Tunel pro VRT u Přerova se vrací do hry, město si u ministerstva vybojovalo studii
Nádraží Přerov. Foto: Zdopravy.cz / Vojtěch Očadlý
Správa železnic navrhla koleje v hlubokém zářezu, tunel podle ní nebyl potřeba a stál by hodně peněz.
Samé tunely at Ministerstvo dopravy zveřejní kolik stojí údržba tunelu ročně oproti silnici.
Kdo to bude platit ?
Porovnávat železniční tunel se silnicí je poněkud mimo…
Když to jde v Líbeznicích, proč by to nešlo v Přerově?
Ti lidi co tu chtějí akceptovat tunely by se měli podívat do Británie. Jak to tam s vysokorychlostní tratí vypadá. Kvůli tunelům v rovině a podobných nesmyslů ta cena vyrostla do nesmyslných výšin.
Že i při naprostém osekání je ta cena příšerná.
Celé je to „vtipné“ i v tom, že tu SŽ argumentuje ekonomickou návratností proč tu nemůže někde něco víc narovnat, doplnit někde další kolej.
A chce se tu o tomhle vůbec bavit. Celé VRT pak nedává naprosto žádný ekonomický smysl.
Ta lokalita kudy to vedou není v rovině a v tom je ten problém. Rovinu mají o půl kilometru vedle ale tam se jim s tím nechce.
Obce nabízí Kupkovi čestné občanství
Výstavba VRT by se měla řešit asijským způsobem – prostě se to postaví, a lidi si na vlaky časem zvyknou, protože jim nic jiného nezbyde (baráky bourat nebudeme).
… ale přinejmenším cizí pozemky zabírat „budeme“, resp. „se“ budou, že?
Jel jsem nedávno v Itálii VTR 300km/h po celou trasu byly tak nízké bariéry kolem trati, že bylo vidět z okna do krajiny, tunely minimálně a krátké a zalehalo v nich v uších a ve městě vlak 300 nejel a tak si myslím, že ani u nás by se nic nestalo, kdyby vlak několik km kolem Přerova a pod jel jen 160.
Když už mít trať na 320km/h Ostrava-Přerov a 200km/h Přerov-Brno, tak žádné další snižování rychlosti není vůbec záhodno, už tohle plánované projíždění Přerovem 80km/h je zhovadilost. Když by to bylo opravdu 200 sousedící 320, tak se tam krásně uživí vlaky na 250/230, na tu či onu rychlost zrychlí, zabrzdí v krátkém čase.
Přesně tak, na takové trati Brno-Ostrava a vzdálenost nemá časově a ekonomicky smysl nasazovat vysokorychlostní jednotky, dálkové stejně pojedou Přerov Břeclav a od Prahy Olomouc Ostrava
Máte pravdu jen z poloviny https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/119292901/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD_1.10.pdf/74af8758-3de9-4c74-85d6-fb4ce417befb
A teď otázka – Břeclav – „za Přerovem“ bude stejně rychlé přes Brno jako přes Otrokovice?
Pokud to má být přes Brno rychlejší, pak nebude u té Ex4 vycházet přesný proklad buď mezi Vídní a Břeclaví, anebo od Přerova směr Polsko.
Mít ten přestup v Brně by stejně bylo lepší, než v Břeclavě.
Řekl bych, že i dnes je na Přerov-Břeclav hodně vaty, Ex4 staví dost často a obslouží okresní města na trati či uzly k nim. Také se uvažovalo o zvýšení na 200km/h, což by v budoucnu mělo smysl minimálně v nejvytíženějším úseku Hulín-Otrokovice, nejen kvůli novým ex do Prahy přes Brno.
To je docela krátký úsek, ne?
Italové mají novější VRT často vedené širokýma údolíma, takže tam tunely nejsou, ale takový úsek Florencie – Bologna je v podstatě celý v tunelu. I Diretisima má těch tunelů hodně.
Takže tunely jsou stavěny podle potřeby.
