egoe-plus
Autobusy Rozhovory Zprávy

Václav Kopta: Byl bych strašně rád, kdyby se autobusácký řemeslo vrátilo mezi elitu

Václav Kopta ve svém živlu. Archiv Václava Kopty
Václav Kopta ve svém živlu. Archiv Václava Kopty

Herec a muzikant Václav Kopta se před lety v televizi vyznal ze své celoživotní lásky k autobusům. „Já neznám, opravdu neznám zodpovědnější povolání, než osm hodin denně vozit za zády desítky lidí. Ta zodpovědnost je neskutečná,“ říká v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz. Díky televiznímu „coming outu“ se mu také utěšeně rozrůstá sbírka autobusáckých relikvií, kterých si váží především kvůli příběhům původních majitelů, šoférů starých „hajter“.

Jste asi nejznámější český příznivec autobusové dopravy. Sednete si stále občas za volant?

Samozřejmě, jinak bych si dělal ten řidičák v padesáti letech zbytečně. Jezdím při různých příležitost, často to jsou například výročí dopravních podniků nebo narozeniny nějakého podobného blázna, jako jsem já. Nedávno to byly padesátiny jednoho bohatého podnikatele, který je fanatický příznivec autobusové dopravy a nemalé prostředky vráží do rekonstrukcí nádherných autobusů. Takže občas usednu za volant i úplně raritních kousků a velmi mě to těší. A když je úplně největší absťák, tak zajedu ke svému kamarádovi Vláďovi Duškovi do jižních Čech, který má překrásného „erťáka“. U Vládi Duška stačí jen nastartovat a projet se. Takže ano, jezdím celkem často a velice rád.

Dětská vášeň vás tedy nepustila ani po padesátce?

Ne, v žádném případě. Vy jako člověk od dopravy sám víte, že tohle jsou lásky na celý život. Naopak mám pocit, že se to prohlubuje. Díky tomu mému coming outu, kdy jsem se ze své lásky vyznal před kamerami ve Všechnopárty, tak jsem se stal jakousi autobusáckou celebritou nebo ikonou pro řadu podobně postižených lidí, kteří mě zvou na své akce. I díky tomu jsem rozšířil svou sbírku autobusových artefaktů; jde například o jízdní řády nebo dokumenty související s vývojem RTO i jiných vozidel. Je to celoživotní vášeň.

Jsou to jen staré „erťáky“? Jak se stavíte k moderním autobusům?

Vzhledem k tomu, že jsem se objevoval i ve Vysokém Mýtě, kde se vyrábějí moderní autobusy značky Iveco, že jsem nedávno byl v Českých Budějovicích, kde jsem se svezl v elektrobusu, tak je jasné, že tyto trendy sleduji. Moderní technika ve mně vyvolává spíše obdiv, čeho všeho je lidský duch schopen dosáhnout, a jak velmi usnadňuje práci řidičům, nikoliv však vášeň. Srovnáme-li podmínky v dnešní hromadné dopravě s těmi, které panovaly před 40 lety, a vzpomeneme-li na časy, kdy autobusy se v zimních měsících nechávaly běžet i přes noc, protože ráno by je nikdo nenastartoval, tak vidíme, že ten pokrok je obrovský. Komfort a jízdní vlastnosti těch dnešních auťáků jsou úplně někde jinde, ale mě to nechává chladným, protože pro mě autobusová vášeň začíná a končí tam, kde se brzdí motorem a nikoliv pětistupňovým elektronickým retardérem, a kde nejsme řízeni přes GPS. Kamarád mě nechal svézt nejmodernějším Volvem v hodnotě mnoha a mnoha milionů korun, které má inteligentní tempomat. Ten je řízený přes GPS a já jsem se divil, proč mi dva a půl kilometru před začátkem stoupání začíná pod zadkem podřazovat, a ono je to proto, že ten tempomat má informaci, že se blíží stoupání. Když si pak vzpomenu na ty frajery, kteří točili volantem v kabině, kde se nedala ani pořádně nastavit sedačka, měli na sobě štípavou uniformu, nebyly tam žádné posilovače, a když jste špatně hospodařil se vzduchem, tak to nebrzdilo, tak to je, prosím pěkně, šoféřina. Dnešní podmínky jsou opravdu o něčem jiném.

Václav Kopta ve svém živlu. Archiv Václava Kopty
Václav Kopta ve svém živlu. Archiv Václava Kopty

Má to jeden hezký důsledek: do profese pronikla řada žen, které mnohdy ve městech zachraňují provoz MHD. Řízení už není tak silově náročné.

