V Praze se chystá velká proměna Korunovační ulice
Budoucí podoba Korunovační, vizualizace. Pramen: edit! architects
V návrhu zůstává současný počet jízdních pruhů v obou směrech, jsou zde ale navrženy nové přechody pro chodce.
A takovouhle úpravu by si zasloužila magistrála (ulice Sokolská, Legerova, Mezibranská a Wilsonova.
A V jedné větvi zavést tramvaj až na Pankrác, pokud teda Nuselák tu tramvaj zvládne.
Nevím proč se při takovýchto rekonstrukcích nepřemýšlí, kotičkovanej chdník je nádhera, ale co ho dělat z velkoformatových desek ať žulových nebo betonových bez různých sloupů v cestě a pod.
Dovedete si představit, že se po běžné štípané dlažbě hrká matka s kočárkem nebo cyklista na galuskách?
Krom toho se to v zimě výborně udržuje.
Cyklista na chodníku nemá co dělat, pro něj ať se v této šířce ulice vyhradí cyklostezka(pruh).
A kola kočárku nemají většinou problém, problémem jsou „golfky“.
Opravte mne jestli se mylim, ale nejsou tam uz v soucasnosti jen dva pruhy? Pak totiz nechapu, proc se to prezentuje jako ze pocet pruhu bude zachovan. To je asi nova marketingova rec mesta 🙂 Mate tam dva pruhy a budeme na vas hodny a neudelame tam jednosmerku 🙂
V docela velké části ulice jsou 3 pruhy. Jsou vidět i na úvodní fotce tohoto článku.
Jeden ze dvou pruhů ve stoupání mizí těsně před křižovatkou s ulicí Nad Královskou oborou (je už pár let „dočasně“ zrušen pomocí přenosných patníků kvůli dvěma přechodům). Znovu se objevuje až o cca 150 metrů dál za křižovatkou s ulicí Jana Zajíce. Nemusím myslím nijak extra zdůrazňovat, že právě těchto hluchých 150 metrů je důvod, proč kolony sahají často až dolů k náměstí Borise Němcova. I samotná ulice Pod Kaštany je pěkně dojebaná zrušením pravého pruhu. Řešení přechodů přes tři a více jízdních pruhů mají pěkné na Kladně, tam se přechází i přes čtyři pruhy bez ostrůvku, akorát v každém… Číst vice »
Takový široký chodník a stejně nacpou cyklisty do vozovky. Ach jo.
Zrovna tady by se pri sirce ulice a uz dnesnimu faktickemu zuzeni ma dva pruhy melo bez problemu vejit oddelene a bezpecne reseni.
Tak normálně by cyklisti mohli jezdit po vozovce… cyklopruhy jsou tam kvůli tomu, aby nepřekáželi autům.
Tam by bylo záhodno spojit to do ucelených podélných zelených pásů, namísto dlažby a mezitím jen pár stromů. Už jen kvůli množství aut by to bylo dobré, aby chodci nebyli obtěžování dopady silniční dopravy v takovém množství.
Mně se líbí vždycky ty vizualizace. Takový Sluncem zalitý ráj na Zemi. Jen by mě zajímalo kam se poděla všechna ta auta, která každý den popojíždící v koloně Korunovační ulicí? Realita této ulice je trochu jiná.
Cyklopruhy naprosto zbytečný. Lampy mají být šedivý! Zábradlí má být červenobílý!! Zastávkový sloupek má být červený!!! Vozidla MHD mají být červeno-krémová s VODOROVNÝMI pruhy!!!! Nakopněte někdo už konečně ty „architekty“ do konečníku, ať nám tu krásnou Prahu nehyzdí. A kdo jim to schvaluje, by měl taky dostat kopanec, aby letěl někam hodně daleko od Prahy.
tjo pane, myslim, ze vase esteticky citeni je pomerne sporny :)) btw to cervenobily zabradli je fakt nechutnej hnus.. a to sem slavista..
