Trať přes Vysočinu čekají miliardové úpravy, vlaky z Brna do Blanska nepojedou rok
Railjet mezi Brnem a Adamovem u bílovických tunelů. Foto: České dráhy
Správa železniční dopravní cesty chystá další úpravy tratě 250 mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem. Důvodem je chystané velké omezení hlavního
Prosím o informaci, v jakém stavu/jaká rychlost je na trati Brno – Česká Třebová. Píše se o koridoru, ale když jsem projížděl, nebyla to vůbec rychlost obvyklá na koridorech. Předem děkuji za reakci.
Vygoglete si open railway map a pak zaklikněte rychlosti (maxspeeds) a přibližte si žádanou oblast, nebo do vyhledávání napište Brno.
V odkazu jednoho diskutujícího je uvedeno, že rychlost je 70 -120 km.
Rychlost je od brna přibližně takhle75,80,90/100,75,Blansko,105,120,140,125,90,Skalice,105,Letovice,90,120,90,80,Březová,100,90,?,140,120,Svitavy,140,105,130,120 Č.Třebová
hoholu: A neni tam nejak malo 160, ktere by byly logicky ocekavatelne? (Castecne sarkasmus, ale spise povzdech cestujiciho.)
Stavět trat na 160 v ceně VRT bych jako daňový poplatník tak trochu jako nesouhlasil.
A jak jinak byste chtel jezdit vlakem Praha – Brno stavajici stopou za 1 hodinu 45 minut nez souvislou TR 160? VRT bude bohuzel trvat tak dlouho, ze do te doby prece nebudeme P – B jezdit za 2:25…
Zrychlení stavby tedy odnesou cestující, kteří každý den jezdí do Brna od Blanska. Pět měsíců by se snad ještě dalo, ale celý rok? Lidé začnou jezdit autem a do vlaku se už nevrátí…
😀
Ti lidé těmi příměstskými vlaky nejezdí z nějaké lásky k železnici, ale protože to pro ně bude nejrychlejší nebo nejpohodlnější způsob dopravy proboha.
Križovatka v Lipůvce im už vysvetlí, že by sa mali hneď s koncom výluky zasa vrátiť 🙂
kéžby 260ku zmodernizovali v 90kách takhle nějak: https://mapy.cz/s/3x2fc
Vypadá to moc pěkně, ale bylo by to drahý, sakra drahý, když vidím, kolik těch tunelů by na této trase muselo vzniknout 🙂
S odstupem let mi to tedy líto nepřijde. Váš úsek do Blanska řeší jen rychlost, nikoli kapacitu (s dnes velmi hustou příměstskou dopravou), tam je potřeba paralelní dvoukolejná trať (kterýmkoli směrem buď jeden tunel až do Blanska nebo VRT podél D1). A nemůžete razit díru v zemi mezi Březovou a Hradcem nad Svitavou!!! Odtud celé Brno pije vodu. Tam všude a ještě okolo je oblast akumulace podzemních vod.
A co kdyby si Brno postavilo S-bahn samo? Co to prostě pojmout jinak? Předělat jenom nejhorší oblouky hned za Brnem (viz má mapka) eventuálně tam kde se ještě objevují R<500m a pak přidávat koleje pro příměsto s vysokým sklonem a poloměrem kolem 300m? Samozřejmě, když už se bude hrabat do poloměrů z Maloměřicemi, tak se dá postavit čtyřkolejka. do Bílovic, ale bude to stačit? Nevím, tady se možná dostáváme do stavu kdy železnicí zkoušíme suplovat jiný typ kolejové dopravy, metro, nadzemku vlakotramvaj, trametro… Pokud tu jde o (rychlé )spojení do centra Brna, tak na Bílovice raději potáhnu tramvaj z Merhautovy,… Číst vice »
Já té vaši argumentaci nerozumím. Podle toho plánku jste rozhodně nešel všude nad 500 metrů (Adamov, Bílovice). Za cenu několika nových tunelů jste jen odstranil oblouky o poloměru pod 300 m, takže by se rychlost zvýšila tak o 20 km/h. A kapacita nikde (protože se to v části trasy kryje se současnou tratí). A pak chcete přidávat koleje pro příměsto s poloměrem kolem 300 metrů. No ale to už tady máme 170 let, to nemusíme přidávat. 🙂 Naopak to, co dnes nevyhovuje rychlé dálkové dopravě, přenechat té pomalé a pro rychlou postavit novou rychlou trať třeba úplně jinudy (například zde… Číst vice »
Když jsem ty oblouky v mapě přměřoval, tak, pravda až na ty v Bílovicích, tak to nad 500m bylo, Adamov je konkrétně 555m 😀 , ještě je tam možnost že mapy berou v potaz výšku a vzhledem k hloubce údolí to zkreslilo dost, ve městě si nemyslím že je ideální nápad nacpat takový oblouk, který vyžaduje demolice ve větší míře, proto je to u Adamova tak těsné, ty další by měly být kolem 600-1000m (ale asi to zkreslily mapy), takže rychlost kolem 120-140km/h by se dosáhnout asi dala, to by mělo být o 30-40km/h nad tím co je tam teď.… Číst vice »
@Martin V
co se týče kapacity, S2 jezdí po půl hodině+je zde možnost případného předjíždění v Adamově, dle mě by pohodlně vyřešilo situaci ETCS lvl 3
Vím že je tam prameniště, taky jsem se alespoň tomu co je na mapě vyhnul, otázka je jak jsou prameny napájeny, jestli z vody která se „vsákne“ a pak steče dolů do údolí pak házím flintu do žita… Hlavně, je to dotaz na hydrology… A já ním opravdu nejsem
Ani já nejsu hydrolog, ale tady http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/
píšou: „Prameniště využívá velkých zásob puklinových podzemních vod v komplexu křídových vrstev v okolí Březové nad Svitavou, doplňovaných především infiltrací atmosférických srážek do horninového prostředí.“ Vzhledem k tomu, že průměrný průtok Svitavy v Bílovicích je 5 m3/s a společná kapacita obou březovských přivaděčů je 1 m3/s, tak ta oblast zasakování musí být obrovská. Z louky u potoka by se ten kubík za sekundu nevzal. Už při rekonstrukci koridoru tam museli stavět opatrně, kontaminace nebo narušení pramenů by byl velký problém.