Silově ne, ale myslím si, že co technici přidali na komfortu řízení, zase ubírá stres ze současného provozu. Myslím si, že podmínky v provozu jsou mnohonásobně vypjatější než v době, na kterou jsme před okamžikem tak nostalgicky vzpomínali, kdy aut byla polovina a možná ani to ne. Co dnes řidiči získají na komfortu, vyberou si na druhé straně v tom nepředstavitelném stresu. Zejména v pražském provozu je to šílené.

Pak je asi bezpředmětná otázka, zda třeba do budoucna neuvažujete o nějaké pravidelné brigádě třeba v MHD.

Ale napadá mě to, mám kamarády, kteří jezdí v pražské MHD. Jeden z největších lidí, kteří se točili a točí kolem autobusové dopravy, a který nás velmi předčasně opustil, Honza Arazim, jeden z největších znalců autobusové historie, tak to byl člověk, který pracoval na dispečinku a o víkendech jezdil se 119. Ten byl neskutečně posedlý autobusy, zachránil spoustu starých rozpadlých strojů. Tímto člověkem inspirován jsem o tom občas přemýšlel, ale představte si to s mým provařeným televizním obličejem. Já myslím, že by z toho bylo zbytečné haló. Já si to tedy dovedu představit, ale spíše zůstane u toho, že si tu a tam na nějaké akci sjedu a nějaké lidi svezu. Navíc bych si musel dělat takzvaný profesák.

Máte nějaký názor na to, proč je v současné době nedostatek řidičů?

Přiznám se, že mě to docela překvapuje. Chápu, že je nedostatek zaměstnanců třeba ve stavebnictví, kde musejí lidé pracovat vystaveni všem povětrnostním podmínkám. Ale domnívám se, že podmínky řidičů jsou poměrně komfortní a nadstandardní. Když je člověk mladý, nemá ještě rodinu a může jezdit přesčasy, tak si vydělá slušné peníze, domnívám se. Ale proč je ten obor tak nepopulární, těžko říci. Ono je řidičů obecně málo, nejen u autobusů. Je to obecný trend. Mrzí mě to a domnívám se, že by to chtělo nějakou kampaň.

Neklesá i prestiž toho povolání?

To je věc, která mě velice mrzí. Ono se dnes trochu zapomíná na to, že řidič autobusu byl v šoférském ranku elita. Tam nešel každý kluk, který si na vojně udělal na vejtřasce papíry. Zapomínáme na to, že tam byly povinné roky odježděné na nákladním automobilu, složité psychotesty a další nároky. A já se bojím, že tím, jak se usiluje o získání co největšího počtu zaměstnanců, že se bude ta laťka snižovat a za volant budou usedat stále mladší a méně zkušení řidiči, navíc bůhví odkud. To sebou nese riziko, že si nezkušenost může vybrat nedejbože i nějakou tragickou daň. Já neznám, opravdu neznám zodpovědnější povolání, než osm hodin denně vozit za zády desítky lidí. Ta zodpovědnost je neskutečná. A když tam ty zkušenosti nebudou, tak na to může doplatit kdokoliv. Byl bych strašně rád, kdyby se znovu autobusácký řemeslo vrátilo mezi elitu, protože si to zaslouží. Uznejte sám, že vézt dvě třídy mateřské školy na výlet či školu v přírodě je trochu něco jiného, než převážet brambory z Holandska do Maďarska.

Pojďme od řidičů k fandům autobusové dopravy. Za ta léta jsem získal pocit, že ve srovnání s příznivci železnice jsou ještě o něco zarytější a podivnější. Máte také takový pocit?

Ne, to ne. Proč by volant měl mít v řadách příznivců nějaké militantnější lidi než koleje. To je nesmysl.

Myslel jsem to bez urážky, jako bláznovství v dobrém slova smyslu.

Totiž tak, autobusy pořád nejsou tak provařené jako mašinky. Vzpomeňte si na dětství, kluků, kteří měli doma vláčky, bylo vždy mnohem víc než sběratelů autobusů. Na autobus si hrálo jenom pár úchyláků, jako jsem byl já. Kdežto fírou chtěl být každý druhý kluk, protože jim tatínkové doma to kolejiště patlali a k železnici bylo obecně blízko. Těch autobusáků je proto méně a byli v nadsázce řečeno více v ilegalitě.

Autobus Škoda 706 RTO (na lince T32 bude jezdit verze LUX). Foto: Zubrnická museální železnice
Autobus Škoda 706 RTO (na lince T32 bude jezdit verze LUX). Foto: Zubrnická museální železnice

Zmínil jste vaší sbírku předmětů, které souvisejí s autobusovou dopravu. Lidé vám artefakty i sami nosí. Jak jste na tom se skladovými prostory?

