Virgin Hyperloop svezl novým přepravním systémem první lidi
Testovací trouba hyperloopu. Pramen: Virgin Hyperloop
Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.
Na testovací trati v Las Vegas dosáhla jejich kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině.
Ve Futuramě to ve vylepšené verzi bez nutnosti kapslí funguje už i jako MHD – takže už se těším! :- )
Jak to pojede do zatáčky, jak se budou kapsle předjíždět ?
Asi dost blbe, takze budou treba dlouhe oblouky. Predjizdet se mohou podobne jako vlaky, tak ze kazdy pojede po jine koleji (v jine trubce).
Do zatáčky to pojede normálně, jen budou mít poloměry třeba přes 20 km, aby se daly projíždět rychlostí 1000 km/h. A předjíždět v tunelu se nebude, jen ve „stanici“. Jak budou vzdálené stanice minimálně od sebe, to nevím,
A co Šalinloop? Už jezdí? Nebo to stojí před právním problémem, kde bude hraniční bod mezi Šalinloopem a Prague Speed Gun?
Já myslím, že se ještě nedohodli lidé, kteří mají různě po Brně pozemky a chtějí je šikovně prodat, čímž je brzděno rozhodnutí o umístění nástupní a výstupní stanice.
A teď si spočítejte, kolik pasažérů by musela kapsle odbavit, aby byla vůbec rentabilní. Nápověda – ty 2 to fakt nejsou.
Myslim, ze se necham poddat. Kolik vam to vyslo?
Chcete to fakt vědět? Nevyšlo. Respektive vyšlo jako nerentabilní 🙂
A těch lidí je tedy kolik?
Zhruba před rokem a půl vyšel v železničním magazínu dost obsažný článek o Hyperloopu. Redakce se dotazovala na některé technicky komplikované záležitosti – výrobce neodpověděl. V článku serveru ZDOPRAVY není nic o tom, že by se v řešení problémů někam pokročilo. Vývoj Hyperloopu není podle mne dál, než vývoj Transrapidu v 70-tých letech minulého století, spíše je to horší. Zkušební dráha je kratší, dosažená rychlost nižší, výměna vzduchu ve vakuu nevyřešena, o ekonomice provozu ani slovo. Transrapid má navíc jednu komerční instalaci, byť v lokalitě disponující pro tento účel nadprůměrnými penězi a dopravní poptávkou. Obdobný systém zřejmě uvede do provozu… Číst vice »
tak tam asi nebude uplne vakuum ale ridky vzduch – neco jako letadlo v 10 km. takze zrovna tohle showstopper nebude.
ale obecne bych to povazoval za past na investory nez za neco, co muze zmenit budoucnost dopravy…
Virgin tvrdi, ze jejich „vacuum“ odpovida vysce 200.000 stop, coz je o kousek vys, nez letaji letadla.
Ten článek mne velice zaujal, a jsem zvědav kam se bude ubírat vývoj. Je mi 50 tak sand do smrti to stihnu. Jezdím opatrně autem, navštěvuji lékaře, tak snad mi bude přáno dožít se D1 a D35 v celé trase a k tomu i VRT. A doufám, že dřív než odmaturuje nově narozená vnučka.
A jdou tam stáhnout okýnka? 😉
Jak jsou vlastně řešeny stanice a nástup do kapslí, když v tubusu dráhy je de facto vakuum? 🤔 A jak je to s větráním /klimatizací v kapsli samotné? 🤔
Vakuum tam není, jen snížený tlak. Větrání bude řešeno asi dost podobně jako v letadlech.
Má to být téměř vakuum (nedokonalé). Letadla létají v nízkém tlaku, ale zdaleka se to nepřibližuje hodnotám vakua (ostatně by to ani neletělo).
Ne, nemělo. Udržovat vakuum by jednak bylo extrémně energeticky náročné a druhak to ani není pro hyperloop potřeba. Stačí tak desetina BAR.
Desetina bar, tak to je vakuum, tzv. hrubé vakuum využívané třeba ve strojírenství.
