Vlakem do železničního ráje, 1. díl: Jak se dostat do Švýcarska za méně než tisícovku
Jednotka švýcarských drah SBB Astoro v Mnichově. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Nový seriál o cestě do Švýcarska po kolejích nabídne tipy, jak na levné jízdenky.
Díky za článek, ale mám dotaz. Platí ty dva směry (Linec, Mnichov) taky pro moravské cestující nebo jen cestující z Prahy? Je při cestě z Moravy ještě nějaký jiný relevantní směr kudy přes Rakousko do Švýcarska? Předem díky za odpověď.
Pro moravské cestující je relevantní jižní trasa přes Rakousko, např. z Brna 1255 Kč (je to rychlejší než z Prahy).
Doplnil by som, ze za velmi dobru cenu pod 40 EUR sa da na DB kupit listok na talianske hranice nielen do Lugana, ale aj do Tirana, teda ponuka sa tu moznost previezt sa Bernina expressom (rezervacia potrebna iba v pamoramtickych voznoch).
Díky!
Švýcarsko je oproti okolnímu světu opravdu v dopravě o 200 let dál. 🙂 Zase bych tam chtěl jet.
Možná bych měl další námět na článek – kam se podobně levně dostat nočními vlaky. Přes nějaké aplikace to nejde, protože mě odkazují na pokladnu nebo na telefon. A otravovat je s každým spojením na nějaký den, mi přijde jako kravina. Když si vezmu síť nočních vlaků, tak mě to hledání nejnižší ceny po půl hodině přestane bavit. Je mi jedno, kam pojedu, ale mělo by to být třeba páteční noc tam a sobotní noc zpátky. Takový denní výlet na otáčku.
K nočním vlakům. Mě letos docela zklamalo, že noční vlak z Bohumína do Gdaňsku tam přijede 3:51? V šest pak na Helu. Kdo to vymyslel? Jedeme tam letos na dovolenou, ale tam nakonec pojedeme normálně přes den, protože si moc neumím představit, co dělat v Gdansku ve 4 ráno, zpátky už je rozumný příjezd do Bohumína před devátou.
My jsme poprvé taky jeli přes den, ale chceme vyzkoušet i noční spoj.
Dobrý článek.👍 Jinak nechápu to plácání od některých diskutujících, že ve Švýcarsku a Rakousku nemají žádné lokálky. Jasně, všichni jezdí jen trasu Zürich-Bern nebo Wien-Graz. Jsou to státy železnici zaslíbené.⏰
Lokálky tam mají, ale… podívejte se na mapu železniční sítě třeba v oblasti ohraničené Ferdinandkou a KFJB a ze severu pak státní hranicí. Tam to bylo protkané lokálkami, dnes nefunguje osobní doprava snad ani na jedné, mám za to, že ta do Bad Pirawath byla poslední.
Ano, lokální tratě tam mají, protože to znamená regionální dráha, místní dráha, vedlejší dráha a tak podobně. Železnice tam fungují perfektně a lidé tam rozhodně nepoužívají jen tratě, které jsem jmenoval v prvním příspěvku.
To jo, ale troufám si tvrdit, že takové zoufalé lokálky, jako třeba u nás ta diskutovaná rožmitálka, tam už dávno zlikvidovali. Jako třeba trati Drösing – Zisterdorf nebo Krems – Raabs. Spíš bych řekl, že většina jejich lokálek by u nás odpovídala třeba tratím, jako Plzeň – Ž. Ruda.
Přitom zrovna do Zistersdorfu by mohly mít přímé vlaky Wien – Zistersdorf (buď střídavě se směrem Břeclav, anebo s rozpojováním v Drösingu) jakýs takýs smysl, protože Zistersdorf je (na rozdíl od Hohenau, Rabensburgu a Bernhardsthalu) městem.
Trať do Raabsu vedla z nádraží Göpfritz (zato Krems je poněkud jinde).
Ale ve Švýcarsku je to s „lokálkami“ docela jiné – fůra tratí lokálního typu tam je v provozu, ale s poněkud jinými vozy než sólo motoráky + taky ty tratě obvykle vedou přímo přes obce, tzn. nejde o „nádraží v polích 1+ km za obcí“.
