Video: Jak Prahou projelo 300 tun. Hanyš ukázal přepravu mostní konstrukce na Smíchov
Transport poloviny konstrukce železničního mostu určené pro přemostění Nádražní ulice. Metrostav DIZ
Celá přeprava byla unikátní nejen svými rozměry, ale především tím, že se uskutečnila na území hlavního města Prahy.
dotaz neznalého. ten podvalník na kterým to vezou to je nějaká skládačka podle rozměrů či hmotnosti nákladu nebo to je dělaný v různých velikostech? dotaz asi blbej ale mně by to prostě zajímalo 🙂
Je to složené z jednotlivých modulů. A těch modulů nabízí výrobce několik typů.
Tady si ho můžete koupit nebo prohlídnout nějaké fotky https://www.truckscout24.cz/tsp/ts-174-23-153
děkuji
Vysvětlí mi proč sjížděli a podjížděli most na Jižní spojce a zase pak najížděli ?
50.03517520902137, 14.443756151472272
Napadá mě nedostatečná nosnost?
Borci s flexou odřezali dle videa dobře 20 značek. Chodí za nima druhá parta s centrálou a svářečkou?
Ne a ničemu by nevadilo, kdyby jich odřezali 10x tolik. 🙂
Co jim asi tak jiného zbylo, když ty sloupky značek jsou zabetonované? Divím se, že se z těchto důvodů sloupky značek nedávají do pevných patek které by byly v zemi, ale sloupek značky by byl v nich uchycen pomocí rozebiratelného spojení. Ano, kdyby byla patka jak jí známe, která by koukala nad povrch a sloupek by byl do ní uchycen pomocí šroubů podobně jako Vánoční stromek do stojánku taky by to nebylo echt, ale bylo by možné patky na takových trasách kde lze předpokládat nutnost jejich ostranění z důvodu nějaké podobné akce zabudovat do terénu aby byly zároveň s provrchem,… Číst vice »
Otázka je, či píliť a potom zakopať nové stĺpiky nevychádza lacnejšie ako nejaká rafinovaná pätka, zvlášť ak sa to robí tak raz za životnosť toho stĺpiku.
Mě překvapuje, že trasu měli zmapovanou půl roku dopředu, ale řezali to až těsně před průjezdem.
Takže dle vás měli dopravní značky řezat třeba týden předem?
spíš se divim, že si na takový opičárny nekoupí aku pásovou pilu, která to uřízne u země, rychle, bezpečně a bez jisker, což si s flexou může člověk nechat tak maximálně zdát.
Jako vždy ve všech ohledech perfektní. Jak samotná akce zachycená objektivem tak práce kameramana, výber záběrů a v neposlední řadě hudba díky níž se ze snímku stává opravdové umělecké dílo.
Jsou to fakt borci
Skvělé video. Super, že si s tím dají tu práci, aby člověk mohl vidět, jak to probíhalo.
Dnes existují i SPMT, které mají vlastní pohon. Přeprava bez tahače je jednodušší, protože SPMT je samořiditelné a lépe se vytočí v zatáčkách. Toto je přeprava jak z 20. století, podívejte se jak Musk převáží raketu SuperHeavy.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/ve-svedsku-presouvaji-kostel-kvuli-tezbe-rudy-364148
To už dělali kdysi dávno v Československu…
Zajímavý je přesun viaduktu Rinsdorf na A54 v Německu https://youtu.be/F0B_AomKXbs?si=9UhwfR60Zc-Uuf_q
Celý postup stavby https://youtu.be/MOQiLWA3zqs?si=jLQGr6pif7SwoOEV
Kostel v Mostě se stěhoval v roce 1975.
Ještě o 10 let dříve se po kolejích stěhoval chrám Amada v Núbii ( v letech 1964–1965 byl proveden jeho transport jediném kuse po kolejích – a to po po dráze dlouhé 2600m s převýšením 65 metrů)
A jakou rychlostí tyto přepravníky jezdí?
Při takto těžkých přepravách nehraje rychlost roli. (Odhadem však 5-10km/h) Na videu bylo vidět, že tahač často smykoval, kdežto když máte všech 30 náprav hydromechanicky hnaných, tak máte vždy trakce dost. Svět je už jinde.
Řešení s tahačem je pravděpodobně levnější, a lze jej upotřebit na větším množství nadgabaritních přeprav (které třeba překračují běžnou hmotnost, ale rozměry jen mírně).
To ano, a právě proto by na tuto přepravu bylo SPMT mnohem vhodnější. Navíc i rychlejší, protože by odpadly složité manipulace v křižovatkách (otočíte most na místě) a někde i couvání s celou soupravou.