Zatím to ještě jde, bydlím v rodinném domě a mám poměrně značné prostory. Malé modely autobusů se vejdou vždy, místo se vždy najde i na takové drobnosti, jako jsou třeba odznáčky autobusáků a podobně. Problém není ani s volanty, světlomety nebo klikami. Mám třeba nádhernou chromovanou kliku od zájezdového bruseláku. To jsou věci, které mi nedělají starosti, je to čistá radost. Pro tyhle věci si vždycky rád udělám místo. Žádný sběratel nepřestane sbírat jen proto, že mu dochází místo, a já nejsem výjimka, i kdybych si měl koupit ještě jeden barák. Horší bude až mi někdo pošle starý autobus, to pak bude zavánět rozvodem.

Tušíte, kolik těch kousků ve sbírce máte?

Jsou to stovky předmětů. Výrobní štítky, výrobní nákresy, spousty a spousty fotografií a pohlednic, které mi naposílali lidé, stovky modelů autobusů, plakáty, staré propagační materiály a mnoho dalšího.

Nemáte ambici to ukázat veřejnosti?

Ani ne. Ono to po pravdě řečeno pro veřejnost zas tak extrémně atraktivní není. Když někomu ukážu výrobní štítek „ertéóčka“, který pro mě má nevyčíslitelnou hodnotu, tak si možná bude klepat na čelo. Není to, jako kdybych sbíral třeba francouzské impresionisty. Je to pro mě hodně osobní věc, protože za většinou těch věcí se skrývá příběh. Nedávno mi jedna paní napsala krásný dopis o svém tatínkovi, který celý život strávil za volantem autobusu a najel skoro tři miliony kilometrů bez jediné nehody. Opakuji, tři miliony kilometrů, představte si to. A oni po něm doma schraňovali uniformu a všechny podnikové odznaky, které dříve řidiči dostávali, a nakonec usoudili, že neví, kdo jiný by to měl opatrovat, než já. Je to pro mě velký závazek a věc, která mě až dojímá. Protože to není jen tak nějaký kus emailu a smaltu. Za tím je neuvěřitelně dlouhý a těžký pracovní život, obrovské dobrodružství člověka, který tu profesi miloval a obětoval jí své zdraví. Najezdil v zimě v létě tři miliony kilometrů hajtrou, která blbě brzdila, občas neřadila, neměla klimatizaci a v zimě netopila a když chcípla, tak nenastartovala ani párem volů. Prostě ty artefakty, které ke mně takto doputují, jsou součástí nějakého životního příběhu a já si jich vážím. Je to moje soukromá radost, která těší jen člověka, který k tomu má takový trochu patologický vztah. Pořád je to ale snad lepší, než kdybych utrácel statisíce třeba za drahé známky.

Zmínil jste, že autobus ve sbírce nemáte. To vás neláká?

Ne, protože díky přátelství se spoustou kolegů, kteří do tohoto koníčka investovali spoustu času, energie a peněz, mám k autobusům dostatečný přístup. Vlastnictví autobusu je nad rámec mých možností, já bych ho neměl ani kde garážovat a neměl bych vůbec čas se mu věnovat. Ona je to obrovská zodpovědnost. Když už něco takového necháte zrenovovat, tak musíte mít ještě prostředky k tomu, aby i následný život toho veterána byl důstojný. U mě by to bylo s autobusem stejné, jako když si mladí manželé pořídí psa, o kterého se pak nemohou starat. Takový pes neskončí dobře. Moje časové možnosti jsou velmi omezené, hodně pracuji a jsem za to rád, takže s autobusy to zůstane tak, jak to je, tedy především v mé fantazii a občas se svezu u kamarádů. To mi bohatě stačí.

Jaký máte vztah k ostatním druhům dopravy? Využíváte veřejnou dopravu?

Jednoznačně ano, jezdím hromadnou dopravou. Mám také historickou loď vyrobenou kdysi v NDR. Tu jsem koupil asi před deseti lety a připouštím, že by asi také potřebovala více času a péče. Zatím se ale nepotopila, takže když čas dovolí, tak se občas projedeme pod vyšehradskými skalami. Ale zpátky k ostatním druhům dopravy. Když je sezona, jezdím většinou po Praze na skútru, ale v poslední době, díky tomu, že vznikla stanice metra Bořislavka, využívám hodně i metro. My tady na Hanspaulce říkáme, že jedeme do Prahy. Pokud jde o moje cesty za prací, tak jsem hodně jezdil do Brna a rád jsem jezdil s Českými drahami, kde jsem měl vždy potřebný komfort a jezdil jsem na čas. Když ta možnost je, tak vždy radši volím vlakovou dopravu, než abych trávil čas v kolonách. Na to je život krátký. S velkým povděkem kvituji, že se vlaková doprava zmátořila, že je na ní spoleh, že vlaky jsou komfortní. Mám z toho radost.

