Velké celky pro nový Temelín pojedou po vodě, stát chystá překladiště u přehrad
Přehrada Slapy. Autor: Jarda 75 – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=36265952
Otázkou je druh plavidla na vodních nádržích, neboť velké nákladní lodě se na střední Vltavě nenacházejí. Nejpravděpodobnější je využití pontonů.
A když už se dostanou s lodí na Orlík to neproplují až k Týnu nad Vltavou? Pak by se dala postavit širokorozchodná vlečka až do Temelína. Nebo rovnou širokorozchodnou vlečku z překladiště Orlík do elektrárny.
Tak jsem si přečetl celou diskuzi, 96 příspěvků, UFF. No, jak s tím? Železnice? Ano, samozřejmě. Zcela samostatná vlečka z nejbližšího přístavu k elektrárně. Samozřejmě bez elektrizace a s mosty 10 metrů nad temenem kolejnice. U stávajících tratí je potřeba dvojkolejnost, demontáž trolejí a ty mosty prostě stejně neokecáme. Silnice? Zde šířka není úplně ten zásadní problém, ale výška ano. A proč byly vyloučené vzducholodě? Že by z toho asi český beton nic neměl? Vždyť by stačily dvě vzducholodě pro celý svět ( jedna provozní, druhá záložní). V odkazu projekt o nosnosti 500 tun, nevypadá to podle rozměrů jako extrémně… Číst vice »
Tyto přípravy už probíhají. Od loňského srpna se rekonstruje silnice od dolní vody v Solenicích. https://www.obecsolenice.cz/pro-obcany/aktuality/rekonstrukce-silnice-iii-11822-usek-solenice-dolni-lisnice-223cs.html
https://allforpower.cz/jaderna-energetika/novy-jaderny-zdroj-dukovany-a-limity-dopravy-velkych-komponent-444
Jsem velký fanoušek vodní dopravy ale tenhle kočkopes mi teda nedává smysl minimálně ekonomicky. Když už to pod Slapy jednou přeloží na silnici, mělo by to po ní dojet až do cíle…
A vejde se to?
Hned co postavíte zcela nové silnice, aby to pak ekonomicky lépe vycházelo. 😉
V 80 a 90 letech to tam taky nějak provezli takže řešení to asi má…
Provezli, z Plzně, po železnici. Viz kus níž v diskuzi.
Doplním Plecháče: Unesou to mosty?
Podle mého názoru naprostý nesmysl při dnešních stavech vody na dolním Labi,a hlavně už jen dokončit trať mezi Č.B.a Veselím n.l a je až od hranic s Německem dvoukolejná trať tak už jen z Budějovic do Čicenic Když se stavěly Dukovany tak proběhla oprava velkých mostů na trati Jihlava Brno právě z důvodu zvýšení únosnosti pro návoz materiálu pro Dukovany, stejně jako velká oprava lokálky Číčenice Týn n.Vlt pro návoz materiálu pro Temelín, nějak se na dráhu zapomíná
Byla by trať tunelech vhodná pro návoz takových nákladů? I když, pokud vín, nějaké celky se z Vítkovic pro elektrárnu Paks vozily i přes Veselí n. M. a Myjavu.
Ono celé dopravní řešení závisí na tom, jaká elektrárna (jaký dodavatel) nakonec bude realizována. Nemám přehled o současných reaktorech, ale když se někdy v 60. letech začal řešit reaktor VVER-1000 (např. Temelín) byl jeden z požadavků na nádobu reaktoru vnější průměr 4535 mm za účelem přepravy po železnici (v CCCP). Jiné reaktory srovnatelného výkonu měly větší průměr. VVER-1000 samozřejmě dnes nepřipadá v úvahu, ale chci tím říct že i tenhle faktor hraje roli.
Myslíte, že tím budou vozit cement a písek? Vejde se parogenerátor nebo tlaková nádoba do tunelu?
Tlaková nádoba zcela určitě nikoliv. Vnitřní průměr 4 metry a kde je tloušťka stěny a kde jsou příruby…
Perfekní přeheld je tady:
https://aris.iaea.org/sites/RPV.html
To já vím, mě zajímali vědomosti, toho myslitele, kterému jsem odpovídal… 😉
A o Dukovanech téměř nic…To je ten buranský východ, o tom raději nemluvit…ten netřeba rozvíjet.
Tak jako do Dukovan to po vodě úplně nepůjde. Takže silnice a železnice.
Do Dukovan vede krásná vlečka ve slušném technickém stavu, tam takových exotičností netřeba.
