LOT 3a leaderboard

V Roztokách začala s ročním zpožděním úprava nástupišť za více než 200 milionů

Vizualizace podoby nových nástupišť v Roztokách u Prahy. Foto: Správa železnicVizualizace podoby nových nástupišť v Roztokách u Prahy. Foto: Správa železnic

Rekonstrukce potrvá rok, umožní přímý přístup do Středočeského muzea.

Zpět na článek
73 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Alex.D

už vydělali na ošlapném.. ?

Alibaba

Tam je kolej a další nástupiště.
https://prazsky.denik.cz/galerie/roztoky-u-prahy.html?photo=1

P.S.: Měl jsem pocit, že tu ta fotka byla.

HonzaEM

V čem je ten podchod nevyhovující? To se ve světě taky staví tím typem, že se udělá rekonstrukce za miliardy a za pár let se to všechno předělá za další miliardy?

David

Ve světě? Jak kde. Svět není jeden homogenní stát. Začněte cestovat, až to bude možné, otevře vám to oči.

Vašek

No, naši prapradědové vypracovali projekt na novou trať a za dva roky se jezdilo. A to měli jen lopaty a krumpáče a dílo po nich vydrželo minimálně 100 let. V současné době, jakmile se začne revitalizovat, dílo není nikdy hotovo a co 20 let se začíná nanovo. Viz koridor na východ.

glosátor

Jenže v dobách těch našich prapradědů jezdilo jen několik vlaků za den a vozidla byla lehká – ty tehdejší tratě by v tehdejší podobě dnešní provoz nevydržely možná ani měsíc.

xyz

V případě Roztok rozhodně nejde o „pár let“.

Co se týče výstavby nového podchodu v jiné poloze, tak totéž bylo provedeno při modernizaci nádraží např. v St. Pöltenu (Rak.), Ruhlandu (Něm.) či… Šakvicích. 🙂

On.

Trošku do něj zatéká, dlažba se loupe a při rekonstrukci v roce 2002 se na něj nesáhlo, takže je původní z počátku 80 let. Takže ano po téměř 40 letech provozu má nárok na větší rekonstrukci, navíc se vybudují výtahy, místo nefunkčních plošin z roku 2003.

mic

Podle mého názoru by v Roztokách mělo stát uprostřed jedno nástupiště s třemi hranami. Městská linka by tak nekřížila protisměr.
A místo podchodu by se možná uživil nadchod z města.
Ale to by bylo moc jednoduché a málo dizajnové ….

Qěcy

plnotučná 50. šturcová kolej by byla nejlepší, ovšem nevím, jak dobře by se tam vešla i s peróny.

Jiří 3

Co kdyby byla polotučná?

Démon

Hlavně ať to připraví na DOZ a ETCS a nedělají to tam na 2 roky znova 🙁

Kubrt

Úsek Holešovice Kralupy má DOZ už od roku 1985 snad 😉

Jan Schmidt

to neznamená, že se AŽD nebude hodit tu funkční reléovku vyhodit a nahradit esou 🙁

Qěcy

Jakou reléovku? Dyť tam je ESA, mj. i proto, že tam ZZ komplet vyhořelo.

NeuP

Ten plot mezi budouvou a nastupistem je snad blby vtip?? Ci to jsou zase nejake silene ceske normy, kterym se jinde v Evrope smeji?

On.

No žádný peron a český cestují zvyklý ignorovat vše včetně svého života nedává moc možností jak to bezpečně zařídit. Sebevrahů přebíhajících těsně před vlakem je přímo v Roztokách dost každý den a poslední smrťák je starý něco přes rok.

Alibaba

Jakej plot (zábradlí) mezi jakou budovou? To je plot na nástupišti (2.?), aby jste nepadal do koleje u budovy. Mohlo to být klidně obráceně, že by se od budovy nedalo vůbec nastupovat.