Cervena a Bila jsou fakticky barvy statu… Praha ma Cervenou a Zlatou (Zlutou)
To, že lampy byly/jsou posledních +/-50 let šedivé neznamená to, že to je standard. Centrum je/bylo z valné části tmavě zelené a podle starých barevných fotek/filmů byly lampy mimo centrum červeno-žluté (barvy Prahy), byť Chápu, že ta žlutá se asi dost špinila. Jinak dnes je značná část jen „jakošedivá“, protože má jen pozink úpravu, což by mimo centrum mohla být jednoduchá cesta než stále řešit nátěry…
Červenobílé zábradlí pomáhá zlepšovat krásu Prahy asi tak jako modré zábradlí zlepšuje nádraží
Jo, protože černé zábradlí je o tolik lepší, co
Ve vizualizaci je málo zaparkovaný aut a také chybí bílé dodávky parkující v cyklopruhu na blikačkách 🙃
To je jediná užitečná funkce cyklopruhů.
To není funkce, ale porušení zákona.
Gratuluji! Jste jeden ze sta, kteří vědí, že dnes se jezdí podle zákona o provozu, ne podle vyhlášky.
Ten kdo tohle vymyslel by si zasloužit dostat pár pohlavků. Chodník široký jako dálnice ale stejně se nakreslí ochranné cyklopruhy na silnici? Jako vážně nemholo by místo toho bíleho vydlážděného pruhu být asfalt a cyklostezka?
Ono se to naprosto nevylučuje, naopak je ideálem mít obojí. Pro zdatné a rychlé cyklopruhy na vozovce, pro pomalé, děti a důchodce povolit jízdu po chodníku či postavit souběžnou stezku v přidruženém prostoru.
Ne, ideálem je mít pořádnou oddělenou cyklostezku, kde se nemusí furt ustupovat ani autům, ani chodcům. Kde se dá jet rychle i pomalu a je dostatečně široká na vzájemné předjíždění cyklistů. Když budou všechny bez výjimky mizerné, nepomůže ani deset různých teoretických možností, kudy tam jet.
Tohle je bohužel pro naše „řešení“ symptomatické. Kvůli maximální rychlosti pár procent mimo špičku obětujeme přiměřenou rychlost daleko většího počtu lidí ve špičce…
Vaše úvahy jsou sice krásné, ale ve většině případů zcela iluzorní, protože uliční prostor je šířkově omezený a řešení formou takto koncipované stezky prostorově velmi náročné. Navíc jak tu samostatnou stezku vést v prostoru křižovatek? I když je šťastnou náhodou přidružený prostor dost široký, vznikají nová kolizní místa na křižovatkách (právě v tomto je vedení cyklistů na vozovce mnohem jednodušší). Celkově je nehodovost na „samostatných“ stezkách právě z tohoto důvodu spíše horší. Na obrázku je hodně pruhů pro auta; pokud by se krajní pruhy modifikovaly na pruhy cyklistické, pak byste měl vlastně přání splněné – široký komfortní pás pro cyklisty,… Číst vice »
A co tak opustit dávno překonanou koncepci „vehicular cycling“ (která obsahuje prvky, který můžou být užitečný při extrémně mizerný infrastruktuře, jakou prosazujete, ale jinak všude, kde se prosadila, vedla k totální marginalizaci cyklodopravy) a podívat se naopak do míst, kde maj podíl cyklodopravy největší, a s budováním infrastruktury nejvíc zkušeností. A na jejich nedávný realizace, ne na jejich pokusy desítky let zpátky, který jsou tam dneska považovaný za nevhodný a čeká je brzy nahrazení něčím lepším. Nebo aspoň do měst, která se do cykloinfrastruktury pořádně pustila až v posledních letech, ale už mají nějaké výsledky, byť to u nich má… Číst vice »
To je hrůza, já jsem tu koncepci „vehicular cycling“ ještě ani nezaznamenal a ona už je zastaralá :-). Budu se nad sebou muset zamyslet a to jsem měl pocit, že jsem kus Evropy v tomto oboru solidně procestoval a prostudoval.
