Tady to má dvě roviny. V okolí velkých měst jsou vysoké nástupiště, takže skoro bezbariérový přístup, ale čím dál od civilizace, tak je to horský přístup, občas i bez nástupiště v úrovni temene kolejnice.
Kkarel
2 let
Klímu to asi nemá?
kpetr
2 let
Továrna v Rize už je hodně dlouho mimo provoz, takže by se mělo říci „vyráběly se v Rize“.
Vašek
2 let
Koukám, že se vedle sebe vejde až šest ukrajinských soudruhů.
Mínusáři zřejmě nečetli/neviděli Černé barony. A vy ostatní si myslíte, že na ukrajině najednou nejsou soudruzi? Že se někam vypařili? Jedni soudruzi bojují proti druhým soudruhům.
Jura
2 let
Ukrajinske zeleznice by take mohli rekonstruovat prejezdy spolecne s opravami silnic. Metr pred prejezdem super silnice, pres koleje sama dira a pak zase super silnice. Pres prejezd se vzdy bojim, ze si mi vytece palivo a to jedu krokem. Pozitivni je, ze pres prejezd nikdo rychle nejezdi.
Ne tak docela, bez funkcnich komunikaci to nepujde a prejezdy jsou jejich soucasti. Ovsem poslednich cca 5 let skvele resili silnice, az na ty prejezdy.
Pokud byly v horším stavu než dráha, tak se nedivím, navíc dráha z Ukrajiny vede v podstatě jen do Hordy. Možná by stálo za to, až to skončí, aby postupně přerozchodovali při zachování obrysu vozidel.
Článek sice pojednává o modernizaci vozidel, ale stálo by za úvahu postupně přejít na evropský standardn rozchod 1435 mm, což by na jednu stranu usnadnilo obchod se Západem a na druhou stranu logisticky ztížilo agresorovi z východu další napadení.
Před rokem byl na Ukrajině připravován projekt vysokorychlostních tratí s rozchodem 1435 mm, které by měla vést v trasách Polsko – Lvov – Kyjev, Kyjev – Oděsa a Kyjev – Dnipr – Záporoží. Jako první se má stavět trať Polsko – Lvov – Kyjev. Na modernizaci infrastruktury ukrajinské železnice a nákup nových vozů byl v ukrajinském rozpočtu na rok 2021 vyčleněno 3,9 miliardy ukrajinských hřiven (cca 3 mld. korun).
Bohužel vzhledem k současné situaci na Ukrajině je tento projekt nejspíše u ledu a finance budou spíše použity na obnovu válkou poničené železniční sítě.
Vzhledem k současné situaci na Ukrajině půjde do obnovy infrastruktury obrovský balík peněz od Světové banky, MMF, OECD, Eveopské unie, USA apod. (za obrovského řevu lokálních nácků, jak nemyslíme na „naše lidi“).
Normálněrozchodných vlaků do Lvova se dočkáme do roka od ruSSkého stažení se z války.
Přitom z té obnovy Ukrajiny může (a předpokládám že bude) mít prospěch i Český průmysl, těch úkolů a věcí je tolik že, hlavně v prvních měsících a letech, to vytíží kapacity průmyslu v Evropě naplno. Vezměme si jenom všechny tramvajové provozy které přestaly v podstatě existovat, metra a desítky tisíc kilometrů tratí které bude třeba zabezpečit od základu. Množství vlaků, které bude třeba nahradit, protože byly buď zničeny, nebo ukradeny. Elektrárny trafostanice… Peníze se nám nakonec vrátí za výrobky a nakonec i v podobě přístupu k surovinám kterých je na Ukrajině, pokud sem slyšel, dost.