Jste muž mnoha profesí, hrajete divadlo, máte kapelu. Co vás teď zaměstnává a nejvíc baví?

Nedávno jsme měli premiéru v Městských divadlech pražských ve hře Revizor, kde hraju po boku Pavly Tomicové Hejtmana. Je to velká legrace, navazujeme na slávu předešlých inscenací v pražských divadlech, naposledy to hráli v Činoherním klubu, kde hrál Hejtmana Pavel Landovský a jeho ženu Helena Růžičková. Je to pro mě velká radost. A teď jsme měli premiéru představení Sex noci svatojánské, což je od Woodyho Allena, kde hraju hlavní roli po boku Báry Munzarové, Máši Málkové a dalších kolegů. To mělo premiéru 6. prosince. Dokončujeme seriál pro televizi Nova, který se jmenuje Co jste hasiči, kde hraju jednu z hlavních rolí. Je to komediální seriál. Na příští rok mám domluvený další seriál pro jinou komerční televizi, kde mě lákají právě na to, že bych měl hrát postavu autobusáka. Tak to se těžko říká ne.

Není to nějaká další řada Okresního přeboru?

Ne, to ne. Myslím si, že tvůrci velmi moudře odmítli pokračování, protože by se toto výjimečné dílo jenom naředilo. Ale tohle bude vztahový seriál z venkovského prostředí; když to klapne, tak se objevím jako autobusák. Mimo to píšu písničky a připravujeme všelijaké muzikály s Petrem Maláskem. Je toho opravdu hodně, člověk se nezastaví, ale myslím si, že pro zdraví a psychiku člověka je to lepší, než sedět doma a koukat z okna.

65 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Lektor

No vzhledem k tomu, že řidiče může dělat úplně každý (bohužel-snad ani odježděné roky dnes už nemusíte mít) tak těžko to může být elití povolání.

Bespi

Tak tak, navic je otazka casu nez je nahradi automat.

Arimatejsky

Nic proti koníčku pana Kopty, ale ohledně jeho přání, aby se vrátil status řidičů jako elity jsem přesvědčen, že to se už nikdy nestane. Krom toho i za komunistů měli imho vyšší status řidiči MKD, protože se dostali na západ brali valutové diety. Stejně tak přehání s tou zodpovědnosti, zodpovědnost lékaře nebo pilota je určitě vyšší.

Leinad

Kdo vlastně dělá neodpovědnou práci? Pokladní, protože té jde jenom o peníze, nemůže chybou přímo způsobit smrt? Učitel, protože u toho největší průšvih je, že z jeho třídy nikdo neodmaturuje?

Arimatejsky

Každé povolání vyžaduje zodpovědnost, proto je vynasení autobusaků mimózni.

Alexandr Mikulka

A s těmi odpracovanými léty a praxí to taky nebylo tak, jak se nostalgicky vzpomíná. Dělal jsem to jako brigádu při VŠ, přišel jsem s béčkem a bylo to pak v jednom zátahu cé a dé a v řidičáku jsem měl u déčka poznámku: „do 23.12.1987 platí jen u DP“. A stejně náročné psychotesty jako tenkrát se dělají i teď. Už tenkrát jsme se divili, co za zjevné psychopaty těma psychologama prošlo.

Ryk Mat

Ve skutečnosti žádní dělníci nikdy elitami nebyli. To jen rudoafšounská propaganda zbožšťovala primitivní dřinu, aby masy pdoporovaly vražedný režim. Něco jako když dnes multimiliardář lže, jak je lidový a maká pro lidi a chudí (hlavně duchem) mu to věří.

Milan

Zavistivej neuspesnej cehun se ozval

Ryk Mat

Komu a co závidím? Asi mi chybí absolutorium univerzity života, že nechápu ani vlastní závist, ano?

Alexandr Mikulka

On není závistivej, on jen říká pravdu.

Libor

Nejen autobusacke řemeslo v tomto státě degradovalo….

czhunter

Otázka je, jestli to někde na světě elitní práce je.
Nedávno jsem byl ve Francii (ještě před stávkou) a tam na jihu většinu městských autobusů řídily ženy.
Rozhodně nic proti ženám, ale kdyby to _skutečně bylo_ elitní povolání, tak by tam patriarchální šovinisté ženy ve velkém nepustili (jen trošičku, aby se řeklo, že to „můžou dělat i ženy přece“)

JarynJarin

Slušné peníze by měly být bez přesčasů pane Kopto.

AAA

Tak že si řidič musel odjezdit své na náklaďáku je známo, nicméně že v té době musel absolvovat náročné psychotesty? Fakt? Když si vzpomenu na některé svérázy, co v podstatě celý život jezdili pár místních linek, docela bych pochyboval.

