Ve Švédsku otestovali 838 metrů dlouhý nákladní vlak s kontejnery pro obchodní řetězec
Zkušební jízda 838 metrů dlouhého vlaku. Foto: Kasper Dudzik / TX Logistik
Delší vlaky mají přispět k přesunu přepravy zboží ze silnic na koleje.
Vůbec nič nového pod sluncem!! Už v 50. letech minulého století ČSD zkoušely nákladní vlak z Kojetína do Ostravy sestavený za 121 ks čtyřnápravových vozů Vsa, období dnešních Eas, tažený třem parnímii lokomotivami řady 556.0 Parník nebo též Štokr tj. 9700 tun těžký vlak. Podruhé samostatná plynout vínová lokomotiva Škoda TL659.0 táhla v 60. letech minulého století 2.5 km dlouhý vlak z Plzně do Prahy. Problém byl v tom že z důvodu jízdy jediného takového vlaku musely být přizpůsobeny jízdy ostatních, protože jej nebylo možno předjíždět ani míjet v žádné jiné stanicí, a někdy dokonce jel současné přes dvě stanice.… Číst vice »
Jasně, a zlý chodec si taky počká, nemá jezdit autobusem, který u toho přejezdu zastavuje, do vesnice za přejezdem. Protože účelem železnice je dát to sežrat nenáviděné skupině obyvatel, zbytek musí stranou.
V USA čekají kolony aut na průjezd dvoukilometrových vlaků dnes a denně na tisících přejezdů. V Nizozemsku se občas přihodí, že vlaky čekají, až projedou lodě, když se most nepodaří spustit/otočit podle jízdního řádu. Tohle není žádná schválnost, to je doprava.
Co se zde hojně pěstovalo pak s velikou radostí zbouralo a zrušilo (vlečky a překladiště) tak až teď se pomalu vrací zpět …na koleje ale je to zas běh na dlouhou dobu.Tyto sklady by se měli stavět s připojením na vlečky a překladiště než to vozit kamiony tam a dalším ke koncakovi
Ona většina těch závodů, který měly vlečku, už neexistuje. Takže tam ani nejni co vozit.
A většina těch nákladišť byla dělaných na nošení pytlů na rameni, nikoliv na ruční paletový vozík. Max. tak rudl, když měl šofér náklaďáku vlastní. Ale potřeboval velká kola, aby tu mezeru do vagonu přejel.
A pak… přestalo se topit uhlím.
Protože v tom velkosladu se stane taková ta věc: Koncákovi do kamionu naloží zboží z 10 až 20 jiných kamioniů. Koncák objednal paletu toho, tamtoho, onoho a jiného. Zatímco kamiony na příjezdu vezly vždy po 1 typu zboží. A jiný koncák chtěl objem jen na přepravky, tak k němu (a 5 dalším) jela dodávka.
Psal jsem, že ve Švédsku je to 530 km daleko. To není zelí z Tuřan do Brna.
No, nechtěl bych čekat na přejezdu, když tohle pojede 🙂
Těch cca 200 m. navíc vás už moc nezdrží. 🙂
Běžná rychlost dálkových nákladních vlaků je 100km/h. Těch osmi sekund navíc, pokud bude vlak o 200m delší, si ani nevšimnete.
Když pojede maňas 40 km/h tak bude čekat možná i víc. (nepočítal jsem to)
Vzhledem k tomu, po jaké trati to jede, tam moc přejezdů nebude. Dobře 3/4 trasy jsou na 200 km/h.
Minimálně ma trati Malmö Stockholm pár přejezdů je, přestože se tam jezdí 200km/h. Ale jsou to jen celkem bezvýznamné silnice, na hlavních tazích samozřejmě žádné přejezdy nejsou.
To nejezděte do Canady či USA, tam při délce vlaku 2km i více, rychlosti jízdy do kopce 30 kmh je to na přejezdu docela na dlouho…
Ano, o tom jsem nahoře napsal, běžné čekáte 15 minut, než takový vlak projede. No a co? Musíte s tím počítat.
15 minut jsme dneska cekali i u Suchdolu nad Odrou. A ze to tam jezdi rychle a vlak ma par vagonu..
🚂Jako železniční laik dávám palec nahoru. Nákladní vlaky mají být pořádně dlouhé a naložené.👍
V USA jezdí mezi velkými nákladními terminály běžně vlaky dlouhé jednu míli, na některých tratích i delší.
To bych klidně ještě přitlačil. Jen průměrná délka vlaku (nepočítaje manipuláky) se u všech velkých železnic pohybuje výrazně nad touto hranicí. Rok zpátky vedl statistiku UP s 2850 metry. A nejdelší vlaky, které nebývají omezeny jen na nějaké specializované koridory, běžně atakují hranici 3 mil.
Ano, Union Pacific (na tkm největší železniční dopravce v USA) jezdí přes Velké pláně a Skalisté hory po jednokolejných tratích, kde jsou obrovské vzdálenosti mezi stanicemi umožňujícími křižování, proto tam mají vlaky opravdu extrémně dlouhé.
Pardon? https://www.youtube.com/watch?v=XhgHrDbN4EU&
Pokud jede zkrz Rockies, tak přednostně tudy, Cheyene-Ogden. I tak je to přes 2000 m nad mořem.
Nenastávají u tak dlouhých vlaků problémy s maximem tažné síly na šroubovce? Nebo se na takové vlaky běžně dává postrk?
Mají ve Švédsku šroubovku nebo spřáhlo?
