Vlak, metro nebo tramvaj? Brno zadalo studii proveditelnosti k diametru
Tramvaje v Brně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Studie má po letech sporů vyřešit podobu takzvaného brněnského metra.
Studie má po letech sporů vyřešit podobu takzvaného brněnského metra.
Pražák v Praze: „Pane, prosím vás, kde je nejbližší zastávka tramvaje?“
„… hmmm, v Olomóci.“
sorry, to jsem podělal …samozřejmě to bylo v Šalingradu.
To dopadne jako metro v Bratislavě. Začalo se stavět v 80. letech v Petržalce. (Dokonce dodnes je pokusný tunel pod Dunajem.) Po 1989 moudré hlavy napadlo, že MHD a metro je sovětský přežitek a vše zastavily. Pak se dalších 20 let dělaly expertízy, které stály přes 2 mld SKK a závěr byl NE. Pak dalších 10 let nic a nakonec za dotace EU byly postaveny cca 2 km tramvajové tratě s úvrati na konci. (Místa na smyčku bylo hafo.) Musely se nakoupit nové obousměrné tramvaje (do té doby v BA nepoužívané).
Kocourkovo na Dunaji. (Jsem bohužel jeho obyvatel.)
Zhruba před dvaceti lety stál tehdejší náměstek primátora Brna na Letenské pláni v Praze a filosofoval, že by se tam dalo postavit krásné moderní a luxusní sídliště. Hrozně ho rozčílilo, když jsem mu řekl něco v tom smyslu, že Brno má svých problémů dost, ať nechá Letnou na pokoji… 😀
Sakryš, jak dlouho se mluví o Šalingradském novém nádraží?
Celé bych to svěřil panu Šípovi. Jeho bohaté zkušenosti s projektováním, výstavbou a provozem rychlodráhy na Letiště Ruzyně mohou být pro štatláky nepostradatelné.
Jedině metro. Proč by podzemní dráha měla být jen v Praze. Moravská metropole si zaslouží více než má teď. 🙂
Velmi obsáhlá diskuse, která korektní a zábavnou formou popisuje názory diskutujících na schopnosti státních institucí. Skoro bych nazval tento typ diskuse brněnskou, protože u jiných měst se podle mne tolik nadsázka nepoužívá. Nejvíce se mi líbil příspěvek Zlámalíka. K samotnému diametru bych řekl jenom tolik, že není moc dřiny s vymyšlením mnoha variant, ale s prosazením a dotažením do konce varianty jedné. Tady se evidentně pořád dělá jenom to, co jde dobře, ale do toho, co jde těžko se léta nikomu nechce.
Nevím, co řeší. Nejlepším řešením by byl samozřejmě vlak s větvením na různé směry na obou koncích diametru, jako například S-bahn ve Vídni, s umožněním bezpřestupových relací z regionu.
Podle mne by byla lepší vlakotramvaj a oddělená trať „1“ s tunelovými úseky a napojením přes Krpole. Vím že se to tu pořád řeší že to snad nejde přes TSI, ale vzhledem k tomu že výslovný zákaz tam není a v Karlsruhe a dalších městech v Evropě to existuje a jezdí, tak na to nějaký způsob prostě být musí.
Tunelově by pak šly úseky Jezuitská-Kotlářská (za) Jungmanova-Kosmova (za)
Další výhodou by bylo možné odbočení tunelu pod Českou a plynulé pokračování na Mendlák.
ať už bude vybudováno cokoliv, budu rád, když se tím svezou moje děti těsně před důchodem … aneb než se v Brně něco domluví a prosadí, proteče Ponávkou celý Pacifik ….
Koukám, že brněnské Ministerstvo pro věčné dohánění Prahy se zase probudilo, asi je třeba před koncem roku vyčerpat rozpočet.
Zcela akademická diskuse. Diametr nebude postaven ještě dlouhá desetiletí (nejspíš vůbec nikdy), a to nejen kvůli nastupující obří krizi…
A co se obrátit na The Trump Organization. Ta před pár měsíci něco jako diametr už nakreslila…
??? Můžete to nějak blíže vysvětlit?