Dobré slyšet. Nevíte o nějakých dalších plánech? Jestli budou chtít pokračovat ve stavbě dalších tratí 1435mm, nebo to zůstane jenom u těch VRTek? Otázka je v jakém rozsahu bude třeba síť obnovovat a jestli to nebude ve finále v takovém stavu že železnice nebude v polovině země v podstatě existovat. Má v takový moment smysl vůbec obnovovat síť rozchodu 1520 mm pokud se s těmi zeměmi kolem nechcete kamarádit? Nevíte jestli tu VRT chtěli dělat podle Rakouského, Německého, nebo Francouzského vzoru? Pokud podle Rakouského, tak by mohla posloužit jako „seed“ pro přechod. Dnipro (dříve Dněpropetrovsk) je už dost na východě… Číst vice »
Přechod na „úzký“ rozchod (tak to nazývají Ukrajinci 🙂 ) rozhodně nezačne na východě a celá síť bude samozřejmě muset být obnovena nejprve provizorně, aby začala co nejdříve fungovat hlavně nákladní doprava (ruda, obilí, ropné produkty, stavebniny). Naopak část osobní dopravy může padnout za oběť úsporám (třeba okolí Černovců). „Polský vlak ve Lvově“ (po splítce v trati Mostyska-Lviv) bude mít prioritu jako symbol příklonu k Západu, dál se dlouho dlouho nic přerozchodovávat/VRTkizovat nebude. V Mariupolu se tramvaj už neobnoví, navíc město může být ruSSké (pak dále vzroste význam Oděsy). Charkiv naopak bude potřebovat ojetiny (např. T3 a klony). No anebo… Číst vice »
Záleží také jak/kolik peněz bude k dispozici ze světa a za jaký úrok. Stejně tak jak moc bude Ukrajina zničená a jak povede hranice. Stejně tak bude záležet na tom co se bude a co se nebude obnovovat. Osobně si nemyslím že je vůbec dobrý nápad opravovat Mariupol, tam se stalo tolik zla že není dobré aby se tam žilo. Současnou síť samozřejmě polepí, ale víc bych na širokém rozchodu nečekal. Proč? I kdyby se v Rusku změnil režim, jenom stěží si umím představit že by s ním Ukrajina chtěla obchodovat. A Bělorusko je to samé v bledě modrém. Tam… Číst vice »
Interiér paráda, zvenku taky hezké. Ale ty strmé schody, to je peklo. Proti tomu je i honecker bezbariérový.
Tady to má dvě roviny. V okolí velkých měst jsou vysoké nástupiště, takže skoro bezbariérový přístup, ale čím dál od civilizace, tak je to horský přístup, občas i bez nástupiště v úrovni temene kolejnice.
Klímu to asi nemá?
Továrna v Rize už je hodně dlouho mimo provoz, takže by se mělo říci „vyráběly se v Rize“.
Koukám, že se vedle sebe vejde až šest ukrajinských soudruhů.
A někdy i víc
Jeden z mála, co pochopil. Díky.
Taky je to o metr širší než Honecker.
Holt široký rozchod, do vagónku žitavské úzkokolejné železnice se vedle sebe vejdou jen tři východoněmečtí soudruzi.
Nemyslím že je to rozchodem koleje, spíš obrysem vozidla.
Zase na úzkém rozchodu dlabané ingoty bezpečně provozovat nejde.
Mínus za ty soudruhy.
Díky za info
Mínusáři zřejmě nečetli/neviděli Černé barony. A vy ostatní si myslíte, že na ukrajině najednou nejsou soudruzi? Že se někam vypařili? Jedni soudruzi bojují proti druhým soudruhům.
Ukrajinske zeleznice by take mohli rekonstruovat prejezdy spolecne s opravami silnic. Metr pred prejezdem super silnice, pres koleje sama dira a pak zase super silnice. Pres prejezd se vzdy bojim, ze si mi vytece palivo a to jedu krokem. Pozitivni je, ze pres prejezd nikdo rychle nejezdi.
Myslím, že budou mít trochu jiné starosti, než železniční přejezdy.
Ne tak docela, bez funkcnich komunikaci to nepujde a prejezdy jsou jejich soucasti. Ovsem poslednich cca 5 let skvele resili silnice, az na ty prejezdy.
Řekl bych že prioritou bude zprovoznění komunikací a nějakou obnovu děr na stávajících úsecích se bude muset počkat.
Jo silnice řešili hodně masivně ..
Pokud byly v horším stavu než dráha, tak se nedivím, navíc dráha z Ukrajiny vede v podstatě jen do Hordy. Možná by stálo za to, až to skončí, aby postupně přerozchodovali při zachování obrysu vozidel.
