V Bratislavě začnou testovat tříčlánkový trolejbus. V Praze shání 20 takových vozů pro linku 119
Solaris Trollino 24 v Bratislavě. Foto: DPB
Poznatky z testovacího provozu mají posloužit i pro chystanou soutěž na tříčlánkové trolejbusy.
Co s nimi, až bude jezdit vlak na letiště?
Na letisko do BA vlakom ??? 🙂 Tam sa vozi vlakom iba kerosin v cisternach, ziadni cestujuci :-). Letisko v BA ma iba nakladnu vlecku. V ramci projetku TEN-T chceli vybudovat krasnu a modernu trat aj letisko, ale cely projekt zostal iba na „papieri a chcipnul“.
Komu to takový dlouhý trolejbus -Praze ne jezdí vůbec trolej busi -Praze pomaly budou ne využitý -MHD -kůly Pandemií -ne máte kam dávat peníze ???
He? Nerozumět jazyk vašeho kmene.
Koukám, že Cegelec dodává kromě Soru (elektrobusy, trolejbusy) již i Solarisu.
On dodává už nějakých 18 let (od DC Trollina ev.č.85 pro Opavu), vč. např. zakázek do Švýcarska (montováno v ÚD DPO, návazně Ekově) . Jen se ho, jak vidím, v našich končinách podařilo Škodivce vyšoupnout jak z vozů (ta dodala první výzbroj do Solarisů snad pro pardubické 28Tr r.2008), tak mnohým už i z mysli…
Cegelec spolupracuje se Solarisem už hodně dlouho, jen moc nedodávají na český trh…
Jsem, stějně jako jva, překvapen, že Cegelec tak zmizel z povědomí – první generace ostravských a opavských trollin (a řady expoertních) stavěných v Ostravě byla vybavena jejich výzbrojí.
Testování bude probíhat bez cestujících, opravte si chybu v článku.
Trolíno je dobrý název, to by se mohlo chytnout.
trolejbusy solarisu už se tak jmenují skoro 20 let
OK, to jsem netušil. Díky.
good trolling
Nebylo by lepší tu linku, kde budou tihle giganti, převést na tramvajovou? Jsou místa, kam by se tramvaj v Bratislavě mohla rozšířit. Je mnohem větší než Brno, ale tramvajová doprava v Bratislavě mi přijde dost slabá.
Nie sú peniaze. Výhľadovo sa tam s aspoň čiastočnou náhradou počíta, ale to bude zrejme neskôr ako životnosť trolejbusu.
To by zcela jistě mohla. Bohužel v Bratislavě (jak už je ostatně na Severním Balkáně zvykem) jsou rádi, že se jim daří udržet v provozu to co už jim někdo postavil. Nebýt sypání peněz napřed z Prahy a teď z Bruselu, tak už jejich električky dááávno doelektričkovali.
Švestko, my bychom bez Evropy neopravili ani km koridoru a pokud nám Evropa nedá na VRT, nebude nic. Kde jste přišel na sypání peněz z Prahy nevím.
Co se týká sypání peněz z Prahy, pravděpodobně má na mysli období první republiky.
A nesypali do Bratislavy peníze z Budapešti v té době, kdy se tam tramvaje zřizovaly? Ale asi spíš ne, tehdy to ještě budovali kapitalisti za svoje, protože to ještě bylo rentabilní.
To ne, to fingovalo az do rozpadu Ceskoslovenska, to vam potvrdi i politici z te doby, v 9o letech cinil transfer cca 30mld….
A ako fungovali tranfery z Slovenska do Ciech pred rozdelenim? To tu nikto nespomenie. Spomina sa este snad prva republika, Rakusko-Uhorsko.
