Tratí národní ostudy rychlostí 55 km/h. Vyzkoušeli jsme přímý vlak z Liberce do Prahy
Cesta vlakem má i své příjemné stránky, rychlost to ale rozhodně není.
V psaní o české železnici existuje desítky let jedna jistota. S téměř železnou pravidelností se na jaře začnou objevovat zprávy o tom, jak se bude v budoucnu jezdit rychle vlakem mezi Prahou a Libercem. Ostatně desítky textů můžete najít i zde.
V této oblasti jsem již skutečným pamětníkem: když jsem v roce 1996 začal studovat v Liberci, byly plány na lepší železnici do hlavního města jedním z prvních textů, co jsem sepsal. Za tu dobu vzniklo 17 studií, které konstatovaly, že se spojení nevyplatí. Až ta 18. vyšla a poprvé se s přípravami i děje něco více, například se začínají měnit zásady územního rozvoje, v kterých by už měl být koridor pro novou železnici.
Ve čtvrtek 10. dubna 2025 před šestou ráno stojím před libereckým nádražím. Podle textu z roku 1996 by se mělo oslavovat již dvacet let provozu trati, která umožní spojení s hlavním městem zhruba za hodinu. Cíl je jediný: dojet vlakem do Prahy a zpět.
Daň za jednokolejku
5:50 Před nádražím míjím autobus RegioJetu, který bude v 6 hodin odjíždět do Prahy z terminálu Fügnerova. Kdybych do něj nastoupil, v 7:05 jsem na Černém Mostě. Kde budu tou dobou vlakem, tuším. Ale nechte se překvapit.
5:57 Kvůli velkým výlukám v Pojizeří je posunut čas odjezdu rychlíku do Pardubic o osm minut dříve. Ve vyhledávačích to bez problémů zjistíte, v aplikaci Arrivy i v jejich vyhledávači na stránkách je odjezd 6:05. Jak se za chvíli ukáže, pravdu mají oba.
6.06 Teprve nyní se skutečně rozjíždíme. Rychlík na jednokolejce musí počkat na osobní vlak od Staré Paky, který kvůli výluce podél Jizery a s přestupem na náhradní autobusy nabral cestou zpoždění. Můj plánovaný příjezd do Prahy podle jízdního řádu by to nemělo ovlivnit, v Turnově je naplánován dostatečně dlouhý pobyt.
6:15 Přejíždíme vlakem poprvé přes silnici I/35 v Jeřmanicích. Teprve svítá a je zataženo, takže se nemohu zatím příliš kochat výhledy na Ještědský hřeben. Vlak je poloprázdný, což mi rozhodně nevadí, oproti sezení v autobuse mám luxusní prostor.
6:32 Neplánovaně kvůli zpoždění zastavujeme v Sychrově, aby mohl projet další zpožděný vlak od Turnova. Inu, život na jednokolejce.
Dvakrát pomalejší než autobus
6:37 U Ohrazenic přejíždíme dálnici D10. Autobus s odjezdem v 6 hodin z Liberce tu byl zhruba v 6:15, v této době je dávno za Mladou Boleslaví. Právě mezi Turnovem a Libercem je kvůli složitému terénu trať oproti silnici v největší nevýhodě. Trať prošla v posledních letech rozsáhlými opravami, díky kterým zde rychlost neklesá pod 80 kilometrů v hodině. Jenže s mnoha kilometry navíc rychlejší než silnice nebude. Vyřešit to mají dva tunely a narovnání tratě. Na papíře to vypadá skvěle.
6:45 Pro cesty z Liberce do Prahy vlakem běžně platí nutnost přestoupit v Turnově. Výluka mezi Turnovem a Železným Brodem, která potrvá do podzimu, ale přinesla jednu zásadní změnu. Tím, že lidé mířící dál na Pardubice, musí v Turnově přestoupit na autobus, Arriva změnila obraty svých jednotek 845 tak, že z Liberce pokračují do Prahy bez nutnosti přestupu. Turnov je jinak dalším místem, kde vlak proti silnici ztratí čas. Silnice ho míjí, vlak musí na nádraží provést úvrať. Nastoupí zde ale více cestujících, vlak je už zaplněnější.
Vlak jako konkurence autu. Na pár kilometrech
6:57 Cesta z Turnova do Mnichova Hradiště je ukázkou toho, že vlak umí být konkurenceschopný autu. Celou dobu jede rychlostí 100 km/h.
7:08 Další zbytečné časové ztráty jen stavem infrastruktury. Po zastavení v Bakově nad Jizerou město stojíme před bakovskou stanicí a čekáme, až projede rychlík z Rumburka do Kolína. Jen kvůli tomu, že jsme na jednokolejce. Touto dobou bych už jinak s odjezdem v 6 vystupoval v Praze na Černém Mostě. Kontroluji situaci na dálnici, kde v ranní špičce není zejména kolem Mladé Boleslavi či Brandýsa nejhladší průjezd. Tentokrát zcela bez problému.
7:24 Trať mezi Bakovem a Mladou Boleslaví podél Jizery patří k nejhezčím částem celé trasy a tak odkládám notebook a jen se kochám krajinou svého dětství. Do Mladé Boleslavi přijíždíme téměř včas. Hodně lidí zde vystupuje, hlavně kvůli přestupu na Nymburk. Koukám se ještě na zchátralou nádražní budovu, než půjde zemi a odjíždíme dál podél Jizery.
7:36 Jedna z výhod cesty vlakem je, že pohled z okna je zajímavější než při cestě po dálnici, kde často okolí tvoří továrny, sklady či obchody. Trať zde z Mladé Boleslavi vystoupá k Chotětovu a na krajině je již vidět, že jaro je tu napřed v porovnání s Libercem.