Článek sice pojednává o modernizaci vozidel, ale stálo by za úvahu postupně přejít na evropský standardn rozchod 1435 mm, což by na jednu stranu usnadnilo obchod se Západem a na druhou stranu logisticky ztížilo agresorovi z východu další napadení.
v dlouhodobem plane… poradi koridory ( dvourozchod) , pak lokalky je.. plus jejich vyrobce ma prerozchodovavaci podvozky takze ani to neni problem
Před rokem byl na Ukrajině připravován projekt vysokorychlostních tratí s rozchodem 1435 mm, které by měla vést v trasách Polsko – Lvov – Kyjev, Kyjev – Oděsa a Kyjev – Dnipr – Záporoží. Jako první se má stavět trať Polsko – Lvov – Kyjev. Na modernizaci infrastruktury ukrajinské železnice a nákup nových vozů byl v ukrajinském rozpočtu na rok 2021 vyčleněno 3,9 miliardy ukrajinských hřiven (cca 3 mld. korun).
Bohužel vzhledem k současné situaci na Ukrajině je tento projekt nejspíše u ledu a finance budou spíše použity na obnovu válkou poničené železniční sítě.
Vzhledem k současné situaci na Ukrajině půjde do obnovy infrastruktury obrovský balík peněz od Světové banky, MMF, OECD, Eveopské unie, USA apod. (za obrovského řevu lokálních nácků, jak nemyslíme na „naše lidi“).
Normálněrozchodných vlaků do Lvova se dočkáme do roka od ruSSkého stažení se z války.
Přitom z té obnovy Ukrajiny může (a předpokládám že bude) mít prospěch i Český průmysl, těch úkolů a věcí je tolik že, hlavně v prvních měsících a letech, to vytíží kapacity průmyslu v Evropě naplno. Vezměme si jenom všechny tramvajové provozy které přestaly v podstatě existovat, metra a desítky tisíc kilometrů tratí které bude třeba zabezpečit od základu. Množství vlaků, které bude třeba nahradit, protože byly buď zničeny, nebo ukradeny. Elektrárny trafostanice… Peníze se nám nakonec vrátí za výrobky a nakonec i v podobě přístupu k surovinám kterých je na Ukrajině, pokud sem slyšel, dost.
Dobré slyšet. Nevíte o nějakých dalších plánech? Jestli budou chtít pokračovat ve stavbě dalších tratí 1435mm, nebo to zůstane jenom u těch VRTek? Otázka je v jakém rozsahu bude třeba síť obnovovat a jestli to nebude ve finále v takovém stavu že železnice nebude v polovině země v podstatě existovat. Má v takový moment smysl vůbec obnovovat síť rozchodu 1520 mm pokud se s těmi zeměmi kolem nechcete kamarádit? Nevíte jestli tu VRT chtěli dělat podle Rakouského, Německého, nebo Francouzského vzoru? Pokud podle Rakouského, tak by mohla posloužit jako „seed“ pro přechod. Dnipro (dříve Dněpropetrovsk) je už dost na východě… Číst vice »
Přechod na „úzký“ rozchod (tak to nazývají Ukrajinci 🙂 ) rozhodně nezačne na východě a celá síť bude samozřejmě muset být obnovena nejprve provizorně, aby začala co nejdříve fungovat hlavně nákladní doprava (ruda, obilí, ropné produkty, stavebniny). Naopak část osobní dopravy může padnout za oběť úsporám (třeba okolí Černovců). „Polský vlak ve Lvově“ (po splítce v trati Mostyska-Lviv) bude mít prioritu jako symbol příklonu k Západu, dál se dlouho dlouho nic přerozchodovávat/VRTkizovat nebude. V Mariupolu se tramvaj už neobnoví, navíc město může být ruSSké (pak dále vzroste význam Oděsy). Charkiv naopak bude potřebovat ojetiny (např. T3 a klony). No anebo… Číst vice »
Záleží také jak/kolik peněz bude k dispozici ze světa a za jaký úrok. Stejně tak jak moc bude Ukrajina zničená a jak povede hranice. Stejně tak bude záležet na tom co se bude a co se nebude obnovovat. Osobně si nemyslím že je vůbec dobrý nápad opravovat Mariupol, tam se stalo tolik zla že není dobré aby se tam žilo. Současnou síť samozřejmě polepí, ale víc bych na širokém rozchodu nečekal. Proč? I kdyby se v Rusku změnil režim, jenom stěží si umím představit že by s ním Ukrajina chtěla obchodovat. A Bělorusko je to samé v bledě modrém. Tam… Číst vice »