Třetí trolejbusová trať v Praze. DPP získal povolení k elektrifikaci linky Na Knížecí – U Waltrovky
Slavnostní zahájení provozu na trolejbusové lince Letňany - Čakovice (15. října 2022). Pramen: DPP/Petr Hejna
Stavba by měla začít v příštím roce, k jejímu zprovoznění má dojít v roce 2025.
Hezke, ale malo. Tempo km trati za rok by bylo treba cca desetinasobne. Tedy pokud nemaji byt trolejbusy jen „sotohracka“ na par linkach (cemuz bohuzel nasvedcuje to precislovavani). Hlavne by to chtelo konecne nejakou ucelenou elektrickou pater, napriklad komplet trasy dnesnich 136+177 a elektrovozbu na vsech linkach, ktere maji vyznamnejsi soubeh, s postupnym doplnovanim dratu tam kde se takove linky oddeluji.
Je to málo, ale nemá to kdo projektovat.
V cele EU se nikdo nenajde…? Aha.
Podle aktuální normy nesmějí trolejbusy do podlezdu pod tratí ve Vysočanech ani se staženými sběrači. Řešení se hledá, ale bude to trvat.
A jak bude křížit tramvajovou trať v Radlické?
Mohl byste upřesnit Váš dotaz? Nebo máte obavu, že s tím bude nějaký problém?
NEBUDE
Křížení je řešitelné, ale předpokládám, že tam trolej nebude a natrolejování proběhne v první zastávce za křižovatkou.
Jeďte se podívat do Plzně. Tam je to naprosto normální. Anebo se informujte u firmy Elektroline, která úspěšně buduje troleje vlaků, tramvají i trolejbusů po celém světě.
Předpokládám, že to projektoval Pragoprojekt a postaví to Elektroline. Správně? 🙂
Nevíte, proč se z plánu úplně vyřadila linka 134?
Na ni měly být nasazovány elektrické autobusy a nikoliv trolejbusy. 😉
Což je vzhledem k současnému přílišnému, doufejme ne trvalému zamotání na Pankrácké pláni spíše dobře. Úsek od vodárny na náměstí Hrdinů, případně ještě na Kavčí hory vidím jako jediný stálejší. Kolem Dobešky také, ale tam je zase ten rozplet vyžadující dvojnásobek nového sloupoví.
Prečo sa pri elektrifikácii menia čísla liniek? Nebolo by pre orientáciu cestujúcich lepšie ponechať pôvodné, zaužívané čísla? Autobusy i trolejbusy jazdia po spoločných cestách a obsluhujú rovnaké zastávky.
Protože bývá zvykem v označení definovat i trakci. Jestli se nemýlím, pak Praha má písmena vyhrazena pro metro, čísla 1 až 49 pro tramvaje, čísla 50 až 99 pro trolejbusy, čísla 100 a výše pro autobusy.
Brno: tramvajové linky mají čísla 1 až 24, trolejbusové 25 až 39, autobusové 40 až 99.
Ostrava: tramvajové linky 1 až 19, autobusové 20 až 99, trolejbusové 100 až 120.
Ústí nad Labem: autobusové linky 1 až 49 (historicky navazují na čísla zrušených tramvajových linek), trolejbusové 50 až 99.
Naopak třeba České Budějovice je mají promíchané.
A přitom byly v Brně trolejbusy značené od 100 nahoru.
Do toho se nerozlišuje CNG/Nafta ani trolejbus/parciální. Autobus jedoucí trolejbusovou linku má její číslo a u železničních linek se trakce nerozlišuje, S1 jezdila Regionova.
Kdo se zajímá, tak trolejbus od autobusu pozná i bez čísla linky a kdo se nezajímá, tomu je to jedno. Požadavek na přečíslování linky při převodu na trolejbus nechápu.
Viděl bych za tím jednak historický odkaz, jednak možná zařazení mezi dráhy, čímž se od ‚autobů‘ administrativně liší. Jinak je to celkem jedno, zvláště tam, kde jsou troleje jen kousky.