On ji holt vymyslel američan, no. Před pár desítkami let. A celkem se tam prosadila. Taky USA a Kanada díky ní platí za ráj pro cyklisty… Tak na to třeba mrkněte, až budete v Evropě hotovej. Pokud v Evropě za ideální vzor, jak dělat infra pro lidi na kolech považujete Německo, budete nadšenej…
Evidentně jste nebyl např. v Haagu, doporučuju se tam někdy podívat.
V Mnichove maji cyklostezku na chodniku, ale NIKDO na ni nejezdi rychle, protoze pak je nebezpecna chodcum.
Takze si musite vybrat, zda mit oddeleny cyklopruh na silnici pro skutecne cyklodopravu – pac v Praze rozhodne nejsou ohleduplni cykliste co jezdi pomalu, ale spise pospichajici zavodnici a sportovci v cyklouborech nebo cyklopruh na chodniku pro bezne lidi co jezdi na kolech po meste nakoupit, do prace, apod., kde ale nikdo nespecha…
Velmi dobře chápete hledisko uživatele v cyklistické dopravě a z toho vyplývající rozdílné nároky na infrastrukturu pro různé skupiny uživatelů. Toto těžko vysvětluji i mnohým starostům.
To je právě to, smíšení s auty je nebezpečné pro kola a smíšení s chodci je nebezpečné pro chodce… Udělat obojí a ať si člověk na kole vybere menší zlo je zbabělej alibismus. Kolo je svým stupněm ochrany, rychlostí i třeba brzdnou dráhou strašně blbě mísitelné jak s auty, tak s chodci. Není divu, že tam, kde tohle pochopili, je to nejbezpečnější pro uživatele všech tří zmíněných dopravních prostředků. Kdežto tam, kde trvají na tom, že se kola mají mísit s auty (protože mají podobnou rychlost, zamlčíme, že mají o několik řádů jinou hmotnost a stupeň oplechování a vlastně ani… Číst vice »
Ano, to prave nejde, to by bylo to nejhorsi co muze byt. Na silnici ve vyhrazenem pruhu to preferuji vice, nebot po meste je i 50km/h pro auta moc (az na vyjimky), prumerna rychlost auta ve meste je neco malo pres 20km/h. Ten Mnichov jako priklad je resen obojim, ale ne soucasne obojim, nektere komunikace maji cyklopruh ve vozovce, jine na chodniku. CR je bohuzel jeste porad takovy vychod, kde se lidi moc nemusi a kazdy resi hlavne sebe a svou dopravu bez ohledu na jine, proto jsou u nas spise zavodnici jak v autech, tak na kolech, ale i… Číst vice »
Tak víš co? Zajeď si do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš. Bohužel, celý život je riziko a interakce s ostatními prvky, resp. lidmi a vozidly a představa nějakého absolutního vakua pro cyklisty (neb auta jsou pro ně nebezpečná, i když jedou pomalu, chodci jsou hrozba, protože jdou pomalu…) je bohužel nesplnitelná. Stejně tak můžeme chtít samostatné komunikace pro osobní auta, protože kamióny jsou váhově hrozbou, stejně tak autobusy. Leč nemáme na to ani peníze, ani místo, to bychom museli ve městech zbourat půl zástavby.
Z českých měst doporučuju (i bez krematoria) spíš Hradec Králově . Tam to funguje dobře už několik desítek let.
To v Berlíně mají taky cyklostezky na chodníku. Lidi na nich frčí vysokou rychlostí, často s cigárem v jedné a lahváčem v druhé ruce. Chodce natvrdo vyzvoní, protože prostor je vyhrazený kolům a chodci tam nemají co dělat. Ne jako zde, kde když se chodec motá v cyklopruhu a ještě čumí do mobilu a Vy na něj zazvoníte, tak se ještě cítí ukřivděný a často je agresivní.
