V Basileji vyjela poprvé TINA. Přestup z druhé do první třídy, říká o nové tramvaji dopravce
Tramvaj Stadler TINA v Basileji. Foto: BLT
Do konce roku 2025 převezme BLT 25 nových tramvají.
Do konce roku 2025 převezme BLT 25 nových tramvají.
Jen doplním že na původní basilejské tramvaje Schindler Waggon je možné se jet podívat do durynské Gothy, kde doplnily (rovněž ojeté) KT4D a Düwagy GT8N. A podobně jako v Basileji jezdí i teď mimo město, po pěkné trati do Bad Tabarz.
220V zásuvky? Nějak se mi to nezdá, 220 V bylo u nás v minulém tisíciletí, v tomto máme 230 V, stejně jako v našem společném elektrickém prostoru v Evropě.
Kratší verze Tiny by mohla nahradit Kt8 v Ostravě jako nové velkokapacitky ale samozřejmě pouze vlhké sny jelikož jestli vůbec někdy něco bude tak pouze od škody .
Řekl bych že hlavní devizou těch podvozků není to, že méně opotřebovávají koleje v obloucích, i když v otočném provedení to to bude faktor, ale jejich neskutečně nízká stavba, která umožňuje mít podlahu ve výšce 280 mm, což je o nějakých 40 – 70 mm méně než je běžné.
Prosím pošlete odkaz do Ostravy, ať vědí, jak vypadá velkokapacitní tramvaj 🙂
Bylo by krásné mít tyto vozy jako náhradu za Kt8 ale bohužel nereálné skrze několik věcí no.. určitě cenou to počínaje. Pak samozřejmě ekova a věci kolem toho atd.
R-744 je starý známý oxid uhličitý. Popravdě jsem nevěděl, že je použitelný jako chladící médium. Pak se ještě používá R-290, to je propan.
CO2 má oproti propanu mnoho zásadních nevýhod. Při použití v teplých podnebných pásmech už nemá kapacitu, aby systém dodal dostatečný chladící výkon. Také celý chladící okruh pracuje s velmi vysokými tlaky a proto musí být vyrobený kompletně z nerezu. Což velmi zvyšuje hmotnost samotného agregátu. Oproti tomu propan má výkonu dostatek i při velmi malém množství chladiva. Nevýhoda propanu spočívá v tom, že je vysoce hořlavý a výbušný. Vozidlo vybavené propanovým okruhem proto musí být nadstandardně požárně zabezpečené. Stejně tak deponování a údržba takových vozidel vyžaduje odlišné postupy než při použití CO2 a nebo syntetického chladiva. Nicméně trend v této… Číst vice »
Díky za krásné vysvětlění. Ještě bych se zeptal, jestli nevíte, jak např. DPP měl ve výběrku ten požadavek na ekologické chladivo, které látky jsou v tomto kontextu za takové považovány, a které nikoli?
DPP nakonec chtěli výslovně propan. Za ekologické chladivo se momentálně považuje CO2, propan, čpavek, a vzduch. Poslední dvě jmenované se ale reálně nepoužívají. Za neekologické jsou považovány všechny synteticky vyrobené. Třeba klasickéR134a, R1234yf. Co se týče chladiva R513a, tak někteří výrobci ho nabízejí jako ,,ekologickou náhradu“ za R134a, ale popravdě je pouze o cca polovinu méně ekologicky závadné. Takže také žádná výhra.
Díky
Díky Lišákovi za perfektní shrnutí. U R1234yf je problem jeste to, ze jde o smes plynu. Nejde “dofouknout”, musi se vzdy odsat. Jeji GWP je 4, ale pres 90% ceny tvori licencni poplatky Honeywellu. Cela Cina proto stale jede R134a…
Pro doplnění – jako chladivo se používá i vzduch, i když hodně zřídka. Takovými klimatizacemi od Liebherra jsou vybaveny ICE3. Je možná samozřejmě i varianta s otevřeným okruhem (což třeba využívají letadla), prototyp takové klimy byl k vidění před 12ti lety na Innotransu. Reálně se ale využívají propan a CO2, jak píše Lišák..