější interval. Tedy to co je předpokladem rozvoje turistického ruchu.
No právě to víceméně píšu, nemá tady smysl provozovat nějaké busy jako lokální obsluhu navázanou na síť vlaků, v daném místě funguje buď to nebo to.
Jiný směr, jiné trasování. Busy nikdo rušit nebude, není důvod. 😉
Mohli zastávku nechat na znamení. To by ale asi znamenalo udělat nějaký systém znamení i zvenku, což se někomu nechce…
A jak fungují současné zastávky na znamení? Mají systém znamení z venku? 😉
Pěkné a fungující řešení je možno vidět v zastávkách na tzv. Švestkové dráze z Čížkovic do Obrnic. V přístřešku zastávky je umístěn informační displej s jízdním řádem, výpisem nejbližších očekávaných vlaků a grafickým znázorněním polohy přibližujícího se vlaku. Na stěně přístřešku je také prosvětlovací „zastavovací“ tlačítko, vzhledově je podobné tomu, jímž se např. otevírají dveře v jednotce ř. 471. Žadatel o zastavení vlaku tlačítko stiskne a přijetí jeho požadavku je indikováno přímo světlem v tlačítku. Ověřeno osobně, funguje to. Skoro jsem to místním záviděl, ale když jsem si představil, jak by taková pěkná výbava možná dopadla jinde… Ať to tedy… Číst vice »
Jestli umí znamení tlačítkem zvenku tak to vypadá, že jsme se technicky posunuli.
Někdo tam musí na nástupišti stát, takže záleží na dohledu.
No a? Problém to zjevně nebude.
Tak už jen Dobříčany patří v úseku Lužná – Žatec k zastávkám, kde nikdy nedošlo k obnovení zastavování. Specifický je Sádek, kde bylo nejprve obnoveno, později ale opět zrušeno. Asi se těch víc zastavování nakonec stíhá i díky tomu, že Sprintery jsou svižnější než Regionovy, pro které byly ty jízdní doby s projížděním části zastávek počítány. Mezitím tam je (i když jen o víkendu) opět 2h takt (po mnoho let tam vlaky jezdily vesměs jen 1x za 4 h) = opět časté křižování v žst. Měcholupy = doufat, že žádný vlak nebude mít větší zpoždění, protože přeložení křižování do Sádku… Číst vice »
Na kilometry tratě dost možná, když pominu Kozinu a podobně. Ale z dopravního hlediska je třeba jako “dlouhou jednokolejku” počítat dvojnásobek délky trati v režimu “D1 do km a zpět”, takze bez šance není ani třeba Svoboda nebo jestli se nepletu Kralovice. Navic spis než kilometry je rozhodující jízdní doba (u zmíněných případu tedy 2x JD plus doba nutná na změnu směru), popr dokonce plus intervaly křižování. A tam už myslím, ze by se úseky horší než kolem Mecholup našly celkem jistě. Teda ne ze by podobný žebříček dávalo smysl řešit, ale jako rozcvicka pro mozek je to fajn téma.… Číst vice »
No, zrovna u dilematu „kam přeložit křižování“ je taky relevantní počítat dvojnásobek vzdálenosti i jízdní doby vlaků – ve smyslu „při až jak vysokém zpoždění jednoho vlaku by se křižování dalo přeložit tak, aby protijedoucí vlak tímto nezískal žádné zpoždění“.
Všiml si někdo té skvělé zastávky u Droužkovic? Léta tam nestaví vlaky přitom zastávka v nadstandardním stavu.
Otázka je, kolik cestujících by vlak využilo. Přes v pracovní dny ve směru z Chomutova 8 Os vlaků a proti tomu daleko více autobusů, kdy bus obslouží v Droužkovicích 4 zastávky. Železnici mám rád od dětství, ale realita je mnohdy jiná….
Na to stačí systém zastavení na znamení. Není co řešit. Když tam někdo pojede, tak se mu zastaví. A lidi si na to – stejně jako jinde – zvyknou a své cestující si to najde. Taky je otázkou, že ti lidé se odtud mohou dostat do celé republiky a nemusí jezdit jen do Chomutova aokolí.
