V Praze je první zastávka s přístřeškem vyrobeným 3D tiskem betonu
3D tisk má potenciál vyrábět zejména stavební prvky se složitými tvary.
Cestujícím v nástupní zastávce v nejstarší trvalé pražské smyčce Výstaviště začal sloužit unikátní přístřešek. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zprovoznil první přístřešek v České republice vyrobený technologií robotického 3D tisku ultra-vysokopevnostního betonu (UHPC). Výroba jednotlivých dílů přístřešku trvala 36 hodin a probíhala v dílnách společnosti So Concrete v Praze 7. Přístřešek má rozměry 2,5 x 8 metrů, výšku 3 metry, hmotnost 2 tuny, je vybaven lavičkou také vyrobenou 3D tiskem a LCD informačním panelem.
„V rámci hlavního města Prahy rádi zkoušíme nové materiály a moderní technologie. Jednou z nich je i vysokopevnostní beton, který využíváme při stavbě Štvanické lávky, rekonstrukci Barrandovského mostu a chystáme se jej využít i při rekonstrukci Libeňského mostu,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
Nejmodernější digitální techniky a procesy umožňují beton využívat novými způsoby, které pomáhají stavět konstrukce a infrastrukturu efektivněji a hospodárněji. Nedávný vývoj ukazuje, že nové vynálezy, jako je 3D tisk betonových konstrukcí a forem, jsou nejen možné, ale v příštích letech pravděpodobně ovládnou stavební technologie. 3D tisk má potenciál vyrábět zejména stavební prvky se složitými tvary.
Unikátní přístřešek je složen z několika konstrukčních segmentů, na jejichž výrobu byly použity různé druhy betonu a různé přístupy 3D tisku. Střecha a lavička pro cestující jsou vyrobeny pomocí robotického 3D tisku. Typ betonu výrobce zvolil podle funkce a zatížení daného segmentu. Například pro sedací plochu lavičky nebyla použita rozptýlená výztuž z ocelových drátků, zatímco střecha tuto výztuž obsahuje. Při výrobě hlavic sloupů robot vyfrézoval a vytiskl formy, do kterých byly následně z betonu odlity finální hlavice.
Konstrukce přístřešku využívá přírodní principy rozkládání vnitřních sil, tj. tlaků a tahů, díky čemuž je výsledný design nejen jedinečný, ale především maximálně efektivní. Oproti běžným technologiím tento přístup s minimálním podílem lidské práce ušetří až 60 % materiálu. Fyzikální a technické vlastnosti ultra-vysokopevnostního betonu umožňují vyrábět takto subtilní samonosné konstrukce za použití minimálního množství oceli. Robotický 3D tisk přináší nejen výhodu úspory lidské práce, ale také možnost vyrábět na klíč takto komplexní tvary v extrémně krátkém čase bez nutnosti používat formy či bednění. Z hlediska ekonomického i udržitelnosti lze proto o robotickém 3D tisku vysokopevnostního betonu uvažovat jako o technologii budoucnosti.