Obával jsem se toho, pak ale jde z toho vystříkat při nejlepsim tohle a i o tom pochybuju
https://mapy .cz/s/3x4Cb
To pořád ještě jde. Jenom bych se s těmi tunely a rychlostmi možná držel trochu víc při zemi v oblasti Brno-Adamov-Blansko. Přece jenom jsou tam vápence a bůh ví co tam pod tím je, na druhou stranu vlak krápníkovou jeskyní… to nemají všude 😀 Navrhoval bych to spíš takto do Adamova: mapy. cz/s/3x2CX . A takto až do Blanska mapy. cz/s/3x2GF Sice to bude pomalejší, než Vaše trasa, nicméně na nové trase jsem nešel s obloukem pod 600m. Snažil jsem se tam co nejvíc využít existujících tunelů a rovných úseků.
Kdepak vápence, vždyť se tam někdy svezte. Vápence jsou až v bočních údolích , kde vlak nejezdí. V údolí Svitavy je brněnský granodiorit, normální vyvřelina.
ŘSD a SŽDC se rozhodli o rozdělení Moravy a Čech, mezi těmito zeměmi již nebude moci cestovat 😀 😀 😀
Tak to na rok zavřete i mezi Třebovou a Zábřehem…. Jako to hlava nebere, zavřít koridor na celý rok. Snad i při stavbě koridoru se jezdilo alespoň jednokolejně. Nebo se SŽDC bojí o prémie za pomalé jízdy? Tak to zavřené komplet?
A co když tam budou takové práce, které vyžadují úplné zastavení provozu? Pokud to tedy nechcete dělat 5 let.
Na několika místech v údolí Svitavy, kde se nenachází na dlouhém úseku přístupové cesty muselo dojít k výjimečným výlukám obou traťových kolejí současně. Stalo se tak na úsecích Adamov – Blansko (25.3.1996 – 15.10.1996) a Brno – Adamov (25.3.1996 – 15.12.1996).
Zdroj: https://www.k-report.net/koridory/soucasn4.htm
Jenže v té době šlo o „novostavbu“ i s elektrifikací a stavbou mnoha umělých staveb (tunely,mosty).
Však se to všechno bude dělat znovu.. Navíc si to odhlasovali i dopravci, tak nevím o čem.
To potom „dlouho vydrželo“…
A tentokrát se bude dodělávat to, na co se tehdy nesáhlo…
Tlak na modernizaci této tratě vedeme především v ŽESNAD.CZ, protože to bude ta hlavní nákladní tepna v příštích letech. Sice zvolna a to kvůli řadě problémům – hlavně technickým – , nicméně fakt se připravují státní infrastrukturní postrky Brno – Kutná Hora a zpět. Momentálně SŽDC vyhlásila výběrko na vyzkoušení provozu více trakčně činných lokomotiv, za což díky.
Ale dlouhodobě nevěřím, že bude chtít někdo přes vysočinu tahat náklad.. To musí být dost energeticky drahé ne..
Proto ty postrky, přes Třebovou nepojedeme.
A budou se na trati přes Vysočinu před tou velkou výlukou u Blanska nějak posilovat napájecí stanice? Přeci jen v době největší slávy Tišnovky ještě běžně nejezdily 6 MW lokomotivy. Aby se dodatečně nezjistilo, že na ty „infrastrukturní postrky“ jsou potřeba čmeláci nebo brejlovci dvojmo. 🙂 A počítá se u vámi zníměného zkoušení „více trakčně činných lokomotiv“ s prolomením limitu 350 kN na háku podle vzoru ze zahraničí? Viz https://vts.cd.cz/documents/168518/220448/4618_Pohl%2C+Mich%C3%A1lek_Provoz+n%C3%A1kladn%C3%ADch+vlak%C5%AF+d%C3%A9lky+740+m%2C+d%C3%ADl+I._kor.pdf
Rychlejší přes Brod, nebo Třebovou? Počítám, že po rekonstrukci části tratě 250 bude cesta přes vysočinu asi o 10 pomalejší. Prostou obnovou svršku Brno-HB se jede plynule 110-140 km/h (horní rychl.), čili většina úseků 120 km/h. Od dob EC Dvořák přes Hb se sice zvýšila rychlost (Čáslav – Vlkaneč a teď Okrouhlice -HB), je to jen o pár minut. Otázka, jestli bude přeložka mezi HK a Čáslaví (ze 70 km/h by se zvýšilo na 120 km/h). Ale celá trať 230 je postavena nešikovně. Napojení na Kolín, oblouky u Kutné Hora a samozřejmě klikatice GJ-Světlá. Obě tratě na Brno jsou k… Číst vice »
Ty oblouky na trati pres Havlickuv Brod nejsou pro srandu kraliku, ale proto ze za Kolinem musi trat velmi rychle nastoupat z polabi k Havlickovu Brodu na Vysocine a bylo nutne udrzet urcite limity stoupani kvuli nakladni doprave. POkud by se oblouky narovnali, tak na nakladni dopravu na teto trati muzete rovnou zapomenout. Pres Pardubice a Ceskou Trevoou navic neni stale dokoncen kriticky usek Chocen -Usti, tery by mel z jizdni doby po rekonstrukci jeste cca 7 minut stahnout. Po dostavbe tohoto useku pak bude mit napr. pendolino az na par drobnych a kratkych snizeni rychlosti temer v celem useku… Číst vice »
Jedna věc je vysoká traťová rychlost Praha – Třebová, druhá věc kapacita trati a reálná schopnost vysokou rychlost spolehlivě využívat.
No proto ale ty oblouky na trati pres HB museji zustat, aby cast nakladu mohla byt presunuta na tuto trat a dalsi po rekonstrukci na trat Pha-HK-Chocen
Počkat, nebude se tou dělat už i Kúty-Bratislava?
*tou dobou
Je to smutný, viděl jsem teď archivní fotky rekordmana 515 km/h TGV na návštěvě v Praze Holešovicích v roce 1991.
Myslel jsem si, že za 30 let to tady bude jezdit taky.
Teď není hotový ani první koridor a zrovna největší oříšky (Nelahozeves, Bezpráví).
