egoe-plus
Informační technologie Infrastruktura Železnice

Vědci z VUT Brno vymysleli nový senzor, který by mohl zabránit železničním nehodám jako nedávno na Tchaj-wanu

Testování senzorů v Brně - Králově Poli. Foto: Jan Prokopius
Testování senzorů v Brně - Králově Poli. Foto: Jan Prokopius
Systém by mohl sloužit pro varování před překážkou na trati a včasné zastavení, vývoj spolufinancuje Tchaj-wan.

Odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT Brno pokročili ve vývoji nového senzoru, který by mohl výrazně zvýšit bezpečnost na železnici. Vynález zajímá i tchajwanské partnery VUT. Podobné senzory by totiž mohly zabránit nehodě, ke které došlo na ostrově na konci dubna. V týdnu VUT otestovalo ve stanici Brno – Královo Pole senzory, které zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy a odešlou signál. Umělá inteligence pak vyhodnotí potenciální riziko.

Na kolej nalepíme senzor, který se stane součástí kolejnice, díky elektronice a připojení k internetu věcí posílá veškeré zachycené signály o dění na trati do cloudového úložiště,“ popsal vývoj Zdeněk Hadaš z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky FSI VUT. Tuto část vývoje řeší VUT ve spolupráci s českými firmami ALIS Tech a Drážní revize, která projekt za českou stranu řídí. Tchajwanská strana má na starost zpracování signálů metodami umělé inteligence. „Pokud by se výstupy podařilo napojit na drážní systémy, může náš systém sloužit jako včasné varování například pro zastavení vlaku. Podobným nehodám bychom tak mohli předejít,“ dodal Hadaš.

Výzkumníci chytrou technologii původně vyvíjeli jako doplněk pro současný způsob kontroly, kdy se musí kolejiště vizuálně sledovat. „Původně jsme systém zamýšleli pro aplikace prediktivní údržby, tedy abychom na změny v kolejišti přišli dříve, než bude viditelné nějaké poškození. Tchaj-wan má ale i další potřeby. Je to velmi hornatý ostrov, který je seizmicky aktivní, často tam dochází k zemětřesením či sesuvům půdy. Proto je pro ně zajímavé využít takovéto chytré měřicí body pro včasné varování, například v kombinaci s kamerovými systémy,“ říká Hadaš a potvrzuje, že po nedávném železničním neštěstí tlačí tchajwanští partneři na co nejrychlejší nasazení systému do testovacího provozu. Vývoj finančně podpořila Technologická agentura ČR i tchajwanské Ministerstvo vědy a techniky.

Zachycení vzruchu do 25 metrů

Čeští výzkumníci za sebou mají sérii prvních testů, které ukazují, že technologie funguje. „Vyzkoušeli jsme, že senzor zachytí jakýkoliv vzruch, třeba jen to, když jsme na kolejnici poklepali kamenem. Pokud dojde k nenadálé situaci, například na kolej spadne sesuv půdy či kamení, dojde k zemětřesení, prasknutí koleje, nebo na ni najede automobil, jsme schopni tuto událost zachytit a vyhodnotit na serveru,“ vysvětluje Hadaš. Dosah senzoru je zhruba 20 až 25 metrů. „Technologie je cenově poměrně dostupná, jeden snímací bod jsme schopni udělat za zhruba 10 000 korun. Na kritická místa by se technologie dala v testovacím režimu ihned nasadit,“ ujišťuje Hadaš.

Plány na instalaci senzorů na Tchaj-wanu zatím hatí pandemie koronaviru. Výzkumníci proto připravují další dlouhodobé testy v Česku, a to na soukromých tratích dvou velkých průmyslových podniků. „Zajistit dlouhodobé testování na běžné trati s civilním provozem je v Česku i v Evropě z hlediska legislativy obtížné,“ říká Hadaš. Během pandemie s kolegy vytvořili senzor druhé generace a plánují i vývoj vlastních komponent. „Zatím kupujeme komerčně dostupné piezoelektrické kompozity, pokud bychom ale vyvinuli vlastní, můžeme tím cenu systému řádově snížit,“ uzavírá Hadaš.

Odebírat
Upozornit na
guest
36 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Rofl

Prosimvás, dejte těmhle pošukům na hraní modelovou železnici, jinak už tu neodjede jediný vlak. Na státní cecek se vždycky lepí různý pijavice, kamarádi kamarádů se svými novátorskými pseudotechnologiemi, co ve finále jen otravují práci v provozu. Tyhle technologie jsou neodladěný, zpravidla s tlustým manuálem „co dělat když to nefunguje“. Takže různý detektory vykolejení, srážkový akcelerátory, přejezdový čidla s vazbou na zastavení vlaku, to všechno ať si strčí do (ví se kam). Bože dej, ať je tu někdy striktní úřad typu EBA, kterému se musí dokládat i analýza rizik a spolehlivosti, a ne že si tu kdejakej jouda bude lepit cokoliv… Číst vice »

.lh.

Ano, to je přesně to, co na SŽ potřebujeme! Další v řadě skvělých systémů, který bezpečně odhalí nehodu, která se teprve stane a to za pouhých 10 tisíc na 25 metrů 🤣. Už chybí jen siderické kyvadélko.