MHD

Vy byste furt někam umisťoval ten plot, aniž si uvedomujete, že je vlastně k ničemu. Ve Varšavě se v jednom podzemním nádraží nastupuje do vlaku z obou stran. Ten plot je tu prostě zbytečný nesmysl.

xyz

Nastupování do vlaku z obou stran = vhodné jen tam, kde je velmi omezená kapacita tratě + souběžně vysoký obrat cestujících, takže se hodí, aby pobyty byly co nejkratší.

Kromě Varšavy bych zmínil také několik stanic S-Bahnu v centru Mnichova (i když tam je to usměrněné tak, že na jednu stranu lidé vystupují a z opačné strany jiní lidé souběžně nastupují).

V případě Roztok toto splněno není a je to tudíž nepotřebné, tím více když by musely být řešeny takové aspekty jako např. vlaková četa/strojvedoucí by museli hlídat obě strany soupravy před vypravením vlaku.

Jan Schmidt

to je fakt strašná práce navíc 🙁

jinak mohu jmenovat i předměstskou stanici u Hamburku, název kdyžtak dodám

MHD

Zřejmě jste nepochopil, co jsem tím chtěl říci. Není nutné nastupovat v Roztokách do vlaku z obou stran, byť by nebylo od věci mít na to přípravu. Ale rozhodně by nebylo dobré tam mít to zbytečné zábradlí. Najděte mi jediný důvod, proč by tam mělo být.

Qěcy

V Liberci to bylo taky, i když možná neoficiálně.
Se současnými schopnostmi a předpisy dopravců nemůžete v Česku zavést oboustranný nástup/výstup. I mně by se to líbilo 🙂

Alibaba

Vím, Warszawa Śródmieście.
Ale domnívám se, že to může fungovat jen v režimu, kdy vlak nevypravuje vlaková četa a funguje to jako v metru: Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají.

Leinad

Jako že místo vlakvedoucího strojvedoucí kouká na ptv a sám zavírá?

Alibaba

Asi tak, já už si to v té Varšavě moc nepamatuju, už je to dlouho co jsem tam byl.
Byl tu zmíněn i Mnichov.

Kebab

200 milionů… To tam bude i kosmodrom? Přestup na linky SpaceShip a další raketové spoje? 😀

medical_examiner

Já bych to spíš viděl na výtahy.
Nebo do toho započítali i jiné opravy…

rtep

To mi přijde jako naprosto běžná částka. Běžná propust pro potok pod silnicí už nejméně před 10 lety vyšla na milión.

Jaaaa

Jj, člověk se musí ptát „za co“. Tyhle částky s průměrným platem za život nevyděláte.

xyz

Konečně s bezbariérovým přístupem směrem k nástupišti „od Prahy“. Ten dosavadní stav je dost ostudou v této věc.

Kuba

Schody nejsou bariéra? Namítnete-li existenci výtahů, pak opáčím, že sám dobře víte, jaká je schopnost Dobrá Správy je uvést do provozu a udržovat. Vaše litanie o výtazích v Třebíči byly dostatečně výmluvné.

xyz

Zkuste si přečíst můj komentář ještě jednou.

Až tak učiníte, snad si i všimnete, že je věnován směru „od Prahy“, tzn. směru pro který budou provedené úpravy čistým plusem co do bezbariérovosti.

(Dnes: bez výtahu; poté: s výtahem, doufejme, že po naprostou většinu časové osy funkčním.)

xyz

Resp. ještě přesněji – pro odchod od vlaků z Prahy: DVOJE schody, oboje bez výtahu; nově: dvoje schody, oboje s výtahy, po naprostou většinu doby snad oběma funkčními; a i kdyby po (snad) menší čas ne, pořád ohromné zlepšení. A pro jistotu ještě upřesním (pokud by někdo ani tak nechápal), že předchozí můj komentář nijak není věnován směru jízdy „do Prahy“, u kterého jednoznačně vnímám spornost ve změně z „od budovy, i když s nižšími a úzkými nástupišti, mj. problematičtěji přístupnými pro osoby s pohybovým omezením“ na „sice bezbariérově, ale nově podchodem + s určitým – i když snad malým… Číst vice »