Je otázkou času, jak na tom budou další úseky koridoru, již dříve opravené, kdy se při velkém náporu dopravy v obloucích o velkém převýšení dost namáhá že. svršek…
Jiná cesta než VRT není.
další 2 koleje v nové stopě..
A to souhlasíte s ceskolipakem nebo mu oponujete? Stavět dnes dvě koleje v nové stopě a nevybudovat to jako VRT považuju za nonsens. Něco jiného samozřejmě je zdvoukolejnění tratě přes Hradec Králové (ale to není nová stopa).
Já nevím, já nejsem zastánce moc VRT. Jako lajk. Bez nákladu mi to moc nedává smysl. Líbí se mi rakouský přístup a Švýcarský.
Jak se to různě proplétá mezi sebou . Nevěřím, že někdo bude jezdit rád s nákladem po dědinách. Viz dědiny u Prahy, Dejvice a pod., které bych sice nejradši legislativně vyřadil, ale co už..
Ale chápu, že ČR není westbahn. Je tam nějaká vysočina, problém před Brnem z Třebové atd.
Já bych rozhodně netrval na „VRT“, a už vůbec ne bez toho, že bych zároveň neupřesnil, co si pod tím termínem představuji – leckde (zejména v obtížnějších terénních podmínkách a v oblastech s hustším osídlením) by bohatě stačila NRT třeba i jen 160 km/h nebo i méně: zbytečně „tlačit na pilu“ nemá smysl.
A víte v čem je zakopaný pes? Ona ta NRT na 160 vyjde skoro stejně draho jako VRT, pokud bude trať na 160 se sklony do 8 ‰ a nebude se plazit cestou o 50 km delší, aby nebyly tunely. Takové trati už tu máme dvě. Proč stavět třetí stejně pomalou a pak nadávat. Praha Brno je vzdušnou čarou asi 190 km. Přes Třebovou je to 250 km a přes Brod 255 km. Ostatně ani Císařpán Ferdinand to nestavěli na 60 km/h, protože to stačí a může se to tedy kroutit. Jak jsme dnes rádi, že to nepostavili jako Pacifik.… Číst vice »
Stavělo se to na mizerné pojezdy, kolejnice v podobě trámů se železem nahoře a protože v té rovince Moravy se to dá. Ono by třeba opravdu stačilo v první řadě aby se těch 160 jezdilo z Třebové i směrem na Skalici, tam udělat menší přeložky kam až to půjde. Stavět to třeba na 120-160 dle místních poměrů má dost velký smysl protože omezujete množství kolizí se žábami, krtky, trpaslíky a prádelními šňůrami. Navíc je teď potřeba řešit problém nákladní dopravy, té i těch 120 stačit bude, stačilo by jí při stoupání i třeba 60-80, to se nakroutit dá skoro všude,… Číst vice »
Rychlost 160 bohatě stačí. Ale jen pokud
a) je soustavná v celém úseku,
b) trať není delší než silnice,
c) je dostatečně kapacitní pro příměstský provoz, náklad a rychlíky.
Nic takového tady nemáme !!! a za 30 let výstavby jsme si k tomu nedopracovali…
Bod c) znamená 4 koleje.
Které leckde znamenají zásahy do do lidských sídel.
Výstavba 4 kolejí je v některých místech obtížně řešitelná, navíc si vyžádá výluky stávající tratě. Náklady vysoké, přestavby stanic a všech zastávek (!) dočasné omezení kapacity a dílčí snížení rychlosti na původní trati.
Výsledek je, že máme sice propustnou, ale stále nemoderní trať.
Kdyby byla VRTka Praha(-Benešov-Jihlava-)Brno, tak to zrychlí dopravu na Budějovice, Brno, okolí Havl.Brodu a máme jízdní čas cca 1 hodinu.
zajeďte si někdy do Zurichu (mám na mysli příjezd od východu)
a) Není třeba, důležitá je průměrná dosažitelná rychlost, ale cimbuří také není dobré (žere to trakční energii, opotřebovává brzdy atd.). b) Hloupost, důležitý je rozdíl času za který dojedete. A roli hraje pak ve volbě ještě pár iracionálních, nevyčíslitelných faktorů. c) Ať si laskavě začnou příměsto řešit města sama na více méně separátních tratích. Jestli půjdou do metra, tramvají, vlakotramvají, nebo zaplatí přidání kolejí ke stávajícím tratím, to je jejich věc, ale to prosím nejde aby se jim nechala pomalu všechna kapacita na tratích pro osobní dopravu a pak se jim ty S-bahny začaly rozlézat ještě na nákladní průtahy a… Číst vice »
Ta cena je docela pálka. A tak se dívám, jestli na Cenii nenajdu něco. Našel. Takže součástí stavby je například:
− 10 kilometrů kabelu z Křižanova do Velkého Meziříčí.
− výkopové práce: 127 tisíc tun zeminy (ale nevidím tam přeložku)
− odtežení 33 tis. tun štěrku (trať a dvě nádraží, ale i tak?)
https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_VYS848
Nemyslím si že by ta cena byla v dnešní době taková pálka 1,64mld za komlexní rekontrukci 2 stanic a 7km dvoukolejného úseku se mi zda ještě porně nízká, vemte si jaké jsou dnes platy a jaké je musí mít na stavbě aby ůbec někoho sehnali.
