Nejlepší jsou podle mě ucelené jednotky s jacobsovými podvozky. TGV dalo ve 300km/h i po povodni podemletou trať.
Naopak na vykolejení i následky po nehodě podle mě musí být hrozný couvající push pull.
Nevím, jaké jsou inzenzity provozu, ale Francouzská železnice jako celek mi přijde jako bezpečnější, než Německá.
Rychlost určitě nepřekročil.
Trať je na 160. Jezdí tam i IC a ICE. Lokomotiva RegionalExpresu je na Vmax=140km/h.
Místo nehody je v oblouku s výrazným převýšením a vlak vypadl na druhou stranu oblouku.
Jakákoliv spekulace o příčině nehody, zůstává stále spekulací.
Trať v tomto místě max.100kmh, a kousek za stojícím řidičákem pak 110kmh. Poloměr oblouku zhruba 300m. Vlak vypadl vně oblouku. Jedná se o 1. ostřejší oblouk ze stanice Garmisch-Partenkirchern cca 2 min cesty.
U Vyškova taky napřed haněli fíru, pak se zjistilo že jel o dvacet ale méněnež limit.
Příčin může být hned několik…
Ned
1 rok
Vite co je ten zasadni rozdil mezi CR a DE? V Nemecku chapou princip preventivni opatrnosti, v CR nikoliv. Misto toho jen melou pantem a nikdy neni nic hotove.
Smutná zpráva. Přesto mi to nedá – bude sdružení Pro Bahn kritizovat nebezpečnost německých tratí?
srpen 2021: „Německo po nehodě tvrdě kritizuje české železnice. Nejsou dobře zabezpečené, varuje“
Můžu se zeptat, jak jste stihl přijít na to, že za to může zabezpečovač? Ajo, Honzíkovi se sáhlo na barvičkovač a je oheň na střeše… 😀 Němci bohužel mají pravdu, že české tratě jsou „kvalitně“ zabezpečené. Živák i na hlavní trati, barvičkovač, co nedělá vůbec nic a když jste hodně hodný, tak dostane ETCS, ale to jen protože ta „zlá EU“co chce mít jednotně a kvalitně zabezpečené tratě 😀
Hlavně jsou ty Domažlice takový krásný příklad, kdy se něco bude řešit až PO hromadě. I neelektrizovaná jednokolejka může být výrazně bezpečnější, ale musí být vůle.
Nebyl tam ani barvičkovač, zato hned dvě návěstidla za sebou, na která byl krátký dohled a která fakticky „pomohla“ rozhodnout o životě a smrti. Viz též podrobná zpráva Drážní inspekce.
A on snad Karl-Peter Naumann znal den po nehodě u Milavčí příčiny srážky? A co srážky vlaků v Bavorsku v únoru 2016 nebo 2022?
Nekritizuji německé PZB, jen se navážím do některých německých tlučhubů, co se hned vyjadřují k dopravě v sousední zemi, ale IMO si zapomínají nejprve zametat před vlastním prahem..
Únor 2016, PZB vypnuté kvůli stavebním pracem ve výluce, podle vyšetřovatelů to byla chyba dispečera.
A není nic tajného na tom, že v ČR na většině tratí žádný zabezečovač není. Předmětem kritiky byla právě absence zabezečovače.
PS: Jak velk8 je DE síť v porovnání s ČR a kolik bylo na které síti nehod. To je oč tu běží. Nebo se snad nesmí říkat, že v ČR je nehod proklatě mnoho ve srovnání s Německem, protože se tam místo 20 staly 3 nehody, což jim bere právo se vyjádřit?
Z vašeho odkazu mimochodem vyplývá (po přepnutí na „rychlosti“ + posunutí mapy na území Německa), že v úseku Ga-Pa – Oberau je traťová rychlost 100 (ne 160, jak je zmiňováno výše) km/h se dvěma oblouky, v nich je omezení rychlosti na 70, resp. na 50, km/h.
Růža
1 rok
Vlak je i po tomto neštětí stále bezpečnější než auto. Kolik pak umírá lidí denně na silnicích? Vím , že víc lidí cestuje po silnici než ve vlaku.
Částečně je to zkreslené rozdělením výkonů – kdyby to bylo naopak , 80% lidí cestovalo vlakem a jenom 10-20% autem, ty statistiky by byly taky hodně jiné – v autě by nebylo pomalu koho trefit, a více výkonů obecně by bylo na dráze => více nehod a úmrtí tam.
(Ilustrace principu na extrému – velmi málo lidí umírá v osobních ponorkách, ale asi to neznamená že je to nejbezpečnější způsob dopravy)
Kolik lidí umírá na silnici za volantem Zetoru? Určitě méně než za volantem Škodovky.
