Vídeňská vlakotramvajová dráha Badner Bahn se dočkala nových vozidel
Nový vůz Badner Bahn TW500 Pramen: © WLB_Zinner
Nová vozidla postupně nahradí nejstarší vysokopodlažní soupravy, které se vyráběly v 80. letech.
Nová vozidla postupně nahradí nejstarší vysokopodlažní soupravy, které se vyráběly v 80. letech.
na WLB lze celkem pravidelně potkávat i tyto lokomotivy a ty rozhodně nejsou tramvajové. WLB je však používá i na jiných “klasických” železničních tratí, ale v diskuzi uváděný nákladní provoz je veden těmito lokomotivami
https://images.app.goo.gl/U9Znx5UscoehpVeG7
Garantujem, že ten Vetron nejazdí vlastnou silou na napájacej sústave električiek na trase Badner Bahn. Jazdí mimo nej.
ERRATA Traxx. WLB vlastní aj jeden Vectron. Ani Traxxy nepôjdu na sústave pár stoviek V jednosmerných.
WLB, plným menom Wiener Lokalbahn, nie je vlakotramvaj v pravom slova zmysle. Minimálne osobná doprava je zabezpečovaná vozidlami, ktoré sú po technickej stránke čistokrvné tramvaje.
Vůbec bych nečekal, že ty stařičké tramvaje jsou z 80.let. S tou co jsme včera jeli na nákupy, bych tipoval, že je tak ze 60.let. Děcka ocenili u „veterána“ stolečky u okna. Mohli si na ně položit mobily 🙂 Takt je už dnes 7 minut. K debatě, zda to je či není tramvajo-vlak, je jasně vidět, že za Vídni ta tramvaj jede po bývalých tratích, kolem původních nádražíček. Všude jsou přejezdy. Ale v žádném případě to není tak, že by v nějakém úseku byl souběh vlaku a tramvaje. Je to spíše koncept rychlé tramvaje. Tedy vedení tramvaje jedoucí po trase… Číst vice »
V úseku kde je provoz podle železničních pravidel je nákladní doprava a tedy smíšený provoz. Žádné z vozidel WLB Tram-vlak v pravém slova smyslu ale není. Je to „provoz tramvají po železnici za účelem propojenosti“, což je zase jiná výjímka.
Při té příležitosti mi na mysli vytanula dráha Vídeň – Bratislava. Pokud by dnes byla v provozu, patrně by měla podobný charakter.
To by se nesměla rozpadnout monarchie…
Taky by po osvobození RA nesměl zůstat zničený úsek na Petržalce a hlavně by se Vídeň nesměla ocitnout za oponou.
Za oponou jsme byli my. Tedy Bratislava.
Tím to není, srovnej se situací na reakousko-italském pomezí. Brixen býval součástí Rak-Uh, stejně tak Terst. A že je trať mezi.
Jak píše Pája, nejvíc tomu „pomohla“ železná opona.
Přes Brixen vede páteřní evropská trať a jako bonbonek navíc tam donedávna jezdily peážní vlaky mezi Severním a Východním Tyrolskem. Srovnáváte nesrovnatelné.
Pokud by byla ještě v provozu, tak by stejně jako tehdy měla absolutně nekonkurenceschopnou jízdní dobu. On to nikdy nebyl moc úspěšný projekt, ani v době monarchie.
Když by se vynechaly 2 přepřahy, tak by se doba podstatně zkrátila.
To jo, ale s normální železnicí ať už na hlavnú stanicu nebo do Pertžalky by se to přesto nedalo srovnat. Vlakotramvaje na 160km/h se staví blbě. Těch pár vesnic podél Dunaje to nezachrání. Výstižnost S7 na východ od letiště je mizerná.
V době monarchie, ale určitě nebyla potřeba spojení na letiště.
WLB chceli tú trať odkúpiť od ÖBB a prebudovať ju v celej dĺžke na „tramvajové“ napájanie. Ale nepredali im to, lebo je tam nákladná vozba z kameňolomu, ktorej sa nechcú vzdať. Škoda, lebo po technickej stránke by bolo oveľa jednoduchšie prevádzkovať celé medzimestské spojenie ako električku. Odpadlia by nutnosť dvojsystémových tramavjí (ktoré si musia so sebou voziť meniareň = tony naviac).
