Velké sály Fantovy budovy opraví Avers a Strabag za 303 milionů
Jeden ze sálů Fantovy budovy po rekonstrukci, vizualizace. Pramen: MDČR
Secesní prostory někdejšího vestibulu a restaurací opraví sdružení firem Avers a Strabag Rail za 303 milionů korun.
kde se dá sehnat takové návěstidlo nebo mechanické co mají v tom infocentru na obr.?
Zkuste se obrátit na firmu AŽD Praha ….
Případně bych zkusil štěstí u Správy železnic. Přeci jenom se jedná u vyřazených návěstidel o nepotřebný majetek a ten stát pravidelně prodává.
Prodává úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových …
Pochybuji, že SŽ …. navíc ve šrotovém stavu, možná za víc, než bych chtěla AŽD ….
Ta „vyřazená“ návěstidla by odpovědný vlastník repasoval a použil jinde, nikoli šrotoval, případně je měl „někde“ v pohotovostním skladu, pro případ, že se někde něco nepovede a ubohé návěstidlo to odneslo.
Na korbě nákladního vozu by se z pohotovostního skladu přivezlo odpovídající návěstidlo osazené světly a kabely, připevnilo k patce, zapojily kabely …
Rostliny prosím!
Italové to neudělali, tak bych jim u soudu udělal zápočet. Ať nemají roupy.
Vy máte koukám o justici představy jak Marie Benešová…
Dlouhotrvající pseudorekonstrukce od Italů se jednoduše řečeno nepovedla…
Nikdy mne nepřestanou fascinovat schodiště a travelátory navazující na střední podchod, co neústěj směrem k východu, ale do obchodů s hadrama a pí*ovinama, a kasy schovaný v místech, který jsou moc zastrčený na to, aby tam byly kšefty. Inu, Kotas meets italský kolotočáři.
To, že ta parta jižních Rumunů přestavěla halu na nákupní centrum, a nepovažala za nutný při tom opravit střechu, to pak celej výsledek jejich angažmá jen podtrhuje…
Po pravdě, na to už jsem si nějak zvykl. Ale ty tmavě červený stropy, aby tam náhodou nebylo příjemně světlo, to za to by měl někdo dostat metál. Hodně těžkej, kolem krku, uprostřed rybníka.
Dneska by už na nádražích nic jiného než obchodní centrum být nemělo. V Curychu je taky hlavní budova víceméně opuštěná a veškerý život je v podzemních podchodech. Jsou tam desítky obchodů a restaurací. V Praze je těch obchodů málo, protože ty podzemní prostory jsou malé. Kdyby se udělal obchoďák i ze strany Žižkova a Vinohrad napojený na podchody pod nádražím a Seifertovu a Vinohradskou ulici, tak by to začalo vypadat jako Curych. Chybí tu i obchody jako řeznictví, pořádná pekárna, zelenina, velké potraviny atd. Prostě aby člověk cestou z práce, případně při krátkém čekání na vlak stihl nakoupit. Ale to… Číst vice »
S nadsázkou – na nádraží má mít cestující možnost koupit si kelímkáč správně vychlazeného točeného, horký párek na papírovém tácku s hořčicí a k tomu housku nebo rohlík ….
O tento základ cestovního občerstvení do vlaku SŽ(DC) cestující veřejnost připravila …. standardem bývaly i celofánové pytlíky s brmbůrky z nichž krásně kapal olej …
Na HLN se ve stáncích prodávaly malé obložené houstičky se salámem a byla to mňamka.
Proti tomu infocentru SŽ lze asi mít řadu výhrad, ale design toho interiéru je opravdu povedený.
To proto, že jej dělali dobří architekti. Nejdříve pan Fanta, pak Šrámkovi (atelér Beta) nyní M1 (www.atelierm1.cz) Je škoda, že na železnici bývá pravidlem aby i stanice řešil dopravní inženýr, který, ačkoliv skvěle rozumí problematice směrových oblouků, není příliš vybaven v estetice a architektuře. Nejhorší výsledky pak vznikají, když se takovýto inženýr pokouší o kreativní tvorbu, což můžeme vidět v tragickém důsledku například ve stanici Ústí nad Orlicí. (Srovnejte například s přednádražním prostorem, jenž byl nedávno dokončen v Pardubicích)
No vidíte, a přesto si nemalá část lidí myslí, že když přijde Pan Inženýr ze SUDOPu a vytáhne, co sesmolil, mají všichni nábožně zírat a pochopit, že ta třímetrová PHS, kilometr modrýho klandru a betonová budka místo nádraží je pro jejich dobro a že když se zavádí pokrok, musí to bolet.
Bohužel, jako takový ten cestujícísí s hlubším zájmem o věc, musím ze smutkem souhlasit. opravdu na mne tak dost dopravních staveb vnitřně působí. Jsem z toho „hen ten taký smutný“, už ani „nasratý“ 🙁
Pokud vím, tak v Ústí nad Orlicí plánovali o něco důstojnější novou budovu, ale když jim nepovolili zbourat tu původní, tak postavili jen nízkou boudu, aby to nebylo tak moc pěst na oko (dvě velké nádražní budovy s naprosto odlišnou architekturou kousek od sebe). To se jim ale úplně nepovedlo.
No, a právě proto, že na SŽ je architekt sprosté slovo, tak to dopadlo, jak to dopadlo. Naopak můžem bejt rádi, že matlalové, co ústecký nádraží kreslili, se mohli realizovat jen na přízemní budově, která mení moc vidět z dálky. Zejména ty pyramidky na střeše poměrně jasně signalizují, že se výrazně minuli povoláním.