Jistě, ale také mají spoustu úseků, kde je vedení formou jízdního pruhu na vozovce. Používá se v hojné míře obojí, obojí má v určitých projekčních situacích své opodstatnění.
Rozdíl rychlostí mezi cyklistou a chodcem může být větší než rozdíl rychlosti mezi cyklistou a automobilem, zejména v lokalitě, kde do budoucna dává smysl omezení rychlosti na 30 km/h. Pro dítě jedoucí na kole, nebo pro někoho na pomalé projížďce, je bezpečnější chodník. Pro cyklistu spěchajícího do práce, cyklistu na elektrokole s rychlostí 20-25 km/h, je bezpečnější pruh ve vozovce. Platí to i s ohledem na křížení proudů na křižovatkách (mnoho řidičů nečeká rychlého cyklistu místě, kde se pohybují chodci).
Velice dobře charakterizováno, Vám bych projektování cyklistického řešení dokázal svěřit. Přesně takhle aktuálně uvažují kapitalisti na Západě. Mínusářům doporučuji, aby si zkusili pár cyklistických řešení zakreslit do konkrétních ulic a začnou chápat souvislosti a limity.
Presne tak je to reseno napr. v Mnichove…
A teď se na to podívejte ne přes rychlosti, ale přes hybnosti… A přidejte si do úvah oplechování, airbagy, systémy odpoutání pozornosti řidiče zaplavující moderní auta, mizerný výhled přes agresivní, vysoké kapoty. Furt vám přijde dobrý nápad místi kola s auty? I tam, kde nejspíš třicítka nebude?
To není nápad, ale všednodenní realita na tisících a tisících kilometrech místních komunikací a normálně to funguje. A podivte se – auta dokonce jedou ve stejných jízdních pruzích s váhově nesrovnatelnými autobusy, aniž by je tahleta zlá vozidla fyzicky šrotovala. Naopak těchto nehod je minimum.
Taky tam nemusi byt zadny cyklopruh a bude klid.
Taky tam může být obytná zóna a bude ještě větší klid. Doslova.
vsak v poradku. ale tady se nasilim protlacuji cyklopruhy kde muzou.. v tomto konkretnim pripadu se IPR fakt snazi a jeste dotane sodu.. tak jako bud tam bude nejaky nebo nebude zadny a bude klid.
Obytná zóna spíše ne, ta je do kolonií rodinných domků s minimem aut. Ale tzv. sdílená zóna (shared space), nazývaná např. v Rakousku též Begegnungszone mimořádně dobře funguje. Žádné hranice, žádné obrubníky, oční kontakt. A přitom je tam aut klidně 5-10 tisíc za den. Kouzlem je právě ta nízká rychlost do 20 km/h a vzájemné vnímání se.
Jo, takové zóny s nízkou rychlostí mohou jako sdílené fungovat. Ale všichni víme, že tady bude na 99% zachovaná padesátka. A i kdyby nebyla, není tam ani omylem dost prvků, které by dodržování dvacítky nebo aspoň třicítky auty vynutily. Takže reálně tam ani těch 50 nebude zdaleka strop. A to je ten průšvih.
Nepředjímejte, u mnoha věcí v dopravním inženýrství jsem už zažil kategorické „to by u nás nešlo“ a během několika málo let se to stalo všednodenní realitou. Je to jen otázka času a prezentace. Např. když jsem v roce 1998 prosazoval, že okružní křižovatka může mít průměr 30 metrů a ne 150 a může fungovat bez průpletů a odbaví i 20 000 aut denně, byl jsem považován za šílence. Tak jsem naložil tři autobusy starostů, policajtů a projektantů, ukázal jim kolekci příkladů v Dolních Rakousích pár kilometrů od moravských hranic a večer jsem vezl domů úplně jiné lidi. Pak se to… Číst vice »
Jasne, nepredjimejme, ignorujme realitu a pri navrhu predelavky Korunovacni se spolehneme na to, ze ausgerechnet Korunovacni bude brzy vule poradne zklidnit. A nejen kusem plechu s cislem, ale skutecne zklidnit. Bez ohledu na to, ze zrovna to je ulice pomerne dulezita pro auta a bez ohledu na jeji sirku, ktera by dobre oddelene reseni umoznila i bez maximalniho zklidnovani.
