Vláda začíná ladit pravidla pro výměnu přístavů v Hamburku s Němci
Přístav Hamburk. Von Alexander Sölch (Aliosos) - Eigenes Werk, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6976494
Stát počítá s využitím získaného prostoru „pro účely námořní dopravy, vnitrozemské plavby a multimodální dopravy“.
Mňa by čisto technicky zaujímalo, že ak tie časti prístavu (prešiel som ich loďou v rámci exkurzie v hamb.pristave) získalo Československo, prečo si to všetko po rozdelení nechalo Česko? Diky za odpoveď.
Námořní lodě se pod československou vlajkou plavily krátce po vzniku Československa. První takovou lodí byl škuner Kehrwieder roku 1920. Versaillská mírová smlouva a na ni navazující Barcelonská deklarace umožnily používat státní vlajky na námořních lodích i zemím bez vlastního mořského pobřeží. Tuto smlouvu Československá republika ratifikovala v roce 1924. Rejstříkovým přístavem se stala Praha a smlouvami republice pronajalo Německo na 99 let přístavy ve Štětíně a Hamburku (Moldauhafen). Zrejme proto, ze pristavem je Praha a oba pristavy Stetin i Hamburk jsou na Odre resp. Labi. Ale to je jen ma domenka + wiki, na tohle musi odpovedet nekdo kdo o… Číst vice »
V roce 1992 byla Československá námořní plavba privatizována v první vlně kuponové privatizace. Vlastníky se staly FINOP, Čechofracht, asi 50 investičních privatizačních fondů (z nichž největší byly PIAS, KIS, YSE a SIS), restituční fond a asi 20 tisíc držitelů investičních kuponů a zaměstnaneckých akcií. ČNP si objednala u korejské loděnice Daewoo dvě lodě typu Panamax (Beskydy a Šumava, odprodána byla loď Mír II) a investovala do majetkové účasti v několika servisních, obchodních či plavebních dceřiných společnostech, z nichž některé byly určeny k provozování jednotlivých lodí. K 15. červnu 1994 byly v souvislosti s rozdělením České a Slovenské republiky změněny stanovy… Číst vice »
Tak logicky, přístav v Hamburku je splavný po Labi do ČR, nikoliv do SR.
Protože nástupcem Československa je Česko a nikoliv odštěpené Slovensko.
Ne, v zadnem pripade. Pravnimi nastupci CSFR jsou jak CR, tak SR. Slovensko se neodstepilo. CSFR zanikla domluvene.
Ještě by měl Kožený vrátit ty lodě!
Jistě, ideální stav :D. Budoucnost bych však viděl v poskytnutí logistického zázemí a podpory firmám, které by tu chtěly podnikat případně se věnovat rejdařství nebo převozu turistů.
No z toho lze castecne vinit ty, co mu prodali kuponove knizky…
To ale narazí na věc, kdy nemůžete vinit člověka za to, že nevěděl, co někdo jiný udlá za dva roky.
Abyste pak neskončil plačky za to, že jste si dal zmrzlinu ve stánku a prodavač měl pak za dva roky problém na finančáku. Opravdu byste v takovém systému žít nechtěl.
Samozrejme, ze nelze… ja si to pamatuji, slogan „jistota desetinasobku“ a lide radi prodavali a pozdeji totez s kampelickami, vynosy 7-10%, kdyz na trhu byly realne sotva 4%…
LIde tehdy byly hodne duverivi a ziskuchtivy…
Mé zbožné přání je, abychom krom českého přístavu u moře také měli flotilu námořních lodí.
Tradici máme, tak proč ji neobnovit?
Kdo je to „my“? Vaše rodina? Vaše firma? Brání vám někdo v tomto oboru začít podnikat? Nebo je to my – Česká republika? Má stát podnikat v něčem, co dobře funguje i na zcela privátní bázi?
My?
To je kdo?
Pokud by se tak rozhodl nějaký český magnát pod českou vlajkou, nu proč ne, teď v zásabovací krizi to může vypadat lákavě, ale státní projekty raději ne e.
Proč si asi ani „magnáti“ neregistrují lodě pod českou vlajkou (což ostatně nedělala už ani ta ČNP)? Mají k tomu snad nenávistně nacionalistické důvody, nebo jde o úplně něco jiného, co myslíte?
Jenže já nepsal o registraci jakýchkoliv plavidel pod českou vlajkou, ale o českém rejdařství.
