Vídeň rozšíří svoji tramvajovou síť, nová trasa bude mít konečnou u metra
Nová tramvajová trať pro linku 27 ve Vídni. Vizualizace: Wiener Linien
Nová trať vznikne v rozvojové oblasti na severovýchodě města.
Nová trať vznikne v rozvojové oblasti na severovýchodě města.
Tak si dáme zase menší fact-checking. Nová tramvajová trať o délce něco přes 2 km nemůže vzniknout mezi Strebesdorfem a Aspernem, protože mezi těmito místy je to mnohem dál. Zjevně se jedná o nepochopení vyjádření dopravce – nový úsek bude jen ten dvoukilometrový na obrázku a do Strebesdorfu akorát povede ta nová linka 27, která se s otevřením trati zavede. Přestože tato informace na konci článku je, bylo by vhodné v prvním odstavci vyměnit slovo „trať“ za slovo „linka“.
Neboli, bude to „rozvidlení“ současné trati do dvou různých konečných. Linky 26-27 pojedou část společně, pak se rozdělí každá na jednu konečnou.
Nicméně jedná se skutečně o doplnění nových spojů, nikoliv odklonění části spojů linky 26.
Podel nove tramvajove trati soubezna cyklostezka na samostatnem telese.
Jaky rozdil s novostavbami TT u nas. At v Brne nebo Praze, vzdy je to pro cyklisty spise pomsta.
I v Olomouci 😀
Nová tramvajová trať, která zároveň při stavbě vytvoří i lepší podmínky pro cyklodopravu a ne, že je naopak zlikviduje? A naopak v té ulici nebudou auta? To je přece podle pražského dopravního podniku naprosto nemožné a proti přírodě? Hrůza, zachraň se kdo můžeš…
To by v Praze bylo na defenestraci.
Technicka rypava pro opravu v clanku: ta ctvrt se nejmenuje Aspen jako stredisko v Coloradu, ale Aspern.
Diky, to jsem si dával ještě schválně pozor 😀
Wien Aspern Nord je i zeleznicni stanice. Ve Vidni vi, jak se dela verejna doprava. Prave ta zeleznicni nadstavba dela z Vidne mnohem vetsi mesto, nez se clovek docte na wikipedii. Spadova oblast Vidne (1-1,5h, tj. i Bratislava nebo Linz) muze mit 3-5 milionu lidi (snad neprehanim).
1,5h už je daleko pro každodenní dojíždění.
Dnes už naštěstí ani v kanceláři není nutné být každý den….
Rakouske bile limecky moc do prace nejezdi … jednou tydne na ceremonie tech 1.5h fakt v pohode daji, zvlast kdyz se uz i v tom vlaku daji vyridit conf cally a psat maily.
…není. Tam, kde je spoleh na jízdní řád, to funguje normalně.
Jezdí se i Salcburk – Vídeň.
To uz jsme pres 1,5h…
Česká města – čtete to? Mají tam „rozvojové území“…
Jasně, rozvojové území pro migranty z rozvojových zemí, a tam jim mnohonásobně dráž dotovat bydlení a teplo, plus extrémně navyšovat ekologickou stopu, i když EU přijala ten plán na záchranu planety likvidací evropského průmyslu, takže v této části Evropy nebude téměř nic výdělečného na práci, a tuplem ne pro miliony nových lidí s nekompatibilní kulturou a vzděláním. Česko žádná speciální území ani pro mrakodrapy či paneláky nepotřebuje. Po úpadku kancelářských prací, které se dají provádět dnes snadno z domova, bude spíš tlak na více bydlení v menších sídlech a vesnicích. A i kdyby náhodou něco, tak daleko vhodnější je organický… Číst vice »
Tahle fantazie se s realitou jaksi neshoduje.
Nebojte, treba Praha je ma taky. Dalsi vec samozrejme je, jak ten rozvoj (nebo „rozvoj“) vypada.
Spíš že zajímavý, že do toho rozvojového území dotáhnou kapacitní dopravu a pak výstavbu… A ne obráceně a třeba i s 20-30 let zpožděním.
A když se to tak udělalo na Barrandově, vyrojilo se kvantum bojovníků proti develotrům, kterým erár zhodnotil pozemky na úkor jich, daňových poplatníků.
Přesně tak. To bývá křiku, že se staví MHD „do polí“.
Obecně je stavba do polí správně, ale bohužel třeba v Letňanech není ani po 15 letech nic…
Druhy vylez na Stodulkach taky trochu trval a ted misto ohrady s konma je tam office park a nove sidliste.
tech 15 let je ale fakt moc.
A nemusí se tam hned jezdit…
Větší problém než nimbysti je přebujelá byrokracie, kvůli které se stavba jednoho bytového domu připravuje 10 let (nekecám).
Kecáte, to trvá maximálně v místě kde je potřeba změna územního plánu a ta změna je z nějakého důvodu složitá. V tomto jsem trochu insader a v Praze, pokud je v souladu územní plán, můžete takovou stavbu stihnout klidně za 2 roky.