Energeticky to bude náročné tak jako tak. Otázka je jestli to je vůbec reálné (ekonomicky a energeticky) v takovém měřítku.
Tady je k tomu nejaky hruby navrh: https://a0475f5c-24d9-4ee8-8440-b957a2a74d4b.filesusr.com/ugd/42fc9e_a16f756dfba5401ea3756a0a0406dbf6.pdf Pokud jsem spravne pochopil, jak je resena tato zkusebni draha, tak by melo jit o variantu z horniho obrazku.
Napriklad na serveru iRozhlas je foto kapsle pred prechodovou komorou od Reuters: https://www.irozhlas.cz/prvni-test-virgin-hyperloopu-s-lidmi-na-palube-8357756
Děkuji. Takže ještě se neví, který systém v těch stanicích bude, navíc oba jsou komplikované, ten první navíc energeticky náročný na neustálé obnovování (skoro) vakua… :-/
Prostě tam bude přechodová komora, jako je třeba na ISS, když se vystupuje do vesmíru. Nebo přechodová komora v ponorce.
Tak podstatne je, ze po prusvihu zvanem „bullet train“ z LA do SF uz v USA jen tezko nekoho nalakate na rychlovlak. Chce to neco noveho a Hyperloop je takovou prilezitosti. Realne z toho pravdepodobne nic nebude, ale uz vyzkum vyvoj, studie, projektovani, mohou byt zajimavou prilezitosti.
Tož i s tím bullet trainem jsou na tom líp než my s VRT…
Je fakt, ze v tomto ohledu jsme vyrazne pozadu, nejenom, ze jeste ani nemame seriozni plan na spojeni mest jako je LA nebo SF, my dokonce jeste nemame ani mesta jako LA nebo SF (s prihlednutim k okoli, samotne SF je o neco mensi nez Praha).
1 309 tisic obyvatel Praha
0 881 tisic obyvatel San Francisco
3 990 tisic Los Angeles
3 769 tisic Berlin
Viden 1 897 tisic obyvatel ale ja vas chapu co maj co pres nas trajdat germani at si jezdi vokolo jako tedkom!!!!!
Nemůžete srovnávat Prahu a SF jako takové, musíte srovnávat aglomerace. Kousek od SF jsou velká města jako San Mateo, Palo Alto, Mountain View, přes most Oakland, Berkeley, Concord, Hayward, Union City, Fremont, kousek dál Sunnyvale, Cupertiono, Santa Clara a také San José. A na druhou stranu zase Sacramento, v podstatě je ro několik tisíc kilometrů čtverečních zastavěného území.
Presne tak, bavime se o oblastech s mnoha miliony lidi na kazdem konci (Greater LA – cca 19 milionu, SF, Oakland a San Jose pak predstavuji cca 10milionovou oblast). Ekonomicky jsou ta mesta navic na jine urovni nez Praha a Californie je tak trochu jinde nez CR. V neposledni rade se na trase LA-SF nespoleha na mezinarodni provoz. Tady si lide z duvodu, kterym plne nerozumim slibuji nejake zazraky od turistu z Berlina nebo o spojeni Berlin Viden. Jenze je otazka, zda prinos turismu pro Prahu obhaji vysokorychlostni trat a zda maji Nemecko a Rakousko vizi spojeni pres CR nebo… Číst vice »
Ceska spolecnost je rozpolcena na dve nesmiritelne poloviny hledici na zapad a na vychod. VRT lze slouzit jako jednotici prvek protoze at hledime kamkoliv tak jsou na tom lepe.
(pokud tam neni valka)
Kdyz nekdo odignoruje „nepodstatne deatily“, jako jsou demografie, ekonomicka vyspelost nebo rozloha zeme, tak muze nabyt mylneho dojmu, ze tu VRT velice chybi.
Pěkná atrakce . Na konci dodělat bazén a mohou začít stavět další Disneyland V Las Vegas .
testovací tubus nedovolí vyšší rychlost Temprve takový, který dovolí maximální rychlost, bude správným testem. Tento test to podstatné neotestoval – bezpečnost při vysoké rychlosti.
v některých částech USA je holt snadné si nevšimnout, že kapacitní rychlovlaky už byly vynalezeny, a to před víc než půlstoletím.
