Ve Vídni prudce roste poptávka po elektromobilitě. Město staví tisíce nových nabíječek
Veřejné dobíječky aut ve Vídni. Foto: Wien Energie/Christian Hofer
Vídeňané nabíjejí elektromobily nejčastěji ve všední dny.
Vídeňané nabíjejí elektromobily nejčastěji ve všední dny.
No prostě ty elektrický nesmysly prosazovat budeme, budeme a budeme. Do Vlídně to je kousek, příště vytáhneme něco v Africe nebo ešte dál !!! Bo strana tak poručila.
Že je to lež, nesmysl a blbost je jedno.
100000 x opakovaná lež a nesmysl se stává pravdou.
Do Vídně jezdím často. Ty tisíce, co tisíce,, milióny, možná ještě víc, nabíječek jsou asi někde potají zašitý někde v kanálech. Nějak jich nevidno.
Se tam koukněte. Těch EV a hybridů je tam furt hrstka proti spalovákům. Ve firmě máme jen 2 Rakušáky s EV. Ani šéf si to nepořídil.
No vidíte, my máme 3 nabíječky a často se na ně stojí fronta. A to ještě někteří nabíjejí převážně doma.
A když si to nepořídil ani šéf, tak je to přece tak všude…
V roce 1910 byla hrstka spalovaku proti konskym potahum.
Tak hlavně, aby věděli , kde budou brát elektriku do těch autíček , až se jim zastaví větrníky na předměstí. Doufám , že ne ten fuj z Temelína.
Ale na e-paliva bude elektriny dost, ze? Stejne jako zemedelske pudy na pestovani biopaliv.
Největším zdrojem elektrické energie ve Vídni je vodní elektrárna na Dunaji Kraftwerk Freudenau.
No, ale podle Wiki má na ní Wien Energie podíl pouze 12,5%
„Wien Energie besitzt am Kraftwerk Strombezugsrechte in der Höhe von 12,5 Prozent.“
Špičkový výkon 172MW, podle celkové roční vyrobené energie vychází průměrný výkon (za celý rok) 115MW.
Už jim někdo vysvětlil, že je to slepá vývojová větev?
Mistni odbornici asi neumi dobře Německy, CZ a SK tolik zaostává. Vlastně mě kromě zemí 3. světa nikdo moc nenapadá.
Ještě, že je neposlouchali ve Škodovce a Enyaq je tak komerčně úspěšný model…
Bulharsko. I kdyz kdyz si odmyslime EU a euro, tak to skoro treti svet je. Nabijecky jsem tam videl, ale nevim, jestli byly verejne, resp. jestli bych je jako turista dokazal pouzit.
Je samozrejme mozne, ze bude vynalezeno neco lepsiho. Ale asi se spis podari novymi technologiemi zkapacitnit a zlevnit baterie, takze nic lepsiho nebude potreba.
Slepa vyvojova vetev jsou kazdopadne slozite a na udrzbu narocne spalovaci motory s nizkou ucinnosti a problematickou dostupnosti paliva. Mozna uz by i byvala byla odriznuta, kdyby bohati producenti paliv masivne neuplaceli politiky.
Nafťák má lepší účinnost než spojení EV+elektrárna.
Jenom když to je uhlí, nebo uhlí>pára (a to jsou staré elektrárny a plánované konverze v ČR). Plynová turbína je spalovací motor, navíc větší a efektivnější, jádro má rozsahem úspory zcela jinde než běžná fosilní elektrárna.
Takže jo, platí to pro 40% elektřiny v ČR, ale 40% elektřiny v ČR je taky zcela mrtvá technologie. Nebudeme přece srovnávat benzín a baterky vůči uhlí.
A až ta nafta jednou dojde? Tak ji budeme muset nějak vyrobit. S jakouže to účinností?
Navíc FV s 20% účinností je nepochybně nesrovnatelně udržitelnější, než fosilní technologie se 40% účinností.
A už za vojny nemci ukázali, že syntetická výroba palív Fischer-Tropschovým procesom je realizovateľná vo veľkom…
Ano, z uhlí. Čili zase fosiilní palivo. Navíc: s jakou účinností? Proč se to tedy ve velkém nevyužívá, když je to už 100 let známé a ve velkém realizovatelné?
Protože je jednodušší a levnější zarazit pípu do země.