mic

Mno. Na kralupské trati je několik „výtahů“. Např. Úholičky, Řež. Ještě nikdy jsem je neviděl funkční. Od samého počátku jsou zamčené a dnes již obrané o součástky a na první pohled nefunkční… Ale třeba se k těm roztockým jejich správce bude chovat lépěji…

pohledem realisty

Až na to, že to nejsou výtahy, ale jen ubohé plošiny pro dopravu vozíků pro tělesně postižené. Ale o tom, že jejich existence na neobsazených zastávkách je naprosto nesmyslná a jejich osazení bylo způsobeno jen potřebou splnit zcela formálně požadavky nějaké normy, není sporu.

Qěcy

Nejsou. Podle platné legislativy schody+výtahy+550 mm/TK nejsou bariérou. Protože výtah musí fungovat, zkrátka SŽ si musí uzavřít smlouvy na rychlejší servis. A taky si musí čistit drážky pro dveře, kde v některých stanicích je či 14 dní kamínek, či jiný bordel a dveře drhnou = výtah nejezdí.

Račte nastudovat včetně norem pro OOSPO.

Alibaba
starý dědek

K vyjádření soudružky Friebové je možný jediný komentář: je to „dobrej alibistickej blábol“ – docela by mě zajímalo, jestli k té kolaudaci (a i VÚŽ k „certifikaci“) přizvali aspoň i nějakého vozíčkáře a staršího člověka chodícího o berlích, aby skutečnou funkčnost toho řešení na místě prověřili, než bude kolaudační zápis podepsán!

xyz

Na druhou stranu – v takovém Švýcarsku je řešení s šikými rampami zcela běžné; stanic s výtahy tam je obecně dost málo.

A teď jestli to dělají ve Švýcarsku fakt hůř než ve většině jiných zemí (kde v těch dalších zemích jde povětšinou o zřizování výtahů). 🙂

pohledem realisty

Výtahy jako potenciálně poruchové zařízení jsou sice teoreticky nevýhodnější co do spolehlivosti fungování, ale každá dlouhá líha enormně prodlužuje přestupní doby (klasickými odstrašujícími příklady jsou třeba Pňovany nebo perón „pod skálou“ v Ústí nad Orlicí), takže zřizovat je tam, kde to není nutné z jiných závažných důvodů, je ve výsledku hloupost, a tím spíše, pokud navíc vynuceně prodlužují přestupní trasu pro naprostou většinu uživatelů.

Alibaba

A přitom ten perón pod skálou vyšel pro rampu nádherně, protože by jste ho stejně nemohl dát blíž k podchodu, nedalo by se k němu jezdit dobře od Třebové.
Když to přeženu, tak se měla udělat rampa i na 1. nástupiště a nádraží by mohlo být bez výtahů.

pohledem realisty

Celé „modernizované“ kolejiště žst. Ústí nad Orlicí je jeden velký nesmysl a ten perón „pod skálou“ je už v samé podstatě jen zbytečná „z nouze ctnost“, aby investor s projektantem ukázali, že když nebylo hned od samého počátku po jejich a nevyšlo jim zbourání původní budovy, tak „za odměnu“ aspoň cestujícím zmrví dispoziční uspořádání stanice co nejhůře!
Bylo by zajímavé odhalit, kdo k tomu asi dělal (na SUDOPu) dopravní technologii a jaké a od koho pro ni dostal podklady …

Alibaba

Proč by mělo být zbytečné? Kolik by jste měl v této sudé skupině nástupišť (hran), kdyby se tohle „pod skálou“ nepostavilo?

pohledem realisty

Ten peron byl v praxi stejně využíván jen pro delší soupravy, které se nevešly mezi výhybky na koleji u staré výpravní budovy (protože celé to kolejiště je navrženo špatně). A čtyři peronní hrany v sudé skupině v Ústí nad Orlicí za normálních podmínek rozhodně nezbytně nutné nejsou, v liché skupině jsou dokonce jen dvě a stačí to také. Ale pracně tady popisovat lepší řešení se mi nechce – to sem nepatří, navíc s tím souvisí i otázka inteligentnější koncepce GVD.