VRT okolo Přerova půjde v dostatečné vzdálenosti, aby se po ní těch 300 mohlo jezdit, akorát je etapa VRT Haná počítána jako jedna z posledních.
Přemýšlím, jestli hluk vlaku, jenž vystřelí rychlostí 300 km/h z tunelu není nakonec horší než hluk který takový vlak pří průjezdu v zářezu.
Vlak se střílí?
Teď se střílí na nádraží v Benešově..
U výjezdů z tunelů může být rázová vlna, ale té lze předejít vhodnou konstrukcí ústí toho tunelu.
Když se ten tunel udělá blbě, tak bude „střílet“, ale předpokládám, že už jsme v době, kdy to víme a podle toho se ten tunel postaví (profil a tlumiče rázů).
Zas je tu na stole obvyklé dilema tunel nebo zářez.
Podívejte se do Rakouska. Každé přiblížení k obydlenému území nebo průchod terénní nerovností je řešen tunelem. Místo letitých diskuzí se postaví hned (téměř nulový odpor při projednání trasy) a tím se ušetří mnohem více než se snažit po 10,20,30 let protlačovat „úsporný“ zářez. Oddalováním se stavba jenom neustále prodražuje.
A pak stavíme pro příští generace. My ušetříme (myslíme si, že ušetříme), ale jizva v krajině tu zůstane další 100, 200, 300 … let. Takže ve jménu příštích let prosím: tunelujme, zakrývejme, nezařezávejme! Jsme inženýři a ne fušeři!
Jenže to bychom to mohli postavit prakticky jako celorepublikové metro které občas vyleze na povrch. Protože to není jen o tom jestli udělat zářez nebo tunel. Ono je to taky o tom že tahle vesnice to nechce vůbec další chce zastávku jinak to nechtějí a takhle pořád dokola.
Mám tušení, že v Rakousku jsou „vesnické problémy“ velmi podobné.
Jenže porovnejte počet měst/obcí/vesnic v Rakousku (podle Wiki cca. 2103) a v ČR (6254 k lednu 2023) a k tomu rozlohu země. Hustotu zalidnění máme taky vyšší vež v AT.
Takhle to nelze počítat – Alpy. Ve Švýcarsku je taky brutální hustota osídlení tam, kde lze stavět, i když celkově to vypadá, že tam skoro nikdo nežije…
Rozdíl v počtu vesnic je dán tím, že tam jsou obce administrativně sloučeny do větších celků, ale rozložení sídel (částí obcí) je podobné tomu u nás. Však taky ekonomové u nás nadávají, kolik mrňavých vesnic má starostů a kolik to následně stojí.
Nejsem odborník, prý se ale vysokorychlostní vlaky myšleno rychlost ca 300 km/h nesmějí v tunelech míjet kvůli střetu jejich tlakových vln – laicky řečeno
Staví se dva oddělené tubusy.
Argumenty uznávám, ale chybí to zásadní – kde na to vzít? Tunely jsou neskutečně drahý. My nemáme prostředky Rakouska. A jestli budeme všude stavět tunely, stane se z VRT nechvalná díra na peníze, přestože se dá postavit za peníze přiměřené. Proto je nutné dělat kompromisy, ne na požadavek každé obce kývnout.
Můžeme začít tím, že nebudeme prosazovat odnož VRT, která nemá návaznost a pouze napojuje Olomouc na Ostravu. Místní z toho průjezdu nic mít nebudou, resp. rozřežou jim jediný kopec s lesy v okolí.
Nepovídejte, proč se teda už dávno nepostavil ten tunel „mrzkých“ 600m který by odstranil tu smyčku u Bezpráví která tam způsobuje jedno z nejpomalejších míst na trase?
Je jistě „hezké“ zanechat budoucnosti údržbu 2km tunelu… odvětrání, kamery, dohledové středisko…??
