Více zásob kerosinu. Letiště Praha dokončilo sedmou nádrž, reaguje na rostoucí poptávku
Hlavní ranvej pražského letiště. Pramen: Letiště Praha
Letiště ke stavbě využilo uzavření hlavní ranveje.
Letiště ke stavbě využilo uzavření hlavní ranveje.
Proc se palivo k letadlum privazi v cisternach a neexistuje nejaky pevny rozvod?
Protože ho zatím nikdo nevybudoval 🙂 Vím, blbá odpověď. Před časem se o vybudování takového systému uvažovalo, ale nevím, jak moc je to aktuální a návratné.
V cechovinach tehdy p. Cech psal (ale brat to s rezervou, hodne to byla “latina”) ze kdysi na ruzyni rozvody byly, ale (nekvalitni stavba?) neosvedcily se, protoze oraskaly ci co.
v amstru jinak tento zpusob pouzivaj, a taky asi neni/nebyl moc spolehlivy, neb nekdy kolem let 2017/2018 jsem zazil behem asi 2 let asi 4 zrusene lety z/do AMS kvuli poruse zarizeni na tankovani.
nehledal bych v tom vedu.
Ano, kdysi rozvody na stojánky existovaly, nádrže k tomuto systému byly zhruba v místě, kde je dnes vstup na plochu u VIP salónku. Ale neosvědčilo se to a záhy se od tohoto systému upustilo a plnilo se cisternami.
Když tam dojede po kolejích palivo, proč to samé nejde s lidmi?
Protože by museli pěšky přez hlavní dráhu. Ale to se dá vyřešit třeba závorami….nebo podchodem nebo jiným nesmyslem…. Navíc jízda úvratí, není tam peron a tak….
Až tam SŽ/stát vybuduje adekvátní infrastrukturu, tak to samozřejmě půjde.
Pretože palivu nevadí viezť sa tam pol dňa.
Vi někdo detaily jak funguje logistika vlak – nádrž – cisterna – letadlo?
Podle mapy ty nádrže nejsou přímo u vlečky, ale cca 400 m dal. Nějake potrubí?
A z nádrží do cisteren? Počítám, že cisterny nejezdi přímo k nádržím, nebo?
Dijy#
Jasně, jsou tam potrubí z vlečky do nádrží a od nádrží k plnění cisteren, což je vedle terminálu 1.
Diky!
Dva milióny litrů petroleje trransportujeme ze země na oblohu každý den? Není nejvyšší čas zahájit spíše stavbu dobíječek pro elektroletadla?
Ve skutečnosti je to v oblasti dopravy dost marginální množství…
https://www.envirometr.cz/data/spotreba-paliv-v-doprave
Obávám se, že cca desetinová energetická hustota (na objem i hmotnost) baterií v porovnání s kapalnými uhlovodíky tento přístup ekonomicky diskvalifikuje.
Také bude záviset na zdroji elektřiny. Jaderky vpohodě, ale pálit uhlí nebo zemní plyn, aby byla elektřina pro náhradu uhlovodíků … ne, raději?
Samozřejmě, to je taky důležité. Jen jsem chtěl poukázat na to, že bateriemi se výrazně sníží užitná hmotnost letadla.
Baterie v letectví je stále utopie. Například u plně natankovaného A320 tvoří palivo, které se cestou spálí cca 26% vzletové hmotnosti.
Taky dolet. Zvládlo by to vůbec cestu přes Atlantik, přesněji kdy budou takové baterie vůbec dostupné.
Což zase souvisí s tou energetickou hustotou. Nevyznám se v konstrukci a parametrech letadel, takže nechci v tomto směru vynášet nějaké přísné soudy, ale když se dívám na parametry B787, tak si myslím, že bateriové letadlo, které přeletí oceán a něco přepraví, je dnes nereálné.
Pokud nedojde k průlomovému vynálezu, kdy bude k dispozici baterie o nízké hmotnosti a energetické hustotě srovnatelné s kerosinem, tak bateriová letadla jsou jen hezkým reklamním nástrojem bez zásadního praktického využití.
za mě by bylo fajn, kdyby zvládli implementovat baterii jako část struktury letadla, ale aby nebylo težké tuto strukturu v případě potřeby případně vyměnit.