Presne tak. Nehovorim, ze to je na SK uplne super, ale mozu Cesi ratat.
haaha, po rozdělení měny začali slováci odlepovat kolky na bankovkách a vozily je do ČR. SLOVENSKÁ MĚNA IHNED PO ROZDĚLENÍ DEVALVOVALA.
transféry z SK do CZ ?? Ted ještě tu pohádku o Budulínkovi.
no, není problém odvést vysokou povinnou částku peněz každý rok do eu Bruselu. A po odškrtání peněz na provoz nenasytných lumpů poslat cca 60 % zpět a křičet a děkovat za dotace. Kdo by asi tyto nemakačenka živil? Jedině sešrtání povinných dávek . Sice tisknou papírky s logem měna eu velice rychle, ale již to nestačí.
nebyt zasahov z prahy, bratislava ma davno metro, asi tolko k pomoci…
Pokus o vystavbu metra v BA je z roku 1988, kedy uz byvalej CSSR zjavne dochadzal „dych“:
https://bratislava.sme.sk/c/6486830/trasa-pre-bratislavske-metro-este-nezarastla.html
HLAVNĚ DOCHÁZEL CEMENT. VŠECHEN CEMENT SE VOZIL NA STAVBU VODNÍHO DÍLA – GABČÍKOVO -GABČÍKOVO.
Este mame dost vapenca (cementu) aj na dostavbu Nagymarosu 🙂
SEHNAT V TÉ DOBĚ CEMENT NEBYLO MOŽNÉ. VŠECHNO BYLO URČENO NA GABČÍKOVO.
Jak dlouho se budete ještě na Prahu vymlouvat? 28 let samostatnosti je už poměrně dlouhá doba a Slovensku se daří dobře. Je-li metro potřeba, tak se postaví. Pravda spíš je taková, že potřeba není.
My sa uz nevyhovarame na Prahu. S verejnou dopravou v BA sme si to „pohnojili“ sami. Zial…..:-( Rozpredali a zastavali sa pozemky, kde mali byt postavene stanice metra atd.
To je v Bratislavě na dlouhé lokte, stačí jak dlouho připravovali trať do Petržalky (tedy její zárodek) a dodnes nevědí, jaký by měla mít ve finále rozchod.
Petržalka má asi 110 tis. obyvatel. I ten zbytek tratě na Janikov dvor je prostě málo. To je stejné, jako kdyby Olomouc obsluhovaly jen autobusy.
odkiaľ disponujete informáciou, že je to málo? Máte dopravný / štatistický podklad?
Vycházím ze svých zkušeností dopravního inženýra. Kdejaké stotisícové město má síť tramvají nebo trolejbusů a Petržalka bude mít jen jednu páteřní trať do města. Jelikož se v oboru pohybuju velmi dlouho, dokážu říct, že je to málo.
To ví už dlouho, normální byl jen vlhký sen několika pánů na místech, kde na to měli bohužel vliv, a u mostu už to kvůli dotacím nešlo vzít zpět.
Rozchod trate v Petržalke je známy už aspoň 10 rokov.
Gratuluju, asi mě zmátlo to množství kolejnic a divné výhybky na nové trati 🙂
To je v poriadku, že Vás to zmiatlo, vyzerá to nezmyselne, ale…Ten projekt nebol zle vymyslený, ak by sa v Petržalke urobilo prepojenie na klasickú trať, čo nie je zasa až taký problém, tak mohli do centra Bratislavy zachádzať „vlakotramvaje“ od Rajky, Rusoviec a z nového rozvíjajúceho sa sídliska Slnečnice na juhu Petržkalky. Tak sa to aj počítalo. No v druhej etape, teda to čo práve dostalo stavebné povolenie a počíta sa s výstavbou v rokoch 2022-23 (Jungmanova – Janíkov Dvor) sa už s dvojitým rozchodom pre vlaky aj električky nepočíta. Žiaľ, resp. v tej časti to ani nie je… Číst vice »
ak sa mi dobre mari tak to bol skor sposob ako ojebabrat EU fondy nez ze by nevedeli
Trolejbus je mnohem šetrnější k městu (nezpůsobuje tak veliké otřesy jako tramvaj) a je o dost levnější a vybudování infrastuktury, navíc není pevně vázán kolejemi (překážku na silnici objet dokáže, narozdíl od tramvaje). Takže rozhodně lepší tříčlánkový trolejbus, než tramvaj.
