Tři metry za hodinu. U Čelákovic vysouvají nový železniční most přes Labe
Vysouvání nového železničního mostu přes Labe u Čelákovic. Foto: Správa železnic
Nový most bude připraven na proplutí vyšších lodí. Rychlost na trati se zvýší až na 140 km/h.
Vidím vzadu starý nýtovaný most. Proč nikdo nebrečí, že se má zachránit, památkově chránit a tak? 😀
Díky Bohu a Dobré správě, za ten nový.
Na zastávce v Jiřině už nástupiště s normovanou výškou byla, ale budou se muset přeskládat, protože zde trať povede v jiné výšce.
A proč jako ?
Protože nový most bude výše, je třeba změnit niveletu i návazných ramp k mostu.
K tomu ovšem není třeba měnit niveletu hrany nástupišť (jak uváděl pan Bert) zastávky „… Jiřina“ vzdálených cca 600 metrů od začátku / konce mostní konstrukce umístěné v nové niveletě.
Při rozdílu nivelety koleje na zastávce (relativní nula) a na mostě – 2 metry na uvažovanou vzdálenost 500 metrů – bude nájezd / sjezd na stoupání / spádu 4 ‰, při rozdílu 3 metry 6 ‰. Pro projíždějící vlak stoupání „nezajímavé“, pro vlak rozjíždějící se ze zastávky nepodstatné …
No hlavně je potřeba uvažovat v relativních číslech, protože ve skutečnosti je od mostu na Jiřinu stoupání 10 promile…
A proč nejsou ty mosty 2? to budou za 30 let zase dělat provizorium, aby se dalo jezdit nebo se SŽ bude starat o ocelovou konstrukci? Dokud nebude střídavina, tak bude dost trpět 🙁
Mimo jiné proto, že při stejné šířce opěr je potřeba začít už na mostě točit směrový oblouk, aby mohla být zvýšena rychlost.
Nehledě na to, že nevím, kde bereš těch 30 let, když je ten most celosvařovaný.
Je nutné stavět tu cyklověž v Jiřině, když ve stanici Čelákovice už jedna je?
Buďme radikálnější: je vůbec nutná zastávka v Jiřině, když je nádraží přece v Čelákovicích a druhé v Lysé… ?
Cyklisté jsou líní ujet 1300 metrů. Chodcům to trvá 3x dlouho.
Ale teď beze srandy: Jak plná bývá ta věž v Čelákovících? Jestli je další věž potřeba, tak dává smysl postavit ji u sousední zastávky.
Velké konternerové lodě na Labi. Evergreen Godspeed uvízla a stojí. A to má kapcitu pouhých 602 TEU a je tedy 35x menší.
Je vyžadována podjezdná výška „na tři kontejnery“ ..
No právě. V porovnání s tím, co pluje jinde, to není velká loď, to je jenom bárka.
Narážím na to, že pro Holanďana bude Říp velikánskou horou, pokud nikdy nevytáhl paty z přístavu a neměl ani televizi, ani internet, žil jako v jeskyni.
Když budete kdekoliv na světě tvrdit, že tohle (3 kontoše na sobě) je velká kontejnerová loď, tak… a holanďan se opatrně zeptá, jestli by mohl mít taky trochu.
Tyhle „lodně říční“ definice požadavků (mmj. velikost lodí) na plavební parametry vnitrozemské vodní cesty nejsou „českým“ výmyslem … limitována je délka remorkéru i „van“, aby se vešly do plavebních komor. Na Labi mají některá zdymadla dvě plavební komory, krátkou a dlouhou (podle značek 80 a 160 metrů – patrně užitné délky – mezi značkou a vraty plavební komory je několik metrů. Rovněž tak je definována maximální šířka plavidel a stanoveny požadavky na šířku plavebních komor. Na Labi jsou široké 12 metrů, na Vltavě 11, takže se „musí“ rozšířit. První byla plavební komora v Hoříně, v souvislosti s rekonstrukcí pevného mostu… Číst vice »