Dopravci Železnice

V Německu na koleje nově nesmí hlučné nákladní vagony, sankce budou později

Nákladní vlak ČD Cargo v Bad Schandau čeká na povolení pro jízdu do Děčína. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Nákladní vlak ČD Cargo v Bad Schandau čeká na povolení pro jízdu do Děčína. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Vybírání pokut za nedodržování se odkládá o rok.

Na německých železnicích ode dneška platí zákaz jízdy pro obzvláště hlučné nákladní vagony, týkat se to bude i zahraničních dopravců. Po letech protestů by se tak obyvatelé žijící u tratí měli dočkat tiššího prostředí. Úroveň hluku chtějí úřady kontrolovat, ovšem s pokutami, jejichž výše může činit až 50 000 eur (1,3 milionu Kč), se počítá až za rok. Německé ministerstvo dopravy odklad sankcí zdůvodňuje pandemií nemoci covid-19, kvůli které je omezena kapacita železničních dílen.

Německá vláda přechod na modernější a tišší nákladní vagony podporuje už více let, nová pravidla pak vycházejí ze zákona z roku 2017. Ten limit hluku nedefinuje v decibelech, ale použitým brzdicím systémem. Za zapovězené se teď u nákladních vagonů považují litinové brzdové špalíky, které musejí být nahrazeny například kompozitními nekovovými. Díky tomu nákladní soupravy brzdí tišeji, ale také se tišeji po kolejích pohybují. Kola vagonů totiž zůstávají hladká, neboť je litina nezdrsňuje.

Sdružení Aliance pro koleje uvádí, že jízda nákladních vagonů s kompozitními brzdovými špalíky je tišší až o deset decibelů. „To se v lidském vnímání rovná snížení hluku o polovinu,“ říká sdružení.

Kvůli pandemii se tempo modernizace brzdových systémů postupně zpomalovalo, až se zastavilo úplně. Přijatelné úrovně hluku ale podle ministerstva dopravy už nyní splňuje 98,6 procenta ze 183 000 nákladních vagonů, které na německých tratích jezdí. Do tohoto údaje jsou započítány i mezinárodní nákladní soupravy, uvádí magazín Der Spiegel.

Nižší poplatek za použití kolejí u tišších vozů

Dopravci ve výjimečných případech mohou i po dnešku hlučné nákladní vagony s litinovými špalíky používat. Jízda však musí být natolik pomalá, aby úroveň hluku nepřesáhla hodnoty dosahované modernějšími vagony. Tato výjimka je podmíněna technickým stavem trati a vagonů.

Dopravce v Německu k přechodu na tišší nákladní vagony od roku 2012 motivuje také systém poplatků za použití kolejí. Cena za použití hlučných vagonů je vyšší než za ty méně hlučné. Správa železnic se navíc snaží hluk snížit instalováním ochranných prvků, kterými jsou vedle protihlukových stěn i takzvané gumové bokovnice vkládané do stran kolejnice, antivibrační rohože v náspech či tlumicí podložky pod kolejnice.

Na hluk nákladních souprav si dlouhé roky stěžují především obyvatelé údolí, kde se pískání a hlomoz z brzdění rozléhá i do vzdálenosti několika kilometrů. Například v Porýní vznikla iniciativa, která se snaží nákladní vlaky jezdící ve dne v noci odklonit na jiné tratě.

Problematice se věnuje na svých stránkách také sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.cz

ČTK

68 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
pkajetan

Tak už tu drahou neekologickou nákladní dopravu na železnici zrušme a převeďme i ten poslední zbytek do aut a ta mezi lidi do ulic, do obcí, na silnice třetích tříd – to je furt kecání – o zelené evropě 😀 😀
(jo, že je železnice ekologická a mohla by bejt levnější kdyby parlamenty států pozměnily legislativu- – – nééé, co to melu, zatižme ji silniční daní na motorovou naftu, zdražme dopravní cestu, odklánějme vlaky jinam, přikažme jim NEHLUČET!!! a ona železnice už se zlikviduje sama)
BRAVO!

václav

Jo tak to je paráda -to češi určitě koupí a budou říkat jak je to fajn ????

Nitram

Bylo by dobré článek doplnit o informaci, že SŽCZ také poskytuje podporu a to dokonce jako jeden z mála správců železniční infra v EU.

XB-1

Zatím to aplikovalo D, CH, NL a A: PoD: Příloha C, část E: V souladu s prováděcím nařízením Evropské komise (EU) 2015/429 ze dne 13. března 2015 přiznává Správa železnic pro období jízdního řádu 2020 dopravcům bonus za použití nákladních vozů modernizovaných za účelem snižování emisí hluku ve výši 0,10 Kč za nápravu a ujetý kilometr [nprkm].