Trocha historie: „Od nového jízdního řádu 1991/1992 začíná i do Československa jezdit přepychové vlaky EuroCity (EC) s pojmenovaním „Antonín Dvořák“. Do vlaku EC si musí cestující zaplatit EC příplatek v ceně 50 Kč (!). Vlak EC z Brna do Prahy není povinně místenkový, ale z Brna na jih je již povinně místenkový. Jízdní doba je neuvěřitelná. Cestu Z Brna do Prahy ujede vlak za pouhé 3 hodiny a 10 minut (!) O možnosti přepravy kol se v novinách nepíše.“ A jsem přesvědčen, že to bylo přes Křižanov. Novinový výstřižek najdete na: http://www.onemanbrnoblog.cz/150-let-trati-wien-brno/
Samozřejmě to bylo přes Vysočinu – a EC vlaky směr Vídeň i vlaky do / z Budapešti (a dál na Balkán) tudy jezdily ještě i dost dlouho potom …
A když už je to vlastně zmínka o „průniku“ EC vlaků do ČR, resp. tehdy ještě do ČSFR, tak bychom měli především vzpomenout Ing. Jaroslava Kocourka, jehož hlavně bylo zásluhou, že k nám ty vlaky tehdy vlastně nejvyšší kategorie postupně začaly jezdit – škoda, že se nedožil ani důchodového věku …
Pojďme si udělat kalkulaci teoretického jízdního času EC přes HB v roce 2021 (tedy již po hotovém úseku Sklené – Křižanov). Vycházím z jízdní doby rychlíku Vysočina, která je dle JŘ 3:25 do Králova Pole, na hlavas +10 min, takže 3:35. Jezdí vozy řady B (Vmax 140 km/h, dolní rychlostník) Pokud by vlak nezastavoval, ušetřil by 21 min stání ve stanicích a 12 min při brzdění a rozjezdu (počítám 1 min na brzdění/rozjezd na každou stanici). EC může jet 160 na koridoru z Prahy do Kolína, ušetří tedy 3 minuty (rozdíl v jízdních dobách rychlíku Svitava a Vysočina na zmíněném… Číst vice »
Souhlasím, dosavadní rychlíky přes Ždár mají ohromné časové rezervy a prostoje ve stanicích. JŘ vůbec nereflektuje, že dost úseků již bylo opraveno a zvýšena rychlost.
To je kvůli polohám příměsta, před dokončením rekonstrukce celé tratě nejspíš nemá cenu měnit časové polohy každý rok, ještě když i často vlaky chytají zpoždění právě vlivem rekonstrukce a jednokolejného provozu.
Hezké, dejme ale tomu že se bude z přípojových důvodů stavět v Kolíně (kvůli spoji na Hradubicko) a v HB, pořád to vypadá pěkně, řekl bych. Jestli se to dá takto vyjezdit, tak bych se nedivil, kdyby se tam s EC mělo zůstávat, Sice by se zhoršilo spojení Brno-Hradubicko, ale dost by se zlepšilo spojení vysočiny s Prahou a Brnem.
To jsou ale pohledy úplně mimo, nějaké spojení Vysočiny vůbec nehraje u vlaků kategorie EC roli, spojování Pardubic s Prahou a Brnem možná už trochu ale ano, tedy abych vynechal tohle město, tak si ještě 10-15 minut zajedu po sklonově náročnější trati s častými výkyvy v rychlostech po mnohem větším úseku, než je tomu tak přes Třebovou, to se prostě vyplatí!
Navíc tam nejsou jen Pardubice, ale i Hradec a přípojné vlak/bus spoje na sever/severozápad pro spojení s Brnem(a popř. dál na jih).
Zatímco přes Vysočinu stojí za řeč snad trochu Žďár/HB
Největší Jihlava je jasně busem/autem po D1
Docela slušný odhad. V době realizace (2022) se předpokládá JD odkloněných vlaků mezi Brnem a Prahou cca 2 h 50 minut se zastavením v Kolíně i HB.
Tak na těch 2:50 v reálu jsem zvědav velice.
Problem je, ze to co popisujete pres HB je jizdni rad uplne nakrev a verte mi, za takto se jizdni rad planovat skutecne neda. Ono i vlaky pres Ceskou Trebovou maji vaty. RJ dle me zkusenosti, kdyz za tim sedi strojvedouci co tomu umi nalozit zvladne i o 4 minut rychleji nez stavajici jizdni doba, totez takove 3 minuty CT-Pce a na useku Pce-Pha je rezerva u expresnich spoju nejmene 5 minut, nedavno jsme jeli pendolinem a pred Libni jsme byli -6 a na hlavnim -7
V cestovní době 2:50 hodiny mezi Brnem a Prahou s pobyty ve Žďáru nad Sázavou, Havlíčkově Brodu a Kolíně by, myslím, mohla být i nějaká malá „vata“ – dokonce i taková, že by se do ní mohlo třeba vejít i minimálně jedno další zastavení: Klidně bych alespoň pro výstup zastavoval „liché“ vlaky v Brně-Králově Poli a „sudé“ v Praze-Libni. Ale uznávám po tom, co často vidím v Praze-Holešovicích (kde vystoupí „hafo“ Asiatů a po odjezdu vlaku dál do Prahy se diví, kde že to vlastně jsou), že o to objednatelé dálkové mezistátní dopravy asi zájem mít nebudou …
A když se někomu hodí jet z KrPole (kam ho doveze okružní linka) do Libně, tak má smolíka. To radši nehonit 2:50, ale přidat na 2:52 a vymést obojí. Dělat vlakové linky stylem zastavuje každý druhý tam a ne tady a naopak je nanic. Vystoupí v Krpoli hafo Asiatů a strašně se diví… no chtěli jet dřívějším vlakem.
Mně o tom poučovat nemusíte – to vysvětlujte třeba Tomášovi Zárubovi, který kdysi v DF „K.reportu“ velmi vehementně obhajoval systém „střídavého zastavování“ na úseku Praha – Olomouc: já jsem jen nechtěl příliš zvýrazňovat své dávné přesvědčení, že v Praze-Libni by měly zastavovat všechny vlaky, a to „Krpole“ je jen brněnská obdova t pražské Libně
Nejkritičtějším a dosud neopraveným, no spíše nemodernizovaným místem, přestože je zaneseno v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina, ale v územně analytických podkladech se píše o „výhledovém řešení“, tudíž do roku 2022 určitě nehrozí, že by se koplo! Přitomprávě zde „totalita trať zmrvila, když „zdvojkolejnila“ původní lokálku. To je samozřejmě škoda, neboť minimálně osobní doprava by „výrazně“ zrychlila a pro potřeby výluky na trati Brno – Blansko by byla k dispozici trať podobných časových možností jako je trať Brno – Česká Třebová – Pardubice – Kolín, takto dle mého soudu budou vlaky minimálně o čtvrt, možná až o půl hodiny pomalejší… Číst vice »
Zdvojkolejňovalo se už v předvečer války… ale jo, totalita to byla též už, ale jiná než se většinou první vybaví. Z VRT budou možná za 20 let stát tak nějaké výjezdy z Prahy a nová trať do Olomouce, možná tak ještě kus od Kostické váhy na Slovensko a z Břeclavi na někam po Šakvice. Jak jsem psal níže, chtělo by to urychleně začít řešit kapacitu na nejhorších místech a třeba začít tam kde to vypadá stavebně připravené, což je trojkolejný průtah Bohumín-D1xRudná, a upravil se tak aby kolej jdoucí na vítkovice dostala do středu jako nultá. Ale místo tam je… Číst vice »
Mezi Dluhonicemi a Prosenicemi má být nově přesmyk tak, aby vlaky Olomouc − Ostrava nekřížily žádnou jinou kolej z/do Přerova.
