Vláda tápe nad děčínským jezem. Chce další posudek od univerzity
Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.
Vláda se už poněkolikáté nedokázala vypořádat s Koncepcí vodní dopravy, kterou předkládá ministerstvo dopravy. Kamenem úrazu je labský jez u
Hmm a není tedy tak trochu řešením se vrátit ke kolesovému pohonu? Pokud jsem to správně z mnoha dalších článků pochopil, tak ten potřebuje menší marži než pohon šroubem a tedy je možné takové lodě více naložit. Ostatně by se možná nákladní dopravci moli inspirovat, byť výletní, lodí Elbe Princesse
Ekologové můžou bagatelizovat přínos lodní dopravy, těžko ale zpochybní energetický potenciál vody, která volně odtéká a eroduje břehy, místo aby generovala elektrickou energii pro občany v okolí…
Ta lodní doprava bude mít pozitivnější efekt než celá slavná elektrárnička.
Kdyby tady šlo opravdu o elektřinu a dopravu, tak nikoho nenapadne umístit jez do daných míst a umístí jej tak aby jeho vzdutí navazovalo na VD Střekov, kde by sloužilo jako vyrovnávací nádrž pro pološpičkovou elektrárnu. Takto to má mizerný dopravní a ještě horší energetický potenciál. kdyby mělo jít o elektřinu, staví se kdesi u Těchlovic, ne dole. Ale ono by stačilo asi jez posunout někam na úroveň silnice I/13 a bude klid od ekologů.
Kvůli „energetickému potenciálu vody, která volně odtéká a eroduje břehy, místo aby generovala elektrickou energii pro občany v okolí“ ovšem rozhodně není třeba stavět nikým rozumným nechtěnou stavbu právě tam, kde ji natruc prosazují umanutí škůdci: „K.S.“ má jednoznačně pravdu ve své reakci na Váš komentář.
Mne není jasné, k čemu bude dobrý jez, když Němec na Labi nic dělat nehodlá.
Spíše se divím krajskému úřadu a magistrátu města Děčína, že jsou proti zvýšené ochraně děčínského labského údolí, i přesto, že se jedná o světově zcela unikátní přírodní prostředí. Všude jinde v ČR, by toto místní samosprávy rády využily pro rozvoj cestovního ruchu, jen u nás je to bráno spíše jako přítěž. Jak nepochopitelné.
a nebo může zahradit celou portu bohemiku a budem tu mít jezero jako kráva a ještě potopíme Prahu,haha .já osobně vidím budoucnost v tomto -https://zahranicni.ihned.cz/c1-65405610-britove-poprve-vyzkouseli-obri-vzducholod-airlander-10-dokaze-letet-rychlosti-az-150-kilometru-za-hodinu-a-unese-10-tun atd. http://www.hybrid.cz/clanky/solarni-vzducholode-budoucnosti-nakladni-dopravy
Pokud se podívate na celý projekt, tak ta řada kompenzačních opatření, jako jsou rybí přechody, úprava břehů, náplavky v Děčíne atd. jsou jednoznačně krok správným směrem. Další ekologické pozitivum je vodní elektrárna, která bude zásobovat půlku Děčína z obnovitelného zdroje. Divím se tedy ekologickým aktivistům, že svou energii nepřesměrují někam jinam, kde by to dávalo větší smysl. Třeba zařídit rybí přechody na betonovém monstru jezu Střekov a dalších na Labi.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/212562248420018-vodni-dila-na-labi
To je už dost neaktuální video. Nicméně krásně ukazuje manipulátorské praktiky Patrika z Děti Země. Třeba ve 3 minutě tvrdí, že po Labi se plánuje přepravit 8.5 mil. tun a pak ukazuje, že do komory se vejde jen jedna loď a musela by jezdit každých 20 minut. Zapoměl ale dodat, že ta komora je na Vltavě, ne na Labi, a většina nákladu bude končit v Ústí, Mělníku, Kolíně, Holešovicích atd. Do Radotínského přístavu se dostane minimum nákladu z Hamburku.