Viz třeba tenhle tunel, který je v podstatě postaven v rovném terénu.
https://mapy.cz/letecka?source=osm&id=127594053&x=14.4661767&y=46.6180904&z=17&ovl=2
Dvoukilometrový tunel… tak to jo, v polích, nemáme co dělat s penězi. Přírodní památka Popovický kopec má nejdelší rozměr 300m, o 100m vedle je motokrosové závodiště… určitě cenná památka…
Nějaký krátký tunel/delší ekodukt asi ano, možná i dva, to by nemělo stát majlant a pomůže to zvěři i turistům/lesákům/zemědělcům.
Další věc co mně napadá – 2km tunel na v=320kmh? Nebude to docela problém, taková rychlost v tunelu??
Ne, proč?
Motokrosové závodiště nepremává 24/7 a trénink lze v hnízdní sezoně časově omezit nebo i zakázat úplně. Vlaky ne.
Ekodukty byly v návrhu původně, mezi hloubeným tunelem a ekoduktem moc velký rozdíl není.
Aneb VRT po česku… Buď to bude stavět v každé díře někde v polích nebo to budou NIMBY blokovat. Vsadím se že i kdyby se řeklo že to povede celé pod zemí tak to stejně budou někteří blokovat. Jsem zvědav jestli se VRT v ČR dožiju (je mi 28 tak snad alspoň toho prvního kopnutí do země 🤣).
I já bych se mohl dožít prvního kopnutí (je mi 40), vy byste se mohl dožít i zahájení provozu 🙂
Nebojte se, velká část spojů nebude stavě v „každé díře někde v polích“.
Stejně jako tomu není v Montabauru, Limburgu Süd nebo Tullnerfeldu.
V Tullnerfeldu Railjet staví, Railjet Express tam nestaví- nebo jem tedy něco nepochopil.
V kontextu vzdáleností v ČR ( Brno – Ova 170 km) je cestovní rychlost vlaků 320 km/h možná líbivé ale zbytečné a drahé řešení, ty trasy lze pokrýt railjetama s 230 km/h ala Westbahn v AT. A ten kdo rozumí veřejné dopravě ví, že atraktivní a masovou/kapacitní ji ďělá takt spojů, nikoliv co nejvyšší rychlost jednoho spoje.
Tak jak jste napsal, že tomu rozumíte, tak je jasný, že všichni ostatní se pletou…
Ne
To je rozhodně do diskuze. Za 1. je potřeba přidat koleje, ale stávající koridor na 230 moc modernizovat nejde, takže stejně stavba v nové stopě, moc se tudíž neušetří. Za 2. zde budou jezdit i jiné vlaky než Brno – Ostrava, hlavně spojení Rakouska, Slovenska, Maďarska a Polska. A v závislosti na tom, jak bude vypadat síť v okolních státech, pokud bude dávat smysl nasadit skutečně vysokorychlostní jednotky tak ta časová úspora pro tyhle delší relace už může být zásadní pro konkurenci s leteckou dopravou. Za mě nedává smysl stavět trať v úplně nové stopě na 230, když pro náklady… Číst vice »
Ohledně dálkových mezinárodních vlaků VRT na Moravě – ptám se všech:Plánuje Rakousko v blízké době VRT směrem na Brno – zdroj? Co vím tak maximum bude modernizace Nordbahn na 160 km/h, hotová v 2026. A i poté ICE od Dortmundu bude končit ve Vídni jako teď.Poláci z Německa do Polska budou jezdit po VRT jako podél D1 do Břeclavi a pak přes Moravu?? Pak už můžete doufat jenom ve Slováky. Ohledně ceny jízdenek VRT- zkuste si zadat u DB cenu jízdenky VRT na dnešek nebo zítřek, ne zkrátka na jízdu za měsíc. Budování tratí zaplatí vpodstatě EU. . I když… Číst vice »
Vzhledem ke vzdálenosti Vídeň – Břeclav plánuje Rakousko úpravy na 200.
Jízdné ve vlacích objednaných MD bude stejné jako na běžné síti.