Nemáte úplně pravdu – 90 – 99 jsou noční linky tramvaje a 900 a výše noční autobusy.
Pro trolejbusy nemohou být vyhrazena čísla 50-99, maximálně 50-89, protože noční tramvajové linky jsou značeny 90-99.
Označovat čísla u DPMB za odlišné číselné série je opravdu trochu absurdní. 39 je ještě trolejbus, ale 40 už autobus – to je zcela intuitivní 😀
Hlavně ale je to cestujícímu úplně k ničemu. Kdo z běžných kaštanů rozezná trolejbus jedoucí na baterky od elektrobusu, potažmo od klasického busu? Kdo si vybírá linku MHD podle emisí?
Naopak tím zneplatníme všechny turistické informace o lince 119. Tak snad návštěvníci Prahy ocení, že zrovna jedou na baterky. Různě po Evropě je to každodenní všední realita, ale Praha je na to laskavě upozorní.
Tak bude propagováno jiné číslo. Ze 22 na 23 také byla snaha, byť přerušovaná. Jiná věc je, že dnešní všemožné hybridy vzešlé z ‚autobů‘ je opravdu celkem zbytečné (až zavádějící) rozlišovat čísly linek.
Přečíslování trajfů v Brně na dvoumístná bylo provedeno proto, aby se nemíchaly čísla linek s IDS JMK.
V Bratislavě taky. A všichni to přežili bez újmy 🙂
Definovať trakciu v označení linky má zmysel pre rozlíšenie koľajovej a cestnej dopravy a odlíšenie nosnej (a podzemnej) dopravy od zvyšku.
Rozdiel medzi autobusmi a trolejbusmi je pre bežného cestujúceho zanedbateľný, oboje jazdí po rovnakých cestách. Fandím elektrifikácii, ale prečo zbytočne mýliť cestujúcich zmenou čísla linky?
V prípade Prahy aj tak nebudú linky zatrolejované na 100 % trasy, keďže všetky trolejbusy budú parciálne. Aký zmysel má napr. prečíslovanie 119, ktorá je vo všetkých turistických sprievodcoch, na 59, ak cca 1/2 trasy bude bez trolejov?
Je potřeba vydat a prodat nové průvodce, asi. 🙂 Jinak zcela souhlasím.
Podle čeho soudíte, že v Brně je pro šaliny vyhrazeno číslování 1-24 a ne treba 1-15 či 1-20, trolejbusy mají vyhrazené až od 25? Čísla 89-99 jsou vyhrazena výhradně pro noční linky.
Lépe se to marketingově prodá, i z hlediska přísunu dotací pro tento projekt. A tykadláci spadají pod Drážní úřad. Že zmizí zažité číslo linky, na kterou jsou lidi zvyklí po desítky let, nikoho moc nezajímá. Však si zvykneme, že místo tradičního čísla 137 se použije historická reminiscence, číslo 52. Součástí linky mají zůstat i ty prodloužené vybrané spoje, co objedou ještě kus Jihozápadního města. Vyčleněná číselná řada pro tyto linky už je (51-69, s možností pokračování) a je známé, co v budoucnu nahradí. I proto byly pár let zpátky přečíslovány noční tramvajové linky z 51-59 na 91-99 (výhledově s velkým… Číst vice »
Ono se jim ale vraci puvodni cisla, na ty take byly lide drive zvykli… vim, ze to neni podstatne, ale je to symbolicke…
Ano, ale jsou to ti samí lidé, jako v 70. letech, co touto linkou budou jezdit…?
