Vláda: Vodní doprava má přednost před ochranou významných přírodních lokalit
Labe v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Vláda na dnešním zasedání rozlouskla jedno dopravně-ekologické dilema. V rámci schvalování Koncepce vodní dopravy na příští léta rozhodla, že veřejný
Nejsem na toto téma odborník, defacto souhlasím s níže uvedeným, podle mého názoru:
Lodní doprava je dost specifická, může být zajímavá při určité přepravě po proudu (naložené / těžké po; prázdné vyrovnávky / lehké náklady proti proudu).
Základem asi bude tvar / profil dna toku, po kterém se pluje. Teoreticky by mohlo být optimální mít v korytě vyhloubenu jen část dna na šířku lodi + rezerva – tzn. při malém průtoku by voda tekla jen touto vyhrabanou částí. Prohlubovat na skále asi bude problém, potom zkusit naopak zvýšit dno u břehů toku.
Líbí se mi,že férově přiznáváte,že nejste odborník a neprosazujete své návrhy bezhlavě jako řada ekoteroristů.Mohu Vás informovat,že nikde v Evropě se nevytěžují lodě podle směru plavby – tedy proti proudu nebo po porudu.Ujišťuji Vás,že spousta lodí – například po Rýně – pluje 500 až 900 km po proudu bez nákladu,aby proti proudu dovezly náklad příjemci.Problém nedostatku vody v Labi – z důvodu malého množství vody z tajícího sněhu v horách povodí,či zásob spodních vod – vyřeší jen stavba jezů.Stavby vodních stupňů na českém úseku Labe nad Ústím nad Labem naštěstí neovlyvnili v minulosti politici a rádobyekologové , ale selský rozum.
Stavba jezu je zcela zbytečná a vůbec nic nevyřeší. Je třeba si uvědomit, že problematický úsek začíná pod Střekovským jezem v Ústí n/L a rozhodně nekončí v Děčíně, ale spíš až někde okolo Pirny. Pokud se postaví popsaný jez, tak co bude s úsekem pod tímto jezem? Tam zůstane i nadále stávající problematický stav. A to samé bude platit i pro úsek mezi Ústím a Povrly. Pokud bych tímto jedním jezem chtěl ovlivnit hladinu řeky až ke Střekovskému jezu, musela by být hráz vysoká minimálně 20 m, což by asi lidem v Děčíne asi moc nelíbilo. Hladina Labe pod Děčínem… Číst vice »
Kdy naposled kdo viděl na Labi prohrabování koryta řeky bagry pro zvětššení plavební hloubky? Já si už jen velmi matně vzpomínám, že naposled se tak dělo (podobně jako na Vltavě) někdy „za bolševika“ – a tehdy nákladní lodě pluly naprosto v pohodě po většinu roku! Navíc nechápu, proč se k tomu vyjadřuje Eman Šíp, který se kdysi podílel na počátcích prznění české železnice – to jsou i plavci tak hloupí, že jeho hloupé vize vůbec berou v úvahu (leda by se jim hodily jako pomoc k prosazení jejich neférových požadavků)? A ještě k výroku, že „Vláda přitom vodní dopravu považuje… Číst vice »
Michal: To o lepších lodích jsem slyšel mnohokrát, pořád nic. Také jsem někde slyšel/četl že za to může více méně jejich pohon šroubem, který v současné podobě prý potřebuje pod sebou dost velkou hloubku. Řešením je prý používání lodí s více menšími šrouby, případně něco s kolesem jako mají Beskydy. Všechny výkresy, které sem zatím viděl, počítají se zdrží maximálně do poloviny vzdálenosti ke Střekovu, to je dost velký problém, stejně se bude muset dělat prohrábka dna. a podobně. Myslím si že by bylo lepší Labe pravidelně čistit, než na něm stavět další jez s pochybným dopravním a energetickým využitím.… Číst vice »
Jsem přesvědčen, že je to konečně správné rozhodnutí. Myslím, že je potřebné si odpovědět na otázku, Kdo má na této zemi žít, zda člověk nebo nějaký sysel ?. Myslím, že oba a v přijatelné míře. Stačí se podívat na úsek Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Výstavbou přehrady Hněvkovice, zavedení lodní dopravy. Pokud se vše postaví bez emocí, s rozumem a prosazováním emotivních zájmů, všem to jen prospěje. Tak jako člověk, i ostatní živočichové-pokud jim nezakážeme život nebo přímo je nezlikvidujeme nějakým neodborným nebo destruktivním zásahem se novým podmínkám přizpůsobí. Na tomto úseku Vltavy zvednutím hladiny řeky se… Číst vice »
K.S. Pokud jde o v podstatě výjimečné jednorázové záležitosti typu mimořádné dopravy extrémně rozměrných nákladů, myslím, že by asi bylo možné pro ně krátkodobě zvyšovat průtok Labe, a tím i zvětšovat plavební hloubku na dobu proplutí lodí s takovým nákladem kritickými úseky – byť uznávám, že velký průtok asi také není pro plavbu proti proudu „to úplně pravé ořechové“. Kolem Labe by projelo ještě i mnohem více nákladních vlaků, než tudy jezdí nyní – a velké vytížení té trati souvisí i s tím, že ostatní železniční hraniční přechody mezi ČR a SRN už dlouho buď nejsou provozovány vůbec (= v… Číst vice »
Neočekávám, že po napumpování miliard se nákladní vodní doprava nějak zmátoří. Když ani o přepravu uhlí po vodě do chvaletické elektrárny už léta není zájem. Přitom přístav je prakticky před elektrárnou a chátrá.
Nákladní dopravu po vodě v Čechách zlikvidovalo tržní hospodářství vedeno rukou zlatokopů.Levněji dopravovat uhlí po vodě není pro elektrárny atraktivní,jednodušší je zdražit elektřinu.Odběratelé holt sáhnou hlouběji do kapsy.Myslím,že problém přepravy v budoucnosti nevyřeší jen železniční doprava,ale současný rozvoj všech druhů dopravy.Kdo jezdí častěji po silnicích a dálnicích v Evropě,určitě zaznamenal ,že i tyto jsou přeplněné nákladními auty.Stavby jezů na Labi nejsou výmysly socialistických projektantů,ty byly plánovány daleko dříve.Mimo jiné – od státní hranice s Německem byly plánovány po Střekov dva plavební stupně.Jako ústupek ekoteroristům zůstal jediný pod Děčínem.Kdo tvrdí,že plavba je v Evropě na ústupu,ať se seznámí s přepravou v… Číst vice »
Já jim závidím, my na moravě ani tu D1 nedostavíme, křeček je křeček a nedovedu si představit jestli děti země napadnou zdymadlo v Bělově, kolik tych křečků zabiju.