Český námořní rejstřík pokud vím existuje a může registrovat i „cizí“ plavidla.
Existuje a může, tak proč asi to nikdo nechce?
Proč nějaká miniaturní vnitrozemská země s exotickým jazykem, pomalými úřady co bez papíru nedají ránu, když si může zaregistrovat loď třeba v Panamě nebo na Kypru? 🙂
Také máme tradici ve výrobě tanků. Ale jestli si chce někdo založit zbrojovku, tak za svoje. Občas mi tady vyskakuje reklama na EVPÚ defence, takže je možné i tohle.
Vždyť ji obnovit můžete, nikdo vám nebrání. Loděnic po světě mraky, státní plavební úřad máme…
Tak to zalezi na podnikatelich, treba Cechofracht byl castecne vlastnikem, klidne si muze opet nejake lode nechat postavit, ale otqazkou je zda se to vyplati.
Tak ono náš hlavní ledoborec Akademik Zemanovič občas vyplul 😀
Tak mym snem je, aby CR mela vlastni jaderne zbrane a vlastni raketove nosice. Hodi se vice nez dost.
Mam tak nejak pocit, ze jsme meli ziskat i pristav ve Stetine za stejnych podminek, ale posunutim hranic uzemi pripadlo Polsku. Tedy meli bychom mit narok i na delsi pronajem, pripadne opci?
Stejně jako v Hamburku, tak i ve Štětíně máme území.
Ve Štětíně snad už ne, tam se toho stát vzdal už za Československa, protože pro to nebylo využití.
ve Štětíně jsme se toho vzdali tuším někdy v 50. letech po ukončení plavby po Odře (na našem území)
Někdy v 80. letech jsem zaslechl, že prý máme svoje námořní loďstvo v Polsku, nejspíš asi v tom Štětíně. Ale nevím co na tom bylo pravdy, možná to už opravdu bylo zrušené.
Aha, už jsem nastudoval kupónovku atd.
Zcela neodborný dotaz – ale k čemu reálně státu vlastnictví části přístavu je? Vzhledem k tomu, že jsme na jednotném trhu, tak předpokládám, že žádné benefity v podobě cla atd. z toho neplynou. A samotný přístup k moři stejně dobře zajistí prostě jakýkoliv komerční přístav, ne? Samozřejmě teoreticky v době nějakých výjimečných situací by byl „vlastní“ jakoby bezpečnější, ale vzhledem k jeho poloze a nemožnosti tam případně jakkoliv projektovat naši moc, mi to nepřijde ani v tomto směru významné. Tím nechci říct, že je to k ničemu, jen by mě zajímalo, k čemu 😀Nebo to je jako jen čistě podnikatelský… Číst vice »
Máte na něco právo. Tak se toho práva budete vzdávat, protože prostě můžete? Vzpomněl jsem si na Viktora Koženého. Českoslovenksou námořní plavbu také rozprodal, protože přece vnitrozemský stát nemá mít námořní plavbu i když vydělává. Ptákovina, ale jako zdůvodnění pro akcionáře fondů a novináře to evidentně tenkrát stačilo.
Tak (vnitrozemsky) stat muze vlastnit v podstate cokoliv, kor kdyz to vydelava. Ale vydelavat muze v podstate cokoliv, takze je otazka proc mit zrovna namorni pristav/rejdarstvi.
A proč ne? Proč se vzdávat něčeho na co máte nárok. Přístav je infrastuktura, ne rejdařství – to je provozovatel a toho můžete řešit až nějaký přístav máte. Přístup k moři je strategická záležitost. Je to podobné jak s železniční infrastukturou. Nemusí ji vlastnit stát, ale pak se nedivte, když je na hraně kapacity, drahá a potřeby dopravců jsou brány v potaz jen v závislosti na čistém zisku pro majitele. Mimochodem tenhle způsob uvažování přivedl Koženého do stavu, kdy z Baham nevytáhne paty, pokud nehodlá končit před americkým federálním soudem.
Pokud je loď přihlášená v domovské zemi, tak platí poplatky.
Mnoho rejdařů má lodě kvůli daním přihlášený v Panamě nebo Libérii.