Mimochodem – i ten zmíněný plyn je fosilní palivo. A uran rovněž jednou dojde. Větrníky mají zápornou účinnost. Jedině vodní elektrárny mají kladnou. Jenže ryby nemůžou táhnout dle svých zvyků.
A nafta se v tom autě prostě zjevuje, nebo když k EV počítáte i elektrárnu, musíte k EV počítat i těžbu ropy, její dopravu, úpravu a dopravu nafty?
To je naprostý nesmysl.
Pro mínusáře. Diesel má opravdu vysokou účinnost v porovnání s ostatními spalovacími motory, ale ta je hlavně teoretická a v reálném provozu se k nim motor v autě nedostane ani omylem, protože neběží kontinuálně v optimálních otáčkách. O efektivitě elektromotoru i s baterií a nabíjením se mu může tak maximálně zdát.
Hlavně relativně vysokou účinnost má jen termodynamický děj dieselu (zase tak vysoká není, pod 50 %, ale jsou horší). Když se zapomene na celý ten klimprcajk co to přeměňuje na mechanickou energii.
Ona tepelná elektrárna také moc vysokou účinnost nemá. A jaderka je obyčejná tepelná elektrárna, jenom se tam nevozí uhlí.
Plynové elektrárny jsou buď tepelné, viz uhlí, nebo s motorem a tam jsme s účinností u benzínových motorů. Ještě existují palivové články s přímou konverzí z tepla na elektřinu, ale účinnost je mizerná, kolem 6% a ta cena….
Zatím teda rozhodně ta levná zelená elektřina ještě není, takže kdyby se elektromobilita (aspoň u nás) skutečně naplno rozjela, docela rychle bysme se stali importéry elektřiny, a aspoň dočasně by procento fosilní výroby elektrické energie muselo stoupnout… Jinak ta Wien Energie zřejmě nusí tu svou zelenou elektřinu posílat přednostně do těchto nabíječek, protože jinak teda rozhodně 100% bezemisní není, takhle předloni kdy byly extra drahé energie (cena na burze rostla) museli najednou honem honem shánět od města půjčku asi 3 miliardy (Euro!) protože jak měli dlouhodobě nasmlouvané odběry elektřiny, tak se zvyšováním ceny za MW rostla výše zálohy kterou museli… Číst vice »
Ono to asi bude muset jít ruku v ruce. Dokud jsou elekřiny u nás pravidelně spíš přebytky, dělá ČEPS pochopitelně dost drahoty s připojováním nových obnovitelných zdrojů a ani distributoři se nějak nepředháněj v tom, aby nový zdroje do sítě lákali. Co se týče Rakouska, oni tam maj taky silnej tlak části politiků proti větrníkům, za ježdění všude auty, topení topnými oleji, atd. Rozhodně to tam ti, kdo se o rozvoj čistý energie snažej, nemaj jednoduchý. Dost se to taky AFAIK liší podle jednotlivých spolkových zemí. V čem jsou rozhodně před námi je dálková železnice a historicky měli AFAIK hodně… Číst vice »
Problémem je, že „zelená“ elektřina je nespolehlivý zdroj. Musí být zálohovaný stabilním zdrojem o stejném výkonu. Což prakticky není nic jiného než tepelná elektrárna. Ta musí stále běžet alespoň „na půl plynu“, stejně jako kdysi hotovostní lokomotivy. Zajímavé je, že tuhle spotřebu kvůli záloze nikdo ze zelených neuvažuje, na to jsou příliš nedotčení logikou a fyzikou.
Není to zdaleka tak hrozný, zálohování je potřeba, ale opravdu ne 1:1. Situace kdy by v celé Evropě najednou nemohly jet ani soláry ani větrníky, jsou opravdu vzácné. Navíc to, že v zimě míň dodávaj soláry, hezky sedí s tím, že je topná sezóna a tedy může líp jet kogenerace, tedy společná výroba elektřiny a tepla, což u těch tepelných zdrojů aspoň zvedá účinnost. Záloha taky můžou být vodní a zejména přečerpávačky. Něco (a čím dál tím víc) udělá i inteligentní řízení spotřeby, tedy věci, které se mohou zapínat a vypínat podle potřeby. Včetně třeba dobíjení elektromobilů na domácích nabíječkách,… Číst vice »
Právě, že zelená elektřina má zásadní vliv na cenu a když je jí dostatek, tak je zdarma. Od cca března do září jsou ceny silové elektřiny v určitých hodinách během víkendu záporné, zdarma nebo za zanedbatelnou haléřovou částku. Stačí se připojit na SPOT trh. I během zimní sezony mám průměrnou cenu za 2,5 Kč/KWh.