Georg

tak uprimne receno pan kopta o psychotestech pred 40 lety zas tolik vedet nemusi. na lince co jezdila do nasi vesnice byli za totace z 8 lidi taky 1-2 magori. nicmene je pravda, ze vsichni to meli jako normalni praci, kterou zivili rodinu.

Kubrt

Magor za volantem linkoveho autobusu není ani dnes vyhynuly druh.

Lxxxx

Psychotesty se dělaly i před čtyřiceti lety, dělal jsem je. Jinak na autobusu nebývají osmihodinové směny jak píše p.Kopta,ale běžně deset-jedenáct hodin, nebo třeba dělená, tři-čtyři hodiny ráno a tři až sedm hodin odpoledne. A proč o tu práci není zájem? Zkuste si vstávat na ranní či dělenou ve dvě či o půl třetí a dělená někdy končí kolem sedmé večer,než dojedete domů je osm a ve dvě zase vstávat třeba šestkrát týdně. A spočítejte si kolik udělá 128 Kč + 14% prémií krát 170 hodin co vám vyjde, k tomu připočtěte odpovědnost a máte odpověď na otázku proč se… Číst vice »

Georg

a to jeste v praze nastupujete nejak rozumne, nebo existuje rozvoz. v regionalce to muze znamenat i prespavani na nejakych nocleznach na konecne… kdo je na to zvedavej…

pozorovatel

A zvláště v linkové dopravě to rozhodně nejsou žádné osmihodinové směny: na 8 hodin vyjde možná v součtu jen skutečně odjezděná doba, ale doba strávená směnou bývá často třeba i šestnáctihodinová (přičemž až do nedávna z doby těch pauz mezi spoji byla placena jen malá část) – stačí chvíli poslouchat nějakého sdílnějšího řidiče, který řídí autobus třeba ještě jako sedmdesátiletý, protože „nejsou lidi“ a on se nechce doma „zlobit s bábou“.

Robert

Ale vždyť se tam píše o osmihodinovém vození lidí, tedy 8 hodinách jízdy, o směně ani slovo nepadlo, to jste si zase domysleli.

Tom

Václave je to jasné. 125 má jezdit z Bořislavky. Z té původní do Řásnovky.

pozorovatel

Když už existuje „Blanka“, tak už by to možná zase fungovat mohlo, protože Korunovační ulice a křižovatka na Letenském náměstí už jsou zase trochu průjezdnější, ale stejně by to měla být spíše trolejbusová linka, jak se o tom původně uvažovalo (dnes už asi v „parciální“ podobě).

Vánoce

Fanda to je, ale to je tak všechno. Prostě, není voják jako voják. Za tento text: „Přiznám se, že mě to docela překvapuje. Chápu, že je nedostatek zaměstnanců třeba ve stavebnictví, kde musejí lidé pracovat vystaveni všem povětrnostním podmínkám. Ale domnívám se, že podmínky řidičů jsou poměrně komfortní a nadstandardní. Když je člověk mladý, nemá ještě rodinu a může jezdit přesčasy, tak si vydělá slušné peníze, domnívám se. Ale proč je ten obor tak nepopulární, těžko říci.“ , u mne klesl na maximální dno. Zjevně nic netuší o podmínkách ve kterých řidiči pracují, neslyšel o existenčních trablech řidičů díky smlouvám… Číst vice »

Ketchup1970

Mluvil o MHD Praha , kde se ta mzda odvíjí tak jak napsal , o Arrive a dalších máte pravdu i vy. Neznamená to ze by pan Kopta věděl vše ani že by byl ze svého postavení namyšlený. Čtete tam to, co tam není . Ale jsou Vánoce …

Leinad

Prachy by vysvětlovaly proč nikdo nejezdí u těch dopravců kteří neplatí. Jenže DPP platí docela víc než medián platů a stejně řidiče nemá. Průšvih je v tom že „státní“(městské,…) firmy neumí se zaměstnanci jednat. Když si přijde člověk s profesákem na brigádu, tak ho pošlou do háje (no tak on tam jde, však nějaký srdcař vezme přesčasy na hraně zákona). Trasu linky si zjisti jak chceš (nejlíp den před tím si to projeď jako cestující, to ti nezaplatíme). DPP taky rád dostává řidiče do situací, kdy musí udělat kravinu. (Náhradní doprava nemá předepsanou čekačku? Ok čum na dobíhající cestující a… Číst vice »

Alexandr Mikulka

Kecáš.