A ten přesmyk u Hranic se hodí pro vlaky, které jedou od Valmezu směr Přerov/Olomouc. Nekříží tak protisměr. Nerušit, ono se to dá využít pro naštosování osobáku a dvou tří nákladních vlaků.
Pokud je mi známo, tak je situace následující, tzv. rychlá spojení chystají pilotní projekty, které (pokud půjde vše, jak si někteří myslí, že půjde – to neznamená, že to hájím, jen vysvětluji), nakonec to odeznělo i zde v článcích, tak SŽDC chystá tzv. pilotní projekty: – významný, ale kratičký Praha-Běchovice – Poříčany, dále Vámi ne zcela správně zmiňovaný Brno – Šakvice, oba tyto úseky mají pomoci odlehčit přetíženým úsekům stávajícího tranzitního železničního koridoru od dálkové dopravy a ponechat ho dopravě příměstské a regionální (úplně si nejsem jist, zda 2 koleje z Poříčan do Kolína zvládnou nápor z 5 kolejí od… Číst vice »
Jedna věc je projekty chystat, druhá je je rozjet a budovat. Zatímco nemám moc velké pochybnosti o tom že se podaří rozjet stavbu do Přerova, tu snad ani neshodí případná ekonomická krize, ani o tom že by se podařilo zrychlit úsek ze Šakvic do Břeclavi, tak o tom že se postaví výjezd z Brna pro VRT pochybnosti mám. Jednak je to dlouhá novostavba, jednak, a to je nejpodstatnější, kam ji zapojit? Do kterého nádraží? Možná tak provizorně nějak, ale v tom případě se budeme bavit tak o odlehčení od dva a půl páru za hodinu, nebo tak dojde k legitimizaci… Číst vice »
chybí tunel Obřany – Bílovice.
Došlo by ke zrychlení a narovnání nejhorších oblouků.
A snížení hluku. Od výstavby trati na to nikdo nenašel peníze …
Větší přínos by měl tunel Obřany až za Adamov (vyústění u Blanska). Stávající trať ponechat pro regionální dopravu. Rychlíky a náklady do tunelu. Max. rychlost bude stačit 200 km/hodinu.
Mám jisté pochybnosti, zda jsou rychlosti 75 − 85 km/h pro příměstkou osobní dopravu dostatečné.
Na Blansko, kam skoro nevede silnice (vede oklikou) ano. Na Vyškov, kam vede dálnica by to ovšem nestačilo.
To tam nenacpete, leda trefíte baráky a lidé budou smutní a SŽDC taky protože se bude soudit, nedá se kvůli dráze, nebo silnicím, tak moc vyvlastňovat a bořit. jediné co se tam natěsno vleze je nějaký takový oblouk s poloměrem 500m mapy. cz/s/3x1V8 Ale už tak tam jsou zahrady a asi budou problémy, možná to i tak trefí dům. Šlo by to takto mapy. cz/s/3x1X4 ale to jsou 3 tunely, které budou navíc ve dvou případech křížit tunely existující (Mimochodem růžice ukazují poloměr oblouků, přímé čáry jsou přímé úseky tratě) a navíc tam budou 3 mosty tak jako tak. Tam… Číst vice »
Existuje již nějaký časový odhad kolik to bude EC do Prahy po této trase trvat? Jestli to bude +-10-15 minut delší než přes Třebovou, tak by možná nebylo od věci zde EC nechat. Na trati přes Brod je ještě dost míst, kde by se dala upravit a zrychlit, takže do budoucna tam možná potenciál k přesunu dálkové dopravy je a možná větší než v případě převedení nákaldky.
15 minut to po dokončení rekonstrukce celé havlíčkobrodskodské trati bude.
Kromě toho SJD a vynechání Pardubicka je taky problém
I s napřímením u Čáslavi? Myslím že by se do té tratě mohly vrazit do budoucna dost velké peníze (možná by tomu vyšla i ekonomika) a udělat několik velkých přeložek, například Přibyslav – Ronov nebo Pohled – Stříbrné Hory, tak by se dal získat první úsek na 140-160km/h mapy. cz/s/3wY9y A pak z Josefodulu do Leštiny je to myslím zralé na Novostavbu. Sice by tam bylo mostů, možná jeden či dva tunely, ale alespoň by se ta trať, asi i bez výrazného zhoršení sklonu, dost zrychlila.
Jízdní doba okolo tří hodin znamená, že pro EC bude tato trať navždy nepoužitelná resp. nesmyslná. Rekonstrukcí ve stávající stopě se jízdní doby nijak zásadně nezlepšují.
Dokud nenarovnají nebo nepostaví nový Kolín – Havl. Brod je to zabitá relace.
Když to zkusíte hodit do mapy, tak Čáslavi do Havlobrodu težko najdete trasu, aby to nebylo komplet v tunelu. Druhá možnost je vynechat Havlobrod a vzít to z Přibyslavi vrcholovým tunelem do Chotěboře a pak krajem CHKO podél Doubravy. Nemusím připomínat, že se jedná v obou případech o zásobárnu podzemních vod, ve které ražba tunelu nebude jednoduchá a riziko ztráty podzemních zásob vody je nemalé. Nicméně Z Kolína až do Čáslavi je to vpohodě. Z Brodu do Světlé relativně taky vohodě. Pak pomůže údolí Sázavky, tam by se to na 120−140 dalo proboxovat až do Leštiny. Největší hrůza je totiž… Číst vice »
Když jsem se díval na tu trasu ze Světlé do Leštiny, tam se o žádném boxování nedá mluvit, tam stačí normálně stavět mosty a zářezy. V Leštině by se to dalo stočit doleva nad Leštinský rybník, zhruba takto: mapy.cz/s/3wYY7
Řešit 8, 10, 12 ‰ z jedné strany je k ničemu pokud se nevyřeší sklon Tišnov-Vlkov. Po Horní Loučky by se dal z Tišnova nějak ten sklon naskládat na nějakých 13 ‰, ale pak by se musela postavit nové velká přeložka.