Můžu. Dejte si do pictures v googlu Trump a Brno. To myslím bude stačit…
Jo tohle, to mne v souvislosti s diametrem vůbec nenapadlo. 🙂
Tramvaj můžete v Brně rovnou vyloučit, ta by nebyla kompatibilní s rozsáhlou sítí šalin.
To je pravda, tramvaje v šalinové síti provozovat nelze. Buď by to nejelo a nebo hůř, vyrazilo splašeně vzad nečekanou rychlostí. Je nezbytná dlouhodobá a rozsáhlá péče šalinářova, aby se mezkovitá tramvaj stala klidnou a poslušnou šalinou. Na Toaletné se k tomu neumějí chovat, nebo já nevím co.
Přesně tak a ještě krom technických problémů s kompatibilitou tramvají a šalin by přistoupil další problém, že by to mátlo cestující. Stroje techto dvou „systémů“ by se musely výrazně graficky lišit a na zastávkách by mělo být hlášení jestli přijíždí šalina a nebo tramvaj.
Takových studií už bylo… Vím že se tím zabývali i kluci z pražského Metropreojektu, tehdy jim to vycházelo na metro.
Jak říká staré známé rčené: studií neurazíš.
Co jiného mohlo asi tak Metroprojektu vyjít…🤔
Metro určitě ne. Vlak je těžkopádný, ale bránit se mu nebudu. Takže to vypadá na tramvaj.
Možná by pro Brno bylo nejlepší něco na způsob berlínské S-Bahn. Kromě nových pozemních a možná i nadzemních tras by mohla využívat i stávající železniční síť.
S – Bahn je v podstatě železnice. A tu přece máme.
Ale za peníze investované do metra by se mohla zrekonstruovat, zrychlit, přidat další směry, atd.
Jasně, vyhýbat se velkému přestupnímu uzlu Královo Pole a raději zahnout na Tábor, (dobře, Lesná není nijak extra vytížená), kompletní ignorace židenického nádraží + odsunuté nádraží. No to je teda kombinace. To rovnou můžeme nové nádraží postavit v Líšni. Aneb vyhýbání těchto přestupních uzlů je přímo navrženo v územním plánu. Údajně linku S3 mezi Řečkovicemi a hlavním nádražím nahradí jiná linka která tímto úsekem bude pendlovat:) Nevím jak ostatním, ale přijde mně to dosti směšné 🙂
Mě teda praštěné a především: Špatně trefené. Někde tady https://mapy.cz/s/kepelukatu by se měl realizovat přestupní uzel mezi SJKD a MHD. Další možnost je mezi Technickým muzeem a Hradeckou. Následuje možnost až u křižovatky Královpolská X Hradecká. Dlaší možnost je Tábor X Hradecká, taky z ruky a dost daleko na návaznou dopravu. A nepoužitelné pro celé VUT, které by to mohlo obsloužit.
ale toto bude rychlospojení především pro brňáky, ne regionální doprava co jezdí jednou za uherský rok…
spíš k pláči, než k smíchu.
Vlaková varianta pod Brnem vznikla až v 90.letech a podle zlých jazyků jen proto, aby se dali použít i krajské peníze. A je jasné, že náklady na ražbu tunelů rostou exponenciálně s objemem, resp. s průměrem. Takže porovnání nákladů na tunel pro vlak & metro (šalina) je jasná. Jinak přesně jak popisuje „Jedině vlaky“. Přitom zrovna včera byl publikován příspěvek o významu Krpoláckého nádraží a rostoucím významu nádraží v Židenich. Při severo-jižní vlakové variantě by se oběma těmto nádražím regionální vlak vyhnul, resp. by vznikla nějaká „městská“ linka Řečkovice – Modřice, na kterou by dojíždějící přestupovali. Do větší hloubky je… Číst vice »
Takže obnovíme Tišnovku a máme hotovo.
Ten plán narazí. Čelem vzad je vidět původní násep: https://mapy.cz/s/govukenuga
Pravda, byl by to světový unikát, železniční přejezd v silničním tunelu nemají ani ve Švýcarsku, ani v Japonsku, ani v USA a dost možná ani v Rusku.
A v Číně?