Georg

taky bych se do podobnych doporuceni bez prakticke zkusenosti nepoustel. nastupy o pul ctvrte nekde v kotehulkach, pak nekolik hodin preruseni smeny (=neplacene), navrat domu po 16 hodinach, z nichz je mizerne placenych 8…

David

Právě proto, že pan Kopta žije v jiném světě, vychází tento oddychový článek o vánočních svátcích. Dokážete se nad evidentní blbosti aspoň trochu povznést když už se jmenujete Vánoce?

Thijs

„kde alespoň drobný nárůst mzdy řešila až sama vláda.“

v roce 2017 hodinová mzda řidiče 71,60 na hodinu, od ledna 2020 129,70 Kč na hodinu. Za 3 roky přidání cca 80%. Čekání placeno ve výši 90% sazby za výkon.
Fakt to je tak „mizerné“?

Tomáš Záruba

No řekněme že to přestalo být trestuhodné a už je to jenom „nic moc“. Holt pokrok. 🙂

Ketchup1970

Byla to doba sice komunistická, ale nás pan řidič vozík k babičce a když věděl , v kolik se vracíme neujel nám , dokonce zatroubil. A na zadní sedačce RTO se tak krásně hopsalo. A taky pamatuji poslední nasazováni RT s vlekem na lince do Strání kdy tam seděl pan průvodčí a cvikal jízdenky a jeho brašna tak hezky voněla. Ještě slyším ty meziplyny. Děkuji panu Koptovi i panu Sůrovi.

Beda

Autorem je p. Šindelář

Ketchup1970

Omluva panu Šindeláři .

Honza

Lidi nejsou proto, že skoro každý dnes chce „studovat“ cokoliv, aby dělat nemusel. To je ve všech oborech citelné, lhostejno jestli dělají lidi venku, za volantem, ve fabrice, ve skladu, kdekoliv. Dnes je IN být absolventem sociálně-správních, genderových a podobných paoborů, „pracovat“ v tzv. neziskovce či aspoň státním aparátu… A nejen ze škod slyší dítka od mala, že mají dělat gympl, vejšku… Každá slepicomaminka se chce pochlubit, jak její polode.ílek je na maturitním oboru, na vejšce. A na toho, kdo se jde vyučit, se dívají přes prsty jako na něco horšího. Důsledkem je, že do řemeslných a vůbec rukodělných pofesí… Číst vice »

pozorovatel

Že by rádoby „filosoficky“ mindrák neschopného, ale přitom všehoschopného automobilisty?

Ketchup1970

Nemyslím , má pravdu v tom, že nouze režimu vytvořila tehdy tlak na děti , aby se učily. Tehdy od nás z osmičky šlo na gympl a ostatní průmyslovky tak max půlka třídy. Trojka na vysvědčení byla už problém. A tak se do učení dostal i ten, komu to docela myslelo . Ne úplně blby odpad, který to nikdy nemyslel s ničím vážně . Není to jen můj názor , je to častý pohled těch kteří chápou ze Gaussova křivka se nedá očurat , jinak neuděláte vyšší procento vysokoškoláků než posunem laťky dolů. Můžete s tím nesouhlasit a polemizovat (slovy… Číst vice »

pozorovatel

Nějak nemohu správně pochopit, co jste mi svojí reakcí chtěl sdělit: tvrzení, že „Tehdy od nás z osmičky šlo na gympl a ostatní průmyslovky tak max půlka třídy. Trojka na vysvědčení byla už problém.“ rozhodně nijak nerozporuji, protože si na ty doby sám dobře vzpomínám (jen to nebylo „z osmičky“, ale „z devítky“, a nebyl to „gympl“, ale SVVŠ s maturitou = m.j. s povinnou z matematiky). Já jsem ale reagoval na to Honzovo souvětí začínající „Pak se divme, že se zaměstnávají i tací jájinci“, působící dojmem, že si „hojí mindrák“, že musel dát přednost autobusu regulérně (se zapnutou směrovkou)… Číst vice »

Ketchup1970

O tom vyjíždění ze zastávky jsem nechtěl psát, já autobusy zásadně poustím, při jejich míjení se snažím jet tak , aby mi bláznivý cestující kdyby mi náhle vkročil před auto spřed autobusu, abych jej nezabil, býť by to byla jeho vina. A vím ,že mají tvrdý Chleba i když už častokrát nemusí řadit a mají posilovač řízení . To volant a páka na starých Busech bylo jiný kafe. Asi tak.

Arimatejsky

O Gaussově rozdělení pravděpodobnosti toho moc netušíte a vaše mudrování o posunu laťky dolů kvůli vyššímu počtu VŠ také neodpovídá skutečnosti. Jak byste jinak vysvětlil, že české a moravské univerzity a jejich absolventi vykazují nižší úroveň než VŠ v zemích, kde je podíl vysokoškoláků v populaci vyšší než v Česku?