Je ale jasné, že ten Zetor toho na poli najezdí tolik, že se i při tom orání nějaká ta nehoda stane, ikdyž pak není v policejních statistikách nehodovosti na pozemních komunikacích.
Celý ten příklad ale ilustruje, jak se uvažovat nemá, je to špatně. Jediný jakž-takž srovnatelný způsob je porovnání počtu nehod na osobokilometry. Kupodivu je na tom dálnice lépe než okresky.
Mňa by zaujímalo ako je pri porovnaní s počtom nástupov/výstupov bez ohľadu na prejdenú vziadlenosť. S autom sa často jazdia krátke trasy, s vlakom sú to rádovo desiatky až stovky kilometrov.
To ani tak kupovidu není – kdyby na okreskách byly stejné poloměry oblouků jako na dálnici a svodidla po stranách i uprostřed, tak by tam také bylo mnohem méně nehod se zraněním a úmrtím (na dálnici totiž obvykle není relativní rozdíl rychlostí při srážce zas tak velký).
Není, protože to nereflektuje, že při násobně větším provozu na železnici bude hustější provoz generovat více kolizních situací, a na silnici totéž opačně…
Kolizní situace na železnici? Navíc na železnici je kolikrát násobně větší provoz, jen nepokrývá takovou šířku jako IAD (jinými slovy vlak nejezdí do každé stodoly, odtud ten nižší podíl, ale na páteřních tratích jsou přepravy opravdu vysoké).
Jen pro zajímavost, nejvytíženější trať na světě, dvoukolejka, VRT, má výkonnost necelý půlmilion lidí denně. Což je 5x více než je denní výkon D1 a asi 2,5x více než Barrandovský most. Za necelých 60 let provozu 0 nehod a 0 mrtvých.
Tak to bylo celé myšleno, mezi výkonem a nehodovostí na železnici není zásadní vazba.
Jenže vlaky jsou výrazně bezpečnější než auto i v přepočtu na osobokilometr.
Proč se ve zprávách objeví vykolejený vlak s každou fatalitou, ale už se neobjeví každá havárka auta se smrťákem? Trochu s nadsázkou protože to první je velmi nečekaná Událost, zatímco to druhé se děje denně..
Jenže v tom vlaku nebývají jeden až dva lidi vč. strojvedoucího. A pokud ano, tak je nákladní.
Ohrožení, možná škoda, možný počet mrtvých je u vlaku daleko větší, než v autě.
O vodákovi, který se zasekl na jezu, se taky nepíše. Ever Given byly plné noviny, když to vezmu na hranu.
V tomto případě to bylo hodně o štěstí. Podle některých zpráv z místa jsou z některých vozů lidé bez jakýchkoliv zranění, bohužel ne všichni tohle štěstí měli.
Štestí vs. neštěstí je úplně jedno, jestli vlak, auto, kolo, letadlo, loď, pěškobus, lyže…
Jediné, co se s tím dá dělat je hledat co selhalo a jak tomu zabránit pro příště. Vč. seřízení vázání na lyžích.
Takže postavíme koleje ke každému domu a lide na venkově budou smet z domu odjet jen 4x denně ve všední dny, nebo co tím chcete říct? Letecká doprava je statistický bezpečnější než železniční a také nepožaduji letiště do každé dědiny.
Ne, ale budou definovány přísné parametry, zejména co do rychlosti vozidel, jejich rozměrů, vnějšího vzhledu aj.
Nebude ale požadována přítomnost některých postradatelností.
Nejlepší jsou podle mě ucelené jednotky s jacobsovými podvozky. TGV dalo ve 300km/h i po povodni podemletou trať.
Naopak na vykolejení i následky po nehodě podle mě musí být hrozný couvající push pull.
Nevím, jaké jsou inzenzity provozu, ale Francouzská železnice jako celek mi přijde jako bezpečnější, než Německá.
Nebylo to ale u toho TGV tak, že vykolejit zkrátka nestačilo?
U nás se vlaky sráží, ale v Německu a Rakousku padají z kolejí
A že těch vykolejení je v ČR každým rokěm několik. Vlastně se o nich ani moc nepíše, protože srážky vlaků jsou mnohem horší.
Ostrý oblouk a vlak venku, není těžké uhodnout co se překročilo (a možná k tomu přispěla dost opotřebovaná vnější kolejnice).
Rychlost určitě nepřekročil.
Trať je na 160. Jezdí tam i IC a ICE. Lokomotiva RegionalExpresu je na Vmax=140km/h.
Místo nehody je v oblouku s výrazným převýšením a vlak vypadl na druhou stranu oblouku.
Jakákoliv spekulace o příčině nehody, zůstává stále spekulací.
