U „zaříznutí“ Depa Zličín nejde o peníze, říká Hřib. Srovnání s lanovkou v Troji odmítá
Ukončení příprav nové stanice metra je podle opozice promarněná příležitost.
Zatímco například Radlická radiála či dokončení Městského okruhu zmizely ze seznamu pražských dopravních priorit kvůli vysokým nákladům a chybějícímu státnímu financování, v případě chystané stanice metra Depo Zličín o peníze podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba nešlo.
„Důvod je ten, že odborníci z Institutu plánování a rozvoje řekli, že to prostě nedává smysl. S tím se ztotožnili i odborníci z dopravního podniku,“ řekl Zdopravy.cz Hřib.
Zopakoval, že vlaky by kvůli malé zástavbě vozily hlavně vzduch. „Abyste mohli mít rozumně vytíženou stanici metra, vám nestačí obytné domy z jedné její strany, potřebujete je z obou stran, a k tomu i linky, co tam také přivážejí lidi odjinud,“ popsal Hřib.
Nová stanice metra na Zličíně nevznikne. Podle Hřiba by vlaky vozily vzduch
Odložení projektu do doby, „kdy bude dávat smysl“, opírá hlavně o provedenou předběžnou analýzu nákladů a výnosů (CBA). „V rámci prioritizace dopravních staveb máme jiná místa, kde je možné utratit peníze,“ říká Hřib.
Zbytečně odvedená práce
Otázkou je, proč tato analýza vznikla až v momentě, kdy už proběhla mezinárodní architektonická soutěž, soutěž na projektanta včetně vypracování dokumentace pro stavební povolení a v uplynulých dnech nabylo právní moci také územní rozhodnutí. Depo se bude muset rekonstruovat tak jako tak a v rámci oprav vznikne pro stanici alespoň kolejová příprava.
Hřibův předchůdce ve funkci a iniciátor vzniku stanice Adam Scheinherr říká, že zmíněnou analýzu neviděl, nicméně ekonomická výhodnost nové stanice podle něj vychází už ze schválení strategie ITI 2021+ pro spolufinancování z fondu soudržnosti OPD3. „Měřítkem projektu rekonstrukce depa je právě i nová stanice metra,“ uvedl Scheinherr. Díky spolufinancování by navíc stanice podle něj vyšla relativně levně.
„Za mě to je zbržďování a zbytečné rozdělování připravených projektů. V důsledku toho je pak Praha vícekrát zbytečně rozkopaná a náklady se jen zvyšují.“
Předpokládanou nízkou vytíženost stanice odmítá s tím, že související plánované kapacitní P+R parkoviště město potřebuje, a navíc ani dopravní inženýři nedokážou často předem určit, jak si lidé stanici oblíbí.
„Menší vytíženost předpokládali třeba u stanic Nemocnice Motol či Letňany, a nakonec si do nich lidé cestu našli. Stejně tak se nečekala nynější oblíbenost Štvanické lávky nebo prodloužení tramvajové linky 19 na Pankráci,“ připomněl další z podceňovaných staveb.
Dlouhé marné čekání na lanovku
Ukončení příprav na vznik 62. stanice metra ve vysokém stádiu příprav do jisté míry připomíná náhlý konec projektu lanovky z Podbaby do Bohnic přes Troju. Projekt se za minulého vedení Prahy rychle rozběhl, v architektonické soutěži zvítězil pozoruhodný návrh britského studia a město už počítalo s novou atrakcí spojenou s potřebným spojením přes Vltavu. Postupně však nadšení opadalo, obě městské části se nakonec postavily proti.
Po letech příprav zlomil projektu vaz negativní posudek EIA, podle kterého by byl vliv subtilních ocelových lan na krajinu v údolí neúnosný.
Podle Hřiba však v případě konce projektu lanovky nehrály roli ekonomické důvody či nízká vytíženost, ale právě čas přípravy stavby.
„Lanovka byla prezentována jako rychlé řešení, než bude vybudován komplikovaný most. Měla být o mnoho let dříve než tramvaj. Najednou však byla potřeba EIA, pak velká EIA a zpoždění se postupně štosovala,“ popisuje Hřib. Každý další krok a zdržení tak atraktivitu lanovky dále snižovaly.
Adam Scheinherr, který lanovku prosadil, se však stále snaží rozhodnutí magistrátních úředníků zvrátit. Podle něj je to další promarněná příležitost k tomu mít v Praze jeden z nejekologičtějších způsobů dopravy.