Asi mi nerozumíte. Most byl úspěšně dovezen na místo, možná o něco pracněji než s SPMT, možná o pár hodin pomaleji, ale to v konečném důsledku investora nezajímá; zato ho zajímá, že by to bývalo bylo dražší. Čili zvolené řešení bylo adekvátní.
Co to znamená „pomaleji?“
Blokování silničního provozu, zdržení MHD, by mělo zajímat schvalovatele nadrozměru, zejména pokud existuje lepší technologie.
Spíš mínusářům doplňte dostupnost takových zařízení v Evropě a odhadované náklady na přepravy vs tahač. Vétšina mínusařů bude ze zařízení, která vedou projekty „s péčí řádného hospodáře“ a je jim úplně jedno jak výsledek dopadne. Další generace, která je nahradí, udělá to samé. Výsledky veřejných staveb vidíme všude kolem sebe.
A má někdo požadované zařízení v okolí k dispozici? Nebo prostě dodavatel poptal dopravu a u hanyše to uměli a nabídli nejlepší cenu? Je to práce, ne veřejné okrašlování, aby se to dělalo na parádu. Nebo si takovej podval kupte, můžete jeho služby nabízet.
Je vůbec takový podvalník u nějaké firmy v ČR?
My nemůžeme využívat zahraniční techniku?
Můžeme, ale jen ta přeprava a kompletace bude dost drahá.
Môžeme, ale požičať a doviezť ju zo zahraničia by asi vyšlo drahšie ako to odviezť na tom prívese, ktorý už u Hanyša mali.
když jí sem dokážete zadarmo teleportovat…
oh wait… to by vlastně šlo rovnou teleportovat ten most.
Ona ta věc má všecky nápravy řiditelné, což je z těch fotek zřejmé. Ale ano, je šokující, že Anonymní spolek za moderní Prahu nebyl osloven se žádostí o schválení technologie.
Lodě na vltavě nevadí? Je to technologie z doby kamenné.
Dnes toho existuje, ale to, že něco existuje neznamená, je to běžně dostupné a běžně použvané. Existují supermoderní lékařské přístroje, ale to neznamená, že jsou dostupné ve všech lékařských zařízeních a navíc pro každého. Pokud se jedná o supermoderní technologie obyvle tomu odpovídá i cena a když už je takový přístroj náhodou dostupný člověk si jeho použití musí náležitě zaplatit. Dalo by se říci, že naše zdravotnictví je také na úrovni toho z 20 století co se týče přístrojového vybavení a 19. století co se týče dostupnosti péče.
https://media.tenor.com/hEr0kafEU9sAAAAe/vrchol-kinematografie.png 🙂
Tyhle tahače mají nějakou specifickou úpravu pro jízdu nízkými rychlostmi (krokem)?
Asi ještě pomalejší než půlenou jedničku, tipuji.
Mají čtvrtky,ale asi jen v malé řadě,není to žádné novum. US tahače to používají i ve velké řadě někdy od 70tých let. Prostě Evropa za USA vždycky pokulhávala a nebude tomu do budoucna jinak z důvodů,které jsou na snadě 😀
Jasně, proto má mercedes svý TRC (hydroměnič ve spojce) a volvo má malou jedničku s převodem asi 14:1, protože si to neumí vyřešit. Čtvrtit vyšší kvalty s momentovou charakteristikou dnešních motorů je celkem zbytečný.
US tahače mají mj. manuální 13-18 kvalty Eaton, kde se půlí obě řady (18kvalt) nebo jen vrchní řada (13kvalt). I zpátečka je půlená na 18kvaltu.
Ako myslíte napríklad vybavenie kabíny, odpočinkový priestor, komfort ovládania, jazdné asistenty, emisie (vrátane hluku), spotrebu a ďalšie „zbytočné“ parametre?
Ja len, že čo som videl pár porovnaní súčasných US a európskych ťahačov od ľudí, čo jazdia oba (napr. po dovoze Scanie do US), tak to tie európske dosť vyhrávali
I Tatra 815 TPL tedy v provedení letištního tahače měla 10 rychlostních stupňů vpřed a 4 vzad. Převodovka byla plně synchronizovaná a s polosamočinným půlením rychlostních stupňů. Byla konstruovaná aby utáhla přívěs o hmotnosti 400 tun.
Určitě hydrodynamický měnič pro plynulý rozjezd. Ale není to jen tohle, ty tahače jsou speciály, najdete si třeba MB Actros SLT