Kdo trochu rozumí veřejné dopravě také ví, že se jedná o systém, kde jsou důležité přestupy a nikoliv jednotlivé linky. Maximální rychlost až 320 km/h znamená, že je možné dosažení systémové jízdní doby Brno – Ostrava 60 minut, tzn. vytvořit v Brně i Ostravě taktový uzel s možností přestupu do všech směrů. Když třeba dojedete do Ostravy a najednou zjistíte, že budete čekat 1/2 hodiny na navazující spoj tak je vám i 5 min takt VRT vlaků k ničemu. (Pro doplnění: Ve dne sice jezdí MHD častěji, ale v okrajových časech, o víkendech, nebo pokud je potřeba k cíli cesty… Číst vice »
S těmi 320 km/h je předpokládána cestovní doba Brno – Ostrava 35 min.
A přestupy do všech směrů jsou při 6 či kolika párech spojů za hodinu víceméně „ode všeho ke všemu“.
Naopak taktové uzly by mělo smysl řešit při 30min. či i méně četném intervalu.
A kde ta VRT (myšleno cestovní 320 km/h) na té trase z Rakouska na Ostravu má zastavovat? Po 70 kilometrech: Břeclav – Brno – Olomouc minimálně. Podle mně vám na takový interval dopravce zkrátka nedá VRT jednotku z ekonomických důvodů – časté zrychlování zvyšuje náklady na energii a brždění zvyšuje náklady na údržbu těch jednotek – ale spláchne to vectronem s cestovní 230 km/h.
Vlaky Brno – Ostrava přes Olomouc jezdit nebudou, VRT má vést poblíž Přerova. Expresy pojedou pravděpodobně Brno – Ostrava bez zastávky, a pokud předtím mají další 200 km úsek bez zastávky (Praha – Brno) tak jsou VR jednotky téměř jistotou.
Tím nehodlám Vectrony vyloučit, na rychlících se objeví určitě a na spojích z Rakouska jsou taky dost pravděpodobné.
Pro dosažení cestovní doby Brno – Ostrava za 35 minut by musela být průměrná rychlost kolem 320 km/h, jenže těch 320 km/h bude maximální rychlost a průměr bude daleko nižší. Třeba Paříž – Lyon je VRT v celé délce ale průměrná rychlost cca 200 km/h. Mezi Brnem a Přerovem přitom bude (v dohledné době) „jen“ 200 km/h, navíc je potřeba počítat s časem na rozjezd a brzdění soupravy, rezervou kvůli zpožděním, zastávkám apod. Jen Brno-Přerov má být 30 min, takže je potřeba zvládnout Přerov-Ostrava za cca 22 min (k tomu 2 min nástup v Brně, 4 min zastávka v Přerově,… Číst vice »
Taky bych byl raději za spoj co pojede každou hodinu a dá to za hodinu – navíc za rozumné peníze než něco výrazně dražší co pojede jen 40-45 minut.
Však takové spoje co pojedou každou hodinu budou, Taktová doba Praha – Brno má být právě hodina (nevím s kolika mezizastaveníma asi jedno). Při délce tratí mezi Prahlavákem a Brnohlavákem cca 220 km (VRT cca 170 km) je rychlost 300 k dosažení systémové hodiny nutná, a vytváří i potřebné rezervy pro případná zpoždění.
„A ten kdo rozumí “
By neměl zaměňovat maximální a cestovní rychlost. Navíc uvažujte v kontextu Vídeň-Varšava, ty vlaky pojedou po té samé VRT.
Viz můj dotaz ohledně budování VRT z Vídně na sever
Právě že v kontextu trasy Vídeň – Varšava bude českých 320 km/h docela anomálií, protože na polské a zejména rakouské straně bude rychlost docela nižší.
A jaký je teda rozdíl v ceně při novostavbě trati mezi 230(250) a 320?
Na trati pro rychlost 320 se těch 230 jezdit dá, opačně to nejde.
