V roce 2033 budeme mít hustší síť dálnic než Polsko, řekl Kupka. Další rozvoj má dva hlavní proudy
Kvůli Brdům je plánovaný okruh Prahy vychýlen jižněji. Debata se vede o šířce budoucích dálnic.
Ministerstvo dopravy oficiálně představilo svou vizi pro rozvoj dopravní infrastruktury kolem roku 2050. Studie možností a příležitostí, o které deník Zdopravy.cz již obsáhle informoval, nastiňuje přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších koridorů uvažovaných dálničních a silničních propojení krajských měst po dostavbě základní dálniční sítě.
Mapa rozvoje dálniční sítě po roce 2050. Zdroj: Ministerstvo dopravy
Ta by se měla dokončit v roce 2033. „Poté budeme mít hustší síť dálnic, než má Polsko,“ uvedl na setkání s novináři ministr dopravy Martin Kupka.
Ohledně následujících dálničních plánů zdůraznil, že přesná čára mapou ještě neexistuje. „Jde jen o vyhodnocení základních dopravních proudů,“ uvedl k plánům zahrnujícím například další okruh kolem Prahy, jižní propojení Jihlavy a Plzně, či spojnici Jihlavy a Olomouce.
Nové české dálnice vyjdou na 360 miliard. Stát ukázal podrobnější mapu, začíná hledat shodu
Nejvýznamnější budoucí dopravní proudy jsou podle Kupky „jihovýchod – západ“ (Brno – Jihlava – Plzeň) následovaný proudem „jihovýchod – sever“. Plány přitom podle něj počítají už i s dokončením D35, které přinese přesun dopravy na alternativní trasu k D1.
Problém aglomerací
Podle ředitele ŘSD Radka Mátla jsou největším problémem do budoucna aglomerace. „Potřebujeme tranzitní dopravu dostat z aglomerací, budovaný Pražský okruh pomůže jen částečně,“ uvedl Mátl.
Ministr Kupka však dodal, že dokončení Pražského okruhu je nezbytná podmínka všech dalších úvah. „Situace je tam teď aktuálně velmi těžká. Posílení vazeb do roku 2050 je až další vrstvou a nijak nerelativizuje dostavbu okruhu, ten je klíčovou prioritou Česka,“ ujistil ministr.
Radek Mátl připomněl, že prezentovaná studie nejsou jen rychlé čáry na mapě, ale že se zpracovávala dva roky a vyšla na 23 milionů korun. „Jde o multimodální model zahrnující třeba i budoucí intenzity železničních spojení VRT. Variant bylo v základu sedm, z nich pak vzniklo 27 verzí, které se ověřovaly a doporučovaly,“ popsal Mátl.
Experti se podle něj zabývali i průchodností území. Česko je podle Mátla v porovnání s jinými zeměmi hustě osídlené a má řadu chráněných prvků. „Tam, kde je to zcela neprůchodné, jsme se o nic nepokoušeli,“ řekl ředitel ŘSD a zmínil například Brdy, kvůli kterým je plánovaný další okruh Prahy vychýlen jižněji.
Doplnění koridoru a tři vlny studií
Proběhlo již také první jednání s kraji a obcemi. „Připomínky obcí nebyly zásadního charakteru, vzniklo z toho naopak doplnění,“ zmínil Mátl koridor Jihlava – Chlumec nad Cidlinou – Pardubice, který studie původně nedoporučovala, ale kvůli obcím byl doplněn.
V následujících třech letech ŘSD zahájí vyhledávací studie. Budou probíhat ve třech vlnách, nejprioritnější je dálnice D20 Plzeň – Písek – Jihlava, propojení D1 a D46 severně od Brna a pak třípruhové spojení Mladá Boleslav – Jičín.
Poté přijde na řadu středočeský okruh Prahy nazvaný D99 a až v poslední fázi v roce 2027 se chystá vyhledávací studie k propojení dálnic D11 a D1.
Teprve poté bude jasná například vzdálenost nových dálnic od obcí a vzniknou požadavky na územně plánovací dokumentaci. Následovat bude kompletní proces EIA.
ŘSD zatím nemá jasno ani v tom, jak budou nové koridory široké a kolik budou mít pruhů. „O šířce teprve bude debata. U pražského a brněnského okruhu by podle mě měla směřovat k šestipruhové variantě. Jinde intenzity ukazovaly spíše čtyřpruhové uspořádání, někde ovšem budou stačit i třípruhové,“ popsal na závěr Mátl.
