V Liberci dokončují přeměnu vyřazeného migu na bojový simulátor
Letečtí nadšenci dokončují v průmyslovém areálu v Liberci-Vratislavicích přeměnu stíhacího letounu MiG-21MF na funkční bojový letecký simulátor. Půjde o světový
Letečtí nadšenci dokončují v průmyslovém areálu v Liberci-Vratislavicích přeměnu stíhacího letounu MiG-21MF na funkční bojový letecký simulátor. Půjde o světový unikát, řekl Petr Bílý, který vysloužilou a znehodnocenou stíhačku bez zbraňových systémů koupil před dvěma lety.
„Nikde na světe nenajdete simulátor, který by byl postavený z celé opravdové stíhačky,“ řekl. Dodal, že zprovoznili spoustu věcí, které byly na letadle z roku 1974 funkční, například brzdící klapky, světélka, měniče či brzdy. „Když stisknete brždění, tak slyšíte, jak to syčí,“ řekl Bílý.
Přestavbu 15 metrů dlouhého a přes čtyři metry vysokého letadla na simulátor dostal na starost Jindřich Machalínek. „Všechny přístroje a systémy jsou funkční. Podařila se už udělat i projekce,“ řekl. Projekce, tedy plátno, na němž člověk vidí letiště nebo směr, kam letí, má tvar kopule a je kolem trupu letadla, řešení je podle Machalínka unikátní.
„Vidíte i za sebe a hlavně nad sebe, to asi nikde nenajdete,“ řekl. Před dvěma lety dokončil jiný letecký simulátor, z kabiny vyřazeného dopravního letadla DC-9. Díky získaným zkušenostem byla podle něj přeměna migu na simulátor jednodušší. „Většina věcí funguje na stejném principu,“ vysvětlil.
Bílý předpokládá, že veřejnosti simulátor zpřístupní do několika měsíců. „Dnes už je to letuschopné, bojové, nicméně stále ještě dolaďujeme nějaké věci. Veřejnosti to chceme zpřístupnit až to bude stoprocentní,“ uvedl. Při prvních pokusných letech například zjistil, že v uzavřeném kokpitu po nějaké době nelze dýchat a je tam horko. Řešení ale podle Machalínka mají. „Budeme tam vhánět přes ventilátor vzduch, aby nám tam nikdo nekolaboval,“ nastínil. Nadšenci se snaží, aby pilotování simulátoru co nejvíc odpovídalo realitě.
„Dokážu si představit, že bude existovat spousta lidí, která se v tom nebudou cítit dobře při výkrutech,“ předpokládá Bílý. Pocit ze „skutečného“ letu má umocnit i zvuková aparatura umístěná v těle migu. „Bude to jako na nějakém hlučném koncertě,“ řekl Machalínek.
Bílý už několikrát simulátor vyzkoušel, napoprvé ani „nevzlétl a při dalších dvou letech nezvládal přistání. „Každý si myslí, že poletí a bude hned střílet. Já to vidím tak, že to bude trvat několik hodin. Nejdřív se musí člověk sžít s letadlem, naučit se ho ovládat a některé věci zautomatizovat v hlavě. A pak se teprve pustí do boje, aby měl čas přemýšlet, kde a kdo na něj útočí a naučit se se zbraňovými systémy,“ uvedl. Podle něj je ovládání simulátoru migu jiné než u DC 9, jehož funkční simulátor je také v průmyslovém areálu.
„Mig je výrazně obratnější, rychlejší a nebezpečnější. Když tady dáte plnou výchylku kniplu doprava, tak během vteřiny uděláte asi jeden a půl výkrutu a možná i více. Když to uděláte u DC 9, tak za stejnou dobu se pootočí letadlo o deset stupňů,“ dodal.
Velký rozhovor s Petrem Bílým o jeho simulátorech můžete číst zde.
ČTK