Tak to nevím, tam je toho moc.
no bude to aspoň v něčem zajímavý
Nedá mi než sem zkopírovat text z aprílového vydání na mapy.cz:
V rámci grantového projektu s názvem „Brno je taky město“ byla mezi roky 2081 a 2103 realizována výstavba metra v Brně. Vzhledem k omezené výši rozpočtu byla zvolena varianta zakrytí tramvajové trati plastovým tunelem. Ta splnila všechny parametry zadání „šalina, co jezdí tunelama“ a „nejsou love“. Otevření obou zastávek se účastnili statutární zástupci města i široká veřejnost.
A takhle to tam vypadalo: http://www.plzensketramvaje.cz/other/brno/brno21p.jpg
Což mi připomíná, že brzo začne jezdit RailJet Praha – Vídeň zkrz Královo Pole. SpŽel tam dodnes nedokázala nainstalovat pragotron do podchodu ani na peron. Vizitku dělají především sami sobě.
Já nechápu, co se všicí furt obouváte do Štatlu. Metro tam je, což je vidět na té fotce. A že to není ze zahraničí, je jasné z těch vysokých fuseklí v sandálech.
Kolilkátá už to je studie?! Nechápu, co chtějí konšelé objevit nového.Na severu do diametru nezapojí vtrať 260 a táhnout ho jinudy, než podél Hradecké je blbost, bo by zbytečně dubloval páteřní d1/6. Na jihu je obtížné zapojit ho do více směrů než na Chrlice, ale zaplať Pán Bůh za ty dary. Samozřejmě by bylo fajn mít propojení na ferdinandku, ale nad tím se může bádat další roky. Nejdůležitější je, že by se uvolnila kapacita HBf, mohlo by se uvažovat zřízení např. zastávky Obřany. a přestal by umělý tlak na odsun – na oboje love nebudou a tohle je daleko smysluplnější… Číst vice »
Studie …… To se bude jezdit 😄
Vykašlat se na metro, Brno by se mělo vydat cestou podzemní tramvaje s kopírováním nadzemní tratě s dlouhými mezistaničními úseky, tak jako to mají v Antverpách.
A pak tu nadzemní zrušit, protože je to úplně stejná tramvaj, která stejně skončí nejdál na okraji města, a zavést vymetací autobus?
Proč byste jí rušil? Jde hlavně o úseky přes centrum, poté se opět napojí na stávající trať.
František má fóbii ze silničních vozidel. Takže mu vadí i autobusy svážející lidi na vlak.
František má fóbií povícero jak koukám v různých diskuzích…
No tak když Brno chce pořad metro 😀 Tak proč to kazit nějakou Šalinou nebo podzemním vlakem. Alebo bude to jedna z těch věcí ale bude se tomu říkat metro ! 🙂
Tak metro můžou rovnou vyloučit. Přínosem metra proti vlaku je pouze menší průjezdný profil, a tedy potenciálně menší průměr tunelů. Jenže i vlak jde konstruovat pro menší průměr tunelů, a jsou případy metra schopného napájení ze třetí koleje i trolejového vedení (Atény, Hamburk). Proto nedává smysl stavět izolovaný systém, ale radši stavět tunel kompatibilní se železnicí, i když by se pořizovaly atypické vlaky. Problém šaliny proti vlaku je horší, ale je tu i možnost provozovat obojí, nebo rovnou vlakotramvaje. Pak by šlo napojit do diametru Chrlickou trať (která je celkem problém u přestavby ŽUB), Tišnov, a přitom by šla napojit… Číst vice »
Mno vlakotramvaj. Když by to mělo jezdit až do Tišnova, tak by to asi mělo vyhovovat stejným požadavkům jako to, co bude jezdit do Blanska, do Židlochovic, do Vyškova atd. Tedy v železniční síti TEN-T. Pak asi bude nejlepší udělat to železničně, ikdyž to bude stavbně dražší.
Případně se sníženou výškou a oželet patrové vozy. Pomoci by mohla i pevná trolej, tj. napájecí „kolejnice“ v místě trakčního vedení.
Vlakotramvaj je fajn, ale mimo hlavní tratě. Napadá mě Opava – Kravaře – Hlučín – Ostrava nebo Olomouc – Senice – Litovel.