I kdyby se počet elektromobilů zdesetinásobil (500 000 aut), tak celková roční spotřeba by byla asi 1 TWh. To je jen asi 1,7 % roční spotřeby ČR. Přepočteno na průměrný stálý nabíjecí výkon je něco málo přes 100 MW – v síti nic dramatického. A navíc, ČR je čistý vývozce elektřiny, ročně vyváží přes 6 TWh. Takže tvrdit, že bychom kvůli EV museli v dohledné době elektřinu dovážet, je nesmysl.
V Evropě ne. Vodík by byl ideální, ale složitý na rozvoj infrastruktury. Až se bude technologicky(levně)zvládat výroba čistého vodíku, tak to asi začne být konkurence, ale ne v dalších 10 letech.
Proč myslíte, že by vodík byl ideální? Jak pro co. Určitě to může být konkurence, ale pochybuju, že by BEV mohla zcela zabít. Určitě ne pro vlastníky RD s FV, kteří si elektřinu mohou vyrábět sami, vodík ne. Zhruba bych řekl, že kde byl vhodnější benzín, budou vhodnější baterie, a kde nafta, bude vhodnější vodík. Pokud se dokáže prosadit dříve, než pokrok baterií umožní účinně s nimi provozovat i vlaky, kamiony, traktory. Ano, u vodíku je to o infrastruktuře. Z fyzikálního pohledu jsem si nikdy nemyslel, že by dálková doprava mohla fungovat čistě na baterie. Ale všeobecná dostupnost elektřiny a… Číst vice »
Ciste z fyzikalnich duvodu je pouziti vodiku pro pohon beznych automobilu nerentabilni. Vodikovy automobil je v podstate elektromobil, ktery si elektrickou energii ziskava v palivovem clanku z vodiku. Se ztratami pri premene. A stejne tak vyroba vodiku z elektriny. Plus stlacovani vodiku. Elektrina se vyuzije pres baterii mnohem efektivneji.
Můžu potvrdit, nabíječky rostou jako houby po dešti a i ty na celkem bizarních místech bývají často plné.
Při cenách nočního tarifu (22-8) 0,018€ za minutu na 11 kW AC (tj. 2 koruny a něco za Kw při plném výkonu) nemá Wien Energie na poli veřejného nabíjení konkurenci.
Ano, jednoduche sloupky se dvema 11kW zasuvkami jsou uz skoro na kazdem rohu. A to je spravne, protoze to je to, co mesto potrebuje. A je to levne na vystavbu a provoz. Rychlonabijecky jsou samozrejme taky potreba – na dalnicich, u obchodu a dopravnich uzlu. Ale zakladem je pomale nabijeni doma nebo v praci.
To v Praze taky začínají přibývat. Bohužel často na běžných modrých zónách, takže i když je v ulici nabíječka v každé lampě, reálně tam nikdo nic nenabije, protože tam neustále parkují spalováky.
To je ale otázka tolerance takového chování. Stačí tam dát zákaz zastavení s výjimkou elektrifikovaných aut v průběhu nabíjení a jeho porušení důsledně pokutovat a bylo by to vyřešeno. Jenže to by zase majitelé spalováků na radnici brečeli, že jim ty elektronesmysly ubírají parkovací místa.
I ve Vídni ty „pomalé“ nabíječky stojí převážně v „modrých zónách“, resp. ve Vídni jde o „Kurzparkzone“, kde principielně může parkovat každý, ale ve vymezených časech bez rezidentského oprávnění jen za poplatek a max. 3 hodiny. Ale u nabíječek (na jasně vyznačených místech se zákazem) si žádný spalovák parkovat netroufne.
Ano, dokážu si představit ten řev, že se odebírají parkovací místa.
Tak, pokud AC a DC nabíjení stojí stejně a v nulovém tarifu je to 0,39E a ještě mají letní a zimní cenu (ikdyž letní cena byla jen o cent menší). Benzít za 1,5E.
Tak se není čemu divit.
Vlastně i PLUS je levnější jak na poplatku(5,9) tak kWh(0,36) než PRE v Praze.