Proboxováním myslím krátký tunel u Světlé (možná hloubený, nadloží do 10 metrů) a právě nějaký ten zářez hloubky do 10 metrů. A hodně mostů. Nebylo by to jednoduché, přístup na místo je ztížený.
Cituji „Řešit 8, 10, 12 ‰ z jedné strany je k ničemu pokud se nevyřeší sklon“ … u Golčova Jeníkova. Ty prudké protisměrné oblouky také znamenají zvýšený jízdní odpor. Argumentace kruhem. 😀
Dívám se na ten Vás odkaz. Ten oblouk u Chlumu je nějaký ostrý.
Co takhle? https://mapy.cz/s/3wZoE Ze 450 m nad mořem do 340 m n.m. na délce cca 12−14 km dle rozmáchlosti oblouků. Rubanina ze zářezu od Kozohlod se použije u Golčova Jeníkova na násyp(y). Vychází jeden ~ 200 metrů dlouhý most přes Brslenku.
Myšlenka je totiž taková, že pro rychlou osobní dopravu je vhodnější vést VRT jinudy, nikoliv že by trať přes Brod měla být páteří rychlého spojení Praha−Brno. A těch 120 km/h uvažuji pro spodní rychlostník, Vyjmenované vlaky by mohly rychleji.
A ještě ve zkratce: Převýšení koleje 150 mm a nedostatek převýšení 100 mm při rychlosti 120 km/h znamená, že nákladní vlak při 80 km/h pojede bez nedostatku/přebytku převýšení, tedy s minimálním jízdním odporem vlivem oblouku. Aspoň v jednom směru by pak možná nebyl potřeba postrk. Snaha je pomoct náklaďákům co nejvíc, aby tam mašina utáhla co nejvíc tun.
Snad jsem se se sklonem a rychlostí neminul o moc.
Tak ta severní „vrt“ na havlíčkův brod je načmáraná. Dokonce i v katastru..
A s jakými sklony, to je oč tu běží. Ono by bylo potřeba nějak dostat těch x tisíc kamionů na vlak. Nuž, 35‰ stoupání má problém vyjet kamion s jednou hnannou nápravou z pěti, když nasněží. Nákladní vlak má jěště horší poměr, 1:30 hnaných a nehnaných náprav. Kudy s ním?
Vykašlat se na VRT se sklonem 35 promile a realizovat II. hlavní tah do Břeclavi s tím že se k němu přidá ještě trať z Brodu do Pardubic a udělají se na ní přeložky kvůli sklonům.
Bohužel železniční trať přes Křižanov a Havlíčkův Brod moc velké možnosti na zrychlení ve stávající stopě neumožňuje. Prakticky by to znamenalo v dlouhých kilometrech výstavbu zcela nové trati v nové stopě. A ač se to nezdá, trať 250 je hodně vytížená nákladními vlaky pro kterou se také dlouhodobě připravuje včetně státních postrkových lokomotiv z Tišnova na Křižanov. A kde to šlo, probíhá postupná modernizace na vyšší rychlosti. Dlouhodobým řešením přetížené české železniční sitě je jen výstavba nové železniční „dálnice“ tedy VRT v nové stopě.
S tím že jediným řešením je VRT v nové stopě nesouhlasím, spíš potřebujeme celkovou obnovu sítě a její úpravy, protože místy byla stavěna v dobách ekonomicky neradostných a co nejúsporněji, tedy se strmými stoupáními později se zase elektrifikovalo jenom něco, což zase síť jaksi opticky zredukovalo, v čase se zrušily existující kolejové trojúhelníky, což buď některé trasy zrušilo, či zbytečně omezuje. Pokud se toto začne odstraňovat, tak se problém přetíženosti mže začít pomalu řešit i sám. Například existuje problém toho jak dostat nákladní vlaky z Moravy do Čech, snažíme se dostat vlaky na Vysočinu i za cenu státních postrků místo… Číst vice »
Zase úplně mimo, aby se náklad vyhnul zatíženému Brnu, tak pojede 200 km po jednokolejce, kde se bude muset vyhýbat každému osobáku. 😀 Přes to zatížené Brno ten vlaky zvládne Brod-Břeclav mockrát rychleji dráty nedráty, taky je to tudy kratší.
Vyhrabte si projekty z minulosti, vyhrabte si třeba normativy hmotnosti… jednak se do té tratě hrabat začalo a upravuje se i pro nákladní provoz, jednak tím obejdete s rozumným sklonem, minimálně do Brodu, nejenom Brno, ale vyhnete se i rampě v Tišnově a přetížené Třebové. Proti jízdě přes Brno to bude zajížďka nejhůře v desítkách kilometrů. Co by bylo třeba je najít způsob jak trasu zadrátovat a přestavět Znojmo pro umožnění obratu dlouhých vlaků, a provoz pod dvěma napájecími systémy ve stanici. Na té trati je v současnosti jeden dost značný problém – infrastrukturní dluh, kdy se výhybky ve stanicích… Číst vice »
Pokud tam nebudou dvě koleje, tak je to nonses, který nikdy nebude rychlejší, zdvojkolejňování 200 km tratě pro náklady z části osobkou totálně mrtví tratě nikdo nikdy dělat nebude, prostě se s tím smiřte. Máte v komentech lidi ze ŽESNADU, tak se jich zeptejte na to, jak moc by se jim „vyplatilo“ jet 200 km jednokolejně místo přejíždění přetíženého Brna, výhybky nevýhybky, dráty nedráty…
I s jednou kolejí ta trať bude mít pořád ne nemálo kapacity, výhybny jsou minimálně na úseku Břeclav-Znojmo každých 10km a jezdí tam v průměru jeden vlak za hodinu, netvrďte mi že to ta trocha dopravy všechno vyžere, nevyžere. I kdyby kapacita té tratě byla jen 4 vlaky za hodinu, tak pořád to je 80 vlaků za den, navíc koleje už dnes minimálně kolem 500m dlouhé, takže si to o postupný upgrade až po „obchvat“ půlky republiky přímo říká. Elektrifikace a zdvojkolejnění, pro začátek třeba jenom částečné, by byly celkem dobrým krokem. Proč? Protože na rozdíl od Brna to nehrozí… Číst vice »
Zrovna na Znojmo-Břeclav se budou v budoucnu přidávat dost vlaků, více osobáku protkaných Sp vrstvou, proč se ta trať asi taky modernizuje, že.. Okříšky-Jihlava taky budou nejspíš zahusťovat, takže místo, takže ty náklady nebudou dělat nic jiného, než pořád někde stavět a křižovat, jak jsem psal, napište tomu Sládkovi co si o tom myslím… Jet Břeclav-Jihlava jednokolejně..