Právě protože v USA skoro neexistují rychlotratě a dálková osobní železniční doprava je tam funguje jen na kolejích soukromých dopravců a jen v nezávislé trakci, mají USA výborné podmínky pro rozvoj takového systému jako hyperloop. Systému, který na rozdíl od železniční dopravy je skutečně bezpečný, kdy nehrozí srážka ani vykolejení.
Oproti Hyperloopu je současná železniční doprava v podstatě velice zastaralý koncept.
Btw. tipuji, že dostanu aspoň 20 mínusů 😉
Trepať PR omílačky je snadné, třeba tu vyšší bezpečnost, o které se toho do barevných brožur dá napsat hodně, ale s ignorováním faktu, ze jediný bezpečnostní aspekt zatím nebyl vyřešen. Zastaralý koncept šinkansen neměl jedinou způsobenou nehodu za dobu existence. Srážka samozřejmě hrozí i u lineárních motorů, podívejte se na zkušební trať transrapidu. Nemožné se stalo…
Bohužel, zatím nenabídli jediné průlomové řešení, zatím si hrají s něčím, co lidstvo umělo už v 60 letech minulého století. Obrovské PR a nic moc výsledky.
Hmm, a představ si, že jsem doteď žádné PR nečetl, celé jsem to napsal z vlastní hlavy 😉
Jinak u srážky u Transrapidu s dílenským vozem čistím trať došlo kvůli lidské chybě, kdy jednak nebyl zapnutý autoblok a za druhé dispečeři i přes neustálou signalizaci, že je vozík na trati, stejně na ní Transrapid pustili. Neboli nešlo o selhání techniky, jako se to děje u některých železničních nehod.
Šinkansen sice nehavaroval, ale jiné rychlovlaky ano.
Pěkné, to vím a nic to na faktu nemění. Jak přesně Hyperloop ošetřil aby se nemohlo stát něco podobného? Překážka na trati, poškozený tubus, únik vakua (resp srovnání tlaku). Nijak. To totiž teprve vyřešit musí. To že do sebe nemohou kapsle vrazit kvůli principu lineárního pohonu je asi tak stejně důležité, jako že Titanic je nepotopitelný díky komorám. Stačí třetí prvek a z jednoduchého fyzikálního faktu je tvrdá denní realita.
Tak jistě, že se spousta věcí ještě vyřešit musí. Nicméně únik tlaku ani poškozený tubus nezpůsobí smrtelnou nehodu, jen zastavení kapsle. To by ten tubus musel být opravdu vážně poškozený ve smyslu, že by např. kus upadl, nebo na něj spadlo letadlo, nebo něco podobného. Lze dost předpokládat, že bude po celé délce neustále hlídán např. kamerami, radarem, nebo jinými technologiemi. JIstě, že pravděpodobnost, že se něco podělá, stále existuje, ale je mnohem nižší, než u jiných druhů dopravy, právě díky uzavřenému tubusu, do kterého nemůže jen tak něco proniknout a zároveň z něj nemůže jen tak něco vylétnout.
