V polském Olštýně začaly jezdit první turecké tramvaje
Nová tramvaj Durmazlar Panorama pro Olštýn. Foto. MPK Olzstyn
Tramvaje zamířily do Polska po moři do Itálie, pak na kamionu.
Tramvaje zamířily do Polska po moři do Itálie, pak na kamionu.
Tady jsem našel schéma sítě do budoucna, kdyby to někoho zajímalo. 🙂
https://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/olsztyn-umowa-na-rozbudowe-sieci-tramwajowej-wreszcie-podpisana-tramwajem-na-pieczewo–69060.html
Vypadají zajímavě. 🙂
Ale mnohem zajímavější je to, že Olsztyn je stejně velký jako Plzeň a doposud žil bez elektrických drah – žádné tramvaje, žádné trolejbusy. Je fajn vědět, že se síť bude rozšiřovat.
Historicky tam byl malý tramvajový i trolejbusový provoz.
To jsem netušil. Existuje nějaké historické schéma?
https://pl.wikipedia.org/wiki/Tramwaje_w_Olsztynie
https://pl.wikipedia.org/wiki/Trolejbusy_w_Olsztynie
Ten vývoj byl poměrně dynamický.
Ten interiér je takový autobusový, ale jinak celkový design myslím celkem povedený.
Ta přepravní kapacita taky nic moc, sedící/stojící 38/170, o 7,5 metru kratší stadler má kapacitu 61/127
To je těžký když tam mají tak široký lavice pro jednoho cestujícícho.
I když 55 milionů za jednu…to je dobrá cena.
Asi se ty tramvaje zaplní jen ve špičkách, takže nemají takovou potřebu míst k sezení…
Tak on to není žádný zázrak, 40T pro Plzeň jsou také za 55mil z roku 2018 a mají kapacitu 64/121 s délkou 29m a mají otočně podvozky…
Zajímavost: Převodovky pro tyto tramvaje byly vyvíjeny a vyráběny společností IGW sídlící v Brně 🙂
To jsou ty tramvaje, které měly mít podle objednávky otočné podvozky, ale do Polska přijely pevné? 😀
Jojo, jenže město tramvaje potřebuje.. Budiž to odstrašujícím příkladem pro další provozy, jak se nemá nakupovat a komunikovat s dodavatelem.
Otázkou je, jak dlouho je bude potřebovat, když si brzy zničí koleje… Navíc jdou peníze do další autoritářské země, což se nám tu v Evropě může časem vymstít.
Jak dlouho že už jezdí Astry/Anitry? Přes 25 roků? Že by kvůli tomu nějaké město přišlo o koleje jsem nezaznamenal.
A co teprve v Německu a ve Francii, tak téměř nic jiného než „pevné podvozky“ člověk nepotká..
Toho skřípotu…
Jenže oni si ty koleje umí aspoň udržovat…
Mně to z fotky taky trklo. Takže nasazení mazací tramvaje, nebo mazat okolky?
To bude úspora na penězích i prostředí… 🙂
Tak původní tramvaje ze Solarisu jsou také s pevnými podvozky, z pohledu provozu by to neměl být problém.
Problém jaksi je, že město si objednalo čokoládovou zmrzlinu a dostalo smetanovýho nanuka. A to chtěl výrobce jednu dobu ještě připlatit vícenáklady 😀
Moc dobrou pověst si tímto přístupem Turci neudělali. Mysleli si, že na „východ“ se bude jednoduše vstupovat, ale jaksi se přepočítali. V Polsku si sakra dávají bacha na kvalitu vykonaného obchodu. To není Česko, kde se přebírají předražené šmejdy, hlavně že nateče do správných kapes.
Zjevně svou objednávku špatně přetavili do smlouvy.
Třeba se učili u dřívější Škody. 🙂 Praha také objednala tram s otočnými podvozky a dostala Poršata s ujištěním, že to má hi-tech mazání okolků a rozdíl nikdo nepozná.
Který měly z mít i nucený natáčení článků. A taky nic..
Nucené natáčení podvozků se pěkně ukazuje, ale těžko realizuje… Hýbat s tunami hmoty na dráze centimetrů (tedy vůz musí poznat, že vjíždí do oblouku a musí se natočit dřív než se kolo „zakousne“ do kolejnice) je dost tvrdý (a politikům nevysvětlitelný) oříšek. Jedinou prověřenou „antizakusovací“ metodou je přechodnice, jenže na tu jaksi není v centrech měst místo.
Přičemž bylo od samého počátku jasné, že budou pevné, protože „Multigelenk“ z principu nemůže mít otočné podvozky. Holt Turci řádně a na správněm místě sponzorovali. Olsztyn tak po dodávce vozů té nejlepší koncepce (Kurzgelenk) přešel rovnou na tu nejhorší. Ale mají zase kompletně nově postavenou síť, která by to mohla zohledňovat (přechodnice, vzestupnice) a nemuselo by to tolik vadit. S Citadisy řady 02 taky v nových provozech není problém.
Když se bude mermomocí trvat na 100%nízkopodlažních tramvajích, tak to jiné nebude.
Buď se milovaní důchodci projdou ty 3 schody, nebo je budou budit pevné podvozky…
Nebo se obrátí na jiný výrobce. otočný podvozky umí víc výrobců a stačí jen podesta nebo mírně zvýšená podlaha.
15T není 100% lowfloor? Nebo snad má pevné podvozky?
Ja myslel „otočné podvozky“, ne „otočit podvozky“!
Opravdu otočný podvozek na vozidle této koncepce naráží na mechanické principy, konkrétně statickou či kinematickou neurčitost. Zjednodušeně řečeno, pokud by byly podvozky otočné, tak nic nenutí skříň, aby se srovnala do osy koleje (klidně pojede „naštorc“)