Vlaky místo bydlení. Praha chce proměnit lokalitu hlavního nádraží v nadnárodní dopravní centrum

Rodí se plán přestavby celé lokality. Dojezd vlakem za prací by už neměl navyšovat poptávku po bydlení.
Praha odstartovala přípravnou fázi plánování rozvoje celé oblasti hlavního nádraží. Hledá dopravně-urbanistické řešení pro celou lokalitu, ve které se potkává několik obřích projektů vznikajících zatím nezávisle a bez koordinace.
Patří sem tunely a nové podzemní stanice Nového spojení 2 (metro S), trasa a stanice severní části metra D, rozšíření a dostavba nástupišť, ale i loni představený projekt dostavby a rekonstrukce nové odbavovací haly nádraží.
Rušení pruhů na magistrále se odkládá. Na jednom trvá policie, na dalším Správa železnic
Zároveň je zde plánována stavba nové tramvajové trati v úseku Muzeum – Bolzanova. Dosud nevábná lokalita na hranicích Nového Města, Vinohrad a Žižkova by se měla podle města kompletně revitalizovat.
King‘s Cross jako vzor
„Praha spouští proces, který navrhne zadání pro proměnu lokality hlavního nádraží s ambicí vytvořit městskou čtvrť, která je zároveň největším dopravním uzlem Prahy i Česka. Kromě zkapacitnění dopravy zde budeme usilovat o umístění veřejných institucí a veřejné vybavenosti,“ uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Na magistrátu vznikla pracovní skupina, která má zájmy města koordinovat se Správou železnic (SŽ) a soukromníky. Se SŽ je podle Hlaváčka nutné připravovat projekty provázaně i přesto, že budou vznikat v různých etapách.
Nový Hlavák s pergolou se bude muset upravit. SŽ ale stále věří v dohodu s památkáři
V plánu je zapojit i mezinárodní odborníky po vzoru urbanistické soutěže Florenc 21. „Zapojení místních i zahraničních odborníků a robustní plánovací proces nám umožní poučit se z chyb, které v minulosti provázely podobné projekty v jiných metropolích,” říká Kateřina Čechová, která v rámci výzkumu na ČVUT zkoumala procesy urbanizace nádražních lokalit v evropských metropolích.
Za příklad dává revitalizace stanice King‘s Cross v Londýně nebo hlavního nádraží ve Vídni.
Vlaky místo bydlení
Hlavní nádraží má podle města regionální i nadnárodní význam. Po dokončení vysokorychlostních tratí se stane rychle dostupným místem z velké části území Čech, Moravy, i širšího evropského regionu, což přináší podle členů skupiny potenciál v krajském rozvoji.
„Absence vysoce kvalifikovaných, a tedy dobře placených pracovních míst, je to, co trápí mnohé české regiony. Rozvoj lokalit na železničním uzlu umožňuje, aby se lidé z menších měst nemuseli stěhovat do Prahy, ale mohli žít v regionech a přispívat tak svými nadprůměrnými výdělky i místní ekonomice. Dojezd vlakem za prací zároveň nebude dále navyšovat poptávku po bydlení v Praze,“ dodává urbanista a ekonom Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan, která se na přípravě plánovacího procesu podílí.
Tento přístup označovaný jako transit-oriented development by se tak neměl uplatňovat jen v lokalitě hlavního nádraží, ale i na dalších důležitých železničních stanicích v českých metropolích. Z celonárodního pohledu bude podle Návrata rozvoj lokality hlavního nádraží v Praze důležitým pilotním projektem.