Nesmyslné vyhozené peníze jako hračka pro par fandů koleji. V téhle zemi VRT bude stavět v každé vesnici nebo vůbec.
U nás je ten problém, že tam, kudy povede ji nechtějí a tam, kde nemá být, ji chteji.
A kde teda bude podle vás stavět?
I Brno a Ostravu počítáte za vesnici? 🙂
Nejlepší by bylo VRT zaústit do Přerova nebo pod Přerovem udělat podzemní nádraží (alá Bologna Centrale AV)
No „nejlepší“… podle jakých kritérií? Podle ceny teda určitě ne…
Anebo normálně vedle Přerova, kde už vede dálnice a normální železniční koridor, že ??
Z VRT se pomalu ale jistě stává celorepublikové metro…
Tak, tak, čumákovat nezanedbatelnou část cesty do tmy za oknem jistě atraktivitě vlaku napomůže…
Tak jestli betonová zeď nebo tma už je asi úplně jedno…
opravdu si myslite, ze presun do tunelu odradi cestujici? 😀
Sedneš si, udělá to frnk, frnk a už vystupuješ.
Pokud tedy nebude nějaká výluka
Sedneš a hned tu máš hodinové zpoždění a tím pádem nenavazující přestupy. Pak je fakt jedno jak to jelo rychle nebo co bylo za oknem.
To už je to poslední, při rychlosti okolo 300kmh je výhled obvykle „zelená šmouha“ střídaný „šedá šmouha“ případně „černá šmouha“ v tunelech.
Jak napsat, že jste nikdy nejel rychlovlakem, aniž byste přímo napsal, že jste nikdy nejel rychlovlakem. Koukněte se na youtube, jsou tam videa…
Zelená čmouha je v bezprostředním okolí vlaku, do dáli do krajiny se dívat dá.
A na VRT Franfurt(M) – Kolín(R) můžete místy sledovat auta na dálnici, jak mizí za vámi, u kamionů máte pocit, že na té dálnici stojí. 🙂
Jestli je varinatou hluboký zářez nebo hloubený tunel, tak zkuste Choceň. Tam je ten zářez, býval tunel.
A kvůli tomu zářezu tam budou jen ty dvě průjezdné a jedna slepá kolej.
Být tam dvoukolejný tunel, tak se dá vyrazit podél něj další dvoukolejný. Rozšiřovat zářez půjde mnohem obtížněji.
No možná by to fakt bylo nakonec rychlejší a v konečném důsledku i levnější než se dohadovat s každým Pepíkem z Horní Dolní… 🤦♂️
Jojo tak to v kontextu Líbeznic hodně štěstí s vysvětlováním, proč to nejde 🙂
To je druhá věc, to ano. Právě proto je „Kupkovo“ takový průser, i kdyby o to sám nežádal „jenom“ se mu chtěli zavděčit…
V konetxtu Líbeznic bych vyfabuloval, že Kupka má u Přerova chatu. 😀
Právěže nemá. Kdyby měl, plán na tunel prošel CK MD a je v projektu.
Já bych to nazval Kupkův efekt 👎.
Skoro bych se vsadil, že je v tom Kupka úplně nevinně – je to totiž nejsnazší způsob, jak realizaci VRT odsunout až někam do nikdy. Což nevím, jestli je Kupkův zájem, zato víme, čí je to zájem.
No, jasně, že je super to jednou načmárat a pak tam v intervalu pěti let měnit rozpisky a kasírovat za aktualizace… 😀
„skoro“ nevinně – minim. dal návod. aneb „jak vy k my, tak my k vy“
V tom Přerově je Kupka asi nevinně. Ale když místní lidi viděli, jak jde stát v Líbeznicích tamním lidem na ruku (proč asi, že..), berou to jako precedens. Ten precedens je oním Kupkovým efektem.
Ne, ti místní lidé už měli tunel přislíben před x lety, ale teď z toho Dobrá správa chce vycouvat a ušetřit miliardičku na nesmyslně vedené trase.