Jo, myslel jsem Göpfritz (ve Vilímkově jízdním řádu Království českého z roku 1915 se to uvádí pod jménem Kypřice 🙂 ). Zistersdorf má nějakých 5400 obyvatel, to se dá asi navážet na KNFB autobusem nebo stačí přímý autobus do Vídně, dálnice je nedaleko. Švýcarsko má pro lokální železniční dopravu vhodné podmínky – osídlení je soustředěné v údolích, takže jedna trať obslouží všechny obce (a musí vést skrz ně, jinak by vedla tunelem skrz kopec) a zároveňobslouží i všechny relace, co se tam dají vymyslet. To není jako u nás, kde je osídlení rozeseté po krajině a vísky jsou propojené pavučinou… Číst vice »
To taky není pravda. Švýcarské lokálkové sítě jsou plné různých odboček do vesnice o pár obyvatelích, zvlášť ty horské. Síť jw hustší, než naše. Taky není pravda, že by to bylo tím, že se tam nedá/nejezdí autem. Švýcaři jezdí autem mnohem více, než my. Je to dané daleko větší mobilitou obyvatelstva a dopravním modelem centrovaným právě k těm lokálkám a s velmi krátkými takty.
Pokud jste Švýcar, dost pravděpodobně prostě někam jedete každý den a nejspíš autem, ale pokud vám lokálka jede každých patnáct, nebo třicet minut, tak prostě občas necháte auto doma, a ta železniční čísla z toho vzejdou.
No já si myslím, že švýcarská železniční čísla jsou způsobená z velké části tím, že Curych s okolím (milionová aglomerace) nemá metro, ale jeho roli supluje S-Bahn, jehož cestující se započítávají do těch drážních statistik.
Odbočky do vesnic tam mají, ale zas tolik ne a pokud jo, tak jsou to turistická centra, kde žije třeba 1000 místních, ale v sezóně tam je 5000 hostů.
Ale že by tam m ěli takové lokálky, jako pod Řípem, to se mi nezdá. Víte o takové?
Bonfol, Les Ponts-del-Martel, St. Urban? 🙂
Nezdá se mi to. Ten Urban je na kraji dost hustě osídlené oblasti, toho bych přirovnal k Hustopečím nebo tak něco. Bonfol je právě v údolí, kde jediná rozumná cesta k civilizaci je tam, kudy vede trať. Tak aspoň ty Les Ponts.
Já si myslím, že si od Švýcarska můžeme brát v lecčems příklad, ale lokálky to spíš nejsou. Zato bych se podíval na curyšský S-bahn a snažil se ho napodobit. Začal bych stavbou tunelu pod Prahou.
Navíc teď se ve švýcarsku dost masově rozmáhají elektrokola, a je čímdál častější kombinace kolo/koloběžka+vlak na dojíždění do práce, do školy, protože je to často rychlejší než auto.
I u nás je řada údolních tratí, a to s různým významem či potenciálem růstu (zejména když by uměly „obsloužit všechny relace, které se tam dají vymyslet“).
Např. Sokolov – Kraslice, ValMez – Rožnov, Vsetín – Velké Karlovice, eventuálně převážná část tratě Martinice – Rokytnice.
Každý lokálkomilec i lokálkobijec si může sám pro sebe udělat objektivní názor o likvidaci/ zachování tratí v Německu, nebo Švýcarsku porovnáním např. následujících map:
1. Železniční mapa jihozápadního Německa a Švýcarska (1938)
https://landkartenarchiv.de/bundesbahn.php?q=uebersichtskarte_zum_amtlichen_kursbuch_sueddeutschland_und_schweiz_v1938
2. Mapa německých železničních tratí (1954)
https://landkartenarchiv.de/bundesbahn.php?q=eisenbahnen_in_der_bundesrepublik_deutschland_1954
3. Aktuální interaktivní mapa tratí DB-Netze (2022)
https://fahrweg.dbnetze.com/fahrweg-de/kunden/nutzungsbedingungen/infrastrukturregister/interaktive_karte-1368980
Např. moc hezká trať je Zell am See – Salzburg.
V Rakousku skutečně lokálek moc nezbylo, hlavně kolem Vídně to považuju za urbanistickej průser. Naopak ve Švýcarsku téměř všechny. Je to dané tím, že Švýcaři se nebojí do nich investovat obrovské částky za výhybny, přiblížení obcím atd. Švýcarsko má hustší síť, než my (asi 122km/1000km^2), ale je to jen o desetiny kilometru :D.Třetí nejhustší síť je ta německá(107,5km/1000km^2), a to i přes velké rušení před dvaceti až třiceti lety, protože, a to čeští antilokálkáři nechápou, Němci měli před rušením daleko hustší síť, než jakou máme my dnes.