Ale je tam nárůst rychlosti Brno – Havl. Brod je dobrý, Kolín – Havl. Brod je katastrofa.Tam to chce novou trať.
No v pokud si pamatuju v řádu kdy jezdily EC přes Havl. Brod to jezdily tuším za 2:51. (tedy nepoužitelné)
Nyní rychlíky jedou za 3:25, takže když bych odmazal za těch 10 zastávek půl hodiny. Tak to vychází na 2:55. Takže dýl.
Asi nelze čekat, že to bude nyní pod 2:45.
Takže ta trať prochází výrazným zrychlením, ale na těch dvou stech kilometrech nebude moct čekat úsporu větší, než 6 minut.. 😀 Určitě.
A to se letos měl opravovat úsek Přibyslav – Pohled. Nikde není ani kopnuto a vypadá to, že v nejbližší době ani nebude.
Z pohledu zákazníka je nejdůležitější čas. Nevíte, s jakými jízdními dobami se na relaci Brno – Praha počítá? Bohužel i po opravách trati z Brna na Č. Třebovou bude tato trať přetížena. Doufejme, že v době příštích oprav a výluk za 20 let bude již sloužit nová „vyškovská dvoukolejka“ a snad i Vysokorychlostní trať z Brna na Prahu.
VTR nebude, jízní časy přes HB si jistě odvodíte ze současných.
trochu nesmysl odvozovat ze současné jízdní doby rychlíku.. před letosní výlukou v Brně to bylo Praha hl.n. – Brno hl.n. 3:35, EC ale budou zastavovat v Kolíně a max. ještě v HB.
Když v roce 2005 jezdily 2 páry EC přes HB tak byla jízdní doba Praha-Holešovice – Brno hl.n. 3:10, počítám že teď by se to mohlo zvládnout za 3:00 ?
Což je pořád hodně (nemyslím ve výluce, ale jak nahoře někdo píše, že by EC mohla na této trati pak nechat)
No, na EC to není moc, ale je to moc na ty, co jezdí mezi Prahou a Brnem. Mnozí se by se vrátili na silnici.
k přelivu cestujících na dálnici určitě dojde, když už bude hotová modernizace D1
To ano. O to by to bylo jen větší. Nechci být zlým prorokem, ale pokud budeme stále věřit, že VRT bude, tak trasa přes Havlíčkům Brod je pro dálkovou dopravu téměř nepoužitelná. … Pokud v roce 2021 bude D1 v podstatě hotová, tak se ukáže, jak významný tento odliv ze železnice bude. A obávám se, že i když se to další rok vrátí do zavedených pořádků, bude velice těžké cestující opět nalákat do vlaků (teď tomu hodně pomohla dlouhodobá rekonstrukce D1).
Když budou vlaky vždy cenově výhodnější, přesné, čisté a samozřejmě klimatizované, není důvod, proč by cestující houfně přesedávali do aut i přes dokončení modernizace dálnice.
No pokud se vám o cca 30 minut prodlouží dojezdová doba, tak se klidně vsaďte, že budou. Především v situaci, kdy nebude zasekaná dálnice.
Navíc autem dojedete až do svého cílového místa (ideálně až do své garáže), kdežto při cestě vlakem málokdo bydlí na nádraží… takže přidávejte další minuty na MHD, a když vezete jen trochu víc zavazadel tak ty přestupy hooodně zamrzí…
Nesouhlasím, že pro cestujícího je „nejdůležitější čas“. Kdyby tomu tak bylo, tak by nikdo vlakem nejezdil, protože žádný běžný vlak není v rychlosti konkurenceschopný k autu. Nelze totiž počítat jen čas na jízdu mezi nádražími, ale celkovou dobu ode dveří ke dveřím. Takže čas rozhodně není jediným kritériem, ale hodně lidí dá vlaku přednost kvůli pohodlí a relaxaci.
takto dokonale nedokázali obléhat Brno ani švédové za 30ti leté války… Možná nechtěný – ale výsledek je jasný – totální dopravní nedostupnost ze světa… Směr Praha: rekonstrukce D1 na 2+2; u Brna má začít přebudování na 3+3 včetně kritických MÚK s D2 a D52; reko žel. koridoru; nevyřešené hl. nádraží a díky tomu nemožnost reko Židenic, Černovic… odmítnutí SJKD… směr: Vídeň – místo dálničního spojení Vídně a Brna je v ČR hlavní priorita ČB- Linz. Místo dálnice tak navíc 20kmh na havarijním mostě na I/52 a planovaná roční uzavírka. Na I/53 směr Znojmo – reko křižovatek. Letecké spojení na velký… Číst vice »
A do toho prakticky několikrát týdne nějaký kamioňák to položí na D1 nebo D2 a je vymalováno na dalšího půl dne. Hlavně že pak mají lidé dojíždět za prací, copak to jde, když pak 70 km co normálně jedu ani ne 40 minut do Brna, trvá 2h? Dávno mělo být 3+3 na D1 hotovo, ale kvůli pár hloupým aktivistům a neschopnosti politiků teď sklízíme to, co mělo být dávno hotovo. Dálnice na Vídeň je toho krásným příkladem – opravujeme most, který pak zase budeme předělávat na dálniční… Rakušáci i přes opakované zpomalení výstavby mají prakticky hotovo a kdyby nečekali na… Číst vice »
No ty Rakušáky bych zase tak moc nechválil. 20 let bylo spojení Brno-Vídeň mnohem horší na jejich straně, tak se nezblázním, když to bude chvíli naopak.