Přes Kralupy nebo Čakovice?
7:58 Po Všetatech prochází průvodčí s dotazy, zda někdo potřebuje jet do Čakovic a Vysočan. Zprvu dotaz nechápu, ale pohled na aplikaci GRAPP ukazuje mimořádnou událost v Praze – Vysočanech: projetí návěstidla zakazující jízdu a zastavený provoz. Rychlík z Prahy do Turnova už jede odklonem přes Kralupy nad Vltavou a v Neratovicích se dozvídáme, že tato trasa nás také čeká. Vlak se zaplnil několika školními skupinami. Nakonec se rozjíždíme a jedeme podle běžné trasy: mimořádnost ukončena, průjezd přes Vysočany je volný.
8:30 Cestou do Vysočan jsme nabrali postupně zhruba deset minut zpoždění. I tady provoz trpí jednokolejností, prakticky v každé stanici se křižujeme s protijedoucím vlakem.
8:40 Se zpožděním 9 minut přijíždíme na pražské hlavní nádraží. Shrnuto: přesně 140 kilometrů jízdy trvalo (bez započtení pozdějšího odjezdu) 2 hodiny a 43 minut. Kdybych vzal dobu podle jízdního řádu, dosáhli jsme průměrné rychlosti 54,54 km/h. Kdybych ráno v šest sedl na autobus, na hlavním nádraží v Praze bych byl o více než hodinu dříve. Nelze si také nevšimnou, kolik času vlak ztratí na jednokolejce kvůli křižování a nabízí se otázka, zda by poměrně levně nešlo jízdní dobu zkrátit ke dvěma hodinám třeba jen zdvoukolejněním některých úseků.
Vlak, nebo autobus?
Při cestě zpět volím opět vlak a tak mám dost času přemýšlet o celém spojení a porovnání se silnicí. Jen na vysvětlenou: mezi Libercem a Prahou jezdím obvykle jednou až dvakrát týdně a až na pár výjimek vždy autobusem. Ano, auto je rychlejší, ale mé povolání umožňuje, abych mohl při cestě pracovat, což při řízení nejde, a proto volím autobusy. Po poslední zkušenosti s pokusem o reklamaci zpožděného spoje FlixBus jsem tohoto dopravce začal ignorovat a jezdím výhradně RegioJetem.
Začněme cenou. Ceny jízdenek autobusů začínají na 89 Kč, ale záleží hodně na tom, kdy jedete, zda je špička, nebo ne. Ranní spoje u RegioJetu začínají obvykle na 129 Kč.
Arriva nabízí až na hlavní nádraží jízdenku za 199 Kč, v praxi se dá jet ale levněji. Tím, že jsem jel i cestu zpět a mám roční jízdenku pro Prahu, tak mě cesta vyšla na 2 x 53 Kč mezi Libercem a Turnovem a 140 Kč za celodenní krajskou jízdenku mimo pražské pásmo (pro úsek Turnov – Praha). Tedy jedna cesta 123 Kč.
Mimochodem, Arriva při své cenotvorbě věnuje patřičně větší pozornost existenci integrovaných tarifů než například České dráhy. Ty se třeba u rychlíků Berounka mezi Prahou a Plzní tváří, jako by krajské ceníky neexistovaly a napálí vám o desítky procent vyšší cenu, než když si složíte jízdenku PID a IDPK.
Arriva vám prakticky na všechny relace na této trase nabídne stejnou cenu jako integrované tarify a k tomu místenku zdarma. Výjimkou je jen moje finta se zpáteční jízdenkou v jeden den, kdybych si však poskládal integrované jízdenky z Liberce do Prahy jednotlivě, jsme na stejné ceně jako Arriva.
Jednou za dvě hodiny
Porovnání jízdní doby nemá v podstatě ani smysl. Proti vlaku hovoří i četnost spojů: pro přímé spojení nebo cestu s jedním přestupem mimo výluku se musíte trefit do času odjezdů jednou za dvě hodiny. Autobusy jezdí ve špičce i po 15 minutách. Ani tak častý interval ale v některé dny nestačí a vlak tak může být jistota, že se vejdete a do cíle dostanete. Kdo se někdy na poslední chvíli zkoušel v pátek odpoledne dostat z Prahy do Liberce autobusem nebo v pondělí ráno z Liberce, ví moc dobře, o čem mluvím.
Arriva nasazuje na trasu motorové jednotky 845. Vozidla, o jejichž pohodlí vedou diskutéři vášnivé debaty. Pro cestu tam jsem využil tichého oddílu, který nabízí především dva velké stoly. Wi-fi a zásuvky bez problémů, výpadky internetu byly jen v těch oblastech, kde se nechytá běžně mobilní signál.
Při cestě zpět jsem seděl na čtyřsedačce v hlavním oddíle s menším stolečkem, pro práci ale dostačujícím. Jednotky odpovídají tomu, kdy byly vyrobeny, někde je ale přeci jen vidět i to, že by jim svědčil častější hloubkový úklid. Čistě subjektivně, vědom si následného ukamenování některými příznivci ČD, jsou jednotky stále lepší než motorové vozy 843 a 854 , které na těchto výkonech dlouho jezdily. Bez ohledu na typ jednotky má vlak ale výhodu většího pohodlí než autobusu, jízda je navíc klidnější.
Zpět z melancholického snění o pohodlí vlaku. Jezdit mezi hlavním městem a pátým největším městem v zemi průměrnou rychlostí 55 km/h je neskutečná národní ostuda a selhání x vlád a úředníků, kteří předstírají vytváření jakýchsi dopravních strategií. Všem za tento stav odpovědným doporučuji se někdy projet touto trasou. Protože i cesta může být nakonec cíl.