Fakt se jako odborný server musíte podílet na šíření takových pi*ovin?

Martin

UZ technologie?

Odpadlik

Jak je to s napájením? To má každý čidlo baterky a simku?

Miroslav Zikmund

Kolik nehodových událostí, podobných té na Tchaj-wanu, se ročně stane ?

ABC

i kdyby to mělo zachránit jediný lidský život!

Y.K.

Na Taiwanu bude riziko podobné třeba jako v Japonsku, kde to je běžné nebezpečí (ne tedy konkrétně sesutý náklaďák). Téměř při každém větším zemětřesení jednom z mnoha tajfunů ročně to někde zasype kus trati a často opravdu významně (sjede i kus hory), většinou jsou proto tratě v kopcích obehnané sítí (elektricky) detekčních plůtků a lan… V těchto zemích je příroda krutá, nic tak pěkně klidného a stabilního jako u nás.

https://tinyurl.com/ma3zeuhu

zdroj

Dávno už něco podobného vymyšleno pomocí optického kabelu https://www.youtube.com/watch?v=mtM2xPZ2Ly0

Michal M

A jak je to schopno rozlišit přijíždějící? Když to zachytí i poklepání kamínku.

Michal M

*Přijíždící vlak*

Kubrt

Proto ta data bude vyhodnocovat AI, která má poznat, který signál co znamená a podle toho vyhodnotí situaci.

Leinad

Vážně je na to potřeba používat buzzvord AI? Prostě statistika, porovnání jestli stejné hodnoty byly v minulosti před nehodou nebo před průjezdem vlaku.
20 let starý bayesovský antispam umí totéž, jenom před dvaceti lety nebyl hardware který by to spočítal dřív než vlak narazí.

Princ Krason

Svata pravda!

Y.K.

Já tedy také moc nemá rád pojem AI, ale statistika to opravdu není, pokud používají deep learning. Což jsou opravdu samoučící se algoritmy strojového učení. Statistika – určení výskytu předem definovaných vzorků. Problém, nepozná pozměněné vzorky. Jiný typ vlaku atp. Počítač je blbec a nepozná „toto je vlak“, musí mu to někdo označit „tento vzorek byl vlak“ a variabilita je velká. Deep learning – systém se nechá „poslouchat“ a bez definovaných vzorků si dělat velkou sadu dat, aby se sám naučil rozpoznat vlak a běžné ruchy, resp co v údajích senzoru je běžné a co ne a naučil se opravu… Číst vice »

Petr

Pokud to není výrobek f. AŽD tak to nebude u nás možné testovat. 😂 Hlavně je potřeba ten senzor testovat v reálném prostředí a né v laboratoři a poté se divit, že to v kolejích nefunguje! Viz mnoho výrobků f. AŽD. A data? Uzavřená síť techlanu. Tudíž data pouze na vyžádání policií ČR. 😉🙄

Jiří Kocurek

Ale oni to na reálných kolejích mají, Plho!

Nechápu

Je to Čína, kdyžtak.

Kamui

Formálně vzato ano. ČR oficiálně uznává politiku jedné Číny a my jako její občané to na základě principu dědičnosti musíme přebrat.

Jaaa

Já jsem teda po ČR nic nezdědil, takže čau.

Jiří Kocurek

V Tasmánii.
Je to Austrálie!

moot

a není to Brno, ale česká Republika 🙂

55p

Detekuje to i chůzi po kolejích? To by mohl být šotoproblém, protože víme, jak to chodí…

M19

Z citace v textu: „Vyzkoušeli jsme, že senzor zachytí jakýkoliv vzruch, třeba jen to, když jsme na kolejnici poklepali kamenem…“ Co myslíte?

David S.

A aby to nereagovalo na každé zvíře, které projde přes trať…

medical_examiner

V zoologickém nebo spíš trestně právním smyslu?

Vendelín

Tak doufám, že to nebude fungovat stejně blbě, jako ten slavný ASDEK, který vyhodnocuje chyby tam, kde nejsou a akorát zdržuje a otravuje!

asdfg

ASDEk je boží. Jednou mě chytil horké obruče na voze vypnutém z brzdy. Samo že obruče studený.

thegrid

nojo oblepit každou kolej asi není těžké, ale kolik to bude zase koštovat. To je horší.

medical_examiner

ETCS bude dražší…😂

Plecháč

No, podle informací v článku asi půl milionu na kilometr každé koleje.

Kamui

Říct že senzor posílá data na server ke zpracování už není dost cool, dnes se musí všemu říkat cloud.

Vladki

nojo, cloud je jenom server, ktery patri nekomu jinemu…

Jaaa

No, ne. Cloud je „mrak“ – tedy že jeho vnitřní struktura je pro vás neznámá a ani vás to nezajímá. Obvykle má jit o to, že je to celý spletenec vzájemně propojených služeb a „serverů“.

Leinad

Uživatele cloudu zajímá, jestli dostane to, za co si zaplatil.
Může to být výpočetní výkon (pak „server“ ve smyslu software je uživatelův), může si platit za celý Saas.

Jiří Kocurek

Nemusí to bý celý server a naopak to může být hned několik fyzických mašin.