I Temelín má vlečku přeci.
Stejně tak na (vojenské) letiště Náměšť nad Oslavou (Sedlec).
Výborné je, že jsme tak bohatí, že můžeme vybudovat jednoúčelové vlečky využitelné jen pro JEDU či letadélka…
Vlečka k JEDU cca 18 km…
Byli jsme tak bohatí. Ale dnes tam ta vlečka pořád stojí, zaplaťpámbů.
Trasovaná je tak, že z ní udělat lokálku nenapadne snad nikdy nikoho.
A před plysakem to soudruzi měli jen pro JEDU?
Přesně tak. (Možná se tam něco vozilo i na stavbu přehrady, ale… to je stejně pro JEDU.)
Vlečka do JEDU byla zprovozněna v roce 1978, se začátkem výstavby elektrárny. To už Dalešice byly hotové.
Mě to napadne, jen by ji chtělo zapojit směrem na Brno.
Vlečka do JEDNOHO průmyslového objektu, ó jaká hrůza!
V zahraničí je to sice běžné, ekonomické i ekologické, ale místním petrolheads se z toho dělají osypky.
Proboha, nepřivolávejte to. Nebo někoho fakt napadne tu Jihlavu splavnit.
No a to si ještě řekněme, že není dost vody na chlazení maxi varianty rozšíření Dukovan.
Na to už někdo dostal geniální nápad v podobě přehrady (VD Čučice) vedle na Oslavě. Pámbů nedopusť.
Vzhledem k tomu, že v době zprovozňování nových reaktorů budou ty původní na konci životnosti, tak 2x APR1000 je prostá náhrada za 4 původní.
Přehrada vedle na Oslavě to jistí , i když toho krásného údolí bude škoda
A co byste chtěl přes Vltavskou kaskádu vozit do Dukovan?
Takový nápad: Pokud by byly dílce z Koreje, tak po Dunaji do Bratislavy a pak podél vody silničně. Blbé je, že v Černém moři není zrovna bezpečno.
Před pár lety jely z blízkosti JEDU do bratislavského přístavu nádrže na naftu o průměru 6 metrů. Takže už je prořezáno kolem silnic. 🙂 Pravda je, že ty tuny tam nebyly.
Pak dál to šlo kanálem Dunaj-Mohan-Rýn na moře a pak do Británie na Hinkley Point.
https://www.ceske-novinky.cz/2019/11/27/palivove-nadrze-z-ceske-republiky-ochrani-jadernou-elektrarnu-hinkley-point-ve-velke-britanii/
To se tu řešilo nedávno. Po vodě do Kolína, pak po silnici I/38 Jihlava a II/405 Třebíč, Dukovany. Prot se na trase budují obchvaty.
Dukovany po silnici.
Super nápad, jen, aby bylo dost vody ….. 🙂
Přesně, když si člověk vezme všechny komplikace po vodní cestě a co vše se musí upravit a vyřešit , přidat lodě na přehrady…Je otázkou, zda by nebylo lepší udělat správnou infrastrukturu po souši od přístavů, které jsou dostupné.. tím nemyslím pouze od Labe, ale i od Dunaje 😉
Je to prehrada. Nalozis lod, otevres stavidla a uz to jedeeeeeeeeeeeeee 🙂
Akorát špatným směrem.
Už aby se daly rychle budovat malé reaktory jakéhokoliv dostupného typu.
Ano, 90 procent lidí je pro jadernou energetiku. Sto procent lidí je ale proti, když se jich zeptáte, zda by připustili v katastru své obce úložiště jaderného odpadu.
Sto procent určitě ne.
Mě si škrtněte, pokud by z toho něco káplo… 🙂
Já bydlím v Řeži a tam jsem na jaderná zařízení i jaderný odpad zvyklí 🙂
Vy tam máte trvalé úložiště a odkdy? Že hobtam máte, toho jaderného odpadu. Takový reaktůrek… Tak obyvatelé Motola jsou raky zvyklý na ten jaderný odpad z nemocnice. A že ho není málo. Rentgeny, CT…
A já něco takového tvrdím? Jen jsem to dal jako příklad, že některé komunity jsou k jádru vstřícnější, než jiné.
Srovnáváte nesrovnatelné. To, že tam máte krátkodobě jaderný odpad ve velmi omezeném množství je něco zcela jiného, než trvalé úložiště. A s tou vstřícností bych si nebyl také tak jistí. U Dukovan jsou také místní na jaderku zvyklí, ale trvalé úložiště tam neprosadíte. Ovšem prodloužit živostnost elektrárny to by chtěli.
