V katovické aglomeraci vyjedou vodíkové autobusy, kvůli ceně zatím jen pilotně
Vodíkový autobus NesoBus. Zdroj: Krzysztof Matyjaszczyk
Původně plánovala Metropole GZM nákup až 30 vozidel, vysoké náklady ji odradily.
Původně plánovala Metropole GZM nákup až 30 vozidel, vysoké náklady ji odradily.
Největší a nejlidnatější polská Metropole Horní Slezsko-Zagłebie (GZM) zahrnuje katovickou aglomeraci – 2,2 milionů obyvatel. Prosím zmiňovat u každého článku kde se zmíní Mošnov vs Katowice
Ze se k tomu nekdo vyjadruje jeste. Opet nekdo slizne smetanu a uplatkem ne v dotacich. O nic jineho nejde.
Hlavně že ne bezpilotně 🙃
Když už neekologicky, tak pořádně, není nad špinavý vodík.
Kde se píše o zdroji vodíku?
Nevím o tom, že by existoval nějaký čistý zdroj. Je to stejné jako když někdo říká, že v bazénu se může čůrat v jednom rohu a zbytek bude jako čistý.
Až tu zas někdo začne vyčíslovat procentuální účinnost vodíkového cyklu… páni inženýři, v reálném světě nakonec rozhodnou úplně jiné věci než technická dokonalost.
Pokud máme lokálně nespotřebovatelné přebytky z OZE, účinnost nás skoro nezajímá. Horší je to s cenou, která v budoucnu možná klesne, možná ne. Ale táž vysoká cena se v budoucnu může stát přijatelnou, až nás Čína odstřihne od zdrojů kovů vzácných zemin a nebude z čeho dělat baterky.
Ano, v reálném světě nerozhodne technická vyspělost ani ideologie, ale rozhodnou prachy. A do těch ta účinnost promlouvá dost zásadně.
A ještě k těm vzácným zeminám – vodíková řešení v mobilitě (i jinde) vždy obsahují i baterku, byť menší.
Jenže ekonomie je zase buržoazní pavěda, rozdojit kozla.
Nemáme.
Hohoho, nespotřebované přebytky z OZE… chcete snad naznačit že budovaný elektrolyzér počítá s vytížením na úrovni 10-20%?? Oni totiž ty přebytky nejsou vůbec pravidelné ani moc časté… rozhodně ne dost na to aby drahý elektrolyzér jel s tak nízkým vytížením. Kromě toho by to chtělo skladovací kapacitu (nádrže na vodík) s kapacitou na úrovni týdnů provozu…
Zatím žádné přebytky neexistují, uhlí jede pořád a plyn taky.
Aneb cokoliv, prostě cokoliv, aby to mohl dát inženýrům sežrat!
Ale účinnost nás zajímá! Protože za energii se platí, tak se vyplatí nabít baterii s více než 90% účinností než to cpát do vodíku, kde za stejné množství energie dojedu jen třetinu vzdálenosti, takže platím víc (plus za tu speciální infrastrukturu). Na krátkodobé přebytky se právě nejvíc hodí nabíjet baterie, potom z nich dostanete skoro všechnu energii zpět a jako bonus se nemusí využívat pouze na pohon vozidla. V dohledné době nebude mít nikdy takový přebytek výroby elektřiny, abychom jí mohli plýtvat na výrobu vodíku. Spíš to bude naopak, nová datacentra pro AI potřebují celé nové elektrárny a bude se… Číst vice »
Ono je to síce drahé, ale uvidíme ako sa to vyvynie. Ak by sa vodík presadil vo väčšom meradle tak určite tie ceny nebudú také šialené. Ja si pamätám časy, kde začali prichádza prvé plazmové televízory. Špičkový CRT s mnohými funkciami a kvalitným obrazom za 30.000 korún. A plazma (vtedy ešte s otáznou kvalitou a životnosťou) – 900.000 korún …. Vodík, batérie, kapacitory, …. to všetko dnes beriem ako hľadanie správnej cesty na náhradu fosílnych palív. Časom sa ukáže, ktorá cesta je správna (možno dokonca iná, na ktorú sme dnes ani nevrkočili). Ale bez týchto čiastkových krokov akým sú aj… Číst vice »
A ti co se předluží dotováním všech možných hovadin, pak nebudou už mít peníze na plošnou změnu ke skutečně efektivním řešením. Jako například, aby se daly baterie masově vyrábět i v EU, jenže když je tu elektřina 3x dražší než v Číně i USA, tak k nám moderní průmysl (kde je nejklíčovější automatizace a elektřina) nepůjde, a naopak začne krachovat i ten dosavadní.
Dejme vodíku ještě tak padesát let a ono to třeba půjde.
Fotovoltaické články se vyrábí od konce 19. století. V půlce 20. století byly pořád ještě tak drahé, že se používaly takřka výhradně v kosmu. Ve dvacátých letech 21. století je levnější udělat si plot z panelů než ze dřeva.