Tak proč teda ty tramvaje existují? 😛
Jsou vývojově starší, tak v mnoha městech jejich sítě dodnes přetrvaly. Vlna jejich rušení metoda společného jmenovatele – vysoké náklady. A to jak na infrastrukturu, tak na vozidla. To platí i dnes, jen se doba trochu změnila, společnost je mnohem bohatší a navíc kolejová doprava je dnes v kurzu. Pokud by se rozhodovalo pouze poměrem cena /výkon, tak velkokapacitní trolejbus na vlastním tělese je ve městě jasná volba. Kolejová doprava je nezastupitelná am, kde jsou silné přepravní proudy a možná vysoká rychlost. Takže VRT, příměstská železnice (S-bahn), rychlé a kapacitní spojení spádových center a uzlů, vlakotramvaje, metro. Dtto pro nákladní… Číst vice »
Přesně tak, tramvaj tu byla dříve, než trolejbus. Z pohledu města je trolejbus podstatně lepší dopravní prostředek, než tramvaj, pokud tedy má dostatek preferencí na křižovatkách a vyhrazených jízdních pruhů (nutno však podotknout, že i po tramvajových kokejích často jezdí auta a musí také stát na červené, v rychlosti tam tedy žádný rozdíl není). Tramvaje jsou výhodné tam, kde mohou mít vlastní těleso, bez křižovatek se silnicemi a dokáží být rychlejší, než silniční vozidla. Jako je tomu třeba na mnohých tramvajových tartích v Brně. Ale např. v Praze jsou tramvaje skoro všude vedeny přes rušné křižovatky a autobusy jezdící souběžně… Číst vice »
Ale no tak :-D. Chápu tvůj pohled na věc, ale nedává smysl. Že je něco vývojově starší, neznamená, že je to morálně zastaralé. Trolejbus na vlastním tělese nevyřeší spřahovatelnost. Jako příklad extrému poslouží systém BRT. Chápal bych ho jako první etapu stavby metra. Ale když pojede 1 autobus s 1 řidičem každou 1 minutu, je to ve výsledku horší, než souprava metra každé 3 minuty, kde se vejde mnoho cestujících, ale stačí na to opět 1 strojvedoucí.
Podívej se do odborných knih a zjisti si, od jakého množství přepravených cestujících na úseku se vyplatí jednotlivé druhy dopravy.
I když je to reakce na Štěpána, tak si dovolím vstoupit, protože původní příspěvek jsem psal já. 😉 Nikde netvrdím, že je tramvaj zastaralá. V podobě „light rail“ má jistě nejen přítomnost, ale i budoucnost. Ostatně takové tratě se znovu staví např. v Londýně, Paříži, nebo Barceloně. A BRT systémy opravdu nahrazují kolejovou dopravu, resp. jsou její levnější variantou. nesuplují ale tramvaje, nýbrž metro. A spřahovatelnost není něco, co by dnes, v době článkových tramvají, hrálo roli. Jinými slovy – kdybych byl starostou města bez existující tramvajové síti a o alespoň 100.000 obyvatelích tak bych vůbec neuvažoval o tramvajích, ale… Číst vice »
Já vím, že jsi ho psal ty. A Štěpán souhlasil. 🙂 Myšlenka je to možná dobrá, ale tramvajová trať má úplně jiné šířkové parametry než vyhrazená dvouproudá komunikace pro trolejbusy. Třeba taková Plzeň má poměrně dobře vyvážené dopravní módy. Tam, kam by měla jezdit tramvaj, jezdí tramvaj. Tam, kam by měl jezdit trolejbus, jezdí trolejbus. Třeba na Doubravku jezdí linka 16 každých 7-8 minut (za běžných okolností, ne při koroně), ale tramvaj už je tam zbytečná. I kdyby bylo technicky možné ji postavit, je to zbytečné. Na druhou stranu sídliště Košutka by bylo skrze trolejbusy neobsluhovatelné. Když se podíváš na… Číst vice »
Konečně to tu někdo napsal – trolejbusy JSOU tišší, než tramvaje a to poměrně o dost, hlavně na křižovatkách. Ostatně, stačí si poslechnout např. v Praze na Albertově, jak to vypadá, když tou křižovatkou projíždí 15T a porovnat to s průjezdem i třeba jen obyčejného autobusu SOR jakoukoli křižovatkou. Tramvaj prostě je hlučnější, to nelze popřít.
O hlučnosti jsem ale vůbec nepsal. A sám upřednostňuju trolejbusy před autobusy. Trolejbusy jsou skutečně tišší než autobusy. A taky tišší než tramvaje. Jenže i ten hluk se dá eliminovat. Oproti autobusu prakticky nemá vibrace z motoru (tramvaj taky ne) a odpich ze zastávky má svižnější. Přesto je vhodné tramvajovou síť budovat a rozvíjet, pokud je to možné. Proto se zasazuju o to, aby v Ostravě vznikla nová tramvajová trať přes Pustkovec. Tramvaj je do tohoto místa vhodnější než trolejbus.
