V Katalánsku vzniká nový tramvajový provoz, první vozidla dodá Stadler
Tramvaj Stadler Tramlink pro provoz v Tarragoně. Foto: Stadler Rail
Tramvaje budou vybaveny bateriemi pro jízdu téměř 10 km mimo trakční vedení.
Tramvaje budou vybaveny bateriemi pro jízdu téměř 10 km mimo trakční vedení.
No, „potěš pámbu“, ten průplet dálnic tam je docela drsná záležitost …
Jaká by to byla krása kdyby se vedení Prahy rozhodlo, že se centrum města zbaví toho ohavného trolejového vedení a tramvaje by v centru také jezdily jen na baterie. Bohužel je jasné, že když se nedávno rozhodlo o nákupu škodovek 52, tak si o architektonické čistotě Prahy můžu nechat jen zdát 😢
Ale kuš s architektonickou čistotou.
Až Praha vyřeší sdružování sloupů, vymáhání reklamních vyhlášek, nelegální předzahrádky a všudypřítomná auta na chodnících, tak se můžeme bavit o tenounkém měděném drátu.
Estetika elektrifikovaných tratí je mnohem víc o nosných sloupech, než o tom drátu. Ale jinak souhlas.
V centru Prahy se spoustou domů je stejně těch sloupů potřeba jen pár.
Je. Ale ne každý dovolí a chce na svém domě mít nějaký špagát. Což mě samozřejmě mrzí.
Ono jde asi především o to, jaké fyzikální projevy se z toho TV přenášejí do domů, když jsou převěsy ukotveny v jejjch zdech – sice už i v tom je asi znát pokrok, ale rozhodující zřejmě bude, jak to dokáží ošetřit příslušné smlouvy s majiteli objektů.
Fascinuje mě, že ve Vídni nebo Budapešti můžou být historické litinové sloupy a růžice na zdech domů, u nás ne… Přitom u pouličních lamp to jde, tam Praha víceméně zvládá umísťovat lampy tak, že vypadají přiměřeně okolí…
Protože vlastníci.
Je rozdíl mezi namáhání převěsem se zavěšeným svítidlem a převěsem držícím často pojížděnou trolej, kde může jít i o přenos hluku.
Centrum Prahy má úplně jiné estetické problémy než pár trolejí.
Samotné troleje jakéhokoli systému (tramvaj, trolejbus) většinou nikomu příliš nevadí a fungují naopak jako spíše „městotvorný prvek“ pomáhající v orientaci: zastávka autobusu sice v orientaci v neznámém prostoru trochu pomůže také, ale nevyznačí i směr, což trolej naopak umožní i v době, kdy není žádné vozidlo VHD v dohledu.
Stačí vyměnit 784 tramvají a bude to možné.
Ono by jich asi ani zdaleka tolik potřeba vyměnit nebylo: v regionální železniční dopravě také nepotřebujete mít všechna hnací vozidla dvou- či vícezdrojová, protože ne všechna nutně musejí umět jezdit všude – je to pak už jen organizační záležitost.
Trolejové vedení je krásné, je to jisté odvětví techniky, které bylo zaznamenáno i na pohlednicích. 🙂
Pamatuju si před cca 50 lety pohlednici Národního divadla, na které bylo trolejové vedení vyretušováno 🙂
Přít se nebudu, ale vím, že na některých pohlednicích zase jsou.
Jen taková drobnost: Na konci devatenáctého století neměly některé tramvajové trasy ve Washingtonu vrchní trolej, nýbrž podzemní třetí kolejnici ve žlábku velmi podobném, jako mají lanové tramvaje v San Franciscu. K vidění ve čtvrti Georgetown, kde jsou památkově chráněné koleje (nyní nepoužívané).
Ano, a na Karlově mostě měly tramvaje napájení z kontaktů, které byly „živé“ jen pod samotnou projíždějící tramvají. Všechno už se vyzkoušelo a všechno byla slepá cesta. Tramvaje s alstom APS v Orléans při námraze, břečce, nebo mrznoucím dešti prostě nejezdí.
A v Bordeaux ??
Nejen ve Washingtonu.
Bateriové tramvaje se obvykle využívají na pěších zónách měst. Zatím žádnou tramvajovou trať v místech kde nejezdí žádná auta Praha nemá a ani ji neplánuje. Umím si představit, že pokud někdy bude město stát o tramvaje Na Příkopě bude muset přijít s něčím jako jsou tramvaje s baterií.
Ako v Nice.
Pěší zóna je na Náměstí Republiky.
Je možné, že kdyby měla vzniknout tramvajová trať na Náměstí Republiky, tak by se obyvatelé Orahy zde stožárům a drátům bránily.
9.9 km dojezd na baterie, rychlost 81 km/h
Co to je za divná čísla, to je nějaký přepočet z imperiálních jednotek nebo co?
Možná byl požadavek na maximálku 80 km/h a k tomu tlačítko Turbo. Zesilovač u Spinal Tap taky měl hlasitost až po jedenáctku.
Fakt nechápu, s čím máte problém. Dojezd vozidel nikdy není zaokrouhlené číslo, resp. pokud je, tak čistě náhodně v souladu s rozdělením pravděpodobnosti. Ona ani kapacita baterií není zaokrouhlené číslo, prostě se poskládá určitý počet modulů, každý s určitým počtem článků, aby se dosáhl požadovaný dojezd a přitom nepřesáhla maximální hmotnost (a cena). To není, jako když chci 50-litrovou nádrž, tak si prostě takovou vyrobím. Ona ani přesná hodnota dojezdu není nijak relevantní, protože je to číslo změřené za určitých podmínek, realita se od ní bude výrazně odlišovat v závislosti na profilu trati, počasí, obsazenosti vozidla… Těch 9,9km stejně nebude… Číst vice »
Tipnul bych, že v zadání tendru (nebo možná jen v interním překladu Stadleru) byl požadavek na rychlost zadán jako „rychlost vyšší než 80 km/h“. A ve Stadleru si toho všimli a nechtěli se nechat vyloučit na formalitě.
Ten záměr zní dobře. Mapka by nebyla?
Mapka 1. fáze je tady: https://web.gencat.cat/es/actualitat/detall/Desplegament-de-la-xarxa-del-nou-tramvia-TramCamp a mapka celého plánovaného systému tady: https://territori.gencat.cat/web/.content/home/03_infraestructures_i_mobilitat/02_transport_public/tramvia/mapa-general-tram-tarragona.jpg
Z té druhé mapky mám dojem, že chtějí zatáhnout tramvaj skoro ke katedrále, k římským zdím starého města.
Na doplnění = ten prostor v mapě:
https://mapy.com/cs/zakladni?l=0&q=3&x=1.1545596&y=41.0959707&z=13