Trať v tomto místě max.100kmh, a kousek za stojícím řidičákem pak 110kmh. Poloměr oblouku zhruba 300m. Vlak vypadl vně oblouku. Jedná se o 1. ostřejší oblouk ze stanice Garmisch-Partenkirchern cca 2 min cesty.
U Vyškova taky napřed haněli fíru, pak se zjistilo že jel o dvacet ale méněnež limit.
Příčin může být hned několik…
Vite co je ten zasadni rozdil mezi CR a DE? V Nemecku chapou princip preventivni opatrnosti, v CR nikoliv. Misto toho jen melou pantem a nikdy neni nic hotove.
Tady se to odbyde tím, že v Eschede žádný zabezečovač nepomohl, takže je k ničemu. Což je blbé až to bolí.
Tak už se uvádí čtvrtý mrtvý…
Na Slovensku srážka dvou vlaků a bohužel úmrtí jednoho ze strojvedoucích
Úmrtí už oficiálně dementováno policií.
Aha, tak to je vlastně fajn.
Na idnes to bylo jako hotová věc….
Tam je všechno hotová věc…
Smutná zpráva. Přesto mi to nedá – bude sdružení Pro Bahn kritizovat nebezpečnost německých tratí?
srpen 2021: „Německo po nehodě tvrdě kritizuje české železnice. Nejsou dobře zabezpečené, varuje“
Můžu se zeptat, jak jste stihl přijít na to, že za to může zabezpečovač? Ajo, Honzíkovi se sáhlo na barvičkovač a je oheň na střeše… 😀 Němci bohužel mají pravdu, že české tratě jsou „kvalitně“ zabezpečené. Živák i na hlavní trati, barvičkovač, co nedělá vůbec nic a když jste hodně hodný, tak dostane ETCS, ale to jen protože ta „zlá EU“co chce mít jednotně a kvalitně zabezpečené tratě 😀
A zrovna u Domažlic nebyl ani ten barvičkovač, ne?
Hlavně jsou ty Domažlice takový krásný příklad, kdy se něco bude řešit až PO hromadě. I neelektrizovaná jednokolejka může být výrazně bezpečnější, ale musí být vůle.
Zajisté, třeba taková, kde se nezakopává o utopické EC…
Nebyl tam ani barvičkovač, zato hned dvě návěstidla za sebou, na která byl krátký dohled a která fakticky „pomohla“ rozhodnout o životě a smrti. Viz též podrobná zpráva Drážní inspekce.
Nic takového jsem netvrdil, svoje domněnky si nechte pro svou hlavu 🙂
Vy už znáte příčinu vykolejení, že by se mělo kritizovat německé PZB?
A on snad Karl-Peter Naumann znal den po nehodě u Milavčí příčiny srážky? A co srážky vlaků v Bavorsku v únoru 2016 nebo 2022?
Nekritizuji německé PZB, jen se navážím do některých německých tlučhubů, co se hned vyjadřují k dopravě v sousední zemi, ale IMO si zapomínají nejprve zametat před vlastním prahem..
Únor 2016, PZB vypnuté kvůli stavebním pracem ve výluce, podle vyšetřovatelů to byla chyba dispečera.
A není nic tajného na tom, že v ČR na většině tratí žádný zabezečovač není. Předmětem kritiky byla právě absence zabezečovače.
PS: Jak velk8 je DE síť v porovnání s ČR a kolik bylo na které síti nehod. To je oč tu běží. Nebo se snad nesmí říkat, že v ČR je nehod proklatě mnoho ve srovnání s Německem, protože se tam místo 20 staly 3 nehody, což jim bere právo se vyjádřit?
Ale naše železnice opravdu nejsou dobře zabezpečené.
No právě. Cesta k nápravě chyby začíná tím, že se chyba uzná a připustí. Bez toho se ke zlepšení nikdy nedojde.
Myslet si, že stačí najít bezchybného strojvedoucího je ta největší chyba. Kdyby byli Švýcaři bezchybní, tak nemají ETCS na většině sítě. https://openrailwaymap.org/?style=signals&lang=cs&lat=46.83107318799318&lon=8.06671142578125&zoom=9
Z vašeho odkazu mimochodem vyplývá (po přepnutí na „rychlosti“ + posunutí mapy na území Německa), že v úseku Ga-Pa – Oberau je traťová rychlost 100 (ne 160, jak je zmiňováno výše) km/h se dvěma oblouky, v nich je omezení rychlosti na 70, resp. na 50, km/h.
Vlak je i po tomto neštětí stále bezpečnější než auto. Kolik pak umírá lidí denně na silnicích? Vím , že víc lidí cestuje po silnici než ve vlaku.