Navic ten navrh by nefungoval ani pri tom vasem bajnem snizeni rychlosti aut v tech mistech. K tomu kdyby melo dojit, byly by ty pseudopruhy proti cyklistum v dverni zone parkujicich aut o to nesmyslnejsi.
Řešení není na tuhle debatu, když nám zadáte studii, rádi ji pečlivě a detailně zpracujeme.
Sorry, při tom, co píšete do tohoto vlákna, bych byl blázen, kdybych zrovna vám takovou studii zadával. I kdybych mohl.
Upřímně si nemyslím, že by zrovna v téhle ulici byl někdy nějaký velký provoz cyklistů. Komu by se chtělo jet na kopec a hned zas dolů? Myslím, že většina pojede spíš po rovině Stromovkou nebo po Letné…
Cyklopruhy po generální přestavbě celé ulice? V civilizaci se staví oddělené cyklostezky.
Současný trend je přesně opačný. Dřív byla snaha cyklisty co nejvíce „vytěsnit“ z vozovky v zájmu plynulosti aut, dnes je spíše tendence cyklisty vracet do hlavního dopravního prostoru (formou pruhů pro cyklisty) neb to působí mnohem méně konfliktů na křižovatkách. U cyklistů též velmi silně hraje roli hledisko uživatele. Zdatní požadují spíše jízdu po vozovce s vysokými rychlostmi, babičky a děti preferují spíše vedle chodců na chodníku. Poměr sil mění i rozvoj elektrokol – ty se ve městě svými rychlostními charakteristikami více přibližují autům než chodcům.
Současný trend to rozhodně není, to je typický §1 (nikdy se to tak nedělalo), je to všechno o lenosti „architektů“ navrhnout něco koncepčního, hledá se jen co nejlevnější řešení, které splní obecné zadání.
Já dávám z hlediska rychlosti předost cyklopruhům, protože
jak píše pan Skládaný, pro cyklistu je to hodně často rychlejší a na křižovatkám má přednosti podle křižovatky (takže jede občas po hlavní), ne jak se často na cyklostezce stává, že dává přednost furt při křížení se silnicí.
Buzerace…..!!!
Zato neustálá kolona pod okny a věčný smog a troubení řidičů buzerací není.
Sice krok dopředu, ale díky zaostalosti našich úřadů (MČ + Policie) je to řešení už teď zaostalé. Ta cyklistická „infrasruktura“ mohla vypadat o dost jinak kdyby na patřičných místech seděli lidé s nějakou zahraniční zkušeností.
Také to tak vidím. Cyklostezku jako součást silnice považuji za nouzové (přechodné) řešení. Při rekonstrukci jsem čekal něco vyspělejšího.
Není tam cyklostezka, ale „jízdní pruh pro cyklisty“ (= téměř žádná ochrana cyklistů ve vozovce) a povolená jízda po chodníku s neoficiálním pásem naznačeným vzorem dlažby (tedy bezpečná jízda bude možná, ale těžko říct, zda ten naznačeý pruh bude mít nějaký efekt na oddělení cyklistů a chodců). K řešení cyklodopravy se vyjadřuje studie odkázaná ze stránky Prahy 7, část 1, na straně 17 (C.05). Jako důvody zavrhnutí cyklostezky uvádí, že by to vedlo na „chaotická řešení v blízkosti křižovatek“, „navýšení svislého DZ v rámci chodníků“, „snížení zelených ploch“ a předpoklad, že „by takové řešení bylo z bezpečnostního hlediska považováno za… Číst vice »
No tak pokud by ta implementace vypadala tak jako v Uherském Hradišti – Jarošově, tak je dobře, že nakonec namalovali jen ten pruh. Nicméně jsem si v zahraniční žádných chaotických řešení v křižovatkách či přespříliš svislého DZ nevšiml. Bohužel však česká pověstná byrokracie je schopná vytvořit taková monstra, jako již zmíněný Jarošov: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/jarosov-les-znacek-20071122.html
Vidíte a formou jízdních pruhů pro cyklisty na vozovce je řešená téměř celá „zaostalá“ Paříž a značná část Vídně. A celkově to funguje velice dobře. Rychlost cyklisty ve městě je srovnatelná spíše s automobilem než s chodcem, zejména při dnešním rozvoji elektrokol.