Alibaba

Měl jsem pocit u nějakých ramp ve Švýcarsku, že jsou prudší (třeba oproti Prahlaváku) než ty u nás, a vozejčkář by asi potřeboval postrkovou asistenci. Ale neměřil jsem to.

cestovatel

Takže další úprava stanice pro „potřeby cestujících“. Za tyhle user non-friendly úpravy prvních nástupišť bych vraždil. 🙁

medical_examiner

Preferujete klasické oběšení, gilotinu, nebo garotu?😁

Kuba

„Rekonstrukce části stanice výrazně ulehčí cestování nejen imobilním spoluobčanům, ale například i cestujícím s kočárky…“
… a výrazně zkomplikuje cestování mobilním spoluobčanům, kteří budou muset při každé cestě do Prahy do podchodu.

Jiří Kocurek

Bóže, v Praze na Holešovickém i na Hlavním se taky musí do podchodu. Jezdí tam toho trochu moc nato, aby lidi skákali přes koleje.

Štěpán

Jenže když v Holešovicích přestupuji na metro, tak stejně musím jít po jedněch schodech dolů, abych se dostal do vestibulu, takže tam je to bez problémů. Podobně asi jako stanice ÚnL hl.n., kde je podchod přímo v úrovni města. A jak „jezdí tam toho moc“? Po té koleji u výpravní budovy toho fakt jezdí tolik, aby se muselo pokaždé chodit podchodem? Chápu, že koleje 1 a 2 se přecházet nemohou, ale v možnosti přecházet předjízdné koleje nevidím problém, bezpečnost se dá vyřešit nějakou světelnou závorou či něčím podobným. Nutit lidi chodit do podchodu kvůli jedné předjízdné koleji fakt není nic,… Číst vice »

Vít Jůza

Používat nebo nazývat první dvě koleje u staniční budovy jako předjízdní považuji za blbost.

Kuba

Považujte si to za co chcete, ale je to normální terminus technicus.

Majkl

Cestující, v ideálním případě, by neměli do kolejiště vstupovat vůbec. A pokud už vás bolí kolena a kyčle l, tak pro vás budou k dispozici výtahy.

Kuba

Které, pokud budou zrovna fungovat, prodlouží cestu k vlaku o několik minut.

On.

Když pojedou S49 tak téměř jistě nebude nutné chodit do podchodu. Takže záleží na preferenci Masaryčka/Holešovice.

Alibaba

A to současné nastupování z nízkých nástupišť není komplikace?

medical_examiner

Pokud nastupujete opravdu z nízkého, řekněme sypaného nástupiště, tak je to opravdu problém.
Nízkopodlažní vozidla jsou tak často úplně na 💩…

Alibaba

Jenže sypané nástupiště má 200 mm nad TK, zpevněné deskou má taky 200 mm a pokud se přes něj nechodí (je poslední úrovňové) tak 250 mm. Navíc na hubený nástupiště nemůžou vozejčkáři, kočárky se tam nevyhnou.

Tomáš Záruba

Bylo by hezké, kdyby rychlosti do odbočky umožňovaly Os (popř. tranzitní vlaky obecně) směr Praha standardně brát k budově, a nový perón sloužil jako „nultá na obrat“ pro ML.
Budu však, předpokládám, zklamán…

Jindra

Taky si myslím. Vlaky přece jezdí tak, aby to vyhovovalo provozovateli dráhy a ne cestujícím. Ten je štěstím bez sebe, když může jít do podchodu, i když minimálně pro jeden směr by se každé nádraží dalo udělat tak, aby nemusel. (viz třeba Dolní Žandov).

xyz

Dolní Žandov je na jednokolejce, tzn. neplatí u něj aspekt „pro jeden směr“.