A není to moc jednoduché? Co třeba půlku diametru železniční a půlku tramvajovou s přestupem na Čáře? Případně trojkombinace i se skutečným metrem? Nebo směrem na jih vlak a směrem na sever tramvaj?
Ano, takto by to v Praze na Nábřeží naplánovali. Čím víc druhů, tím víc MHD. Možná by si do toho někdo přihodil i ozubnici, aby se vyjelo bezemisně ze Staré osady na Vinohrady. Když už má být ta lanovka…
Osobně jsem uvažoval v duchu: vlak na trase Tišnov – Chrlice a tramvaj mezi Bystrcí a Komárovem, přičemž mezi Šumavskou a Dolním nádražím by byl společný tunel.
Vlaky, co budou jezdit diametrem do Tišnova, musí plnit TSI, to je bez debaty. Možné však je, aby šlo o menší vozidla (hlavně výškově), aby jim stačil menší tunel, a ušetřila se tak plocha výrobu a v důsledku peníze na stavbě.
Vlakošalinu jsme řešili už jednou ne? S tím že to asi možné je a že problém je na straně úřadů a toho že nikdo neví jak tu TSI vykládat.
Kdyby se to mělo dělat, tak pak ať se modernizuje (tedy zrychlí) a elektrifikuje trať do Nedvědic. Prvních asi 6 kilometrů za Tišnovem by Na těch 100-120km/h upravit asi šlo. Pak by byla alternativa II. Souprava na způsob talga a přepřah v Krpoli.
Souhlasím, že legislativa je tady asi největší problém. Jistou výhodou však je, že není potřeba vozidlo kompatibilní s oběma systémy. Pokud by byly linky Tišnov – Chrlice (čistě vlak) a Bystrc – Komárov (čistě tramvaj), tak jde o souběh tratí ve společném tunelu.
Prakticky to má nejblíž k mostu Duha v Bechyni, akorát místo vlak + silnice by byl vlak + tramvaj. Navíc není problém, aby byla v tunelu splítka, tzn. aby tramvaj i vlak měly vlastní kolejnice, což by elegantně řešilo problémy s různými profily kol a kolejnic a rozdíl vzdálenosti nástupiště od osy koleje.
Splítka ten problém s legislativou nevyřeší, paralelní tratě by jej řešily, ale zase není účelné tam mít jednokolejky nebo tunel o čtyřech kolejích. Nicméně jestli to má viset na této směrnici: eur-lex. europa. eu/legal-content/SL/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2016.138.01.0044.01.ENG tak v části Předmět a oblast působnosti se píse: Česky: případě tram-vlaků provozovaných v rámci železničního systému Unie, pro něž neexistují TSI, platí toto:.. Anglicky: In the case of tram-trains operating in the Union rail system, where there are no TSIs that apply to those tram- trains, the following shall apply:.. Z toho mi vyplývá že na vlakotramvaje TSI není a že je to na daných… Číst vice »
Stejně to skončí v šuplíku.
Tuhle brněnskou čtvrt neznám 🤔
Studie Nr. 30000 stavba zacne rok 2150
Tramvaj. Možná by pak stálo za úvahu využít i tu díru, roz. nedokončený tunel v ulici Pekařská, kudy původně měli tramvaje jezdit…
To je jenom průzkumná štola, 3 metry na výšku rozhodně nestačí.
https://www.kafelanka.cz/mista/trstola.php
Tak to měla být první fáze kterou by posléze rozšířili na 6×5 (šířka výška) a navíc se s tím tunelem pořád počítá v územním plánu
Tunel pod Špénou by byl přínosný tak jako tak, zejména by zrychlil spojení Česká – Mendák a ulevil přetížené Husově. Mírným negativem je o něco hroší dostupnost FNUSA.
To místo pekelné? Jen dobře.
Chtěl jsem se tam jednou nechat ošetřit na pohotovosti, někdy v prvním roce na vysoké, jako nebrňák znaje jen dvě nemocnice jsem se z Krpole dohrabal do toho depresivního místa kde na člověka sedá tíseň, pocit zmaru a smrti, a byl poslán zpátky že mám jiné neméně depresivní vedle rohlíku. Koupit si flašku slivovice by mne vyšlo asi nastejno a ještě bych nemusel nejít na přednášku.
