Vlak AWT dojel poprvé bez přepřahání až do Slovinska
Vlak AWT ve Slovinsku. Pramen: AWT
V úterý ve večerních hodinách vjel první vlak společnosti Advanced World Transport (AWT) ze skupiny PKP Cargo v čele s
V úterý ve večerních hodinách vjel první vlak společnosti Advanced World Transport (AWT) ze skupiny PKP Cargo v čele s
Pro upřesnění, vlak je ložený vozy Škoda, z Borohrádku odvezly do Břeclavi 2×753.7 a poté přepřah na 383.0.
Ano, v Borohrádku se stále skladují škodovky kvůli průtahům s odbytem v důsledku WLTP http://www.zeleznicni-magazin.cz/aktuality/lokomotiva-awt-poprve-ve-slovinsku. Takže odtamud jde jen o jednotlivé nárazové přepravy.
jsou 2 az 3 moznost…. Bud Koper, od ty doby co jsem tam byl, nejak rychle poporostl, nebo to bude vsecko jinak. Ano jedna se o pristav s velkym „obratem“ kontejneru, nicmene z hlediska „obratu“ registrovanych bruto tun lodi jako takovych je to pristav mensi a z hlediska strategicke polohy taky patri k mene vyznamnych kousek vejs je Terst, v kterem mj. konci ropovod do Ingolstatu, takze se tam „toci“ tankery atp. Tzn Koper je jedno z vyznamnych kontejnerovych prokladist. Neni to nejvetsi pristav na Jadranu. blbe napsano v clanku to je. a co se tejce koupani, je to tam… Číst vice »
V tom článku se nepíše, že je to největší přístav na Jadranu, ale jeden z největších, což je pravda. Ale hlavně to vůbec není významné vzhledem k obsahu článku.
Koper a jeden z největších přístavů na Jadranu? Raději tam již nepojedu, abych neutrpěl náraz na realitu.
Co do objemu zboží, článek je o nákladní dopravě.
Terst 65 mil. tun
Koper 24 mil. tun
Rijeka 14 mil tun
Benátky v tomto ohledu nestojí za řeč: Per il settore dei container è stata stimata[senza fonte] una crescita da 379.072 Teu del 2008 ai 605.875 Teu del 2016, mentre l’Agribusiness nel periodo 2008/2016 è aumentato da 1,9 a 2,3 milioni di tonnellate.
Ovšem z těch 63 mil. tun v Terstu je 41 mil. import ropy, která pak pokračuje ropovodem TAL do Ingolstadtu (a Kralup, Burghausenu, Schwechatu…), takže na železnici a silnici zbývá max. 22 mil. tun.
https://www.porto.trieste.it/wp-content/uploads/2019/02/Statistiche_ESPO_anno-2018.pdf
A není snad? Teď nemyslím největší počtem obyvatel či historickou velikostí, ale jako přístav, obzvlášť kontejnerový a po desítky let specializovaný na překládku nových aut (import i export). Než se začnete divit, tak se podívejte sem: https://www.luka-kp.si/eng/news/single/new-garage-for-car-terminal-30361
Takže ve spojitosti s uceleným vlakem nových aut bych se nebál ani označení „jeden z největších evropských přístavů pro překládku nových automobilů“.
a co mi prijde jako pozoruhodny je, ze ta lokomotiva dojela do koperu na flikovacce vsech zucastnenych narodnich zabezpecovacu.
i kdyz to neni zdaleka idealni, je to mnohem uspesnejsi pristup nez statni megafail etcs…
Zas taková flikovačka to není, v exJugoslávii mají PZB…
Já v tom cítím spíš povzdech = něco jako „k čemu je zbytečně drahé budování ETCS,, když lze jezdit po Evropě i bez něj …“ – a s tím bych docela v pohodě souhlasil (a především bych nutnost používání ETCS jako nepominutelnou podmínkou nelimitoval jízdu rychlostí vyšší než 100 km/h, ale ten limit bych nastavil mnohem výše = 140 km/h je podle mě minimum).
jj, tak to bylo mysleno. pzb je rozhodne platforma, ktera umoznovala evolucni rozvoj dal…
No ale hlavně se potvrdilo, že celá interoperabilita je vlastně k ničemu. Sice může mít mnoha systémovou lokomotivu, dokonce vybavenou ETCS… ale jak nemá licenci pro danou zemi, tak je všechno stejně zbytečný a musí si to vzít „místní“.