Nejsem si jist, jestli si uvědomujete, že drobná změna tlaku je u rychlostí blízkých rychlosti zvuku v podstatě destruktivní. Rázové vlny mají obrovskou energii. Uzavřený tubus je z jedná strany výhoda, jak píšete, ale z druhé strany šílená komplikace. Jen si vezměte co se musí dělat za eskapády s železničními a silničními tunely a to se hyperloopu nevyhne. Prostor odkud není úniku dříve nebo později přinese smrt. Něco je řešitelné, něco podle mě bude mít neuvěřitelné náklady, něco je až nereálné (malé intervaly s dojezdy kapslí k nástupištím s normálním tlakem). Také nemají vyřešené chlazení, protože ve vakuu jaksi nejde… Číst vice »
Jak jsem psal už jinde, vakuum by tam být nemělo. Co je to drobná změna tlaku? Přepokládám, že pakliže by došlo někde k netěsnosti a tlak by se začal zvyšovat, zaznamenaly by to čidla a kapsle by začala okamžitě brzdit. Navíc si uvědomte, že ten tubus je extrémně dlouhý s velkým celkovým objemem a než by se zvýšil tlak třeba i drobně, tak by to nějakou dobu trvalo, do té doby by kapsle zastavila. To by muselo dojít k opravdu velice velké netěsnosti, třeba tím, že by se něčím tubus prorazil, čili díra by měla velikost třeba metr v průměru,… Číst vice »
Nějak příliš pracujete s teorií, že vždy bude čas zastavit. Co když průnik způsobí rázová vlna těsně před kapslí? Samozřejmě to nebude kompaktní ocelový tubus, protože to někde musí dilatovat a „U“ dilatace, jako se dělají na produktovodech tam počítám nebudou úplně vhodné. Takže tam budou pohyblivé díly, pravidelně budou systémy vývěv, která budou muset být také rázuvzdorné. Takže myslím, že tvrzení o tom, že to je nejbezpečnější není vůbec ničím podložené. Což je základ bezpečnosti, teorie jsou pěkné, ale realita vyžaduje mnohonásobné pojistky. Což je základ, mít ověřené všechny varianty co se může stát a pak i ty co… Číst vice »
Jo, dokázal jsem to, už je tam -20!! 😀
To kouzlo cestování hyperloop nikdy nenahradí.
To mate jako s gramofonovymi deskami. Maji sve nepopiratelne kouzlo, prace s nimi je pro fanouska konickem, kazde vlozeni desky je svym zpusobem neco vic nez jen pouhe spusteni souboru v PC.
Ale pokud je prekona digitalni zaznam kvalitou, pohodlim, zivotnosti a prenositelnosti, tak se neni cemu divit, ze jsou okrajovkou pro srdcare.
Jednou za mesic se rad svezu vlackem na vylet. Kdybych ale mohl hyperloopovat misto trmaceni se hodinu do prace, to kouzlo bych hned obetoval.
WOW, to je pecka, uvidíme jak se technologie rozšíří dál. VRT u nás ani nemusí začít 🙂
Konecne to nekdo prokoukl jak to je s VRT u nas 😀
A to je přesně důvod, proč se Hyperloop tak marketingově tlačí. Než se totiž ukáže, že to nefunguje, bude ze situace profitovat letecká doprava. A potom taky, protože VRT budou u ledu.
Fandim projektu. Skoro 20pkm je uzasny.
Fandíš něčemu, co z technických důvodů nebude nikdy realizováno. Aby hyperloop fungoval, musel by mít technologie, kterými disponují tzv. UFO, tj. aby nebylo nutné řešit chlazení standardním způsobem a aby zrychlení byla v mezích možností, které zvládne lidské tělo, tj. aby přetížení nebylo v ostrých obloucích třeba 20G atd.. A pokud už tedy budou k dispozici technologie tzv. UFO, tak bych se přimlouval za létající talíře, bude to nakonec rozumnější a levnější, než hyperloop:-).
Tak popravdě, jako PR pěkné, ale je to dost nepřesvědčivé, že se někam hnuli a překonali ta pravá úskalí. Protože jízda „na lineárním motoru“ není nic extra průlomového, rychlostí 172 km/h už vůbec ne, v Šanghaji se můžete svézt z letiště 400 km/h, Japonci vozí zájemce v Jamanaši 500 km/h, to je dávno pradávno zvládnutá technologie.
Pravá úskalí jsou podtlak, chlazení, evakuace a rychlost blízká rychlosti zvuku.
Chápu to dobře, že tahle demonstrace je jízda vozíčku v roure, která s principem hyperloopu – potrubní pošty – nemá pranic společného?
Ano, nikde není jediná zmínka, že by se tak stalo a vsadím se, že by se pochlubili, kdyby svezli lidi v rouře s podtrakem.