Řiditel

IMHO si vzpomínám, že tu gumovou bokovnici instaloval pražský DP u tramvajové trati v Hloubětíně, prý na zkoušku pár metrů. Je to už dlouho a výsledky jsou asi nevalné, že se to nikde dál neobjevuje.

Krysa350

To je těžké, pak zase zjistí, že kompozity práší a je z toho smrad oproti železnému „prachu“, který vzápětí zoxiduje a maximálně obarví štěrk. Sami víte, jaký hnus se line z klimošky, když se brzdí kotoučovkami.

None

Vývoj nezastavíš 😉 Úředníci potřebují vykazovat jakoukoli činnost

Bergham

A konzervy by nejraději žily ještě v jeskyni.

pkajetan

a nekonzerva jistě sedí v kanceláři a podílí se na podobných sračkách jako třeba stavby rozhleden v údolí a zamezení prdění krav na loukách a stavění protihlukových bariér mezi železniční tratí a dálnicí?

Y.K.

Tak hlavně že všechna auta mají litinové špalky a neojíždí pneumatiky. 🙂 Tohle má naprosto marginální dopad na životní prostředí (a jistě to testovali v rámci certifikace).

Martin V.

Jednoznačně vítám omezení hluku přímo u zdroje místo následného tlumení hluku při jeho šíření prostorem. Rozdíl hluku z litinových špalků oproti kotoučům či nekovovým špalkům je obrovský a každý to může posoudit, když má ke srovnání různé soupravy (či ještě lépe namíchané vozy v jednom vlaku). Měl bych k tomu tři dotazy: 1) V Německu limitují opravdu technologii místo skutečného hluku? To mi přijde divné, protože dnešní omezení se dělají obvykle „technologicky neutrální“ a důležitý by měl být produkovaný hluk a nikoli cesta, jakou k tomu dopravce dospěl. 2) Když bude v principu tichý vlak (či jen několik náprav) „obutý“… Číst vice »

Petr

Pokud se zákaz případně rozšíří i na osobní dopravu, tak ty pojízdné serverovny od Škody transportation si zřejmě v Německu ani neškrtnou 😀

Karel

Zákaz houkání na nechráněném přejezdu
a před překážkou v kolejišti poblíž zástavby. Zákaz jízdy vlaků od 22-6 rodin. V případě potřeby nebrzdit, aby obyvatelé nebyli zoufalí že si koupili dům u kolejí které tam jsou dýl než jejich domy. Co je tohle za dobu? Kdo to schvaluje? A vůbec, kdo podobné stížnosti čte? Koupím si dům u letiště a zítra mi bude vadit že mi nad ním denně lítají letadla..hele nešlo by to potichu? Jako vážně?

kakov

doba stěžovací bohužel 🙁

u nás aktuálně (během posledních dvou let) postavili bytovky přímo u trati, brzo povede hned za tratí městský okruh, jsem zvědavý, kdy začnou majitelé bytů křičet, že je ten vlak ruší, pro přehled zde:
https://mapy.cz/zakladni?x=13.3964999&y=49.7711202&z=18&base=ophoto

osobně bych u takových staveb dal jako zákonnou podmínku k zápisu vlastnictví do katastru doživotní vzdání se námitek vůči dané železnici

blue

Poněkud typické pro dnešní dobu. Staví se všude, kde je vůbec nějaký prostor, bez ohledu na to, zda se tam pak dá bydlet. A lidi se pak diví, co že si to vlastně koupili a kde.

666

Spíš je místní specifikum muset bydlet ve vlastním. Zde má nájemní model bydlení jasnou výhodu.

kakov

jak to souvisí s původním problémem? nájemník nebo majitel bydlící jinde si jako stěžovat nebude?

pokud je nájem bytu dražší než poplatky za byt a hypotéka, tak se není čemu divit….

do nájmu jde jen ten, kdo nedostane hypotéku, nebo se chce často stěhovat.

666

Pokud v místě bydliště vzniknou problémy, tak se prostě přestěhujete…

kakov

jenže tím se neřeší problém existence stěžovatelů, stále ten dům/byty bude mít své majitele, kteří si budou stěžovat, takže řešením je v takových místech nestavět objekty pro bydlení, nebo dát všem na srozuměnou, že stavíš/kupuješ u železnice? železnice tu byla dřív, pokud Ti vadí, tvůj problém, neměl si tu stavět/kupovat

666

Chápu na jaký typ lidí narážíte. Pronajímatelům v ČR jsou diskutované věci naprosto šumák.