P.S. Ty baráky mne děsí jen kolem nich jdu (Leitnerova, Hybešova).
A se zrušením souběžných povrchových tramvají také? Povrch obslouží autobus a celé to bude stejně neprovázané jako doposud…
Ne, tohle mělo vyjet na povrch a pokračovat dál po stávající trati. Jo a na povrchu jezdí TROLEJ bus.
a po provedení průzkumu to zapíchli s tím,. že tudy cesta nevede, v rozumných nákladech na vybudování plnohodnotného tunelu.
Jeste bude nutne prozkoumat moznost vyuziti lanovky, tunelu pro pramice, Muskovy potrubni posty a teleportu. Diametr musi byt poradny!
No dalším velkým problémem v Brně je napojení letiště z centra. V zásadě jsou dvě varianty – vzducholoď a horkovzdušný balón. Budou nějaké studio, aby se zjistilo, která z nich vyjde líp.
Zapomenul jste dalekonosný katapult 😀
Tak na letiště vede vlečka, tak tam by nebyl problém pro spojení s centrem využít stávající infrastrukturu.
To by Pražáci nepřežili. 🙂
Horkovzdušná balón ale jen s tlumičem hluku na hořících, kdo to hučení má poslouchat…
Jednoznačně hyperloop.
Ten ale nemá být severojižním diametru, nýbrž do ZOO.
Ponorky! Zaplavit a provozovat tam ponorky!
A nebo plavební kanál? https://www.youtube.com/watch?v=4vhGdzCr9lY&t=8m
Zdymadla v tunelu po Ponávce?
A výtahy. Jeden by vyšel přímo v areálu Svaté Anny, v kanále bývalého mlýnského náhonu https://vilemwalter.cz/mapabrna/promeny.htm
Jedna už je na přehradě. Myslím se jmenovala Moskva. Kapitán se s ní teda zatím nedokázal potopit, ale to bude tím že nenašel manuál.
Nebylo to tak, že ponořit se dokázal, ale už se mu nepodařilo vynořit? Něco jako tzv. poloviční eskymák…?
Žutý!!!! Od RJ!!!!
Paradox Brna: Severojižní kolejový diametr (SJKD) je naprosto nezbytný pro odsunuté nádraží. Při existenci SJKD není potřeba nádraží odsouvat.
To je jenom kulantní zpúsob jak říct, že není potřeba nádraží odsunovat.
První část výroku je pravdivá. Druhá část ne zcela, protože diametr neřeší výjezd z uzlu na Přerov, Slavkov a průchod VRT Praha-Brno-Ostrava uzlem.
Neřeší, ale umožňuje jiné možnosti, než odsunovou úvrať – šimický triangl, případně tunel u Majlontu pro výjezd na Chacharstán.
Ještě se to dá vzít od západu, u Kohoutovic zajet pod zem, u Kamenolomu na most a hurá do dalšího tunelu, pod Obilňákem se stáčet k Petrovu a zhruba pod zastávkou Nové sady pozdemní stanice. Sklonově by to vyšlo, aby se vlak dostal zkrz Malou Ameriku na most přes Svratku. Most by se musel rozšiřit a tradá na jih na Vídeň. Druhá větev by z podzemí vycházela v Komárově a tradá přes Letiště na na Ostravu. Zbývá směr Vídeň – Ostrava, ale tohle bude ještě hodně dlouho rychlejší po staré dobré Ferdinandce. Mimochodem: Odsun s jižní variantou VRT přinese úvrať… Číst vice »
Nebo ještě jinak:
VRT dovést do Vlkova, dále modernizovat na 160-230km/h, do Brna od severu. (Respektive to uhnout přes Bíteš a napojit se někde u zastávky Níhov), zdvojkolejnit Komárovskou. Z Dolního udělat normální stanici i pro osobní dopravu, Praha-Ostrava přes Hlavní, Praha-Břeclav přes Dolní.
Alternativně VRT nádraží na Dolním, triangl na Olomoucké, v první fázi spojit s průtahem pro jízdu úvratí na Břeclav, v další fázi s výstavbou nové VRT přepojit na tuto.
