V Paříži začíná testování nové tramvaje od Alstomu, nahradí vozidla z 90. let

Nová tramvaj TW20 pro Paříž. Foto: Île-de-France MobilitésNová tramvaj TW20 pro Paříž. Foto: Île-de-France Mobilités

Do provozu s cestujícími se dostane do konce letošního roku.

20 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Je to slusny pocet ks, vetsinove nizkopodlazni, obousmerne, lehci nez nove v Praze… nemohli by v Praze castecne nahradit T3… pokud to technicky je mozne…

Skoda, ze u nas normy a zakony drive nepocitali s provozem i po zeleznici, maji dualni napajeni…

Zlámalík

Zaujaly mne ty kryty předních podvozků – to jim nevadí, že v obouku budou vyčnívat a můžou něco zachytit? V Praze se přece kvůli tomu dělaly na 15T kryty tak, že jsou uzavřené i před kolem. Hmmm…

Jakub P

Nepamatuju si přesně, jak je na tom přesně T1, ale obecně jsou v Paříži tramvaje daleko víc na samostatném tělese a vůbec nezajíždí do centra, jejich doménou je tam oblast na hranicích vlastního města a nejbližších předměstí a záležitost posledních 30 let. Nemají staré tratě úzkými ulicemi centra jako v Praze, takže riziko, že o něco zachytí tím krytem podvozku bude nejspíš citelně menší…

Luk

Přímo v Paříži jako takové nejezdí v podstatě žádné tramvajové linky (a ani nemusejí, je tu velmi hustá síť metra). Tramvaje jezdí po vnější hranici Paříže a přes přilehlá města v rámci Île-de-France, částečně jako vlakotramvaje, a to vesměs mimo hustou zástavu. Tady je to dobře popsáno: https://en.wikipedia.org/wiki/Tramways_in_%C3%8Ele-de-France

Petr

Přesně takto to snad bude někdy v budoucnu vypadat i v Praze, až se síť metra rozroste o čtvrtou a pátou linku.

Jakub P

Ani omylem, pražské metro je úplně jiného typu, má daleko hlubší stanice dál od sebe. V Paříži metro dokonce stavěli podle pravidla, že z žádné části města to nesmí být na metro dál než myslím 500 metrů. K tomu pražskému metru opravdu nebudou jedna dvě další linky ani omylem stačit. Plus pak v Paříži i to metro v centru (i kvůli jeho v podstatě neřešitelné bariérovosti) doplňuje síť autobusů po celém městě. Navíc Paříž je oproti roztahané Praze výrazně kompaktnější město. Na druhou stranu ta její předměstí některá charakterem a funkcí odpovídají pražským sídlištím, jen prostě nejsou administrativně součástí samotného… Číst vice »

SYN

Dost pochybuju… Pražské metro je na tohle moc hluboké, a hodně drahé. Takže jednak nebude na tak hustou síť dost peněz, a druhak tam trvá dost dlouho „zalézt“ dolů do metra, což třeba prodlužuje přestupy… není to tak „pohotové“. A naopak, už existuje dost hustá síť kolejí pro tramvaje, takže proč jako se toho zbavovat?
To už spíš se Praha v metru víc pokryje „sítí eskalátorů“ když bude mít každá stanice 2-4 výstupy každý jiným směrem tak pokryje 500m „okolí“ což celkem slušně pokryje širší střed města i při 4 linkách (víc není v tomto století reálné)…

SYN

Ano, sice jsem byl v Paříži poprvé ale tohle bylo z plánku tras dost evidentní. Tramvaje v hustém centru prakticky nejsou, je tam dost husté metro (převážně mělce podpovrchové) a zastavuje skoro jako tramvaj (řádově 500m zastávky). Kde je to nutné, doplňují to autobusy. Tramvaj tvoří (skoro) radíálu okolo centra a pak směrem „ven“…

Jakub P

Ty autobusy jsou nutné i jako bezbariérová možnost. V Paříži je v metru bezbariérová pouze linka 14 a ty další nově stavěné/zprovozňované teď. Linky 1 až 13 jsou naopak bariérové hodně a neumím si moc reálně představit, že by je bariér zbavili. Nejde jen o samotné vstupy do stanic, ale třeba i přestupní chodby, kde to někdy není jedno schodiště, ale třeba tři kratičká schodiště o pár stupních. Ty chodby jsou přitom velmi úzké, takže tam není ani moc místo na nějaké rampy, atd. Další doplněk pak jsou příměstské vlaky RER, které pod vlastním městem jedou v tunelech a slouží… Číst vice »

XXXD

Je to na nápravě. Nápravy jsou vzhledem k tomu, že kola jsou vedená kolejnicemi, místa, kde tramvaj vyčnívá v oblouku nejméně. Jinak nebojte oni to určitě konstruktéři mají spočítané a nasimulované, aby tramvaj splňovala průjezdný průřez.

Zlámalík

Drží to na podvozku, ne na nápravě. A podvozek jede po kolejnici, zatímco skříň se vůči oblouku vychyluje. A vůbec mi nejde o průjezdný průřez, ale o zachycení třeba člověka. Nicméně, nejprudší oblouk na trase je asi tohle: https://tinyurl.com/yrr9nhzs, takže problém tam zdá se opravdu není.

Jiří Kocurek

Nechat si bezpečný odstup od tramvaje není od věci Pokud by někoho zachytil vyčnívající kryt na podvozku, tak bez něj by ho zachytil rám vozidla.

Dash9

Jedna drobná připomínka, linka T1 na území města Paříže vůbec nezajíždí, ale jezdí pouze po území okolních měst a obcí…

Stočený elektromotor

Hm, USB-A v r.2024?

Martas

To víte, inovace, ještě když se člověk podívá na kvalitu, jak ten horní konektor ustřeluje oproti krytu. Nechápu, proč se to do prostředků MHD pořád rve, akorát si tak zařízení odpálit.

SYN

USB-C vám připadá do dopravních prostředků vhodnější? Nebo teda bezdrátové nabíjení (to už se možná blíží, ale jak to tam „držet“)? Nebo nic?

Jiří Kocurek

Stejně potřebujete kabel. Že má na jednom konci konektor USB-A je to poslední. Mě by zajímaly Ampéry.

SYN

1A by byl tak akorát… NB v tramvaji moc nevidím, a na typický tablet by to jakžtakž stačilo (při práci, aspoň neubývat). Aby nemuseli řešit rozvod super tlustými kabely, a že si tam budou lidi zadarmo nabíjet elektrokola…

Martin

USB-A je plne dostacujici a lepe konektor drzi a nezanasi se tolik jako USB-C,… i se lepe cisti.