Ketchup1970

Myslíte, že výskyt jevu v populaci, konkrétně IQ, nevystihuje tato křivka? Samozřejmě že samotné IQ nic nemusí znamenat, je to jenom část předpokladu, známe přeci nepoužitelné génie, a zároveň machry fachmany, co píší i a y jak se jim zachce a čestinář/ka má z toho infarkt.

czhunter

Protože se rád oháníte IQ, tak jistě víte, co je to Flynnův efekt, a že lidé s IQ 100 jsou o dost chytřejší, než byli lidé s IQ 100 v roce 1970. Pokud tedy v roce 1970 bylo potřeba na vystudování VŠ např. IQ 120, tak dnešní úroveň 100 je cca stejná „velikost“ inteligence (to docela masivně rozšiřuje tu část Gaussovy křivky, která dokáže vystudovat VŠ ve stejné kvalitě, jako to dokázali studenti v roce 1970). Nicméně – i kdyby na školy vyššího stupně chodili žáci s nižší inteligencí než dřív tak co? Trochu se sníží kvalita mediánového studenta daného… Číst vice »

Nekdo

Jste vylezl z knajpy? Mam nejen VS, ale i vyssi vzdelani a porad zhruba polovinu prace delam „rukama“, byt hezky pod strechou, v laboratori. Nastesti polode*ilni, jak pisete, tocvolanti, kolotocarrsti taxikari a jini zastydlyli vekslacci uz zachvili si pujdou hledat jinou praci, diky autonomnimu rizeni. Tezko najit neco vice uboheho nez opicak za volantem stroje, ktery vazi vice tun, nez je jeho IQ…

Milan

Ma pravdu Rekneme ze jsem na postu ktery Je dost vysoko Bavim se s mladyma slecnama a kdyz jim reknu ze delam bagristu tak okamzite oci v sloup a jsem ten nejvetsi povl Ano rodice tlucou detem do hlavy udelej si skolu ale to je uplna hloupost Skola nikoho chytrym neudela jen proste musime upravit to sitko aby na vysokou doslo max 15% populace a zbytek at se nauci necemu co ma smysl Praha le plna studentiku kteri chteji o necem rozhodovat ale nikdy nic nevytvorily a tohle je cesta do pekel a k levicakum Prece nejsme vsichni stejni a… Číst vice »

Kubrt

„na vysokou doslo max 15% populace a zbytek at se nauci necemu co ma smysl“ „Praha le plna studentiku kteri chteji o necem rozhodovat ale nikdy nic nevytvorily“ Přesně tahle „moudra“ tady začali před 70 lety realizovat komunisti – bezzemek předsedou JZD, dělník ředitelem podniku, zámečník prvním tajemníkem ÚV, ynteligenti do výroby – a všichni víme, jak to dopadlo. Teprve časem se začalo ukazovat – a Milan to ještě neví – že i VŠ kvalifikace je potřeba – soustružník lokomotivu nezkonstruuje, absolvent „VŠ života“ jí zahraničnímu zákazníkovi neprodá, i ty dělnické kosti by měl operovat studovaný ortoped. Je fakt, že… Číst vice »

Miloš

nikdo není proti technickým VŠ, ale dříve i vysokoškolák potřeboval praxi a proto vše řídili odborníci, nikoliv diletanti jako např Ťok, Kremlík nebo hejtmané různých krajů, kteří funkční železnici rozkouskovali apod. Proto se podívejte, kde byla tehdy železnice a kde je dnes

Kubrt

Vše řídili odborníci, jasně. Když měl člověk rudou knížku, tak i odborníkem se rychle stal. Neříkám, že dnes jsou všude lidé na svých místech, ale KSČ-managementem lidských zdrojů bych se neoháněl.
A pro společnost potřebné jsou nejen technické vysoké školy.

pamětník

Jenom „technická“: kolik roků vám bylo v té době, o které se tak zasvěceně vyjadřujete (neřku-li před 70 roky, o nichž se zmiňujete výše)?

Kubrt

Bylo mi 0-12 roků. Profesí jsem chemik. Základním kamenem chemie jsou elektrony a jejich interakce. Elektron nikdy nikdo neviděl, přesto o nich něco vím (a jiní toho vědí milionkrát víc). Osobní zkušenost není jediným zdrojem informací. Místo narážek na můj věk zkuste argumentovat věcně.

Georg

no tehdy byla zeleznice dost v prdeli, jen si to asi v ramci komonostalgie nejak nepamatujete.
narvane vlaky, spina, zpozdeni, drahe listky na vetsi vzdalenosti… u nakladnich vlaku nemel gvd ani hodnotu papiru, na ktery byl vytisten – nakladni zasilky putovaly tydny… celkove produktivita silena – prezamestnanost, mizerne probehy vozidel…
ale formalne to ridili odbornici, to je pravda.