Ten nejhorší krpál, kde je nákladní vlak rád za 60 km/h modernizovat na 160 až 230 km/h? Přes Říkonín a Obřany?
A proč to proboha dělit na dva směry v Židenicích, aby to do Prahy jelo jednou z Dolního a jindy zase z Horního.
Jo, přesně ten, protože náklad tam jede z důvodu přecpané Třebové. (Nehledě na to že by bylo lepší poslat směr Rakousko-Polabí přes Znojmo, pokud by byli na SŽ trochu co k čemu, což by síti zase trochu ulehčilo.)
Z Dolního nejde nějak rozumě udělat spojka na Ostravu, leda nějakou vyhlídkovou tratí „za krásami Brněnska“. Samozřejmě byla by možnost tam dostat ještě nějaké místní směry a VRT nechat na Horním. Nebo tedy ještě je možnost tam pobořit fabriku a postavit spojku mezi Komárovskou a Dolním. Poloměr nějakých 320m. mapy. cz/s/kakulusuna Ale ta nutnost bořit fabriku někomu se mi hodně nelíbí.
A co takhle přistavět peróny směrem k Tesco, nad to parkoviště. Výšky je tam snad 4,5 metru, to by se možná vešly dvě parkoviště nad sebe. ŠÍřky je tam na 3 koleje, čili ze 4. udělat ostrov a ještě jeden přidat. Nakonec, Tesco má jít k zemi, takže místa tam bude habaděj.
A z Hlavního do Židenic místo náspu 3kolejná estakáda. Vešly by se i 4 kojeje, ale už by se muselo bourat. Most přes Bubenčíkovu je potřeba pro obě varianty, dnes má 4 koleje a ve varinatě Dolní bude mít taky 4 koleje.
A co s těma obloukama který tam tímpádem budou zas?jako že by se přeložil most a kus trati směr na židovice? Vybourat kus baráků a napřímit to? Inu proč ne…
K tomu Znojmu: Počkejte tak 50, lépe 100 roků a bude tam i ta druhá kolej.
Zatím je jednokolejka pro spojení Brno – Ostrava/Olomouc/Zlín, je zcela nedostačující kapacitou pro „rychlé“ vlaky jedoucí 70 -100 km/h, 6 párů R za 2 hodiny a šmytec.
Pro náklad by těch 100 km/h stačilo, těžko řešitelné místní rychlostní propady … jsou těžko řešitelné, asi by zůstaly. Problém jsou propady na 0 km/h v nácestných stanicích, kde se čeká na protijedoucí vlak a na volnou kolej třeba půl hodiny. To řeší jedině druhá kolej. A ta není ani Brno – Ostrava, natož Znojmo – Jihlava.
Stačil by pro začátek drát, eventuálně dvojkolejné vložky a dlouhé stanice, někdo dával před lety na k-report popis křižování na kilometrové koleji v Mikulově, takže vlaky nemusí zastavit. Moravské Budějovice i Okříšky se na 1500-200m protáhnout dají už teď.
Hezké by na to bylo to že v momentě zadrátování by mohla doprava vzrůst natolik že se vyplatí druhá kolej téměř okamžitě. Navíc by to zkrátilo cestu asi o 50km. Pokud by to pak z Brodu šlo dál na Hradec, tak se dá odvést i doprava z Mezilesí, pokud by se zadrátovalo do Letohradu.
Taky neřeší světový mír, hladomor v Africe a nadměrnou obezitu ve zbytku světa. Ale zato řeší zrychlení MHD v Brně v severo-jižním směru. Odsun řeší akorát příjmy určité skupiny obyvatel, která MHD nikdy používat nebude.
no řekněme, že než bude vybudováno VRT vámi zmíněné, tak máme na diskuze o nádraží ještě hóóóóóóóódně času.