Mohl by mi někdo vysvětlit, proč se nikde nepíše o tom, jak se bude jezdit pod tím novým jezem, když Němci žádné nové jezy ve skalách mezi Hřenskem a Drážďany nepostaví? Takový jez nemá význam ani pro vnitrostátní dopravu, jako třeba Střekov, ani pro mezinárodní. Stejně se tam bude zase jen čekat na vodu.
Tak tuto otázku si kladu taky už celá léta. Nejsem v principu proti stavbě, ale mělo by to dávat smysl, což s ohledem na absenci vhodných plavebních podmínek pod uvažovaným stupněm smysl moc nedává. A za ty roky jsem neslyšel jedinou jasnou odpověď, jaké je tedy to řešení. Připadá mi, že řada lidí bere ten projekt čistě ideologicky (proti „ekoteroristům“) či jako jistou formu „hladové zdi.“
Kdybyste si o projektu něco přečetl, tak by vám to třeba smysl dávalo. Pod plavebním stupněm jsou navrženy balvanovité výhony v délce koryta 5,3km, které soustředí proud řeky a zvýší hladinu na požadovanou úroveň.
Na tuto otázku mi odborníci „od vody“ vždy odpovídali, že na německém území má řeka jednak menší spád, teče tak klidněji a hlavně má písčité dno. Lodě je tak možné naložit více a nechat marži (odstup ode dna) jen cca 50 cm. V nejhorším se to jen zapíchne do písku. Na české straně je dno kamenité a marže musí být o dost větší, což výrazně snižuje hmotnost přepravovaného nákladu.
Není potřeba poslouchat české odborníky. Lepší informace o podmínkách pro plavbu získáte na stránkách německého WSA. Marži opravdu počítají jinak. Jen dodám, že mezi Hřenskem a Děčínem jsou 4 přípustné ponory včetně marže (po/proti směru toku, s/bez vrtulovým pohonem – rozdíl 15 cm).
Pro lepší pochopení, oni nepotřebují jez, my nepotřebujeme DOL. Nenuťte je stavět něco, co nechtějí a nepotřebují. Pro vnitrostátní dopravu má význam veliký. Posune se hranice plavby pro půjčené lodě. V současnosti nesmí proplout zdymadlem Střekov. Posun plavby zvýší turistický ruch v Česko-saském Švýcarsku a v Děčíně.
Velice pochybuju, jestli je ‚zvýšení turistickýho ruchu‘ a ‚význam pro vnitrostátní plavbu‘ natolik velkým přínosem, aby opodstatňoval vyhodit za to 5 miliard. To radši 5 km dálnic nebo 5 km železničního korytoru (nebo kolik je cena za km), to bude mít zcela jistě ekonomickej přínos mnohonásobně vyšší. Nejsme natolik bohatí, abychom mohli vyhazovat peníze za postradatelný věci.
A teď si představte, že turismus rychle dohání průmysl. Chápu to tedy dobře, že byste nepodporoval jez, i kdyby celé oblasti přinesl více turistů, kteří by zde utratili třeba 10 miliard?
To chcete tvrdit, že to vzdutí bude sahat až ke střekovské hrázi? A viděl jste Labe letos v létě v Ústí nad Labem?
to chcete tvrdit, že nebude tak daleko sahat a měli bychom postavit ještě jez před Děčínem?
Ano, podle mě ano: v Ústí nad Labem je hladina Labe v nadmořské výšce okolo 150 metrů, ale v informaci na www stránkách ŘVC o „Plavebním stupni Děčín“ se píše, že „Pohyblivá jezová konstrukce umožní normální vzdutí v jezové zdrži na úrovni kóty 124,50 m n. m.“ – takže mi tam chybí minimálně nějakých 25 metrů jako rozdíl …
Střekov 133,2 m.n.m, rozdíl tedy 8,7 metrů. Tak to potom opravdu nechápu, jak může být bez jezu v Ústí klidně 2 metry s rozdílem cca 18,7 metrů, když s jezem bude Ústí bez vody. Jestlipak tam nebude brán v potaz i průtok? Proč nad tím vůbec polemizovat a zpochybňovat stavbu? Projektovali to odborníci a experti přes danou problematiku.