AAA

ale byla unitární a všude platila no víte co

pamětník

„no tehdy byla zeleznice dost v prdeli, jen si to asi v ramci komonostalgie nejak nepamatujete“ Tehdy, tedy před 30 a více roky, byla bídná situace nejen na železnici, ale v mnoha hospodářských odvětvích a ve společnosti vůbec, ale svádět to jen a výhradně na „bolševika“ je příliš zjednodušující: zapomínáte, že v době „studené války“ ani tehdejší „západ“ nedal „bolševikovi“ nic lacino, pokud mu to byl ochoten poskytnout vůbec, takže rozvoj všeho byl logicky mnohem pomalejší a namáhavější než po následném opětovném nastolení spolupráce s vyspělejšími zeměmi v 90. letech. A ani v době před nimi jsme na tom v… Číst vice »

Georg

tak zrovna zeleznice je oblast, kde se toho „to aspon trochu pouzitelne z jeho ery“ zachovalo pomerne hodne. 🙂 nicmene zadna jina oblast me moc nenapada, co by se melo zachovavat a oprasovat…

Arimatejsky

Dneska naštěstí už zase všechny velké firmy neřídí odborníci – fachidioti, ale právníci a ekonomové, které nezajímá hraní s vláčkem, elektrárnami, nebo třeba bagry, ale maximalizace zisku. A je to tak dobře, na technické škole nás učili kde co, ale management byl jen jeden semestr a ještě blbě.

Ketchup1970

Teď mám v ruce knihu autora jménem D-FENS o Zm*dech vohnoutech a ostatních. Vyjadřuje se i tzv. managerech. Myslím si , že víme kdo často řídí firmy.

Arimatejsky

Dfens je známý psychopat a sociopat.

Miloš

Ano soustružník lokomotivu nezkonstruuje, ale naopak inženýr jí nebude umět řídit

Kubrt

Ale ten inženýr se řídit lokomotivu celkem snadno naučí, opačným směrem tam tomu soustružníkovi tu VŠ budeme muset vložit 🙂

Georg

no a lidi to delaji, protoze jim takova strategie funguje… ostatne ve vyspelejsich zemich na tohle prisli uz v 60. letech, kdy problem resili gastarbeitery – systematicky turecko, jugoslavie, obcas i taliani, plus ad-hoc kdo zdrhl z ostatnich zemi ostbloku…
jedine, co nas v cr na 1-2 generaci muze zachranit je benevolentni vizova politika a ferova socialni integrace vuci ukrajincum…

Lukáš F.

Ono je hlavně hroně in nadávat na humanitní obory a neziskovky, ale realita je trochu jinde. I ten absolvent humanitní VŠ najde uplatnění snáz než průměrný absolvent učiliště, a přitom nemusí montovat u pásu ve směnném provozu. Ty „rukodělné“ profese, jak tomu říkáte, jsou náročné a k tomu nijak extra placené a kdo se umí uživit jinak, ten je prostě dělat nechce.

Arimatejsky

A teď.nam Honzo řekni, proč by děti neměly studovat když je na školu vezmou, rodiče jim to financují a po škole mají za co žít. Protože by je nějaké honza nejraději nahnal do miselinky jako neblahé paměti svobodní Halík? Dneska už se naštěstí studuje bez doporučení ulicniho výboru a tak takoví honzové můžou akorát kafrat na internetech. Snad to tak i zůstane.

Ketchup1970

Ale ať studují, ať se zajímají a ať pídí , ale proboha ať to je k něčemu, a není to jen mlácení prázdné slámy. Ona diplomka před CtrlC a ctrlV dobou byla někde jinde, než dnes některé jsou. Konstruktér lokomotivy v minulosti šel za fírou a ptal se ho, jak co kde používá kam šahá.. a nedávno jsem četl kritiku na ergonomii Zátopka alias Vany , přesně v tomto duchu. Fíra si na lecos stěžoval , nevím kde to bylo, kolegové z diskuze jistě budou vědět, kde to sravnání s Siemensem je.

Luke

Děkuji moc, krásný rozhovor

David

Nemáš zač Luke. I tvoje návštěva pomáhá lépe prodávat reklamu na tomto webu.

Martin K.

Přečteno jedním dechem…

dopravák

Velká poklona panu Koptovi za jeho rozumný a uvážlivý přístup k dost specifickému koníčku, u kterého do vyššího věku mnoho mladých nevydrží, a také za to, že s úctou připomněl i Honzu Arazima.