Já jsem pro. Když to bude kilometr pod zemí. Pokud z toho něco kápne…
Vzhledem k tomu, jakým způsobem a za jakých podmínek je vyhořelé palivo skladováno, neměl bych nic proti tomu, aby takové úložiště bylo za mým domem!
Tak povídejte, jakým způsobem a za jakých podmínek? 😉
Někteří dokonce vymýšleli, že si dají CASTOR pod podlahu domu a budou mít na 100 let teplo za revize. Jenže tohle legální není.
Škoda.
Něco vytvořit je těžší než něco zakazovat.
Asi na to jednou dojedeme…
Fyzická osoba má prostě zákaz držet a nakládat s jaderným materiálem.
Tady nejde o zákaz vytvořit. Max tak obava z vytvoření špinavé bomby.
Mně by to naprosto nevadilo. Nabízím teda pro výstavbu úložiště Benešov :). Jako jasně, jeho výstavba bude opruz kvůli dopravě, ale to by se muselo přečkat. Ostatně, stavbu IV. koridoru jsem taky přečkal. To je jako že každý řidič chce jezdit po dálnici, ale tu dálnici za barákem taky nechce mít. Navíc spolehlivý zdroj elektřiny potřebujeme, a nic jiného než jádro to není, pokud teda nechceme uhlí. Snad jedině, že bychom si pořád nalhávali, jak je plyn dobrý, když vve skutečnosti má na klima stejný vliv, jako uhlí, pokud se to spočítá pořádně, i se ztrátami při jeho těžbě a… Číst vice »
Já proti nejsem. Když to má objektivně radiační emise nepatrně vyšší než běžné radioaktivní pozadí, tak není vůbec problém. To už má větší vliv na zdraví vedení vysokého napětí.
Mě škrtněte taky.
Jenže tuhle myšlenku vláda de-facto pohřbila tím, že vyhlásila, že budeme stavět možná až 4 klasické jaderné bloky. je průchozí, z mnoha důvodů, jen jedna ze dvou možností : a) 1 blok v Dukovanech + malý/é modulární reaktor(y) nebo b) více klasických jaderných bloků (2 až 4).
Obojí, z mnoha důvodů, nedokážeme realizovat.
Malé modulární reaktory… schválené pro civilní užití? Jeden už schválený je, ale 50 MW je docela málo. Škálovat jich 40 ks vedle sebe je poněkud nehospodárné s ohledem na zákon čtverce (ztráty) a krychle (výkon).
https://www.energy.gov/ne/articles/nrc-certifies-first-us-small-modular-reactor-design
Zákon čtvrce zjedonušně popisuje fakt, že čím větší kotel nebo turbína, tím vyšší má účinnost. A platí to i u lodí i silničních vozidel: 10 dodávek á 2 tuny zboží spotřebuje 3x víc paliva, než když to veze 1 kamion stejnou trasou.
Schválený možná je. Dokud nebude postavený, v provozu a přifázovaný, jako by nebyl.
Na to, jaký je kolem SMRs humbuk, je jejich materiálem zatím povýtce papír. Pokud tedy nepočítáme Rusko a Čínu.
Mě by zajímalo, kdyby se takto výkonné (50 MW) reaktorky daly použít jako zdroj tepla pro teplárny? To bude taky jeden z problémů naší energetiky nahradit teplárenské zdroje.
Zajímavá je informace, že jaderné elektrárny se málokde staví v takto nepřístupném místě pro nadrozměrné náklady. Tím jak je potřeba dost chladící vody, bývají zpravidla u moře nebo velké řeky. Cesta do Temelína se vyplatí připravit i pro případné modulární reaktory a cesta do Dukovan je podle mě velká výzva, tam nikdy nic takového nejelo, stávající bloky jsou daleko menší.
Za socíku se připravovala do Temelína cesta po železnici. Tratě se upravovaly na větší únosnost a možnost mimořádné nadrozměrné přepravy (sklopná návěstidla, větší osová vzdálenost). A pak se začalo koridorizovat a ty úpravy se zas ruší.
Dokonce se i částečně zdvoukolejňovalo.
To nebylo jen kvůli Temelínu, ale celkově se zkapacitňoval a doelektrifikovával „jižní tah“. Samozřejmě přeprava kameniva a cementu na „betonovou část“ Temelína byla na tom jižním tahu velmi významná položka.
Myslím, že to kvůli Temelínu bylo. V místech, kudy se stavební meteriály nevozily, se nic neměnilo (třeba od Plzně do Číčenic).