Ve zprávách na ČT byl záběr z tunelu pořízený za kapslí a mezi kapslí a stěnou tunelu byla mezera řádově 10 cm, takže i kdyby tam byl vytvářen nějaký tlakový gradient, tak se kapsle ani nepohne. Být investorem, silně bych zneklidněl.
Hyperloop není potrubní pošta, ale pohyb na principu lineárního motoru v trubce, kde je nízký tlak vzduchu aby byl menší odpor a dalo se dosáhnout vysokých rychlostí. Takže pohon je primárně elektrický.
Aha, to jsem to špatně pochopil.
Já si myslím že je to naopak. Princip hyperloopu a potrubní pošty jsou rozdílné. Hyperloop má pohon v lineárním motoru (+ nižší tlak vzduchu v troubě, aby byl menší odpor vzduchu) a v potrubní poště tlačí váleček přetlak vzduch.
Vida, jsem nepochytil otázku kompletně. Ano, podtlak má sloužit ke zmenšení odporu, ne k pohonu. 🙂
No jo, ale todle je Emerický!!! 😛
Začnu tomu věřit až mi někdo po lopatě vysvětlí, jak se z toho člověk v případě nehody rychle dostane ven…
Jako protlak.
Planujete havarovat par metru nad zemi v rychlosti blizke rychlosti zvuku a nelibi se vam ze to nema unikove schudky? Myslim ze vetsi problem nez jak se dostat ven bude aby vas pak nekde nasli. BTW. z vlaku prerov-ostrava je videt nova dalnice a protihlukova stena je kazdych cca 100 metru prerusena unikovym vychodem BETONOVY SCHODY do pole. Samozrejme s kvalitnim zabradlim. Tak me napadlo kolik bude stat kazdy clovek (nepocitam naterace) ktery se toho zabradli za dobu jeho zivotnosti chytne aby nespad do travy. Kazdopadne pro vas je to jasne. Pokud trefite odhlucnovaci zed tak tam zustanete jako nater… Číst vice »
Kapsle nabídne unikátní kombinaci gravitačního WC s vakuovým.
172 km/h? Nemělo to být Mach 1 a víc? Je tam potřeba ještě vyřešit mnoho technických problémů, takže tohle demo bude sloužit spíše k uklidnění akcionářů a zejména k jejich přesvědčení, že do toho mají cpát další cash. Taky to stále ještě může dopadnout stejně neslavně, jako ten startup Nikola s elektrickými náklaďáky…
A maj na jednoho Macha dostatečně dlouhou zkušební dráhu, aby pak člověk nemusel mít na cestování kosmonautický výcvik (aby snášel zrychlení a zpomalení)?
Každý začátek je těžký. Když vyjela první lokomotiva, taky jela jen 10 km/h.
To je nepochybně pravda, nicméně tohle není až tak docela začátek, o vactrainu už se uvažovalo mnohokrát: https://en.wikipedia.org/wiki/Vactrain
Spíš je to něco jako Tokamak, víme, že ta možnost existuje, ale je kolem toho tolik parciálních problémů, že to není prakticky použitelné.
Tady je jeden příklad, kdy to bylo postaveno, odzkoušeno a zavrženo. Pohon „podtlakem“, respektive atmosférickým přetlakem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isambard_Kingdom_Brunel#Brunelova_atmosf%C3%A9rick%C3%A1_%C5%BEeleznice
To je dost odlisny koncept, cimz nechci rict, ze hyperllop dopadne lepe.
Zavrženo v technologiích z roku 1840, které si vynucovaly neustálou výměnu kožených manžet na potrubí.
Při použití současných technologií, které nevyžadují mechanické spojení pístu v potrubí s vozidlem (nahrazeno magnety) jde již opět o velmi zajímavý způsob pohonu. Funkční prototypy existují (např http://www.flightrail.com ) Jde jen o nekompatibilitu se současnou železniční sítí =)
Tak nekompaktibilitu má i Hyperloop.
