Velkopolskému dopravci vypomohou v pravidelném provozu parní lokomotivy
Parní lokomotiva Ol49 ve Wolsztynu, ilustrační foto. By MacQtosh - Praca własna, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48555686
Polský železniční dopravce Koleje Wielkopolskie dokazuje, že i na prahu 20. let 21. století může být k užitku parní trakce.
Stará dobrá pára, emise neemise, účinnost neúčinnost. Vláda by měla vytáhnout Tatry 603… Nyní vážně: Když musí nadšenci udržující tyto parní krasavice udržovat jejich provozem i selhávající systém (nehody na přejezdech jsou nevyhnutelný důsledek systémové vládní poruchy v Polsku), je něco shnilého v samotném systému. U nás to ještě patrné není, ale čas běží…
Tak ona to není taková novinka, protože parní lokomotivu používají Koleje Wielkopolskie už teď v pracovních dnech na dvou obratech na trase Wolsztyn – Leszno a jenom přidávají třetí odpolední obrat.
https://www.parowozowniawolsztyn.pl/rozklad-jazdy/
A protože první spoj odjíždí v 5.34, dá se předpokládat, že nejde o turistickou atrakci, ale o pravidelný provoz. Ostatně parní lokomotiva je na spojích v 5.34 a v 11.48 z Wolsztyna a v 7.54 a v 13.49 z Leszna uvedena i v jízdním řádu.
A Gréta o tom ví?
I Gréta samozřejmě ví, že pokud se elektřina vyrobí v uhelné nebo jaderné elektrárně a pak putuje trolejí do sběrače lokomotivy, tak to není o nic ekologičtější, než parní lokomotiva. Belmi pravděpodobně dokonce naopak.
Obávám se, že účinnost parního stroje z 50. let bude oproti obřì parní turbíně z let 70. řádově jinde…
úplně řádově ne, ale je vyšší. Elektrárna v tepelný účinnosti je někde u 40%, lokomotiva tak kolem 10%
Lokomotiva musí sebou táhnou palivo (část výkonu jde na jeho rozpohybování) a nemá odsíření a ani filtraci velkých pevných částic.
Vzhledem k velmi nízké účinnost parního stroje (do 15%) a poměrně slušné účinnosti uhelné elektrárny (cca 40%), si nemyslím, že by mohla pára vyjít lépe i po zahrnutí přenosových ztrát a účinnosti elektromotorů. Kromě toho uhelné elektrárny budou mít lepší filtry, aby zachytili to nejhorší. Co se týče jaderných elekráren, tak zde sice vzniká radioaktivní odpad, ale nedochází k znečišťování samotného ovzduší. Navíc na dané množství energie potřebujete mnohonásobně méně jaderného paliva než fosilního paliva.
1) i uran je neobnovitelný zdroj.
2) znečiětšní ovzduší u jaderné elektrírny dochází zprostředkovaně (potřebuje vyrobit palivo dopravit plaivo, vytěžit palivo, uložit použité palivo)
3) účinnost asynchroních motorů cca 85%, účinnost měničů 95% ztráty konverzí a přenosem 10%, takže moderní lokomotiva, přepočteno na výhřevnost paliva v uhelné elektrárně má účinnost kolem 30%
Problém lokomotivy zůstává:
– nízké vstupní parametry páry
– konec expanze nad atmosférickým tlakem
– nízký součinitel využití max. výkonu (velkou část doby ten stroj prostojí blafáním někde na nádraží)
– odsíření
– hmotnost na kW
A hlavní je také čas strávený při údržbě vs čas po který je lokomotiva činná. Sice se podařilo dotáhnout servis a spolehlivost tak daleko, že na 800 mil bylo potřeba jen hodinové ošetření, ale proti elektrické mašině je to nic. Elektrická mašina má 15x větší proběh.
1) Tak asi by se s modernějšími materiály dalo jít na vyšší teplotu a tlak.
2) To se dá řešit kondenzačním tendrem.
3) Pokud to stání nebude moc dlouhé, tak by snad mohl kotel sloužit jako akumulátor, ne?
4) Čert vem, dá se snad jezdit na nízkosirnaté uhlí, nebo na koks, budeme-li se bavit jenom o technologii jako takové, tak se dá jezdit i na jiná paliva než uhlí.
Tak to je nakonec neobmovitelná veškerá energie. Protože i Slunce jednou zfúzuje vsechny lehčí prvky na těžší, kam až mu bude stačit jeho hmotnost a zdechne.
Nezdechne. Napřed vybouchne jako červený obr. A co se týká uranu, tak ani ten tady nebude navěky. Rozpadne se sám od sebe a nebo takto: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_jadern%C3%BD_reaktor
Nevybouchne, pomalu se zvětší, pak zmenší a zdechne.