Šroubovku.
Maximum tažné síly je o hmotnosti vlaku, tažné síle lokomotivy, stoupání trati, ale rozhodně není o délce 🙂
V USA, Kanadě, Rusku a některých dalších zemích se používá tzv. Zámkových středových spřáhel. Fungují asi jako klíny ve dveřích přitlačovány pružinou, které se po najetí na sebe do sebe zaklesnou. Mají tudíž větší styčnou plochu a větší tažnou sílu než šroubové závity. Ale i tak musí fyra rozjíždět opatrně, neboť při váze vlaků i 15000 tun by mohl spřáhla roztrhnout! Evropská unie je v tomto bohužel 100 let za opicema, jak zní jedno lidové úsloví.
Jenom dodám, že vzdálenost po silnici je 530 km. Švédsko je rozlehlé. https://www.google.com/search?q=distance+malmo+to+frovi
PS: Frövi je sice vesnice 150 na západ od Stockholmu, ale žádné lokálkové projíždění se nekoná, jedná se o hlavní trať s Vmax 140 km/h.
Pěkné, byť si nejsem jistý jestli na dráhu dostaneme více zboží jen pouhým prodlužováním vlaků. Chtělo by to spíš nějaké elegantní řešení pro poslední míli. Sice tam vidím návěsy, což je rozhodně lepší než nutnost překládky zboží, na druhou stranu si nejsem jistý že to poskytuje takovou výhodu oproti kontejneru + kontejnerovému návěsu. Doufejme že se tomuto trendu co nevidět začne přizpůsobovat i SŽ na nejzatíženějších tratích a budu se prodlužovat stanice tak aby pojaly i takto dlouhé vlaky. Na druhou stranu by to mohla být záminka k modernizaci některých tratí které dnes nejsou součástí hlavních koridorů, ale vedou příhodným… Číst vice »
Zvýšení atraktivity tam být určitě může a to díky potenciálu snížení ceny. Je rozdíl, zda se náklady na jeden vlak rozloží mezi 35 nebo 48 vagónů.
To sice ano, na druhou stranu to pořád je výhoda spíš pro dlouhé vlaky mezi terminály, než něco co by bylo s to přetáhnout menší přepravy v podobě několika vozů. Pořád zůstává nutnost překládky na ten poslední úsek a tam dráha mnohdy není zařízená ani na to aby Franta přeložil palety z auta na vagon, to by tam musela být rampa, rovná zem a nějaký přístřešek aby si při tom Franta nepřipadal jak otrok na stavbě pyramid, nebo na něj nepadaly tragače. Většina nákladišť je tak ve stavu že tam Fero složí uhlí, nebo Serhiy s Jackem můžou nakládat kulatinu… Číst vice »
Myslím, že na přesun na koleje to bude mít zanedbatelný vliv. Cenu to o něco sníží, ale zbytek nevýhod zůstává. Ostatně podobný příklad již existuje. A380. Jenže naplnit takový kolos a hlavně ve správném čase není jednoduché. Ve své době spotřeboval nejméně paliva na jednoho cestujícího, ale stejně odchází pomalu do dějin. Nehledě na to, že propustnost spíš snížil (větší odstupy letadel). Velké vyvolané náklady na infrastrukturu letišť. Neříkám, že je to stejné, ale je vidět, že to není jen o ceně.
Ano, to je ten hlavní důvod nepoužívání vlaků, velkých letadel, lodí a tak. Vychází to cenově Asi tak, že byuselo stejným směrem a se stejným zbožím jet nejméně 15 plných kamionů, aby bylo možno uvažovat o železniční přepravě! Jinak řečeno, zásilku, která se vejde do menšího nákladního automobilu, se nevyplatí posílat vlakem. Proto jsou pro železniční společnosti, rejdaře a majitelé obřích letadel výhodné právě ty velké množství nákladů na jeden zátah.
Tak to bych chtěl vidět, jak by to dostali k nám do Coopu. To by bylo na národní cenu za logistiku. Počítám že i nekazitelné zboží by se uškvařilo někde na prvním křížení s hlavním koridorem. Ale myšlence obecně nelze než fandit.
1, existují chladící kontejnery
2,tak dlouhý vlak by se u nás nejspíš nevešel do žádné stanice.
A do Malmö to přijelo lodí, tipuju. Místní sklizeň v okolí Malmö to nebude, už kvůli roční době.
Ve Švédsku se taky nevejde všude, proto je to v režimu testování.
Vešel by se do spousty stanic, ale dopravně by to bylo nepoužitelné, protože by se tenhle dlouhý vlak nechal na na hlavní koleji a vše kratší by muselo do odbočky.
A co kdyby se stalo to, ze by se ten vlak choval tak divne, ze by jel a jel a jel a jel…
Jen tohle? A Breakthru? youtu. be/CEjU9KVABao?t=6
Tak by občas mohl překážet něčemu rychlejšímu, hlavně přes den.
Coop používá chladící kontejnery. Ve švýcarsku dokonce s kolejnicemi, kterými se kontejner přesune na přistavené auto, bez jeřábu.
Tak to by mě zajímalo jak to vypadá. U nás jsou kontejnery zajištěné pomocí „trnů“
Asi tak složitě jako z Hamburku do Mělníka na překladiště. Tohle fakt nepojede přímo do supermarketu na rampu.
Příští zastávka: Oddělení mražené zeleniny. 😀
V nadpisu vyskočilo písmenko m. 🙂
díky