Souhlasím s vámi, ale i trolejbusy můžou být spřahovatelné. V bývalém SSSR jezdily trolejbusy Škoda jako „scepky“.
To ano, mohou. Ale v dnešním provozu by takový vláček byl v zoo. Od scepek se už upustilo a žádné město takovéto vláčky z trolejbusů nebo autobusů už netvoří. Ale tím neříkám, že se tomu bráním, musel by se k tomu vyjádřit někdo povolanější než já.
Četl jste ten můj příspěvrk vůbec? Netvrdím, že tramvaj je zastaralá, jen odpovídám na otázku, proč vůbec vznikla. A také jsem ve svém prvním příspěvku popisoval důvody, proč je trolejbus lepší a to jsou fakta která smysl dávají (nebo snad chcete ty větší otřesy, větší hlučnost, vyšší náklady na infrastrukturu a nižší operativnost v provozu popřít?). V čem je tramvaj lepší, než trolejbus, pokud jede po stejném tělese, jako auta, přes stejné křižovatky a ve stejných kolonách? Vůbec v ničem. Kapacitně je trolejbus v kratších intervalech stejný, jako tramvaj v intervalech delších. A tříčlánkový trolejbus má navíc kapacitu obdobnou, jako… Číst vice »
Jasně, že jsem jej četl. Výhody tramvaje si přečteš v každé odborné knížce o dopravě. Nemá smysl se pořád opakovat.
Proč myslíte, že např. v Ústí n.L. zrušili tramvaje a dnes tam mají trolejbusy? Že by si uvědomili, co je pro město lepší prostředek? A že v kopcovitém terénu (což jsou téměř všechna velká města, až na pár výjimek typu Olomouc, Budějice apod…) mají daleko lepší jízdní vlastnosti, což je zrovna v Ústí potřeba?
V Ústí nad Labem byla zrušena tramvajová doprava v roce 1972. Vzhledem k nové a velké dodávce ropy ze SSSR měl stát možnost zavést dopravu autobusy. V nedalekém Děčíně byly naopak trolejbusy zrušeny a nahrazeny autobusy.
Proč myslíš, že trolejbus v Plzni na Košutku byl nahrazen tramvají?
Jízdní vlastnosti trolejbusů nepopírám. Vím, na jaká místa přivést trolejbus, vím, na jaká místa přivést tramvaj.
Ale možná s tím máš více zkušeností než já. Pokud jsi došel k výsledkům, že je klasická konvenční tramvajová doprava překonaná, můžeš je přednést na nějaké mezinárodní konferenci. Určitě si tě poslechnu. 🙂
Otřesy v domech , kde mají na obvodových venkovních zdí ukotveny držáky trolejového vedení jsou obrovské. Klepe se celý dům a to i samo v noci . Každý průjezd je slyšet i cítit vibrace. Né všude jsou samostatné sloupy.
Na to existují tlumiče. Dělá je třeba Elektroline.
Blava: 430.000 Brno: 380.000 -> 13% = „mnohem větší“…., co by pak bylo za vhodný pojem při srovnání třeba s Prahou, kde je to proti Brnu 3,5 krát více 🙂
Že vy chcete vyvolávat vášně? 🙂 Moje mamka tvrdila, že Brno je velká vesnice. A pražáci zase, že to je pravotočivá zatáčka na silnici do Vídně.
Sice se to říká, ale ne ve všem má maminka pravdu. 🙂 Nemám tušení, kde lidé vzali, že je Brno vesnice. Žádná vesnice nemá nejnavštěvovanější veletrhy v republice, nemá Nejvyšší soud. Dokonce i tramvaje jezdí v Brně o 6 let déle, než je objevili Pražáci. 😉
A Brňák fakt nejsem. 🙂 Dokonce ani nebydlím na jižní Moravě.
Šaliny, ne travmvaje! 🙂
Dobře, „mnohem“ není, je jen větší. Ale to na věci nic nemění. Brno má mnohem rozvinutější tramvajovou dopravu než Bratislava.