1) jaké jsou další použití uranu, že ho potřebujeme zachovat? S přihlédnutím k tomu, že U238 se v tlakovodním reaktoru „nespálí“, k tomu by byly potřeba rychlé množivé reaktory. A jsme u přepracování paliva, kde se více než 90 % materiálu vrací zpět do reaktoru. Což vede k bodu 2. 2) znečištění z výroby by se mělo rozpočítat i na místa, kde je uran vedlejším produktem při težbě mědi. Například v Austrálli jsou taková ložiska. A neignorovat emise vzniklé při těžbě uhlí. PS: Temelín za 40 let spotřebuje cca 2100 tun paliva. Šílenost, řvali by někteří! Hnědouhelná elektrárna stejného výkonu… Číst vice »
ad1) lidi jsou tak zpitomělí strachem z neviditelného (záření) že si nedovedu zporacovíná jednou „vyjetýho“ paliva vůbec představit. To by bylo protestů, petic a stávek…
ad2) lidi nezajímá „že tokouří jinde“ jinak by nemohli podporovat FVE, ani ůelektromobilitu“
Takže tak…
Nesmíte to to brát tak, že protiatomový aktivista je je vzorkem většinové populace. Ikdyž jsou i takoví, kteří by za nápady ohledně přepracování paliva poslílali do plynových komor.
ERoEI FVE je podle zdroje kdekoliv od 5-6 do 20, taky záleží na umístění, přičemž ten dolní limit je to nejkonzervativnější číslo, které je dáno z původní studie někdy z roku 2010, která brala za vstupní data z období 2000-2008. Tam to vyházelo opravdu mizerně, ale jenom snížením spotřeby materiálu a růstem účinnosti se to dostalo někam sem. Horní čísla jsou pak zase dost optimistická, ale pokud vezmu nějaké thin-film a jižní země, tak bych jim i věřil. Dost energie se totiž vyplýtvá v metalurgickém procesu křemíku, hliníku… tam se šetřit asi dá/dalo, takže spotřeba bude menší. To ale znamená… Číst vice »
1) Nikde netvrdím, že uran (obecně jaderné palivo) je obnovitelný zdroj. Pouze jsem napsal, že při výrobě elektrické energie v jaderné elektrárně nedochází ke znečištění ovzduší (nejsou vypouštěny emise oxidů dusíku, … jako u uhelných elektráren nebo parních strojů) 2) Stejně tak ovšem vzniká další znečištění ovzduší i u parních lokomotiv, protože uhlí také musíte vytěžit, zpracovat a dovézt k lokomotivě. Navíc uhlí je potřeba daleko více než jaderného paliva, ze kterého lze získat na stejné množství mnohonásobně více energie. 3) Nejsme ve sporu, tvrdil jsem, že účinnost parní lokomotivy určitě nebude vyšší jak u elektrické lokomotivy, což jste sám… Číst vice »
Žádný zdroj není obnovitelný. Země se přestane točit a tedy i vítr přestane foukat. Slunce taky jednou přestane svítit.
Účinnost uhelné parní elektrárny nemůže být vyšší než je účinnost obyčejného pístového dieselu. Důvodem jsou řádově vyšší tlak ve prospěch dieselu a také cca trojnásobná teplota spalování oproti přehřáté páře max. cca 400°C. ˇVelký diesel má limit cca 35 % tím pádem parní elektrárna o min.10% níže. U lokomotivy účinnost velmi závisí na zatížení cca 5-20%.
Přesnější odhad lze výpočte dle termodynamické rovnice. Zadáním vstupního tlaku a teploty a výstupního tlaku lze spočítat kolik energie je z páry mechanicky využito.
Vážený pane Zuno, nemám čas opakovat si středoškolskou fyziku, když mi to k ničemu nebude, ale tvrdíte tedy, že následující věty na české wikipedii jsou mylné? Voda se v kotli postupně mění na páru o teplotě až 525 °C, moderní bloky i přes 600 °C a o přetlaku více než 6 MPa. Tato přehřátá pára je vedena do turbiny, v níž roztáčí lopatky turbíny. Stejný článek totiž uvádí účinnost až 42 %, ovšem s parametry vyššími, než jsou ty Vámi uváděné. Anglické stránky na wiki pak mluví o účinnosti 41.5 % o metody nazvané „ultra-supercritical“. A ještě účinnější (z hlediska… Číst vice »
Tak zrovna jaderná elektrárna je hodně čistý zdroj elektrické energie.
Ani omylem.
