V metru vyrostl Metrorost. O přežití rostlin se stará chytrý systém, odolá i vandalům
Cílem projektu je zpříjemnit nehostinný prostor vestibulu metra Můstek a otestovat životaschopnost rostlin.
Výzkumníci z ČVUT nainstalovali ve vestibulu stanice metra Můstek v dolní části Václavského náměstí neobvyklé zařízení. Vitrína s rostlinami využívá toho, že linka A je na informačních schématech vyznačena zelenou barvu. A proto „zelenou instalaci“ s rostlinami umístili po domluvě s dopravním podnikem právě sem.
Inteligentní nízkoúdržbovou instalaci naplněnou rostlinami navrhli a postavili výzkumníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB). Podle autorů má otestovat životaschopnost projektů zvyšujících kvalitu prostředí v „nehostinných prostorách“.
O komfort rostlin se stará chytrý systém měření a regulace, pomocí nainstalovaných čidel vědci monitorují vlhkost, teplotu a hladinu CO2. Sluneční záření uvnitř instalace simuluje širokospektrální umělé osvětlení. Konstrukce, připravená ve spolupráci s VOŠ a SPŠ Volyně, je navržená tak, aby odolala případnému vandalismu.
Náhled do pralesa
V mnohostěnném květináči je několik desítek rostlin, které jsou závislé pouze na umělém osvětlení.
Hlavní architektka metra Anna Švarc přirovnává kus přírody v metru k oáze ve frmolu každodennosti: „Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu.“
„Protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu je základem vizuálního vjemu prvku. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti,“ doplňuje ji hlavní designér instalace Adam Sýkora.
Zeleň má podle něj prokázaný vliv na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí.
Měl by přežít
Metrorost by podle výzkumníků z ČVUT měl mít schopnost přežít na jednom z nejvíce nehostinných míst, které může veřejné prostředí nabídnout.
„Složitou rovinou projektu bylo vyvinutou technologii implementovat do atraktivního pláště vhodného pro náročné provozní podmínky stanice metra,“ popisuje Daniel Adamovský, vedoucí výzkumného oddělení kvality vnitřního prostředí ČVUT UCEEB.
Oříškem podle něj bylo skloubit nehořlavost, odolnost proti vandalismu, zachování estetické kvality a finanční udržitelnost. Materiál je na bázi dřeva se sníženou hořlavostí. Jednotlivé prvky se dají v případě poškození vyměnit.
V instalaci jsou rozmístěna čidla, jež dodávají do jejího „mozku“ desítky hodnot. Díky tomu mohou výzkumníci postupně optimalizovat algoritmy řízení květináče, které zajišťují vhodné prostředí pro růst vegetace. Metrorost si podle autorů umí poradit i s mrazivým počasím v zimních měsících.
Obrazem: Metro Jiřího z Poděbrad otevřeno. Podívejte se na čistý design i novinky
Prostředí metra si podle Adamovského zaslouží podobnou péči o vnitřní prostředí, o jakou se architekti snaží v budovách. „Metro je prostor, ke kterému by se mělo z hlediska nároků na kvalitu vnitřního prostředí přistupovat obecně podobně jako k jiným vnitřním prostorám, protože slouží k přepravě osob. Navíc lidé mnohdy používají podchody vstupů do stanic pro zkrácení cesty,“ doplňuje.
Podle Anny Švarc je estetika jedním z pilířů atraktivity metra. „Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet.“