Byla tak řešená celá Paříž. A fungovalo to tak, že na kole tam člověk byl za ultrapodivína. Naštěstí tam už se vzpamatovali, dělaj oddělenou infrastrukturu na hlavních tazích a silně zklidňujou vedlejší ulice, a najednou tam na kole jezdí tolik lidí, že je to až nepochopitelný. A prakticky přes noc. Jo, nemaj to hotový, furt je tam spousta míst, kde je ten původní koncept a na kole je to velmi nepříjemný, ale naštěstí neposlouchaj „odborníky“ vašeho typu a velmi rychle a citelně situaci zlepšujou.
Tak se ne v Paříži, ale třeba v Mnichově. Tam je infrastruktura oddělená. A, troufnu si říci, že pro všechny bezpečnější.
Pardon,vypadno mi slovo “ inspirujme“
Nevím v jaké části Paříže a Vídně jste byl, (a před kolika lety) ale rozhodně tam na rozdíl od Prahy převažuje oddělená cyklistická síť.
Do Vídně jezdím průběžně, mám to pár kilometrů. Ovšem, je zde mnoho stezek v přidruženém prostoru, ale také spousta úseků (převážně na hlavních sběrných komunikacích), kde se jezdí v hlavním dopravním prostoru. Právě z Vídně jsme převzali ten tzv. víceúčelový pruh (tj. jízdní pruh pro cyklisty na vozovce, který lze vyznačit i na úkor šířky pruhů pro auta). V originále „Mehrzweckstreifen“ (Němci témuž říkají „Schutzstreifen“, Britové „advisory cycle lane“).
A ještě jedna šokující informace: 80 % délky ulic Vídně je v režimu Zóna 30, kde nejsou vůbec žádná opatření pro cyklisty. Zcela záměrně, neb při nízké rychlosti se preferuje smíšený provoz a nečiní žádný problém. Návrhové manuály dokonce výslovně říkají, že v zónách 30 jsou samostatné prvky pro cyklisty NEŽÁDOUCÍ.
Mícháte hrušky a pomeranči. Jo, v třicítkových zónách (kvalitních třicítkových zónách s adekvátně navrženými ulicemi, ne třicítkových zónách vytvořených kusem plechu na ulicích navržených na 50 s rezervou, tedy reálně na 60-70) není potřeba oddělení nijak moc. Většinou dokonce žádné, to je naprostá pravda.
Což je irelevantní v diskusi o Korunovační v Praze. Která do těch 80% jen těžko bude spadat, i kdyby Praha postupovala jako Vídeň.
Nesledujete průběh, nechápete kontext. Řeč byla o formách vedení cyklistické dopravy ve Vídni, tak jsem reagoval na tento bod.
Sleduji celou diskusi, chápu kontext. Vy v celé diskusi zcela konzistentně taháte řešení vhodná pro maximálně klidné „vedlejší“ ulice s minimem projíždějících aut, do řešení navrhovaného pro Korunovační. Tedy pro ulici úplně jiného charakteru, kde projíždějící auta drtivě převládají nad těmi, která mají přímo v té ulici a jejím bezprostředním okolí cíl, a kde je na místě úplně jiné řešení a to s oddělením kol od aut i chodců. Kolik je ve Vídni procent ulic zcela jiného charakteru než Korunovační a jak tam takové zcela jiné ulice řešej je pro tuto diskusi o navrhovaném řešení Korunovační úplně mimo. Co by… Číst vice »