Tak oprava, v současnosti už mají švýcaři 126km/1000km^2, my 121,3. Kde to v posledních deseti letech nabrali si nejsem jistý, ale je to tak.
Nové tunelové trati – cca 250 km stavební délky tunelů.
to nevím, co to je za železniční ráj, když ve Švýcarsku zcela určitě nebrečí u každé lokálky…oni je tam ani moc nemají
prý že tam nemají lokálky. Těch tam mají nespočet, ani nevím, že by někde zastavovali v posledních 20 letech provoz, akorát je ve velkém zrekonstruovali a elektrifikovali, zavedly hodinový takt, a hned si to cestující našlo a vlaky jezdí plné. Oni totiž mají trochu jiné myšlení než my a správa železnic. Na jednokolejných tratích se nejezdí jízdní řád podle možných výhyben, co tam jsou postavené, ale všechny stavby jsou řešených podle požadavků dopravců, takže když budou chtít dopravci taktový jízdní řád, ale nebude to vycházet časově do další stanice, tak zavelí a prozovatel infrastruktury postaví další výhybnu. Prostě tam o… Číst vice »
Dopravce a správce infra jsou na mnoha švýcarských tratích jeden a týž subjekt.
Ale jinak O. K.. + dodám, že druhou možností nad rámec zřízení výhybny je zřízení dílčího dvoukolejného úseku.
Různých malodrážek které mají blízko k meziměstské tramvaji je tam také požehnaně. Označení železniční ráj se moc nebráním, ale nebyl bych si jistý tím prohlášením, že žádná jiná země nemá rozvinutější dopravu. Jak se to hodnotí? Když se podívám na Nizozemsko, tam bych řekl že z hlediska intervalů, stáří a bezbariérovosti vozového parku, možností nákupu jízdenek, poskytování informací o spojích apod., jsou na tom ještě o něco lépe než Švýcaři. Horší jsou v integraci, kde se sice dá použít jedna čipovka na všechno, ale IDS to úplně není.
Ono se to hodnotí všelijak.
Co třeba Japonsko? Na jednu stranu průkopník VRT, výborná doprava u velkých měst, obdivuhodná organizace provozu, ale zase téměř nulová integrace, takt skoro nenía mimo elká města je to docela bída.
Spíše se nechali inspirovat švýcarským systémem …
Nizozemsko a bezbariérovost vozového parku? No… Takové patráky s nástupem „do polopatra“ a odtud opět nahoru a opět dolů… 🙂
I průchod skrz turnikety ve větších stanicích může být někým brán jako něco, co nevypadá úplně prozákaznicky.
Zajeď si někdy do Švýcarska. A pokud jsi tam teda byl, tak se nejspíš liší náš náhled na lokálky nebo dokonce jejich definice.
Nemají proč brečet, když na těch lokalkach mají takty 30 min a kratší.
Mně se (kromě článku) líbí i to ilustrační foto. Tak nějak mně z něj vyplývá, že ve Švýcarsku poškozují cestující tím, že na ceduli jsou uvedeny i další vlaky, které z daného nástupiště pojedou. Aspoň v něčem jsme dál, protože tento nešvar se u nás daří čím dál tím líp odbourávat 🙂 (samozřejmě to foto může být staršího data, to nepoznám, protože mému laickému pohledu připadá jak z budoucnosti).
Ale po přezkoumání obrázku (a hlavně jeho popisu) vidím, že jsem mimo, protože obrázek je z Mnichova. Takže pozadu jsou v Německu.
Ty další vlaky od nástupiště 31 neodjedou, oni k němu přijedou. A ano, je to Německo, ne Švýcarsko. Trochu více pozornosti a usetříte nás svých zbrklých závěrů. 😉
Z Vídně do Curychu se dá sehnat přes ÖBB za 29 €, teda noční na sedačku. Z Moravy se tak dá dostat okolo 1000 i takto. Já jsem to nedávno absolvoval teda s lůžkem, tam to vyšlo něco přes 2000.
Jenom bych doplnil, že pro tuto relaci jsou k dispozici i autovlaky s možností nástup/ výstupu v INN.
Já bych jen dodal, že běžně se dá Německo projet za 42 Eur na Quer-durchs-Land-Ticket za jednu osobu. Pokud jede více lidí, je jízdenka jen a jen výhodnější. Záporem je, že musíte jet jen regionálními vlaky.
ICE z Norimberka do Chebu?
Máme pozorné čtenáře:) Samozřejmě Mnichov.