Napsal bych tu něco o Brnu a lince 25/26, ale víme jak je to s naklonosti DPMB ke kapacitnim vozům
Otázkou možná zůstává, jestli by se vymotal v uličkách alá Rybnická, nebo ve Vinohradském sídlišti.
Můžete panu sebevědomému z DP města Brna udělat návrh, ať se jede podívat do Blavy, jaký trolejbus by jste si přál, jako cestující.
Mne niekto tvrdil že tretí článok spravidla kopíruje dráhu druhého. Teda kde prejde normálny kĺbak, prejde aj toto.
Práve preto sa robia tie skúšobné jazdy…
A jak je na tom s náklonností? Na lince 25/26 by se mi líbil, ta kapacitní vozy přímo vyžaduje. Oblíbené 22Tr se už blíží plnoletosti, ty taky nebudou jezdit věčně.
No víme. Z kapacitních důvodů došklo k reko K2 na K3 vložením středního článku, načež se zjistilo, že tudy ne, reckylace K2 na nové a delší vozidlo fakt ne.
Ostatně jak to vypadá s VŘ na nové obousměrné šaliny?
Problém 25/26 v Brně tříčlánek nevyřeší. Tam jsou problémy zejména:
1) přeprava lidí ze sídliště ráno ve velmi úzkém časovém okně
2) obsluha Univerzitního kampusu (tam pomůže šalina)
3) provozní nestabilita = nemožnost udržení pravidelného intervalu na dlouhé trase vlivem nejen dopravních zacep, ale i chtíčem cestujících nutně se narvat do prvního vozidla (často jedou 3 vozidla těsně za sebou – prvné přecpané, druhé rozumně zaplněné a třetí skoro prázdné)
Vašemu bodu 3) právě méně kapacitnějších vozidel pomůže. V případě autobusů se zastávkami na znamení se to řeší předjížděním. Tím se dostane prázdné vozidlo dopředu a může se plnit. Ale pro trolejbusy to není vhodné. 🙂
Místo 3 vozidel za sebou budou 2 vozidla za sebou…jinak se toho moc nezmění.
Jedno radikální řešení by bylo, avšak pro část relací značně nekomfortní – a to rozdělení linek 25/26 na 3 části (2 linky Lískovce – Mendovo náměstí a pak linky Mendlovo náměstí – Stará osada a Stará osada – Líšeň). Pro nemálo cestujících by to znamenalo přestup navíc, nicméně by se tak nepřenášelo zpoždění z jedné části Brna do druhé a pro nemalou část cestujících by to znamenalo pravidelnější interval.
Přijde mi, že má málo dveří. Prostřední článek by měl mít dvoje hned u kloubů, ne jedny uprostřed. Zejména v zadní části bude obrovská část, která bude zůstávat prázdná, nebo naopak se odtamtud bude zdlouhavě vystupovat.
Vzdyt je tam naprava. Je tam maximum dvoukridlych dveri co se tam vleze.
Nemusi vsechno byt hned bastl jak sorka.
V BA pre DPMB vyhravaju vyberove konania iba trolejbusy od SOR-u. Iba ti vedia dodat trolejbusy, ktore maju presny pocet dveri ako potrebuju. Inak novy trolejbus nema sancu v BA 🙂
Zadajte si vyhladavaca: „Trolejbusy predsa kúpili od J&T“ a najdete prislusny clanok
Stěrače v základní poloze nakřivo a pod nimi něco, co vypadá jak zmutovaná Trolza Megapolis. Pardon, ale ten vůz mi přijde neuvěřitelně ošklivý.
A to ještě není v novém barevném provedení DPP 😉
Takhle ovšem případná produkční verze vypadat nebude, toto je ještě starší design původně vyvinutý pro Salzburg. Nově vypadá takto: https://www.busportal.cz/images/stories/2019/15674_Solaris_Trollino_24_1.jpg
Myslím, že původně byl design normální Urbino IV (fotka busportál) a pak na to přibastlili MetroStyle (aktuální fotka z BA). Nevím proč, klasika je hezčí.
Údajně to vycházelo z nějaký specifikace výběrka…
Dík za objasnění, tu salzburgskou verzi jsem nikdy neviděl, tak jsem si naopak myslel, že je to nějaká novinka.