Přes Atlantik ne, ale do sousedních států by to stačilo, což taky tvoří dostatečné procento letů. Podle mě je každá nespálená tuna paliva dobrá.
V současném stavu je to hodně utopie(utopie – rozuměj utopíš v tom peníze). Né že by to na baterky nemohlo letět, ale pro běžné evropské tratě to letadlo bude přetížené baterkama od startu po přistání i bez cestujících. A letadlo které stále někde jen stojí a nabíjí se taky moc ekonomice provozu nepřidá (navíc se bude muset určitě nabíjet v bezpečné vzdálenosti od lidí a ostatní infrastruktury). U elektormobilu holt ten pomer hmotnost-dojezd tolik řešit nemusíte, ale už třeba nákladní auta na to dost narážejí.
Vsechno je klajmitcejndz, jenom ja jsem letadlo.
Mohl by prosím autor článku upřesnit o kolik jde železničních vozů?
Tolik, kolik vytáhnou čtyři diesely před Podlešín do kopce. Kdysi – a určitě i do budoucna – alternativně I ze Smíchova Semmeringem.
Přes
Vídám ten vlak často směrem z Kralup na letiště, ale snad nikdy jsem ho neviděl jet prázdný zpátky. Jezdí to jinou trasou? Nebo ty cisterny nevozí zpět ucelený vlak? Jinak ty diesely táhnou jen dva, další dva tlačí 🙂
Ten dotaz není moc jasný, ale pokud je řeč o letních 20 milionech litrů denně, tak – když uvážíme postarší cisternu s objemem 63 m3 (moderní cistry mají větší objem, ovšem i hmotnost, což je na dotyčných tratích limituje), tak se jedná o 32 vagonů denně. Soupravy tam tuším mají 20 vozů a typicky 4 lokomotivy (2+2).
Většinou je to 22 nebo 21 vozů, občas i jiný počet (např 14,16 nebo 18).Takový vlak se tam většinou veze jednou denně, občas 2x, to bývá většinou v letní sezóně. Převážně jezdí v nočních hodinách. Dopravy zajišťuje ČD Cargo, občas PKP nebo HSL a někdo povolanější doplní ještě další, nejsem si jistý jestli to třeba ještě není RSC nebo tak nějak. Měli Bardotky.
Takovy dotaz: nedavalo by smysl ruzynske letiste napojit na produktovod, nez letecke palivo vozit v cisternach? Navic, zde je rafinerie doslova za humnem. (v Kralupech)
Palivo se nebere jen z Kralup, plnící společnosti si mohou zajistit dodávky od různých dodavatelů.
Ale to by mohli stale aj keby tam bol produktovod ako vo Viedni napr.
Tak ze site produktovodu benzin taky nebere jen EuroOil….
Jelikož se palivo dováží nejenom z kralup, moc smysl to nedává a to si navíc nemyslím, že v kralupech by se vyrábělo, myslím si, že se vyrábí v Litvínově a do kralup se vozí. Občas to palivo je taky z rakouska, někdy z belgie, často z německé Leuny Werke a ten Litvínov.
A kdyby kralupska rafinerie uvazovala o zavedeni vyroby leteckeho paliva?
70% toho co tam vozí Cargo se vyrábí v kralupské rafinerii, takže žádný dovoz z Litvínova
až na to, že z toho Litvínova, kde ta produkce zpracování ropy je o proti Kralupům skoro dvojnásobná (5,4 vs 3,3), to vozí Unipetrol sem. Ale nebudu vám kazit iluze.
ale uznávám, že byla chyba napsat, že by se v kralupech JET A1 vůbec nevyrábělo.
Je to palivo aktuálně bez daně? A zůstane to do budoucna?
Takhle to úplně není… O tom, zda palivo podléhá nebo nepodléhá daní rozhoduje jeho použití, takže pokud někdo bere palivo pro let v ČR, tak platí jak spotřební daň, tak DPH. Odlišná úprava v mezinárodní letecké dopravě je dána Chicagskou úmluvou, takže pokud nedojde ke změně na této úrovni, tak ke změně nedojde. Ale chci upozornit na fakt, že mnoho členských států EU zavedlo výjimky s právem na odpočet DPH pro mezinárodní silniční a železniční dopravu, což znamená, že DPH je pro tyto služby fakticky nulová.