Tohle je taky slušný mýtus… Vytknuto před závorku: Jestli stát má nebo nemá mít námořní plavbu – no jasně že nemá. Stát má pro podnikání vytvářet podmínky, vynucovat nějaká pravidla, brát si za to odměnu (daně). Stát rozhodně nemá podnikat, ať už v plavbě nebo čemkoli jiném, od toho jsou jiné, specializované subjekty – akciovky, eseróčka atd. K ČNP: zprivatizována v 1. vlně kupónové privatizace v roce 1991, nikoli „Koženým“ (HPF) ale asi 20 tisíci drobnými akcionáři včetně fondů nebo např. Čechofrachtu. Již v této době se všechny nové lodě registrovaly na Maltě (kvůli nechopnosti českých bank zajistit jejich financování… Číst vice »
Jaký mýtus? Mýtus je to co píšete. To je čistá ideologie. Stát má mít, nemá mít. Registrace lodí nemá se schopností bank něco financovat nic společného, to je otázka výše poplatků a dalších právních souvislostí. Rovněž banky by byly schopny zajistit financování, kdyby společnost, která je vlastní byla schopna dodat podklady, na základě kterých by banky byly ochotny něco takového financovat. Evidentně nebyly ochotny a to v době, kdy získat úvěr bylo mnohonásobně lehčí než dnes. Lodě se jen prodávali, ale nekupovali. Jednoznačně to byla věc neschopného nebo všeho schopného managementu a akcionář, který strpí takový management je neschopný nebo… Číst vice »
Aniž bych se chtěl zastávat Viktora Koženého, nemyslíte si, že majoritní akcionář si se svou firmou může dělat co uzná za vhodné – např. prodat veškerý majetek a zlikvidovat ji?
Ne, nemůže, protože jsou tam i minoritní akcionáři a ti mají také nějaké práva. Pokud by tomu tak bylo, tak by nebyl v případech v jurisdikci americké justice v jiných případech za něco takového stíhán. Majoritní totiž není jediný a akcionář, který není fyzickou osobou spravující jen svá vlastní aktiva, je odpovědný svým akcionářům, za řádnou správu majetku. Takže dělal cokoliv opravdu nemůže.
To se trochu mýlíte a automaticky předpokládáte, že majoritní akcionář, minoritní okrade. Ne není tomu tak, minoritní akcionář dostane odpovídající díl z likvidačního zůstatku, i když by s likvidací nesouhlasil. To je úděl minoritních akcionářů.
To se nemýlím. Majoritní neznamená automaticky možnost rozhodnout o čemkoliv, kdykoliv. Záleží na velikosti o né majority, stanovách atd. Automaticky předpokládáte, že majoritní znamená s většinovými hlasovacími právy a s právem na většinu v představenstvu a dozorčí radě, což nemusí být pravda. Tak jednoduché to není, jak to představujete. Minoritní akcionáři mají větší práva, než se domníváte a přesně tento styl uvažování, dovedl Koženého do situace v níž je a nikdy z ní už nevyjde.
„Registrace lodí nemá se schopností bank něco financovat nic společného, to je otázka výše poplatků a dalších právních souvislostí“ Registrace lodí měla se schopností bank něco financovat v první polovině devadesátek společného všechno. Česk(oslovensk)é banky nebyly něčeho takového schopny a tak si ČNP musela najít zahraniční (Societe General apod.). Jenže ty když viděly ten Divoký Západ a Klondajk, jaký tu panoval (připomínám znovu, mluvíme o první polovině 90. let!), tak požadovaly registraci lodě jinde (skončilo to na Maltě), aby měly záruku, že jim tu loď, kterou financují, někdo neprodá, nezastaví, „nevytuneluje“ (tehdy se ještě tomu tak neříkalo, ale důvěra nějaké… Číst vice »
Vůbec nic, protože to je otázka managementu, jak dokáže řídit společnost a připravit podklady pro banky, aby byly ochotny něco financovat. To není o neschopnosti, ale zjevně vzhledem k práci managementu o neochotě. Důvodem registrace jinde je výše poplatků, kdyby to požadavala francouzská banka z důvodu právní jistoty, bude požadovat francouzkou registraci. Vidím, že došly věcné argumenty, tak to vypadá, že jste přešel na systém, že mám pravdu, a když ji nemáte platí, že ji máte… Celou dobu byla společnost v zisku, i v době krize, i když se vám cena mohla zdát nízká. Rozprodejem lodí pod cenou vznikla škoda… Číst vice »
Já hlavně čekám, kdy přijdou vedle osobních útoků vaše argumenty.