Ono je nemožné dojet autobusem na vlak, že by třeba jeli do toho chomutova běžným spojem a pak rychlíkem? Musí na vlak nastoupit rovnou, protože … ?
Protože máte jistotu, že když dojdete kilometr na vlak, že se nestane, že v tom přestupním uzlu bude mít autobus zpoždění a ujede Vám to.
Moje skoro 70letá máti má zastávku busu před okny domu, ale radši si na to kilometr vzdálené nádraží pomalu dojde, protože pak už jede „na jistotu“, přípoje (vlak x vlak) ve městě pak většinou počkají a hlavně, tu nejhorší část má za sebou, pak už to má všude kousek.
Na znamení to u většiny vlaků být nemůže, protože se tam křižují s rychlíky – to je ale argument spíše pro obnovení zastavování, ne proti němu, protože tím pádem to zastavení při jízdě podle jízdního řádu ani nezpůsobí žádné zdržení. Stejně už tam je pobyt z dopravních důvodů.
Znamení má akorát problém, že vyžaduje zastavení na dohled, nějak jsme si ještě nezavedli že by cestující dávající znamení zvenčí nějak změnil návěstidlo na trati (byť to již existuje v jiných zemích).
Tam se 160km/h nejezdí. 😉
Nezapomeňte na ošlapné. Aby se to neprodražilo. 😉
Ty osobní vlaky se tam stejně křižují s rychlíky, takže pokud se to křižování vlivem zpoždění někam nepřeloží, zdržení vzniklé obnovením zastavování je přesně 0 sekund.
Ale pozor na jednu „drobnost“ – podobně jako mnozí dopravní rádobyexperti (v čele s blbem Boreckým) stavíte vlak a autobus do pozice vzájemného substitutu, což ovšem rozhodně neplatí!
Autobus je min. o level níže než vlak a když dáte na stejné trase patřičnému vzorku populace na výběr, zda jet jedním či druhým, jistojistě zvítězí vlak, a to často i za cenu delší jízdní doby.
Ono jet nasádlený na dalších spolucestujících v těsném a nevětratelném autobuse, kde je půlce národa už po pár kilometrech blbě, a třeba i v obyčejné 810 je setsakramentsky velký rozdíl…
Pane Kolmačko, od státního úředníka bych čekal jiný slovník než označování někoho blby a podobně.
Státní úředník nemůže nikoho ve svém soukromém názoru nazvat blbem? Státní úředník nemá ve věcech neúředních právo na hodnocení jiného? Jako fakt?
Státní úředník má nějaké ty povinnosti vyplývající ze služebního poměru. Jisté výhody, naproti tomu jistá omezení. 😉
Výhody z úředního místa na DI jsou tak nějak vcelku nulové.
Přečtěte si kodex diskuze. Na rozdíl od vás se ale aspoň umí podepsat.
Tak nemusím sem taky přispívat vůbec, že. Vono by se nic nestalo.
Konečně první příspěvek, v kterém s vámi plně souhlasím.
A na základě čeho jsou podloženy vaše tvrzení. 😉
S tím hodnocením opatrně. U nás mame při cestě do Kolína nebo zpět na výběr – buď autobus, obvykle klimatizovaný, nebo bymáky.
Co myslíte, že v létě vyhrává?
Pane Kolmačko, s některými vašimi názory, které presentujete na vašem webu v kapitole „O mně“ se mohu zcela ztotožnit, mohu obdivovat vaše znalosti a záběr železniční osvěty, kterou provádíte, nicméně se mi vůbec nelíbí, jak jste ve svém příspěvku zde nazval pana Boreckého, který musí z daného přídělu financí zabezpečit fungování veřejné dopravy v jednom z nejlidnatějších krajů s největší hybností obyvatelstva. Co se týká porovnání cestovního komfortu autobusu a vlaku, NELZE to spláchnout jedním obecným odsouzením/ vychválením jednoho druhu dopravy! Vždy je nutno porovnávat konkrétní vozidla na konkrétní trase a potřeby konkrétního cestujícího. Argumentovat nevětratelností autobusů v době, kdy… Číst vice »
Bylo by dobré, kdyby opětovné zprovoznění zastávky Trnovany alespoň trochu napomohlo k oživení této obce.
