Tunely jako kritická místa dopravy. Český tým připravuje jejich obranu proti hackerům
Počet kybernetických útoků v dopravě v posledních letech stoupá. Kolaps může přijít do několika minut.
Tým pod vedením expertů z Fakulty dopravní ČVUT v Praze pracuje na vývoji technologií, které zajistí kybernetickou bezpečnost v tunelových systémech. Informovala o tom Technologická agentura ČR (TA ČR), která projekt podpořila částkou 13,7 milionu korun z programu ministerstva dopravy.
Na projektu pracuje fakulta spolu s experty ze společností Corpus Solutions a Tritium Systems. Do konce roku 2025 vzniknou dva softwarové moduly, oba jsou určené primárně obsluze tunelu. Jeden modul představuje sadu nástrojů pro zachycení i předpovídání bezpečnostních rizik a jeho úkolem je dostatečně jednotlivé systémy ochránit proti potenciálním kyberútokům.
Druhý modul se zaměřuje na řízení mimořádných událostí. Nabídne jejich konkrétní řešení a akce pro jejich zvládání. Kromě softwaru navrhne projekční tým sadu konkrétních technických a procesních opatření, která by měla být součástí výstavby či provozu každého tunelu.
Sto útoků za den. Jak vypadá velín CSOC, odkud se řídí kyberochrana pražského letiště
Podle autorů projekt reaguje na nedokonalosti současných systémů v tunelech. „Tunely jsou součástí kritické dopravní infrastruktury. Zajištění bezpečnosti v nich považujeme za prioritu. Jeho cílem je identifikovat slabá místa, tyto systémy propojit a zvýšit jejich bezpečnost,“ popisuje předseda TA ČR Petr Konvalinka.
Kolaps do několika minut
Kybernetické ohrožení tunelů může mít dle výzkumníků zásadní dopady na funkčnost a bezpečnost celého dopravního proudu. Jen v Praze a okolí najdeme 10 tunelů, které mají zásadní význam na plynulost dopravy v celé pražské aglomeraci.
„Praxe ukazuje, že narušení provozu tunelové dopravy výrazně ovlivňuje celkový dopravní systém v dané oblasti. Uzavření tunelů často způsobuje kolaps povrchové dopravy, což jsme mohli vidět v roce 2018 v Praze, kdy bylo nutné uzavřít tunel Blanka v odpolední špičce. Během pár minut začala doprava absolutně kolabovat,“ popisuje Zdeněk Lokaj, vedoucí výzkumného týmu z ČVUT.
Zvýšení bezpečnosti řídících systémů by podle něj mělo přispět ke zvýšení jejich odolnosti a v konečném důsledku i k plynulosti a bezpečnosti dopravy.
Aktivní střelec či únik chemie. Bezpečnostní hrozby na železnici má hlídat nové Situační centrum
Projektový tým připravil útočné scénáře, díky kterým bude možné navržené bezpečností opatření ověřovat a případě zdokonalovat. Součástí řešení jsou i postupy pro řízené odstavení systémů tunelu v případě závažného kybernetického ohrožení.
Počet kybernetických útoků v posledních letech stoupá a destabilizaci čelí i řada systémů zajišťujících bezpečnost a plynulost dopravy. „Jen evropská železnice byla v loňském roce
vystavená tisícům útoků s cílem paralyzovat její funkci. Právě dopravní sektor bude pro útočníky vždy zajímavým cílem, kde mohou způsobit obrovské škody,“ uzavírá Lokaj.
Obrana vzniká i na železnici, vlastní CSOC má také letiště
Centrum, které má koordinovat veškerou komunikaci v případě bezpečnostního ohrožení infrastruktury nebo cestujících staví v současnosti ve spolupráci s ČVUT i Správa železnic. Vlaková nádraží a železniční dopravní uzly jsou totiž důležité pro fungování kritické infrastruktury, ale zároveň představují tzv. měkké cíle. To jsou místa, kde se shromažďuje velké množství lidí a představují tak atraktivní cíle pro teroristické útoky.
Dohledové centrum kybernetické bezpečnosti (Cyber Security Operations Centre – CSOC) funguje také v české letecké dopravě, v nepřetržitém provozu ho provozuje Letiště Praha. Tvoří ho několik místností, operační velín a tým špičkových expertů, kteří v reálném čase odrážejí kybernetické hrozby a útoky.