Je teda zvláštní, že Societe General stačily podklady od neschopného/neochotného managementu (který ale manažoval „celou dobu společnost v zisku“), které přitom nestačily českým bankám… Tak či onak, do 1995 to nebyl management Koženého (zatímco první dceřinka na Maltě vznikla 1992).
Čí byl management do roku 1995 je zcela irelevantní, když k odprodeji lodí ve velkém došlo později. Zisk není jediný aspekt, který banky posuzují. K osobním invektivám se vyjadřovat nehodlám.
Kladl jsem si stejnou otázku. Přemýšlel jsem. Myslím, že je to důležité kvůli tomu, bze to území je dle smluv jakoby naše, tak tam můžeme zadržovat, překládat atd. různé zboží a to včetně toho strategického. Další věc už je ryze politická a to je závazek Německa vyplývající z Versailles smlouvy, která mimo jiné zajistila vznik našeho státu…a takové smlouvy je třeba plnit a dodržovat, aby nevznikl precedens. Další věc je, že ačkoli jsme vnitrozemci, tak řada Čechů se věnuje plavbě rekreačně nebo i na průmyslové úrovni, kdy slouží u velkých společností jako lodní personál na různé úrovni( znám i jednoho… Číst vice »
Tady nejde o to se vzdávat svého majetku (Českem vlastněný přístav si nadále necháme), ale o uplatnění opce na další pronájem, přičemž za tento pronájem budeme platit. Otázka, zda je výhodnější platit za pronajaté území a zda jej dokážeme adekvátně využívat, mi připadá legitimní.
Navíc výška přístavních mol nákladních námořních přístavů je dost odlišná od mol pro běžná rekreační plavidla. Moc si nedovedu představit, co rekreačního by u tohoto vysokého a 200 m dlouhého mola mohlo zakotvit – pro rekreaci (a pro říční čluny) mi víc dává smysl Peutehafen, který je a bude náš i nadále.
Výletní lodě (cruise ships) jako Azamara Journey by tam zadokovat mohly.
Ale zrovna v Hamburku? To mi nepřijde jako terno. Zatímco fůra kontejnerových lodí by to využívat mohla, jako např. Maersk V-class.
https://en.wikipedia.org/wiki/Maersk_V-class_container_ship
Komerční přístav… to ale znamená, že jsi v podstatě „rukojmí“ společnosti, která ho provozuje. Může se stát rozhádat s tou společností, nebo se společnost může rozhádat s jinou zemí, ze které něco skrz ten přístav importuješ/exportuješ, a máš problém.
Tak snad i proto jsme členy EU, abychom mohli využívat podobnou infrastrukturu, ať už na bázi komerčních, nebo mezistátních vztahů. V czexit nevěřím, tedy ani v zamezení si zjednodušeného přístupu do evropských přístavů.
A přístavy mimo EU nelze využívat na komerčním základě? Na základě mezistátních vztahů vlastní a pronajímá si ČR přístavy v Hamburku. Ono to pak souvisí i s přepravou zboží dále po železnici atp. Přístup k moři je strategická záležitost, nejen čistě obchodní.
Reakce byla na „Může se stát rozhádat s tou společností, nebo se společnost může rozhádat s jinou zemí“. Prostě v rámci smluvně vázaného mezinárodního společenství v podstatě nemůže a přístup k moři máme zajištěn. Mimo něj je to věc dalších vztahů a smluv.
Tak se podívejte na Polsko či Maďarsko, co vše by měly dodržovat a nějak skutek utek.
Naštěstí není v EU jediný přístav v jediné zemi ani jeden jediný soukromník. Přemýšlím, jak to vlastní mají Švýcaři. MSC je jedno z pěti největších rejdařství na světě, ale jestli mají vlastní přístav?
no , to sice není .. ale Hamburg je jediný přístav, který můžeme z čech dosáhnout relativně smysluplně po vodě 🙂
Drtivá většina zboží z/do Hamburku stejně po vodě nepluje. Buď se veze vlakem nebo po silnici.
A pokud má jít po vodě, tak až příliš často stojí a čeká na vodu v Labi, protože… to už je jiná písnička.
MSC nieje dobry priklad, Aponte (zakladatel) zalozil firmu v Janove. Potom ju len formalne prestahoval do Svajcu, denne aj tak lieta vrtulnikom do Janova.