Taky to není žádný zázrak. Problém je výstavba a likvidace. Při tom se spotřebuje hodně energie a tedy i vypustí hodně CO2. Dnešní reaktory je nutno provozovat přes 40 let, aby to vyšlo opravdu dobře. Technicky to jde, 60let celkem není problém. Zavírání 30 let starých elektráren je pochopitelně ekologický zločin, kterého se ekoteroristi rádi dopouštějí.
Tento článek byl připravený na 1.4. ale omylem vyšel dříve.
Také v průmyslu mají málo strojů, a tak nasadí ty parní z muzea. mnoho úspěchů.
Proč by ne? V Anglii takové muzeum pár let zpátky na vrcholu turistické sezóny zachraňovalo pár desítek kilometrů kanálu, když odešla elektrická čerpací stanice. V Opočnu pár let dozadu zásobování vodou zachránila stará turbína (pak ji repasovali a používají dodnes)… Když je třeba, tak i muzeální kus se hodí.
Panu Chrdlemu velmi fandím. Je to zlkušený a kvalitní manažer baťovského typu.
Pan Chrdle má s provozem parních lokomotiv v Polsku společného co?
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
https://youtu.be/KRyiyhgjJas
To bude něco pro šotouše!
Vážený, jestliže má někdo rád parní mašiny nebo jinou železniční historii, nemusí to nutně být šotouš, víme? Ono slovo šotouš je sice moc hezký, ale nějak si ho poslední dobou bere do úst kdejakej trotl neznaje jeho skutečnýho významu 🙂
Já přece nepíšu, že kdo má rád parní mašiny atd., že musí být nutně šotouš. Dejte si raději ještě jeden budvárek, nebo i více, třeba to utlumí vaši snahu stůj co stůj druhého urážet a exhibovat se zde. Nic ve zlým….
Ale vy hlavně nevíte, kdy a jak vlastně vzniklo používání termínu „šotouš(ek)“ ve vztahu k veřejné dopravě: to, kam jeho používání nakonec dospělo v současné době, jen svědčí o neznalosti historie a nerozumu jeho uživatelů …
Zase důsledek zpackané liberalizace železnic. Soukromý neschopa se nacpal národnímu na koleje, řekl nemáme čím jezdit, pojede pára. Něco takového by se u národního dopravce PKP nestalo.
Odborář PKP: Dopravce zmiňovaného v članku nevlastní soukromá osoba (osoby), ale vojvodství (něco jako náš kraj).
Znáte Vy situaci u daného dopravce? Jak měl třeba rozplánované dodávky a opravy? Klidně může být situace kdy mátě něco před dodáním, něco musí na servis a do toho vypadnou pro nehody dvě jednotky. Prostě se to nějak sejde. Když to přeženu, jaký je tady rozdíl proti tomu když nejmenovaný státní dopravce nasadí koženky, nebo mezinárodní vlaky tahá lokomotivami které na to rychlostně nestačí?
Plně souhlasím, mi jednou vypli elektřinu, baterky chcíplé, tak jsem rozjel notebook na páru.
V Brně se srazily dvě šaliny a několik hodin se nejezdilo. Podle některých za to může liberalizace železnic a soukromník, který se vecpal na koleje v Brně. Jaký soukromník? No přece Technické Muzeum. Jenže někteří by taky něměli mít v Černovicích internet.
“ řekl nemáme čím jezdit, pojede pára. Něco takového by se u národního dopravce PKP nestalo.“
To máte pravdu. Za PKP by se stalo: nemáme čím jezdit, tak nepojede nic.
Taky ještě někomu připadá že máme v Evropě železniční krizi? U nás nejsou vagony, Regiojet si předělal nějakou exotiku (podle konců střech), v Německu lokomotivy a v Polsku jde do služby pára… Co pak se nám to děje?
U Polska bych se nedivil kdyby tu páru nakonec zaonačili jako jízdu na domácí palivo a energetickou nezávislost…
Však zkoušet různé alternativní pohony je dnes v kursu!
V Polsku se těží množství uhlí. To je třeba spalovat.
Pravda.
EU jde po elektrárnách;
horníky je třeba držet v podzemí,
když nemůžou pálit v Turówě,
bude parní svezení.
Stačí zavést Cimrmanův výtah a budou se tam hromadit sami!
Souvisí to s parofikací železnic, chybějící vagóny jsou kuriozitou, vzhledem k tomu že se dělají od Švýcarska, Německa, Polska, až po Rumunsko, Itálii,……………………..etc.