Jakub P

Kdyby tišší technologie neexistovala, dával by ten váš komentář smysl. Ale když je tišší technologie k dispozici, dokonce několik typů,, a dopravci byli informování dopředu a měli čas se připravit, je to jednoznačně dobře… Hluková zátěž je ve městech poměrně velkej problém a doprava všeho druhu je její velkej zdroj. Vyžadovat postupný přecházení rozumným tempem na tišší a tišší technologie, jak jsou vyvíjeny, tak rozhodně dává smysl. Jo, u nás je to občas až absurdní (viz ta rekonstruovaná ulice v Brně totálně zničená protihlukovejma stěnama), ale samotná snaha o ztišení dopravy aplikací moderních technologií, který dřív nebyly k dispozici, je… Číst vice »

Dominik

Ale nesmí to být na úkor brzdění, a prostě nekovové špalky jsou na brzdění horší.

Jakub P

Nechce se mi věřit tomu, že by si Němci pustili do měst nebrzdící vlaky. Předpokládám, že to řešení má, jen u někoho holt narazí na §1. Kéž by takových i u nás na železnici ubývalo.

Dominik

Neřekl jsem nebrzdící, ale hůře brzdící, ve vyšších rychlostech chvíli trvá, všeobecně se ví, že u nekovových brzd je nutno začít brzdit dřív, protože když tam člověk nasype víc, tak chvíli nic a pak to začne brzdit tak, že nestihne odbrzdit, a že byly případy projetých návěstidel, protože si strojvedoucí neuvědomil, že má na vlaku nekovové špalky, tak začal brzdit jako s litinou a nevyšlo to (byť třeba o 2 metry).
Naopak u LL se ukázalo, že taky nejsou dobrou náhradou litiny, hlavně při brzdění z nízkých rychlostí dochází k překračování maximálního brzdného účinku, výraznému překračování maximálního zábrzdného zpomalení.

Martin V.

Ale to, co popisujete, bych spíš charakterizoval jako nezvyk na nové brzdy. Když bude mít strojvedoucí na vlaku pokaždé výhradně nekovové špalíky, tak se snad adaptuje. Přeci víte, že rozdíl v hlučnosti je skutečně dramatický. A to ne jen při brzdění, ale i při odvalování po kolejnicích při vyšších rychlostech. Pokud to ušetří výstavbu desítek kilometrů protihlukových zdí, tak snad stojí za to si přivyknout na nové brzdy.

Dominik

Abych řekl pravdu, já ten hluk pomalu ani neregistruju, při brzdění to skřípe, to mě nikdy nevadilo, a při jízdě ve vyšších rychlostech? To jsem nikdy ani nepozoroval.

Horší je, že minimálně LL, pod 50 km/h deformují dvojkolí.

Jakub P

Fandům tuningu taky ty jejich děravý vejfuky na autech a motorkách zněj příjemně. Ale není důvod, proč těmito pro fanouška libými a pro nezúčastněné okolí velmi nelibými zvuky to okolí obtěžovat v míře podstatně vyšší než nutné…

czhunter

Je to doba, ve které je zdraví lidí (které hluk prokazatelně poškozuje) důležitější, než pár centů ušetřených pří výrobě/nákupu/provozu nějaké technologie.

Je to skvělá doba – mnohem lepší než jakákoliv dřívější, kdy technika měla přednost a zdraví a životy lidí byly poddružné.

DOPRAVAK 01

Co na to METRANS?

Luděk S.

Kupujou špagáty…

medical_examiner

A propadlo taky?

Oldřich Sládek

Co by? Má už dávno přestrojeno. Tohle firmy ŽESNAD.CZ řeší už léta.

Karel

Konkrétně Metrans trať Otrokovice Lípa. V Otrokovicích si stěžují že vlak houká na nechráněném přejezdu moc. A ve Zlíně že jezdí vlaky v noci. Takže už nejezdí..

Petr Šimral

Konkrétně METRANS na trati Otrokovice – Lípa nejezdí, vozí tam vlaky ČDCargo. A 100% našich vozů je přestrojeno na tiché a vozy Sggnss s přetaženými podélníky jsou nejtišší v Evropě. Co tam máte dále?

Karel

Ano vozí je Cargo..mají nekovové špalky. Ale obyvatelům jízda v noci vadí. Proto nejezdí. Záležitost čtrnácti dní zhruba.

Oldřich Sládek

Jj, a proto právě stojí vlak ČDC NEx 61030 z Lípy do Třebové v Otrokovicích :-))))

Karel

030 je z Lipy a dojel 21:45 ale to je fuk

Jerry

Já včera slyšel jak se fira od cdc bavil s výpravčím že jezdí v Lípě ..na posunu ..takže ty vlaky jezdí.

Karel

Bavíme se o nočních jízdách. přes den jezdí normalně

Martin V.

Za sebe musím říct, že tyhle vozy při průjezdu kolem nástupiště obdivuju, jak jsou tiché. Akorát trochu vržou, ale odvalování je fakt tiché. Snad jen, když se podaří nějakou nápravu obout, tak je to slyšet.

Y.K.