Klikal jsem si v panoramě map.cz a na to, že to má být vstupní brána do Žatecké chmelařské krajiny, to nebyly moc hezké záběry. Tím vůbec nenarážím na to, že jedna strana nadjezdu přes trať má modré zábradlí. Pod nadjezdem jsem narazil na dobře ukrytý zárodek malého technického muzea.
Soudě podle rozsahu zbytků drážních objektů (link, str. 24), zažila obec i nádraží Trnovany v minulosti mnohem lepší časy.
https://www.fa.cvut.cz/galerie/diplomove-prace/2022-0-petr-regenerace-centra-obce-trnovany-vstupni-brana-zatecke-chmelarske-krajiny-103881/f5-dp-2023-churacek-petr-priloha-regenerace_centra_obce_trnovany_portfolio.pdf
Sudety.
Ale houby Sudety. Tohle je ona slavná vnitřní periferie, která se začíná někde kolem Krupé a končí v Žatci (nebo až za ním). Kraje i stát tady na ten kraj absolutně kašlou, není tam nic. Přitom kdyby tak bylo *spolehlivé* a dostatečně pravidelné dopravní spojení nejvýše do hodiny v Praze v centru a do půlhodiny Most a Chomutov, tak ta oblast se může velmi dobře rozvíjet. Aneb takto by to vypadalo všude v ČR, kdybychom si řekli, že to tady v celé ČR chceme stejně jako doposud a žádný progresivistický nesmysly nepotřebujeme. Jen smutnej úpadek a pomalý chátrání, protože lidi… Číst vice »
Začal bych tím, že „progresivistické nesmysly“ (hodina do Prahy a půlhodina do Mostu je VRT/nová trať) nebudu stavět do země nikoho, ale tam, kde žijí lidé. Potřebu nově zalidňovat vnitřní periferie na úkor již rozvinutých oblastí s vybaveností úplně nevidím.
“ Potřebu nově zalidňovat vnitřní periferie na úkor již rozvinutých oblastí s vybaveností úplně nevidím.”
Opravdu, ale opravu neznáte situaci v Praze ani okolí?
Opravdu vám není jasné, proč je velice riskantní pro celou českou ekonomiku i společnost vytvářet a dále podporovat vnitřní periferie?
Navíc ani rychlá trať z Prahy směr K. Vary tudy vůbec nepovede, zato povede značnou oklikou okolo Líbeznic a pak k Lounům.
Kdysi se tudy na Vary jezdilo….
Dříve velmi významná stanice pro nakládku vojenské techniky (tanky) ČSLA z nedaleké posádky. To byly desítky vagónů měsíčně.
Přesně tak – m.j. s velkou rampou pro vykládku a nakládku tanků. A jinak 3 dlouhé dopravní koleje, elektromechanika se dvěma stavědly a světelnými návěstidly. A také se tam kdysi, tuším, nakldádal kdysi i nějaký písek či co sypkého …
V sousedství Trnovan bývalo snad i nějaké vojenské cvičiště nebo poblíž v Žatci kasárna, ale vesnice byla v bídném stavu už „za bolševika“ = i hospoda tam, tuším, zanikla už někdy koncem 80. let minulého století.
Ono to tam stále vypadá spíš jako po válce, v tom je problém.
Zdaleka lépe jste formuloval to, co mi přišlo na mysl, když jsem si klikal na panoramě map.cz okolo toho železničního nadjezdu.
Mnou již výše zmíněná diplomová práce pana Petra Churáčka s názvem „Regenerace centra obce Trnovany….“ z roku 2023 má i vizualizace, jakým způsobem by se dalo obnovit historické dědictví z dob největšího rozvoje, které přečkalo dlouhou dobu úpadku až do dnešních dní.
https://diplom.ky/2023/REGENERACE-CENTRA-OBCE-TRNOVANY-or-VSTUPNI-BRANAY-ZATECKE-CHMELARSKE-KRAJIN
Někde na internetu se to dá najít i jako „plachta“ v .pdf, aby byly lépe čitelné historické mapy, které ukazují, co všechno v tom místě kdysi fungovalo (škola, pekárna, hostinec).
No Sudety, po válce volyňáci a ti zase nahnaní do družstev a město za humny kde se žije líp.