Částečně je to zkreslené rozdělením výkonů – kdyby to bylo naopak , 80% lidí cestovalo vlakem a jenom 10-20% autem, ty statistiky by byly taky hodně jiné – v autě by nebylo pomalu koho trefit, a více výkonů obecně by bylo na dráze => více nehod a úmrtí tam.
(Ilustrace principu na extrému – velmi málo lidí umírá v osobních ponorkách, ale asi to neznamená že je to nejbezpečnější způsob dopravy)
Zetor oral na poli vs Škodovka orala na poli…
Kolik lidí umírá na silnici za volantem Zetoru? Určitě méně než za volantem Škodovky.
Je ale jasné, že ten Zetor toho na poli najezdí tolik, že se i při tom orání nějaká ta nehoda stane, ikdyž pak není v policejních statistikách nehodovosti na pozemních komunikacích.
Celý ten příklad ale ilustruje, jak se uvažovat nemá, je to špatně. Jediný jakž-takž srovnatelný způsob je porovnání počtu nehod na osobokilometry. Kupodivu je na tom dálnice lépe než okresky.
Mňa by zaujímalo ako je pri porovnaní s počtom nástupov/výstupov bez ohľadu na prejdenú vziadlenosť. S autom sa často jazdia krátke trasy, s vlakom sú to rádovo desiatky až stovky kilometrov.
To ani tak kupovidu není – kdyby na okreskách byly stejné poloměry oblouků jako na dálnici a svodidla po stranách i uprostřed, tak by tam také bylo mnohem méně nehod se zraněním a úmrtím (na dálnici totiž obvykle není relativní rozdíl rychlostí při srážce zas tak velký).
Počítá se to v poměru s osobokilometry, takže je to vcelku jedno.
Není, protože to nereflektuje, že při násobně větším provozu na železnici bude hustější provoz generovat více kolizních situací, a na silnici totéž opačně…
Kolizní situace na železnici? Navíc na železnici je kolikrát násobně větší provoz, jen nepokrývá takovou šířku jako IAD (jinými slovy vlak nejezdí do každé stodoly, odtud ten nižší podíl, ale na páteřních tratích jsou přepravy opravdu vysoké).
(Provoz míněn co do výkonu, oskm).
Jen pro zajímavost, nejvytíženější trať na světě, dvoukolejka, VRT, má výkonnost necelý půlmilion lidí denně. Což je 5x více než je denní výkon D1 a asi 2,5x více než Barrandovský most. Za necelých 60 let provozu 0 nehod a 0 mrtvých.
Tak to bylo celé myšleno, mezi výkonem a nehodovostí na železnici není zásadní vazba.
Paříž – Lyon?
Spíš Tokyo-Nagoya , řekl bych.
Tak tím se letos vysvětluje – Japonci zhusta budují své VRT v úplně nové stopě často složené z mostů a tunelů…
Ano, Tókaidó.
Jenže vlaky jsou výrazně bezpečnější než auto i v přepočtu na osobokilometr.
Proč se ve zprávách objeví vykolejený vlak s každou fatalitou, ale už se neobjeví každá havárka auta se smrťákem? Trochu s nadsázkou protože to první je velmi nečekaná Událost, zatímco to druhé se děje denně..
Jenže v tom vlaku nebývají jeden až dva lidi vč. strojvedoucího. A pokud ano, tak je nákladní.
Ohrožení, možná škoda, možný počet mrtvých je u vlaku daleko větší, než v autě.
O vodákovi, který se zasekl na jezu, se taky nepíše. Ever Given byly plné noviny, když to vezmu na hranu.
I nehoda nákladního vlaku, ve kterém nezemřel (a dokonce se ani nezranil) vůbec nikdo, byla v hlavních zprávách 3 dny po sobě.
To by se u nehody náklaďáku velmi pravděpodobně nestalo.
Vyzkoušíme to?
V tomto případě to bylo hodně o štěstí. Podle některých zpráv z místa jsou z některých vozů lidé bez jakýchkoliv zranění, bohužel ne všichni tohle štěstí měli.
Štestí vs. neštěstí je úplně jedno, jestli vlak, auto, kolo, letadlo, loď, pěškobus, lyže…
Jediné, co se s tím dá dělat je hledat co selhalo a jak tomu zabránit pro příště. Vč. seřízení vázání na lyžích.
Takže postavíme koleje ke každému domu a lide na venkově budou smet z domu odjet jen 4x denně ve všední dny, nebo co tím chcete říct? Letecká doprava je statistický bezpečnější než železniční a také nepožaduji letiště do každé dědiny.
Ne, ale budou definovány přísné parametry, zejména co do rychlosti vozidel, jejich rozměrů, vnějšího vzhledu aj.
Nebude ale požadována přítomnost některých postradatelností.
To rozhodopádně. V určitých dobách bezpečnější než letadlo…