Ja zazil uz tolik precislovani a zmen linek ve Vysocanech a Libni, ze by to bylo na dlouhy seznam. konkretne se u nas vystridali tram. linky 3,6,7,8,14,15,16,19,25 a zdruhe strany se vystridali 3,5,8,12,13,15,25,31… u autobusu si u nas pamatuji 109,115,119,126,127,128,136,137,139,140,141,142,145,146,151,152,157,158,159,166,169,177,181,182,183,185,186,195,209,221,222,223,227,239,259,276,277,278,280,302,303,351,353,357,367,377,457,758 a to rada z nich je precislovana. A zbytky trolejbusove trate tu jeste take mame po linkach 56,57 a 63, ty jsem uz lae nezazil, pouze jejich stopy po trolejich a sloupy, nektere jsou tu dodnes. Ja spise ocenuji snahu drzet se prave cisel v tech mistech, kde skutecne maji tradici… pokud to jde, i kdyz tak dojde k precislovani,… Číst vice »
Tram. linky nebyly precislovane kvuli trolejbusum, ale kvyuli sjednoceni s autobusovymi, kde take doslo k precislovani na radu 9xx. Nocni tram. i autobusove linky tak zacinaji 9….
V te dobe se o trolejbusech jeste neuvazovalo…
„A tykadláci spadají pod Drážní úřad.“
K tomu bych dodal bohužel.
Asi trochu historie – do Čakovic jezdil trolejbus 58, k Waltrovce – tehdejšímu Motorletu a dříve Waltrovce 52, atd. a právě 52 nahradila 137, takže se vrací historie.
No autobusové linky byly historicky značeny písmeny, když už teda chceme ty historické reminiscence. 🙂
A na nynejsi 134 jezdila z Podolí 55 a 61 poté 138 a 148
Nemá to absolútne žiadny racionálny ani praktický dôvod, len marketing a snaha ukázať, že je to niečo nové a odlišné.
Samotný Ropid tvrdí toto:
„Dnes již nejsou důvody pro nové číslování čistě administrativní, jako tomu bylo v 50. letech, ale spíše marketingové. Města se snaží cestujícím odlišným číslováním trolejbusových linek sdělit, že se přepravují moderním, ekologickým a bezemisním dopravním prostředkem. Rovněž se odlišným označením trolejbusových linek sděluje obyvatelům v bezprostřední blízkosti ulic, že město financuje v jejich okolí čistou bezemisní dopravu.“
Tady se mi líbí sousloví z článku – místně bezemisní, což by mělo být zdůrazněno. Dále je tam efektivnější přenos výkonu a možnost rekuperace, tím úspora prostředí vyvolaná změnou asi končí. Nu, ‚marketing‘ žel ovládl způsob lidského myšlení. Hraje se na dojem, ne podstatu. Lidé v ulicích by si jinak nevšimli, že autobus nečoudí…
Líbí se mi jak se ohání marketingovými důvody a propagací ekologického způsobu dopravy a přitom je to cestujícím úplně jedno. Ti hlavně chtějí aby jim ta “jejich” linka jezdila tam kam jsou zvyklí a kdy jsou zvyklí. Jestli zrovna jedou autobusem na naftu, parciálním trolejbusem, nebo elektrobusem s dynamickým nabíjením (což je vlastně ta samá věc jako trolejbus, akorát s větší baterkou a pro razítko se chodí jinam) je to poslední co je zajímá.
Praha se domnívá, že přečíslování je zároveň jistým druhem propagace změny trakce.
Protože je to hlavně šotoakce. Třeba v Bruselu je číslování společné pro metro, metrotram, tramvaje i autobusy.
A taky aby při trolejové výluce mohla jezdit místo parciálnětrolejbusové linky 52 autobusová linka X52, přestože jede po úplně stejné trase. No uznejte, fotka linky X52 za tu trošku komplikací stojí, ne? 😉
Ona by se náhradka úplně stejně mohla jmenovat 52, když obsluhuje tytéž zastávky, že…
Ale NEBUDE to trolejbus. Jinak padá argument, že trolejbus musí mít linku 50 – 89 a autobus 100 a výše.
Jsem se domníval, že terminál Na Knížecí, zcela zanikne a náhradou bude Smíchovské nádraží.
Terminál zanikne, ale smyčka pro vybrané linky by snad měla zůstat. Akorát bude tento prostor překryt veřejnou/administrativní budovou.Takže vizuálně skutečně zmizí.
Zajímavé, takže kousek od terminálu, budou další dva pseudoterminály a to Anděl a Na Knížecí. To překrytí sedmi dobíjecích stání budovou, asi také nebude zrovna jednoduché.