Trochu nesouvisející dotaz, ale nevíte někdo, proč vlaky od Břeclavi projíždí stanice napojené na metro (Stadlau apod.) a udělají si okružní jízdu po Vídni a nakonec stejnak skončí na Hbf, odkud to je pořád do centra Vídně pořád dost daleko?
Protože na to není čas v jízdním řádu.
A z Hbf je to do centra daleko? Od kdy? Ke Stephansdomu jsou to 3 zastávky. Největší problém vidím v nešťastném napojení Hbf. na metro.
Obecně pokud chcete na sever resp. východ Vídně, tak je osobák mnohdy rychlejší volba.
A proč by nemohl být osobák rychlejší než metro v určitých směrech?
Asi jsem se špatně vyjádřil. Pokud chcete na sever Vídně, tak je mnohdy lepší jet osobákem z Břeclavi.
Časově to bohužel nevychází. Pokud chcete na sever Vídně nebo dokonce i do blízkých obcí na sever od Vídně, je stále lepší jet z Břeclavi rychlíkem na Hbf a tady přesednout. Dokonce to nevychází ani cenově lépe.
To je opravdu hodně blbé. Pro cestujícího je důležitý čas od dveří ke dveřím, ne z nádraží na nádraží. A když musí dělat zajížďku, jako zrovna tady (kdo má cíl na severovýchodě Vídně, tak se okolo něj sveze v ECčku, pak se bude plácat v MHD opačným směrem, než jakým to EC jelo), pak je to dvojnásob otravné.
Zastávka aspoň v jedné stanici před Hbf s přestupem na metro by tam měla být.
Ta zastavka „metra“ se jmenuje Wien Süßenbrunn. Je to S-Bahn a jezdi docela casto. Jen v te zastavce myslim chybi u koleji nastupiste, protoze ten vlak uz stoupa na nadjezd.
Stavět na Süssenbrunnu je asi jako kdybyste v Praze stavěl s mezinárodními vlaky v Kolovratech. Ideální stanicí pro zastavení je samozřejmě Stadlau.
Uznavam, ze jak kdy a jak pro koho. Do Wien Praterstern by to asi bylo o neco rychlejsi pres to Stadlau (musela by se ale spocitat doslova kazda minuta).
Pokud chcete na Praterstern nebo kamkoliv na sever od toho, tak můžete jet rovnou osobákem z Břeclavi. Zpomalovat kvůli tomu EC/RJ nemá moc smysl.
Problém je spíš východ města. Tam by fakt byla ideální zastávka na Stadlau.
Jestli se nepletu, tak ve Stadlau stavi Gepard , jeho linka na letiště se pak ani nezdržuje přes HBF a ani nevyužívá trasy S- Bahnu.
Pak může dojít k tomu, že pro toho cestujícího je příliš pomalé jak jet přes Hbf a vracet se, tak i jet osobákem z Břeclavi. A protože bydlí na okraji, do kterého se nepotřebuje dostávat skrz město, tak třeba pojede autem celou cestu.
Podle mě, zastávka na okraji u stanice metra by byla velmi vhodná. Stejně, jako u nás EC zastavuje v Holešovicích.
Co kdyby bylo metro protažené z Hájí do Uhříněvsi, a mezinárodní vlaky by zastavovaly tam?
Ale ono teď prostě není kde.
Vedle zmiňovaný Süssenbrunn je úplná haluz, staví výhradně S, na přesmyku není peron a na hlavní 160 m.
Erzherzog-Karl-Straße – vazba jen na pomalejší vlak stejným směrem, to postrádá smysl. K tomu jedna hrana krátká.
Stadlau je taková Rajská zahrada, akorát má o hranu míň – ne že by tam tedy byl zase nějaký extra provoz – a railjet se tam vejde s odřenýma ušima (200 m). Jako čistě teoreticky by to asi šlo.
No a v Simmeringu už to asi prostě nemá cenu.
U3 a U2 obsluhují tak rozdílné oblasti, že nevím, které dát přednost.
U3 je delší a vede skrz město, U2 zase vede i do oblasti severně od Dunaje, zato ale ve směru do centra vede podél řeky a snad ani ne moc zalidněným územím.
A obě vedou do oblastí, které neobsluhuje U1 z hlavního.
Možná by nejužitečnější bylo zastavování v Gänserndorfu + zřídit tam i přípoje do Bratislavy přes Marchegg: není to zase až tak úplná „díra“ (okresní město s více než 11 tisíci obyvatel) a S-bahn odtud do Vídně jezdí už v krátkých intervalech – ale jestli kvůli tomu zdržovat EC/rj vlaky, to si úplně jistý nejsem: možná by to vyřešilo, kdyby mezi ČR (Břeclaví) a Vídní existovalo něco rychlejšího = typu Sp vlak místo (části) rakouských osobních vlaků a na rakouském území je nahradily (doplnily) další pouze vnitrostátní osobní vlaky z Bernhardsthalu. Ale nejsem si vůbec jistý, zda a jak mnoho má… Číst vice »