Trochu se bojím, že u problémů se skladováním vodíku fyziku prostě neporazíme. Ale pro nějaké provozy s lokální výrobou z OZE kde je potřeba rychle doplňovat energii do vozidla by to asi šlo použít.
Tohle docela rychle pochopil třeba Musk – na rozdíl od NASA přesedlal z vodíku na metan.
Ten se skladuje obstojně a z vodíku si ho můžeme koneckonců vyrobit taky.
No on má taky ten metan další výhodu – citelně vyšší teplotu kapalnění/varu, takže není třeba tolik chladit… Metalox je dobrý kompromis.
Tohle je úplně jiné použití. Ve zkratce, Musk si vybral metan, protože se nepotřebuje tolik chladit, stačí menší nádrže, je to levnější, a také dá se vyrábět na Marsu, což umožní dotankovat a letět zpátky.
Musk si pro skladování energie vybral baterie, protože se snadno masově vyrábí, připojíte se k síti kdekoliv s trochou elektroniky a snadno si škálujete potřebnou kapacitu i okamžitý výkon. Proto se prosadil v Austrálii, kde jeho baterkárna vyrovnává špičkovou poptávku a náklady se zákazníkovi zaplatili už po roce provozu.
Ceny vodíku budou vždy šílené. Kdyby se vyráběl ze zemního plynu (metanu) / alternativně z uhlí a ropy/, tak by to bylo o něco levnější. Pokud tedy pominu problémy se skladováním (unikne ze všeho – udává se, že denní ztráta může být až 3%; chlazení, plnící tlaky). Tento vodík však EU nechce – chce ten čistý vyráběný elektrolýzou vody – a ten nikdy levný nebude – fyzikálně je to nesmysl – množství energie co se musí vložit do jeho výroby se ani nepřiblíží energii, kterou z toho vodíku získáte (uvádí se, že z H2 dostanete max. 30% energie, co vložíte… Číst vice »
Atom zase nemá tak flexibilní regulaci, aby se mohl přizpůsobit dennímu cyklu spotřeby. Buď nemáte dost energie ve špičkách, nebo zbytečně vyrábíte v noci.
Takže ano, dovedu si představit provoz, že z jádra v noci vyrábíme H2, se kterými přes den pokrýváme špičky. A nevidím na tom nic nesmyslného.
Já ano. Znamená to totiž, že továrna na vodík po většinu dne stojí a nevyrábí.
Ale ano, atomová elektrárna umí přizpůsobit svůj výkon odběrovému diagramu.
„Problém“ je v tom, že variabilní provozní náklady (opex) jsou tak malé, že se vyplatí jet pořád naplno. Uran je v poměru k vyrobené energii opravdu laciný.
To, co je na atomovkách drahé, jsou fixní náklady (capex). A ty jsou stejné ať jedete naplno nebo na minimální výkon. Prostě odpisy z investičních nákladů, revize, personál… musíte platit měsíc co měsíc.
Na to aby platilo co říkáte bychom potřebovali zastoupení atomovek na výrobě elektřiny někde nad 50%… dostaneme se pravděpodobně někam ke 40%. Takže ty přebytky nějaké budou, ale nic moc, a používají se i jiné metody jak jich využívat (přečerpávačky, HDO atd.)
Současné budované reaktory dokážou měnit výkon s gradientem 1 % za minutu v rozsahu 60-100 %, pokud si správně pamatuju z článků p. Vladimíra Wagnera.
Pane NEinženýre.
To je v oproti reaktorům II. generace celkem slušná rychlost i rozsah. Jenže i to uhlí je rychlejší.
Kdyby náběh 1%/min stačil, pak bychom nepotřebovali plynové elektrárny.
Nějak jsem si nevšimnul, že by tenkrát byly plazmy dotované a CRT zakazované.
Ale notak, 90 % ceny plasmového televizoru přece proplatí ministerstvo kultury a bude skělý odjezdový panel namísto LED diod, které potřebují vzácné kovy.
Však plazmy přišly, a zase odešly… vyrobilo se jich „pár“. Zapomenutá technologie…
Ano, v tomto ohledu přirovnání k vodíku sedí. Plazma byla nahrazena modernějšími LCD a OLED panely.
Toto přirovnání je trochu naopak. Plazma (vodík) se právě prosadila jen na krátkou dobu než se zlepšily technologie LCD a LED (baterie) a jeden z důvodů pro její opuštění byla příliš vysoká spotřeba energie, tedy nízká efektivita (jako u vodíku). Ta cesta je už dnes docela jasná. Superkapacitory budou mít vždy asi tak 1000x menší energetickou hustotu a tím kapacitu, navíc dnes už baterie nemají problém s velkými vybíjecími proudy takže se nemusí vyrovnávat tak velkou bankou kondenzátorů. Když máme baterie, které nabijete a vybijete s 95% účinností, životnost tisíce cyklů, a zároveň poskytují použitelnou kapacitu na celodenní provoz vozidla… Číst vice »