V původním záměru byly jezy 2. Díky ekoaktivistům je planovaný jen jeden a nízký.
Jestli tomu dobře rozumím, ten jeden a nízký, o kterém se teď mluví, je k ničemu. Tak proč se to tedy řeší pořád dokola?
Proč by byl k ničemu? Zajistí garantovanou plavební hloubku 140cm. Co na tom nechápete?
Píše se o tom například na http://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby/zlepseni-splavnosti-dolni-labe/plavebni-stupen-decin Koukněte na video, máte to tam vysvětleno.
Ve chvíli, kdy tento stát není schopen splavnit Labe, nechápu, proč se vyhodila jediná koruna do jakékoliv studie kanálu DOL?
Stát může splavnit řeku jen na našem území, což vzhledem k tomu, že problémy se splavností jsou i v Německu, které opakovaně potvrdilo, že s tím nebude nic dělat, tak bychom, kromě vyhození spousty peněz oknem, dosáhli akorát značného poškození přírody a jinak ničeho.
O snu našeho „všeho lidem“ zvoleného prezidenta o kanálu DOL se nemá cenu ani bavit, to je spíše na posouzení psychiatrem, ostatně jako většina toho co ten člověk říká či dělá.
Důležité je si vybrat ten správný článek, který se Vám více líbí. Já si například vybral ten, kde se píše, že Německo ujišťuje, že dodrží svůj závazek deklarovaný v bilaterální dohodě z roku 2006, přičemž na této skutečnosti nic nezmění ani probíhající reforma vodních cest. Německá strana zajistí na svém území minimální plavební hloubku 150 cm po 345 dní v roce, a protože mají menší sklony koryta řeky, nebudou stavět žádné jezy, ale provedou pouze prohrábku koryta.
Nicméně zatím s tím nic nedělá a proti českým plánům dokonce protestuje.
Není potřeba s tím zatím něco dělat. Dokud není stoprocentně rozhodnuto na české straně, jakékoliv rýpnutí bagrem v Německu jsou vyhozené peníze.
A dělat nebude ani kdyby se na naši straně postavily ty jezy třeba tři. O to se už němečtí ekologové postarají a na rozdíl od jiných, jimi vynucených, změn budou mít pravdu. Prostě je načase se smířit s tím, že lodní doprava u nás nemá valnou perspektivu a řeky budou sloužit hlavně k rekreační plavbě malých plavidel. A naše země tím nijak neutrpí. Každá koruna vložená do dálnic a železnic má násobně větší užitek než všechny vodní cesty dohromady. A stejně tak dopadne i DOL, až Zeman zmizí z Hradu, tak tím zmizí i důvod se tím zabývat na jakékoliv… Číst vice »
Jestli něco dělat budou nebo ne, bude asi více záležet na politické reprezentaci v Německu. Koruna vložená do dálnice nemá žádný užitek. Kamionům stačí silnice 1. třídy, kde je pro ně dostatečná rychlost max 90 km/hod a jeden jízdní pruh v každém směru. Pro obyvatele jsou určený děravé silnice 2. a 3. třídy, aby se dostali k nejbližší žel. stanici a dále pokračovali vlakem. IAD je zvěrstvo a nemělo by se podporovat.