Vlastimil Kocurek: Jenže je trochu problém v ceně, zatímco Regiojet kupuje vagony rychlost 200 km/h ve slušné výbavě pro cestující za milion euro, ZSSK poptává vagony na rychlost 160 km/h s cenou 1,9 milionů eur. Mimochodem podobný poměr platí i pro rekonstrukce vagonů, či instalaci wifi mezi Regiojet a ČD či ZSSK. Takže je otázka, zda Regiojet uvádí úplné údaje (například zda počítá náklady na vlastní zaměstnace při opravách) nebo je u státních dopravců taková neschopnost či míra korupce. Na druhou stranu vzhledem k poptávkovým či výběrovým řízením se počítá s provoznímy vlaky a provozními zálohami (pravidelný servis). S možností… Číst vice »
Hmm, že by ČD při koupi vagonu kupovaly i servis, zatímco Jančura nikoliv? To se mi nezdá. Spíš to bude dáno tím, že ZSSK chce vagony od Siemensu, zatímco Jančura z Astry Arad. Otázkou je, zda rozdíl ceny také vyrovná rozdíl kvality. Ony ty rumusnké vozy na rumunských kolejích musely něco vydržet za ta desetiletí provozu, takže to nebudou úplně šunty.
Spíš je v krizi bezpečnost silniční dopravy v Polsku. Horší jak u nás a to už je co říct.
Možná by jim AŽD mohlo prodat ty úderný cedulky!
Ve Wolsztynu by měly být v provozuschopném dvě parní lokomotivy. Jedna by měla jezdit v pracovní dny na trati Wolsztyn-Poznaň. U pravidelných cestujících to spíše vyvolává nespokojenost, neb by radši jezdili vlakem na úrovni 21.století a nechtějí být oběťmi pokusu dojede/nedojede? Takže buď nyní jezdí obě parní lokomotivy a nebo se nejezdí do Poznaně.
21. století, století páry!
https://www.youtube.com/watch?v=KHS1X0OrRM4
A taky tam musí mít šikovné lidi, kteří ty staré mašiny dokáží udržet provozní.
Neříkalo se, že parní mašinu je možné opravit kladivem? Zatímco na moderní elektriky je potřeba hromada nářadí (a umět s ním zacházet). Tou moderní elektrikou myslím Bobinu, tak staré to rčení je.
Je to možné, moderní mašinu asi jen tak někde neopravíte. Respektive asi ne bez nějakého nového modulu na výměnu.
Oni je meli v provozu jeste v osmdesatkach.
…a noha parou cválá.
Myslím že na těch vlacích jim dost stoupne obsazenost. Ta para bude atrakce 😀
No jet párou ránou do práce a tam pak celej den smrdět od kouře?
A tady frfláte, nad brejlovcem s lehátkáči. 😀 😀
njn rozmazlený lidi. Jezdit tu pravidelně pára, tak začnu jezdit vlakem častěji!
Já taky 🙂 Ale pokud chcete zažít v osobce pravej a nefalšovanej skanzen, jste srdečně vítáni v Jihočeském kraji 🙂 A tý páry se tu v pravidelným provozu možná taky dočkáme – začínaj nám docházet i žehličky a zásoba plecháčů taky nic moc, regíny jsou taky naknop, panteři všehovšudy čtyři a všechny v turnusu… A ty přejezdy, ty přejezdy… 🙂
A co si v Jihočeském kraji vzpomenout na začátky železnice. Taková koňka s koláčovou stanicí, to by bylo něco. 😀 😀
„A tý páry se tu v pravidelným provozu možná taky dočkáme“
On snad Krigar někde nějakou páru shání?
Zatím možná ne, ale pár použitelných a v soukromých rukách je, tak třeba se tam objeví když nebude zbytí…
Plnou parou vpřed!
To už je 1. duben, nebo chtějí trumfnout Arrivu?
Arriva: Challenge Accepted. *Shání na pondělní zálohu volský potah*
C-P: „Dvě z nich vyřadily v únoru z provozu motorové jednotky německé řady 628, které si Koleje Wielkopolskie zapůjčily od Arrivy“
Takže spíš je to o polských řidičích. Což není s podivem, ale známý fakt. Arriva tímto taky přišla o jednotky.
Když takhle Jančura přišel o 4 jednotky, tak za to nemohli slovenští řidiči, ale neměl dost záloh. Alespoň podle modrých expertů.
Dvě lokomotivy jim vyřadili řidiči na přejezdech Mezi Bratislavou a Komárnem. Ale také se sami za to hned potrestali smrtí.
Win WIn řešení ale vypadá úplně naopak. Takdy prohrály obě strany.
Tak je to Lose-Lose taky možný výsledek dohody.
Zas je fakt, že párovky vyjdou ze střetu s autem bez většího poškození. Ještě by to chtělo tlačit plošiňáky s pytlema s pískem, jako to měly obrněné vlaky
Na obrňáky by ale byly dražší jízdenky -bezpečnostní příplatek.
Hlavně v Polsku neříkejte parovka, leda že máte chuť na parek