V Liberci se vrací na koleje historická tramvaj T2-62. Cestující čekají nejprve virtuální jízdy

Tramvaj T2-62 mezi ve Vratislavicích nad Nisou. Foto: DPMLJTramvaj T2-62 mezi ve Vratislavicích nad Nisou. Foto: DPMLJ

Kvůli současným opatřením proběhnou první jízdy bez cestujících, přenos bude online.

22 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
karel

To je blbost provozovat historickou tramvaj v jiném státě…

Jindra

Ta tramvaj byla vyrobena v Praze.Má tedy české kořeny. Takže je blbost psát karle takové příspěvky Ale to je asi Vaší neznalostí.

Kubrt

I kdyby nebyla vyrobena v Praze, byl by to blábol.

Jenda

Ještě se vrátit k myšlence zřízení muzea, aby to bylo kde obdivovat mimo jízdy. Zpustlé výstaviště by si něco takového zasloužilo, ale ty finance no 🤷🏼‍♂️.

Jindra

Vybudování Centra historie městské dopravy bylo v plánu DPML a Boversclubu, dokonce se připravovala žádost na získání dotace z fondů EU. Ale celý projekt pohřbila Změna pro Liberec. Pro toto hnutí to byl nesmysl, plýtvání peněz atd. Zaplať Bohu, Změna se odsouvá do propadliště dějin. Ale díky nezměrnému úsilí a nadšení členů BOVERACLUBU a Technického muzea Liberec se pomalu již daří záměr uskutečňovat.

ABC

Zachování výroby v Praze mi příjde zajímavé, protože když RVHP rozhodla že se něco bude vyrábět někde, tak to obvykle znamenalo místní produkci pro všechny. Byl nějaký zvláštní důvod proč jim prostě nenacpali české tramvaje?

K.S.

Nevím, nejezdí to náhodou na metrovém rozchodu a jenom se přenesla výroba?

ABC

T2 i T3 taky jezdily (i) na metrovém rozchodu

medical_examiner

Jezdí i současnosti. V Liberci je metrový rozchod (oproti zbytku republiky…)

Méďa

Jen drobná oprava, v Liberci se jezdí na obou rozchodech.

Kubrt

Výroba goth v Praze byla docasna na požadavek provozu v DDR, protože: Původní RVHP představa byla, že do NDR se budou dodávat vozy Tatra T4 s vleky B4 – měly užší skříň (2200 mm) proti T3 (2500 mm), což je ve většině tamních provozů potřeba. Ale němečtí dopravaci si stěžovaly, že kapacita T4+B4 je moc velká a neutahnou jim je měnírny, tak vznikaly gothy i v Praze. Následně byla vyvinuta menší KT4, která se do NDR dodávala souběžně T4 a T3.

Ondra

Zjednodušeně se dá říct, že důvodem byl fakt, že ČKD tehdy nevyrábělo žádnou tramvaj, která by odpovídala požadavkům dopravců v NDR. Nakonec byl dohodnut vývoj tramvají T3D, T4D a vlečných vozů B3D, B4D odvozených od již vyráběné T3, dále převzetí výroby Německých tramvají T2 a vlečných B2, která bude v budoucnu nahrazena nově vyvinutou dvoučlánkovou čtyřnápravovou tramvají později označenou jako KT4D.

nedulezite

Pěkné, jen škoda, že to bude vidět jen skze cukrovou homoli. Snad to časem prosákne i na naší trubku.

Frantisek

Ještě vlečňák, a bude to dokonalé. 🙂 Pád opony i mezi „spřátelenými“ zeměmi…

jenicek54

Jablonec Liberec moje toulky o prázdninách v 60 letech

Antonín

Mám rád historii a tak si vážím všech lidí, co udržují historické předměty včetně dopravních vozidel – lidstvo by mělo znát um našich rodičů a prarodičů a dalších praprapra…
Ale první fotka mi nedá, abych nesrovnal – tramvaj v předu NDR 1964, vypadá jako historická – bezesporu, tramvaj vzadu Československo 1960 – tak nadčasový design, že ani po 60 letech nevypadá jako historická a po technické stránce – tehdy světová špička. Ve Vídni dosluhují také mladší tramvaje, než naše T3, které jak zvenku, tak zevnitř opravdu působí jako o mnoho let, ba desetiletí starší. Škoda, že jsme pak trochu zaspali.

Jiří Kocurek

Ona to může být také T3SU z roku 1990. Zrychlovač bych v ní nehledal.

Antonín

O zrychlovači jsem nepsal, psal jsem „tehdy světová špička“, samozřejmě na dnešní dobu je tehdejší technika zastaralá, ale o designu, tedy jak vypadá „zvenku a zevnitř“, tak byla nadčasová, že jako historická zatím nevypadá. I T3SUCS (jak zní přesný typ), je v podstatě klasická T3, co se týká řízení rozjezdu a brzdění, jen měla vychytávky ohledně topení, uzavření kabiny řidiče, některých krytů pod vozem (např. zrovna zrychlovače) atd. Mimochodem prý první lokomotiva s tyristorovou regulací na světě byla z Plzně.

A. Mikulka

Ani první lokomotiva s tyristorovou regulací nebyla z Plzně, to jsou všechno takové ty sebeutěšující legendy.
První tyristorová lokomotiva byla ASEA Rc pro SJ – v roce 1967 v sérii. Tou dobou Schade akorát začínala s pokusy na S479.101, která se do využití dostala někdy 1972-1973 a to jí to ani moc nejezdilo. První použitelná tyristorová lokomotiva z Przně byla teprve střídavá žehlička v roce tuším 1972.

A. Mikulka

V T3SU z roku 1990 samozřejmě zrychlovač je. Soudruzi z SSSR trvali na opravitelnosti šroubovákem a rašplí.

Ondra

Vnímání vzhledu a jeho zastaralosti je silně individuální věc. Nicméně, objektivně je i na této konkrétní T3R.PLF takové množství prvků, které se na moderních tramvajích minimálně 30 let nevyskytují. Například pevná spřáhla, odkryté podvozky, nezakrytá střecha a vůbec celkové rozměrové proporce té tramvaje. Výroba nových sólo tramvají přežila víceméně akorát v Rusku, ČR a v poslední době se vyrobilo pár kusů v Polsku, ale i tak ty tramvaje přebírají maximum prvků z dnešní soudobé produkce a oproti T3R.xLF jsou úplně někde jinde.

K.S.

Souhlasím, estetika zastaralosti/modernosti je otázkou vkusu do jisté míry, nicméně některé designy zastarají rychleji než jiné. Třeba, mě osobně přijde design 15T zastaralý T6A5 taky poplatný době, ale pořád času odolávající více než zmíněné 15T, 03T také není moc moderně působící, K3R-N také není ideální. Design a vnitřní uspořádání zejména u T3 je dnes samozřejmě také zastaralé, ale zastaralo to pomaleji než zvládly moderní tramvaje, navíc je to zastarání „milé“ důvěrné, neagresivní. Na rozdíl od těch, modernějších, které nesly mnohem více designově agresivnějších znaků doby kdy vznikly. Co se pak týče některých vnějších prvků, jako třeba odkrytých podvozků, podívjte se… Číst vice »