Ano. Za sebe musím říct, že třeba při průjezdu v Měcholupech největší kravál dělaly „skákající“ kontejnery, protože na tomto relativně novém úseku je několik velmi šťavnatých závad geometrie koleje. Za to ale METRANS nemůže.

Odpadlik

To asi nebude problém jen nákladů ne? Spousta osobáků i rychlíků brzdí stejně.

David S.

V Německu už asi moc ne…

Pezos

V (Západním) Německu se vyráběly osobní vozy s kotoučovými brzdami už ve druhé polovině 60. let.

Kamui

Proč se vlastně u nákladních vozů nepoužívají kotouče?

Pavel P.

Kotouče jsou o dost dražší.

...

Tam spíš bude problém v tom, že rychle reznou, pokud vozidlo není nějakou poměrně krátnou dobu v provozu. Ze stejného důvodu se zpravidla nepoužívají ani na přívěsných silničních vozidlech.

Vlk

To se tady nestačíme smát……..odkud produkuješ taková moudra……
Dlouho jsem se fakt nezasmál jako teď………………
Neplácej kraviny !!!! Víš něco o technice ?

JirkaA

No a pokud o tom něco víte vy, tak nám k tomu něco napište ať dozvíme něco nového. Jinak je to jen takový ubohý příspěvek o ničem.

Honza D.

Na přívěsech či návěsech se dnes již téměř výhradně používají kotouče. Výjimka jsou podvalníky (kola malého průměru = málo místa pro kotouč a třmen) a speciální návěsy pro těžkou dopravu.

Michal

Myslím,že dražší nebudou.Maximálně pořizovací cena.Obložení vydrží daleko víc než zdrž.

medical_examiner

Hmm, kdyby pořizovací cena kotoučů byla stejná nebo menší než neustále vyměňované obložení, tak by nebylo co řešit.

XB-1

Dražší a těžší to samozřejmě je, ale používají se také – viz ježci VTG.

Jerry

Používají některé vozy je mají..např.kontejneraky

Travegoist

Protože jsou to taky jediné vozy, při jejichž kilometrickém proběhu se to aspoň trochu vyplatí.

roman

u části nových nákladních vozu se kotoučové brzdy používají

Travegoist

Drahé (jediné co vydrží déle je obložení, vše je ale pochopitelně dražší, než u konvenčního systému, už jen ty kotouče jsou celkem drahé, je potřeba je měnit a to obnáší zároveň i kola dolů + pochopitelně neodpadají náklady na reprofíace jízdních ploch), složité, složitá regulace vcelku výkonného systému (významné sklony k “obouvání” kol), musí se spoléhat jen na indikaci, v terénu to není technologicky moc opravitelné. Přesto ale věřím že toto je budoucnost i nákladní vozů, třeba s nějakým elektronickým protiskluzem 🙂

Petr Šimral

Kotouče jsou dražší, těžší, vůz má vyšší neodpružené hmoty a zajištění ruční brzdou je ještě horší, než u umělých špalků. Pro změnu neopotřebovávají jízdní plochu kol do žlábku, jako vozy s klasickými umělými špalky.
Dá se předpokládat, že při další generační obměně vozů již bodou mít vozy s kotoučovými brzdami vyšší zastoupení, ale nevidím to na úplný okamžitý přechod.

Stanley

používají ale ne u nás,zatím sem je viděl u vozů ze Švýcarska

Jerry

Svět se v ..prd… Obrací,pošlete jim tam kamiony.kompozitni špalky jsou méně hlučné ale ..taky to nebrzdi tak dobře.

Travegoist

Mimo zimu s vířícím sněhem to brzdí naopak až příliš dobře :))

Dominik

Brzdí dobře? Jako vtip dobré, s litinou zabrzdím a brzdí to hned, s nekovovými špalky to je doba, než to začne brzdit, hlavně ve vyšších rychlostech. A vůbec nejhorší je, když člověk přejde z vlaku, kde jsou samé litinové špalky, na vlak, kde je většina brzd nekovová, to zhoršení je dost znatelné.

Stanley

do rychlosti vyšší než 50 Km/h to brzdí výborně ale pod 50 je to horší než litina,a navíc to deformuje dvojkolí 🙁

Dominik

Ono ani nad 50 km/h to zas taková výhra není, když přejdete z vlaku s litinou na nekovové tak ta prodleva tam je znát.

Travegoist

Což je ale už spíš důsledek vyhlazených jízdních ploch (tedy že je vůz tichý i při jízdě, nejen při brzdění), než že by byla malá třecí účinnost špalík/kolo. V zásadě Vám ale tuto zkušenost nevyvracím, důsledek je logický.

Kalina

Komické, když český švejk vypouští svoje „moudra“ vůči hrdému Němci:)

Jerry

Němci jsou dutahlavi

czhunter

Proto taky třou bídu s nouzí

Partneři

Škoda transportation