Byl jste Bratislavě? Tam mají pod obchoďákem celé bus nádráží a je tak vysoké, že by se tam vešly dráty bez problémů, navíc dobíjení 750 V není žádný echt problém jako kdybste cgtěl někde v budově vést neizolovaných 25 kV.
A nejsou k němu schopni dovést ani dráhu ve stopě původní vídeňské… Jakákoli oprava domu = omezení či vyloučení provozu. Přitom prodloužení k nádraží vedené ať už novou zástavbou anebo Radlickou či Nádražní by umožnilo další vazby bez nucených přestupů na jedinou zastávku; ale to je jak s posunutým Dvoreckým mostem, u nějž nepůjde přestoupit do směru Zelený pruh, nebo ještě před pár lety s cestou od Budějovického náměstí k nádraží Smíchov, či nedávno nutností popojíždět od strašnického depa jednu zastávku/stanici na tramvaj do Vršovic. Kdyby to aspoň mimo špičky navazovalo, ale…
Při stání je těch 750V vcelku na nic..
Praha by konečně měla začít dělat trolejbusy jak se sluší a patří. To znamená tratě kompletně zadrátované a zaokruhované mimo koncových úseků s dlouhým intervalem, a k tomu se zbavit fobie z rozjezdových výhybek.
Tak pokud píšou úsek Na Knížecí – U Waltrovky, to je skutečně „celý“ úsek. Ten zbytek (interval 30 minut) bych asi nechal na „původní“ lince 137.
Z kopce je to snad zbytečné a v centru by dráty taky nemusely být. Parciální trolejbus je nejlepší řešení.
Dráty z kopce nejsou zbytečné protože jakékoliv elektrické vozidlo jedoucí dolů z kopce pomáhá vytahovat vůz jedoucí nahoru. Je to takové neviditelné lano jako na Petřínské lanovce.
Trolej z kopce netřeba. Hm… a co rekuperace ta by se v Praze nehodila?
Kromě rekuperace jde i o příznivější elektrické rozložení. Každý drát navíc snižuje ztráty.
Až na ty odpovídajícím způsobem dimenzované elektrické články, které s sebou musí tahat pořád (a které se musejí vyrobit a likvidovat). Nádrž nafty se alespoň vyprazdňuje.
Bude zajímavé, jak vyřeší ten zbývající úsek. Trápit baterkové trolejbusy mi přijde až moc, bude tam dieselagregát?
Dieslagregát těžko, ten je omezen výkonem. Buď trakční vedení, fungující mnohde jinde, nebo nefunkční kočkopes.
Nebo změna linkového vedení
Ten cancour na Velkou Ohradu má interval 30 min. a to pouze v pracovní dny. Srovnejte s intervalem na páteřní části.
P.S. a jak jsem právě našel v datech DPP, spoje na Velkou Ohradu budou mít nadále naftové vozy.
A ty vložené busy budou jako linka 5x nebo 1xx?
Právě proto se ptám, co tam budou vypravovat za trolejbusy.
Plán rozvoje linek PID do roku 2032 sice obsahuje informace o lince 137
https://pid.cz/wp-content/uploads/system/LV2022-32/LV2022-32_A20.pdf
Lze z toho i vyčíst jizdni rad, tedy, že na Ohradu pojede bus každou půl hodinu, ale to je vše. Nevyznam se ve vydrzich baterek parcialnich trolejbusu, ale z materialu plyne, že z Waltrovky pojede na Ohradu a zpět mimo troleje.
parni kotel na koks!
Škoda Sentinel s návěsem Karosa! Ať funí!
Elektromotoru je to jedno, odkud se vzal proud. Dieselagregát už raději ne, údržba, hluk, saze.
Baterie to v pohodě zvládnou, nic je netrápí. Pokud se vám líbí neefektivní agregát tak si o víkendu projeďte linku 58 s 24Tr, za OC Čakovice uvidíte jak je dýchavičný i při jízdě po rovině.
Zase tahat celý agregát, to je zbytečná spotřeba.