Noris

To tazko, podla tej konfiguracie sa tangenta bude urcite tocit pri budove…

S49

Tak to samozřejmě fungovat určitě nebude – stanice totiž tou rekonstrukcí přijde o jednu dopravní kolej (která tam byla při předchozí rekonstrukci aktivována z původní manipulační 5. koleje, ale nově jen jako kusá s výhledem pro osobní „obracáky“ z Prahy) – leda byste někoho (asi Hugouna) přesvědčil, že „tangenta“ musí v Roztokách obracet „ostře“ (ale ne za 3 minuty!), aby jednu dopravní kolej dlouho neblokovala. V pravidelném provozu by takové řešení užitečné asi bylo (možná by umožňovalo i rozumné provázání jízdních řádů „tangenty“ a linkyBUS PID č. 359), ale byl by pak asi trochu problém při výlukách, kdy teď „tangenta“… Číst vice »

Vít Jůza

Samozřejmě, že by ten ostrý obrat neměl být za 3 minuty, ale nejvýše za 2. Proč je zapotřebí, aby se v Roztokách 26-56 minut stálo, to mi hlava nebere. Zdá se mi, že by šel jízdní řád přizpůsobit tak, aby se jedna souprava ušetřila; až pokud by se zkracoval interval na 20 nebo 10 minut, muselo by se přizpůsobit křižování v jednokolejném úseku.

S49

Asi toho o skutečných potřebách provozu opravdu mnoho nevíte – ono je například třeba nejdřív na jednom stanovišti strojvedoucího jednotku „zaparkovat“, pak přejít na její druhý konec a ze druhého stanoviště ji připravit k jízdě opačným směrem, což všechno pochopitelně (tedy pochopitelně pro normálního člověka, pro vás to asi bude složitější) chvíli trvá – a pokud objednatel dopravy nechce, aby se přenášela i drobná zpoždění, tak je potřeba mít i nějakou aspoň malou rezervu na jejich eliminaci. A to pomíjím, že by strojvedoucí měl mít při obratu také nějaký čas i na obhlídku jednotky zvenku (včetně jejích čel a návěstí… Číst vice »

David

Kdo je Hugoun?

xyz

Držitel stejného příjmení, jaké měl i dávný herec s křestním jménem Hugo.

On.

Z prostorových důvodu to nejspíš nepůjde na „kralupském“ zhlaví plus „esíčko“ na konci budovy směrem na Prahu vyšší rychlost než současných 60.

S49

To jistě nepůjde, a u zastávkových vlaků to bude vadit zejména při těsném sledu, protože vjezdová návěstidla od Libčic nad Vltavou jsou vysunutá hodně daleko, takže vjezdová vzdálenost pojížděná sníženou rychlostí bude hodně dlouhá. V opačném směru by to nevadilo, pražské zhlaví je dost štíhlé, ale toho může využít jedině právě „tangenta“, takže bude zřejmě logicky jezdit jako nyní „k baráku“ a liché zastávkové „kralupáky“ budou jezdit „po rovné“ a pro cestující nově s nutností použít podchodu. Podle mě to bylo možné řešit i lépe, ale to by projektantům přidělalo přemýšlení a práci a asi by to bylo i o… Číst vice »

Leinad

A je důvod aby byla snížená rychlost v delším úseku?
Jsou předpisové situace, kdy se smí zrychlovat za poslední výhybkou – šlo by za některých okolností stanovit taky že rychlost platí od první výhybky?

pohledem realisty

Nejde o odjezdy vlaků ze stanice, ale o vjezdy: pro vjíždějící vlak je pro rychlost jízdy určující návěst vjezdového návěstidla a tato rychlost platí v celém vjezdovém úseku od vjezdového návěstidla až na příslušnou vjezdovou kolej jako maximální. jediným možným řešením, jak dlouhé snížení rychlosti při vjezdu vlaku poněkud zkrátit, je zřídit před místem, které už je skutečně nutno pojíždět nižší rychlostí (= obvykle výhybky při vjezdu odbočkou) cestové návěstidlo a vjezdové návěstidlo vysunout ještě víc do trati až na zábrzdnou vzdálenost před to cestové (takže by de facto vznikl další oddíl už v obvodu stanice), ale aby i to… Číst vice »