Ta 70km elektrifikovaná trať z Vídně do Bratislavy z roku 1914 byla zoufalost už při svém vzniku. Sice umožňovala jízdu z centra města do centra Bratislavy, ale stavěna byla jako lokální trať. Tedy s nejmírnějšími předpisy pro stavbu tratí. Tomu odpovídala zoufalá cestovní rychlost.
K tomu som čítal vyjadrenie projektanta pôvodnej trate, ktorý sám kritizoval „kompromisy“, ktoré musel urobiť. Jeden z najväčších bolo trasovnie vo Viedni a jej predmestí, ktoré „zabilo“ väčší prímestský potenciál. Som lenivý dohľadať archívy na rakúskych weboch, ale ak máte záujem, tak Vám tie články vyhľadám. Považujem ich za dosť dobré. Mimo iného autor projektu kritizoval politiku vtedajšej ÖBB, resp. jej predchodcu, lebo uvažoval aj s komerčným predajom elektrickej energie pre dediny a obce pozdĺž trate, čo tiež nebolo realizované. Všetky „bočné“ zisky mali dotovať premávku na trati Wien – Pressburg. Žiaľ, od začiatku to bola skôr stratová záležitosť. Ale… Číst vice »
To bývala víceméně tramvaj č.1 v Ostravě do Hlučína.. Byla propojená s železnicí. Podobně č.6 byla propojená ve Svinově.
Dnešní linka č.5 do Budišovic je něco podobného, i když po přestavbě zmizely klasické stanice a koncová nahrazena smyčkou..
Pane Sůro, já vím, že tento server balancuje mezi senzací a odborným periodikem, ale opravte si alespoň ten nadpis. Nic jako vlakotramvajová trať nikde na světě neexistuje, tratě jsou železniční (s různými stupni výjimek a specifikací) a tramvajové, nicméně vlakotramvaj je VOZIDLO. Polemiku o tom, zda vozidla pro Badner Bahn lze považovat za plnohodnotné vlakotramvaje (trať je vedena jako železniční spíše z historických důvodů a technicky se blíží zabezpečené příměstské tramvajové trati), ponechávám zcela stranou.
a je to tady , vlakotramvaj přeci neexistuje. už to tu dlouho nikdo nezmínil.
Vlakotramvaj existuje. Neexistuje „vlakotramvajová trať“, už jen proto, že to je proti principu toho vozidla. I když, jestli něčemu tak říkat, Lokalbahn Wien – Baden je tomu asi nejblíž vzhledem k tomu, že je to vlastně tramvajová rychlodráha, ale napojená na běžnou železniční síť (a taky na metro!)s nákladní dopravou.
Vlakotramvaj existuje, stejně jako lidé, kteří neumějí číst…
a přeci existuje .
Na WLB odsud ( https://mapy.cz/s/fogavunoju ) až sem ( https://mapy.cz/s/behakuladu ) jde o železniční trať, na které platí železniční předpisy a mohou tam železniční vozidla. Mimo tyto úseky vymezené těmito šipkami se jedná o tramvajovou trať. Jinak provoz tramvají s tramvajovým profilem kol umožňují přestavitelné hroty srdcovek těch výhybek, které jsou tramvajemi WLB pojížděny.
Posuvnú hroty srdcoviek sa tam dorábali kvôli prevádzke rade 400, čo je v podstate o 15 cm užšia verzia vozňov typu T linky „metra“ U6 vo Viedni. Dôvodom je malý primer kolies na vozňoch rady 400. Staré SGP vzor Düwag Typ Mannheim jazdili bez problémov aj po „klasických“ železničných srdcovkách.
Mimochodom, cez „pevné“ srdcovky môžu aj vozy radu 400, ale zníženou rýchlosťou (tuším 15 alebo 20 km/h).
Musím súhlasiť. Minimálne čo sa vozového parku týka, tak sú na 100% čistokrvné tramvaje. Na určitých úsekoch tratí je zmiešaná doprava s nákladmi, teda skôr vlečkami (neviem ako sú oficiálne vedené) v nezávislej trakcii.
Doplním, že:
– Ani v tom zbytku trasy nejde o úplně tak „běžnou železnici“, přinejmenším ne v koncovém úseku v Badenu + také v průjezdu obcí Guntramsdorf.
– 7,5min. takt již v části trasy (po Wiener Neudorf) zaveden je (a to již řadu let; přinejmenším od roku 2016), tzn. ten údaj o 7,5min. taktu zveřejněný dopravcem je ve smyslu rozšíření tohoto intervalu i na úsek Wiener Neudorf – Baden.