Protože pokud vyjde pozitivně DOL a bude vládou podpořen, děčínský jez tzv. stoupne na ceně a vyjde lépe ekonomicky. Pokud bude stavba děčínského jezu schválena, DOL tzv. stoupne na ceně a vyjde lépe ekonomicky. Každé příležitosti zvyšují atraktivitu dané stavby, jez se relativně obhájí i bez DOL, ale DOL bez jezu nikdy. Zároveň se dělají studie, protože naši politici nejsou fundovaní odborníci a jejich rozhodnutí musí (mělo by) být na něčem postaveno.
Vy znáte nějakou zemi, kde jsou politici fundovanými odborníky?
MartinS.:
Až úplně takhle bych to neviděl: u „D-O-L“ vadí od samého počátku jen to „L“ – toho zbytku bych se až tak zbytečně kategoricky a priori nevzdával.
Já samozřejmě vím, že u DOL je nejproblematičtější napojení L na DO, ale otázkou je, zda České republice bude k něčemu samotné propojení DO a zda by toto spojení chtěl někdo využívat? Nevím, jaká je potřeba převozu materiálu mezi Černým mořem a Baltem (a opačně), tak, aby se nedalo využít už existující spojení Dunaj – Mohan – Rýn – Severní moře…
No, minimálně je tam v dosahu rozsáhlá oblast s těžkým průmyslem jak na moravsko-slezské straně státní hranice ČR, tak i na její opačné straně v polském Slezsku, takže pro dopravu nějakých „nespěchajících“ těžkých a rozměrných výrobků by se tam ta vodní cesta hodit mohla.
Kolik se toho ročně dopravuje (tedy v takové velikosti, že to nelze převézt kamiónem či vlakem)? Za ty peníze co by tenhle nesmysl stál, dokončíme dálniční síť a ještě zbyde spousta peněz na dráhu.
DOL či její oškubaná verze přináší příležitosti. Firmy mohou více investovat do rozšíření svého portfolia o velké produkty – investiční celky. Jako příklad se dá použít přeprava lodních subdodávek do nizozemska nebo přeprava velkých generátorů, velkých transformátorů a jiných velkých kusů, které by nemohly být přepravovány po silnici nebo železnici.
Za těch 4,1 miliardy postavíte cca 27 km dálnic. Myslíte si, že takto dobudovaná dálniční síť vám bude stačit nebo jenom plácáte nesmysly?
DOL má být tak levný?
Na polské straně Odra tu oblast s těžkým průmyslem celkem úspěšně míjí, na české straně sice prochází Ostravou, ale výroba v Nové huti i ve Vítkovicích už zdaleka není co bývala… a investovat minimálně 280 mld. Kč, protože by se vodní cesta „mohla hodit“ mi přijde strašidelné… Když si vezmu, kolik u nás ročně projede opravdu velkých nadměrných nákladů (a to ne vždy jedou zrovna z Ostravy), tak jsou to vyhozené peníze. To je snad lepší objednat 3x ročně do Mošnova Antonov An-225 Mrija.:-)
Jestli něco dělat z D-O-L, tak je to pár kilometrů do Polska a pak se uvidí, jestli se začne alespoň trochu hýbat doprava. Pokud nějak zásadně ne, tak snad raději nepokračovat. Nebo to nechat jako anticyklickou státní stavbu.
Kolikrát to ne ještě potřebují slyšet?
Víte, ono je dost těžké se smířit s tím, že tu máme vybudovanou téměř kompletní vodní cestu na Labi a Vltavě v hodnotě možná stovek miliard Kč, ale ta má mizivé využití kvůli chybějícímu JEDNOMU jezu u Děčína (No dobře, asi by se hodil ještě jeden někde u Malého Března, ale už i ten jeden Děčínský by plavbě výrazně pomohl). To opravdu celý projekt shodíme ze stolu kvůli nějakým pár mlžům a vodním rostlinkám na soutoku Pločnice s Labem?
Poslední roky jsou vodní rostlinky to poslední, co bychom měli na našich řekách řešit, to máte pravdu. Protože se obávám, že brzy tu vodu do řek budeme muset nakupovat v PETkách. 😀