😉
Já do Švýcarska jezdím pravidelně na železniční zaměstnanecké jízdenky FIPKY a tady mě vyjde cesta bez rezervace místa k sezení na FIPKY Rakousko 50 korun, Švýcarsko SBB 50 korun, Švýcarsko soukromý dopravce BLS 50 korun, Švýcarsko ostatní dopravci, včetně lodní dopravy na jezerech 50 korun a jedna FIPKa platí 8 dní po celé síti. Takže mezi nejdražší položky mi vyjde ve Švýcarsku akorát ubytování a případně jídlo v restauraci.
A tím se snažíte se chlubit, nebo k čemu je tento příspěvek???
Nic v tom nehledej. Rád používá padesátikoruny 😉
Se mi vybavilo: „…holky za padesát…“ 🙂
A když si to jídlo vezmete sebou a budete spát v čekárně na lavičce nebudete platit skoro nic. Hlavně, že je pak takový problém koupit si lístek za 50 Kč někde u Liberce.
nebo v Jihomoravském kraji. 🙂
Výhoda zaměstnance železnice.
Výhoda zaměstnance železnice
Zaměstnanecké jízdní výhody
Jezdí ještě noční lůžkový spoj z Prahy přes Linec do Curychu? A existují pro něj nějaké výhodné jízdenky?
Já myslím, že jezdí, ale kvůli stavebním pracem na 4. koridoru tam bude nějaké přesedání na náhradní autobus.
Mám dojem, že jezdí jen z Votic na jih a ČD doporučujou jet z Prahy o vlak dřív, než tím, na kterém by byl za normálních okolností řazen, aby ho člověk s jistotou stihnul tou NAD.
Napište přímo ČD, inzerují lůžkový vůz na Jižním Expressu v 17:49 z Prahy.
Aktuálně jede o vlak dříve v cca 17:20 na nějakém R.
On z Prahy žádný lůžkový vůz teď nepojede, to je jen doporučení, kterým spojem má vyrazit jeho cestující aby ho stihl. To lůžko pak jede na Jižním Expresu z Chotovin dál. Cena z Prahy se aktuálně nedá zjistit, protože se to zatím neprodává na datumy po skončení výluky, ale když to zadám na červen z Českých Budějovic do Zürichu, vidím nějakých 1375 Kč (včetně lůžka samozřejmě).
Je vidět, že modrý moloch je stále více proklientský. Při výlukách v minulých letech byl pro mezinárodní cestující z lůžkového vozu vyhrazen z Prahy navíc vůz první třídy, což nevadilo, protože to stejně není v noci. Teď si jeďte plesnivým B v R17 a radši dřív nebo vám to ujede.
na r17 už dávno plesnivá B nejezdí, teď tam jsou Bmz²²⁶/²²⁹, Bdpee²³¹ a Bbdgmee²³⁶.
A že jsem je tam před týdnem viděl.
Nepojede, jakmile skončí výluka v ČR, tak na to plynule navazuje výluka v Rakousku.
Aha, tak proto jsem to na začátek července nenašel. Tohle lůžko v celé trase kvůli výlukám spíš nejezdí než jezdí… Ale v srpnu by to snad jet mělo, akorát myslím že to lehátko (co jezdívalo přes léto) už k tomu není.
Přes léto jezdilo navíc kupé, ale snad jen první rok nebo dva provozu přes Budějovice
Normálně mi to ukazuje přes cd.cz cenu cca 1750 Kč. Ono to zlobí (resp. neukazuje cenu), pokud jsou tam nějaké navazující spoje v cizině.
Je pravda, jak píší ostatní, že je přes Sudoměřice – Votice momentálně NAD. Je to zmíněno v tom spojen co Vás kdy konkrétně čeká
Já bych si dovolil upozornit na malou chybičku, z Chebu do Norimberka nás ICE opravdu nevozí…
Díky, už je to pryč) asi jsem byl zrovna unešen rychlostí, že jsem zaměnil Cheb a Mnichov.
No tak je pravda, že některé RegioSwingery jednu dobu (když jezdily místo ICE TD) měly nátěr ICE, ačkoli to tedy bylo na jiné trase.
Já bych využil Interrail s 50% slevou, která bude u ČD od 6.-10. na pokladně k zakoupení. 🙂
Kde o tom je zmínka, že o tom nic není vidět?
Od šestého až desátého čeho? Jinak v březnu byly všechny Interraily s 10% slevou kvůli výročí této jízdenky.
Nějaký odkaz na tuto akci?