U toho modelu by mě zajímalo, jestli ho budou nějak ještě zvětšovat, protože prostě při zvětšování rozměrů nejsou závislosti lineární. A pak takové jobovky, co se stane, když se mašině urve (jakýmkoliv směrem) píst?
pche, to je toho… my budeme mít kanál: https://www.bugemos.com/?q=node/571
už máme kanál do vládní kasy
Koncem století možná ČR dokončí dálniční síť, v příštím století bude u nás první VRT do Berlína a ten Hyperloop snad bude hned potom…
Wow, to je to,co bude v Brne? Nekde na 1.nastupisti na hl.n. ?
Ano, poveze to turisty od lanovky v Pisárkách přes Moravské náměstí s výstupem přímo pod sochou markraběte Jošta až k vytíženému mezinárodnímu letišti Brno – Tuřany. Nad odbočkou, která je vyplivne na holé pláni „U řeky“, se uvažuje.
Jak se pocita doba cesty letadlem? Doba letu nebo se k tomu pripocitava i tech „par minut“ pobytu na letisti?
A i vec co se nejmenuje hyper, byva casto rychlejsi nez ceska zeleznice.
Vypadá to jako nadzemní ropovod 😀
Větší rychlost => menší oblouky => nekompromisní přímá trasa přes soukromé lesy a pole a zahrady a další pozemky
tez to znamená nekompromisní průnik skrze pohoří. Co když budou v horninách tektonické zlomy a krasové jevy? Projektant nebude moc zahnout trubku 😀 A též desítky či stovky kilometrů v podzemí, tam kde je hustá zástavba.
U nás se kvůli dálnicím soudí lidi i 10-20let
Taky nikdo neříká, že to u nás bude. Postaví se to možná v místech, kde je na to dostatek prostoru a nebo tam, kde lidé nemají tolik možností blokovat stavby ve veřejném zájmu. K nám se to (stejně jako třeba VRT) dostane až ve chvíli, kdy už to bude v rozvinutých zemích zastaralá technologie, kterou pomalu vytlačuje něco nového.
třeba Brno
nechtěl jste napsat spíš „větší oblouky“? oblouk bude mít větší poloměr, celkově bude delší, zabere víc prostoru atd…
Ano. Dik
„zážitky cestujících“ se do cestiny prekladaji jako „zakaznicka zkusenost“
ČTK.
Tiež mi skoro zabehlo keď som to videl 🙂
Co kapacita? Rychlejší než letadlo to asi bude, ale nepřeveze to ani zdaleka tolik lidí.
V téhle fázi nemá smysl dělat testovací kapsli velkou jako trup letadla
Kolik kapslí jsi schopen nacpat za sebou do potrubní pošty? Nebo se koukni na Futuramu. Tam je to celkem hezky vidět. Zácpa v rouře.
To by mě taky zajímalo, jak často by byli schopni ty kapsle „střílet“ mezi třeba Prahou a Brnem? Může být těch kapslí na trase víc? Zvládne technologie na obou koncích ládovat a vyndávat kapsle dostatečně rychle?
K řešení problémů s kapacito a následy se jasně vyjádřil Jára Cimrman ve hře „Posel světla“
SUDOP musí udělat studií!
Tak jim to do Ameriky napište, jsem zvědavý, jak je bude váš názor zajímat.
To bylo myšleno jako sarkasmus. Sudop je znám svými „kvalitními“ studiemi (jestli se nepletu, argumentoval tratí Brno-Přerov tím, že trasa je sice delší a Vmax 200, ale jízdní doba bude lepší než na kratší Vmax=300 trati“..
To byl Sudop Brno. (majetkově nepropojený se Sudop Group).
Jj, ale objednatel byl stejný. 🙂
A Kotas design… 😀
Ale to pak bude dobrý leda tak jako epizoda do Simpsonů. 🙂
Ani ho nevzpomínejte, to je jako džin vytažený z láhve.
Běž už do háje s těmi narážkami na SUDOP. Sice u nich nepracuju, ale tohle od neschopných lidí jako ty mě dost vytáčí.