Jiná věc je, že přestavba trati probíhala v době, kdy se Temelín už stavěl. Ale to k té době patřilo. 🙂
Temelín roli hrál, ale zkapacitňování jižního tahu probíhalo dlouhodobě, i na Slovensku – viz dnes dvoukolejné fragmenty tratě Zvolen – Košice, elektrifikovaná trať Kúty – Trnava atd. Byla snaha vytvořit alternativu k přetíženému tahu severní Čechy – Ostravsko – Čierna pri Čope v trase Cheb – ČB – Brno – jižní Slovensko – Zvolen – Košice.
Tak Temelín je u velké řeky s přehradní nádrží. Kde jste přišel na tu vaši zajímavou informaci? Nějaký zdroj? Zkuste se podívat na umístění jiných elektráren, třeba ve Francii a zjistíte, že umístění Temelína není ničím výjimečné.
Přesně tak, Temelín s vodou nemá sebemenší problém A tím, že je na kopci, se usnadňuje chlazení.
Naopak u Dukovan s chlazením problém je. Mj. i proto se tam nedá postavit větší blok, než plánovaný.
Větší blok než plánovaný se nedá v Dukovanech postavit, protože přehrada ze které berou Dukovany vodu byla projektovaná na velikost elektrárny, která tam je. Nedostatkem vody nyní netrpí.
Nabízí se myšlenka, jak fungovala přeprava velkoobjemových součástí při výstavbě prvních dvou bloků?
Nějaké nadrozměrné součástky VVER 1000 (už si nepamatuju detaily) se vozily do Temelína vlakem z Plzně. Muselo se vypínat trakční vedení, možná někde i přzvedávat??
Pro menší VVER 440, v rámci východního bloku mnohem rozšířenější, se v Plzni vyráběly parogenerátory a ty se vozily po dráze pomocí hlubinných vozů. Jezdilo to z Plzně přes Nemanice, Jihlavu a myslím že Znojmo, kvůli tunelům na trati přesHavlíčkův Brod??
Spíš kvůli tunelu od Střelic, ne?
Takhle:
https://www.youtube.com/watch?v=ZwSypRp39wE
Dobrý, hlavně ta ujetá krajnice.
Já myslím, že ano.
Komponenty VVER šlo vozit po železnici. To u západních konstrukcí nejde, protože se nevejdou do železničního profilu. Takže jen po vodě a po silnici.
VVER 400 bych věřil, ale VVR1000 s průměrem 4,6 m + příruby…
3. strana: https://aris.iaea.org/PDF/VVER-1000(V-466B).pdf
To není o východní či západní konstrukci, to je o instalovaném výkonu daných zařízení.
Parogenerátor a reaktor se vejde pod Karlův most?
Kdyžtak ubourají.
Karlův je v pohodě 😉 a ve Vraném se kdyžtak udělá zvedací 😀
S tím už Petr Parléř počítal :).
Už jsem se začal těšit na ty velkolepé lodní zdvihadla na Orlíku a na slapech o kterých sní ŘVC. A na ty argumenty, jak se to vyplatí dostavbou Temelína.
https://www.rvccr.cz/strategicke-zamery-a-stavby/vltavska-zdvihadla/lodni-zdvihadlo-slapy
Osobně tipuji, že by něco takového mohlo znehodnotit ráz krajiny kolem hráze…
Přesně, úředník z obce rozhodne a žádná EIA nebude 😁
Hlavne vymyslet co nejkomplikovanejsi a nejdrazsi reseni, at se proleje co nejvic betonu za co nejvic penez do tech spravnych kapes.
A kdyz se stavet nakonec nebude, tak aspon projekty nebudou levne.
Znáte prosím jiné řešení, levnější, méně komplikované a prolévající méně betonu za méně peněz?
Jsem jedno velké ucho. Tedy, v diskuzi na netu spíš jedno velké oko 🙂
Sem s tím. A porovnání materiálové náročnosti už jsem kdysi četl od pana Wagnera, ony ty patky pro VE sežerou docela dost betonu a se započítáním životnosti VE vyjdou hůř.
Jestli bude potřeba nějaký stavební povolení, přeju mnoho štěstí.. To měli začít chtít už před pěti lety.
Dalnice se plánuji od šedesátých let a už skoro jsou. Takže ještě dříve.
No jo, ale pokud tu dokumentaci nezhotovíte a nepodáte spolu s žádostí o stavební povolení, tak víte co…
Trasy se připravují už 15 let.
V článku se píše, že už ho dostali.