Podobně je k ničemu RIC a RIV. Jak nemáte bumážku, tak to stejně musíte na hranicích přeložit do vagonu místního dopravce.
Licence je celoevropská, takže všichni čeští dopravci mají licenci platnou třeba i v Portugalsku. Nutné je bezpečností osvědčení, část B, pro daný stát.
Mohl by mi někdo, prosím, vysvětlit, v čem je tak velká provozní a ekonomická výhoda, pokud vlak veze jedna lokomotiva přes několik států, proti tomu, aby se v každé pohraniční přechodové stanici přepřáhlo? Ptám se zcela bez ironie a děkuji.
Ekonomická výhoda je prakticky jen v úspoře prostojů při čekání na lokomotivy zahraničního partnera a dále v neblokování přechodových stanic na dou delší, než je nutná pro výměnu personálu. Pokud má lokomotiva z Koperu hned protivlak zpátky, je to příjemný bonus. Otázkou samozřejmě je, jaká je cena provozu Vectronu při započtení odpisů ve srovnání NAPŘÍKLAD s dávno odepsanou lokomotivou 363 od ČDC, 1144 u ÖBB PR a 363 u SŽ-C, ale to už je vážně na hlubší ekonomický propočet. Nicméně, stále platí, že aby se nová lokomotiva vyplatila a zaplatila, musí jezdit co možná nejvíce. Koneckonců, i my jezdíme naše… Číst vice »
Děkuji za ochotu, i když otazníky zůstávají. Čekání na lokomotivu zahraničního dopravce je věcí postavení jízdního řádu, resp. operativního řízení. Pohraniční stanice existují z dob dřívějších a nějaké koleje v nich jistě také ještě jsou. Střídání lokomotivních čet je vyřešeno přepřahem, že by lokomotiva měla něco vézt tam i zpátky platí v obou případech. Taktéž platí, že vozidla, aby se vyplatila, musí jezdit a něco vozit. Vámi popané výhody se mi proto nezdají přiměřené vzhledem k nákladům spojených například s ETCS.
Mně to také připadá spíše jen jako „modní“ záležitost spojená s příchodem množství privátních dopravců a spíše jen jakési kopírování zvyklostí od silniční kamionové dopravy – ale nikdy jsem v této „branži“ v podmínkách, které panují nyní, nepůsobil, tak to nemohu kvalifikovaně posoudit = je to jen můj odhad.
Když jakékoliv přepřahy a výměny jsou prostě potenciál pro zdržení a neproduktivní prostoje. Jak plánované, tak neplánované. Na druhou stranu je ale samozřejmě pravda, že se výhoda přímé vozy poněkud relativizuje, pokud jedna lokomotiva projede přes několik hranic a na „konečné“ pak dlouho čeká na vlak zpátky. To je v takových případech nevýhoda menších dopravců, kteří pak v dané lokalitě nemají jiný výkon. Tohle byly vyloženě jednorázové výkony, ale jinak má AWT i pravidelné častější vlaky, s kterými bude do Koperu jezdit. Jet přímo bez přepřahu z ČR k Jadranu Koperu umí třeba i Rail Cargo nebo LTE, ale co… Číst vice »
PKP Cargo = AWT ?
Ne.
Ano
Ne. AWT je dcera PKP Cargo.
A pravděpodobně brzy to bude PKP Cargo International 😉
Škoda, že v článku není uvedeno, kde se střídají napájecí trakce na této trase.
V článku hlavně není samotná trasa.
nepisou to ani v tiskove zprave, ale vzhledem k tomu, ze auta vypadaji jako i30 combi, tak to bude paskov-prerov-graz-maribor-koper. trakce se tim padem meni nedakonicich a pak jeste 2x na hranicich.
Paskov asi ne, spíš Nošovice. 🙂
Určitě přes Maribor? Znamená to že tato trať už je průchodná pro moderní výkonné lokomotivy? Nemohlo to jet přes Jesenici?
Jelo to přes Jesenici.
Tam se to aspoň dá objet, ale 50 km dlouhá jednokolejka z Divači dolů k moři je už docela úzké hrdlo. Tak snad tu druhou kolej opravdu v roce 2026 otevřou. https://www.dri.si/en/fields-of-work/railways/the-second-track-of-the-divaca-koper-railway-line
to jsou Superby, resp. byla to směs škodovek, viz výše. A jinak zrovna kontejnerové vlaky Paskov – Koper, pro které jsou nové Vectrony AWT taky určeny, jezdí přes Slovensko a Maďarsko (někdy i Chorvatsko)
openrailwaymap.org