Plný souhlas. Pokud se kromě Přerovské (Chrlice) se zapojí také Břeclavská a Vlárská trať, může být v Brně plně průjezdný systém eSek. Vlaky od Moravských Bránic by jeli po stávající trati do KR. Pol. Tím by stačilo v Brně pro Eska pouhé 4 nástupní hrany, 2 pro vlaky od Střelic na povrchu a pro zbytek 2 v podzemí. Stávající kusá nástupiště 5,6 lze prodloužit na délku 420m. A to plně zajistí dostatečnou kapacitu stávajícího hlavního nádraží pro střednědobý horizont. A VRT vlaky mohou být v podzemí. Pro variantu Petrov Studie proveditelnosti prokázala, že stačí jen 4 nástupiště v podzemí pro… Číst vice »
Za mě jednoznačně tramvaj, za vzor si mohou vzít některé německé města.
některÁ německÁ
Možná tam u vás.
Na Moravě některé německé, v Čechách některý německý a spisovně některá německá :-).
Štatly v džermenu?
Tam je stejně jen jeden – jmenuje se Ausfahrt.
Za me jednoznacne vlak. Vzorem budiz spanelske Alicante
No staci se z predmesti podivat do centra – tedy do Vidne – tam podzemni saliny funguji desitky let…
Zbastlení systému obslužných tramvají a páteřních vlaků, přidat busíky, ořezat koleje. 🙂
Tramvaj bude celkem naprd lidem z širšího okolí Brna.
Tam můžou použít vlak/bus + přímý přestup na diametr (tramvajní?) Brakáči 🙂
Na to se vám každej zvysoka vy… a pojede autem.
U tramvajového diametru se dříve počítalo s trasou Bystrc – Komín – Konečného náměstí – Česká – Nádražní – Nové nádraží. Jediným přestupním uzlem mezi vlakem a diametrem by bylo Hlavní nádraží, což povede k jednomu velkému přetíženému uzlu. Přestup z autobusu je nevýznamný, protože IDS systematicky vozí lidi na vlak, aby autobusy nestály v Brně v kolonách.
Jeden velký dopravní uzel řeší právě vlak v SJKD. Cestující od Tišnova, případně od Modřic nebudou muset přestupovat pouze na hlavním nádraží a v krpoli, ale i na dalších zastávkách. Například přestup někde na pionýrské na trolejbus. Tím se pro mnoho dojíždějících sníží počet přestupú a tedy výrazně zvýší atraktivnost takové dopravy. Mnohem více lidí pak bude ochotno nehcat auto někde u železniční zastávky za Brnem.
To už mohou teď, sice ta tramvaj není tak rychlá, ale zase jim pravděpodobněji zastaví blíže k cíli. Když už je tedy tlačíte do přestupů, přestupů a… přestupů. 🙂
Ano. Je to hůře dostupné z povrchu, taková ani obsluha, ani páteř, prostě ideál. 🙂 Hlavně zachovat přestupy a nic moc rychlost na delší trasy, ať nám lidé nepřestanou jezdit raději auty.
Nejsem odborník, ale na první pohled mi sedí podobné řešení, které zvolila Ottawa, konkrétně Confederation Line West. Tramvaje s rychlostí 100 km/h jsou myslím úplně ideální. 🙂
https://ottawa.ca/en/planning-development-and-construction/major-projects/stage-2-light-rail-transit-project/confederation-line-west-extension
Jenže tam mají místo na to, aby uprostřed silnice 4+4 pruhy byl široký, 8m zelený pás a o kus vedle dvě koleje. To se bude u Hradecké vymýšlet těžko. A při zastávkách co půl kilometru ta stovka nedává smysl.
Jak daleko od sebe by měly být zastávky, aby to zrychlování na 100 a brždění na 0 vůbec mělo smysl?
V kanadském měřítku stačí kousek… 😉
Jednoznačně metro. Ale hlavně alespoň 27 studií pro SUDOPy.
Ano, s nástupní hranou 1250 mm nad kolejnicí, aby se na to daly použít Honeckery.
Kdy to veledílo má být hotové?
Kolem roku 2890.
Nemyslel jsem tu stavbu jako takovou , ta samozřejmě nikdy, ale myslel jsem tu studii proveditelnosti.
však to Luděk psal…. 😉
Jo tak to potom jo 🙂
V roce 3333 by to mohlo být hotove
Začne geologický průzkum.
tak spíš bych řekl že to bude projekt pro 4 milénium!
Ještě tam chybí šalina, tramvaj v Brně nemůže projít(projet)