V podstatě souhlasím, ale ten most přes Nové Mlýny to dost pokazil teď… nechápu proč se celou dobu nemohl připravovat (plánově, investičně, výkupy…) tak aby se touto dobou postavil „bleskově“ v parametrech rovnou do daleké budoucnosti… zase o tolik dražší to není (když už se jednou dělá co je to nějaký metr na šířku navíc apod.) a snad ani moc variant nehrozí, ta voda se dá překročit jen omezeným počtem míst/způsobů… V tom zbytku trasy naprosto nejvíc vadí sedumdesátky/osumdesátky na křižovatkách, tam to chtělo pracovat aspoň místy na mostech, které by už nyní umožňovaly luxusní bezkolizní křižování, přičemž zbytek trasy… Číst vice »
Já nevím proč tu vůbec řešíme pruhy. Stejně idioti budou jezdit v levém i kdyby těch pruhu bylo dvanáct.
pak jich ale bude 8-9 volných, já klidně nemusím jezdit tím nejvíc vlevo, ani nemusím být nejrychlejší :):)
V podstatě máte pravdu, Švédové neomezovali železnice, dálnice, letecký provoz ani ty turistické značky. Ale zásadně ve vašem příspěvku chybí ještě srovnáním se židovským „holokaustem“.
Tesat do kamene! A k tomu je třeba ještě dodat silniční nedostupnost Brna ze severu, kdy neexistence D43 a D45 plus opravy na stávající I/43 znamenají další zeď ze severu a západu. Přitom na trase D35 jsou dlouhodobě největší komplikace v Litomyšli a Vysokém Mýtě, které potřebují zoufale obchvat. Stát však začíná stavět tu dálnici, jako vždy, zase pěkně od Prahy!:-(
Tak v prvé řadě to chtělo odvést auta z Hradce, což splní v současnosti 2 budované úseky D35, no a s obchvaty Litomyšle a Mýta je to těžké, když se v Litomyšli odvolávají proti trasování dálnice…
Na rozdíl od Litomyšle a Mýta však Hradec zásadní problém s tranzitní dopravou nemá. Gočárův okruh jakož i radiály tranzit zatím v pohodě poberou. Jinak souhlas ohledně Litomyšle. Měli by si dobře rozmyslet, co jim rozporování trasy přinese …
Gočár byl formát. Co vymyslel, stačí dopravě dodneška.
Myslím že byste mohl někdy do Hradce podívat by jste viděl jak se ve špičce jezdí po okruhu, ale i na internetu se dá pár videí zkouknout.
Jo a jaké další dálnice se staví zase pěkně od Prahy? Nevšiml jsem si že by to tak bylo třeba u D3 nebo D7 😀
Ok, třeba D6 ano, ale tam je to naprosto zřejmé podle intenzit, které narůstají směrem k Praze, ostatně skoro jako všude jinde…
D3 se nestaví od Prahy, protože zde není ustálená trasa resp. je zde proti ní odpor. Vzhledem právě k těm intenzitám dopravy se v tomto případě však mělo začít především zde, tedy od Prahy:-) Propadák jménem D7 bych ani nezmiňoval. U Chomutova se to postavilo nejspíše jen proto, že to někdo proloboval, potřeba to není.
no však já reagoval na váš příspěvek, kde jste si posteskl že se zas něco staví pěkně od Prahy, tak by mě zajímalo kde konkrétně vám to ještě vadí? 😀 obvykle je to logické skrz intenzity a chybějící D3 u Prahy je velký průšvih a vy to potvrzujete, tak nechápu kam jste tím příspěvkem mířil?
to že je D7 u Chomutova nesmysl je jasné, a celá D6 od Krušovic dále taky, resp. by měla být jen jedna z nich (asi D7) a návazný čtyřpruh v celém podkrušnohoří (I/13)
Týká se to hlavně Čech. Kromě D35 se to týká např. právě D3, kde se měl podstatně dříve stavět obchvat ČB, než navazující úsek od Prahy, který i jako silnice byl vyhovující bo se v podstatě jednalo o dálnici v polovičním profilu. V dávné minulosti pak bylo naprostým failem prioritizovat výstavbu D5 na Rozvadov před úsekem D1 do Ostravy. V rozporu s tehdejšími i dnešními intenzitami dopravy.
Kolem Brna jsou spíš listnaté lesy, občas borovice, ty teda schnou taky. Ale pěší cesty nám chce rušit i ŘSD, viz lávka přes D1 u Kývalky.
Aby pomalu nebylo rychlejší jet na Olomouc a do Brna přes Břeclav… Škoda že trať Přerov – Brno je pořád jednokolejná, možná by to za normálnío stavu bylo rychlejší než jezdit přes Havlíčkův Brod… No, teď sklízíme plody toho, že jsme předchozí roky na (nejen) železniční infrastrukturu kašlali a s výjimkou některých věcí na koridorech se prakticky nic moc neřešilo a teď už se to odkládat a posunovat nedá… Co je nám platná tak hustá železniční síť, když velká část je ve stavu jak pomalu před 100 lety a tudíž k ničemu…
Ne že by se nic neřešilo. Řešil se havarijní stav a totální opotřební. A řešilo se to za peníze, které nebyly.
On ten odklon EC, rj (i RJ?) přes Vysočinu významně uleví i uzlu Pardubice a úseku Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí, které se v té době snad budou dělat. Na druhou stranu se obávám, zda se veškerá frekvence z východních Čech směr jižní Morava vejde do 5vozového InterPantera v intervalu 2 h. No uvidíme.
Tak hodinová frekvence by asi nebyla marná…
Uzlu Pardubice uleví, ale uzlu Kolín naopak přitíží, neboť průjezdem ve směru od Prahy tyto odklony omezují vlaky opačného směru.
Jistě: „bolševikem“ nepostavená „Hlízovská spojka“ (kterou „postbolševik“ odmítl definitivně) pochopitelně bude chybět hodně (ona ostatně chybí už dávno) …
Hledal jsem, co to je a vida, ÚP Kolína z roku 2014 tu spojku vymezuje.
http://www.mukolin.cz/prilohy/Temp/n_97_1_textova_cast_zm.pdf
Sice přitíží, ale vzhledem k rekonstrukci Pardubic a České Třebové to musíme obětovat, aby se dal ten zbytek rozumně odjezdit.
fakt se Brno-Praha jezdi pred Trebovou az od 2000? jsem myslel, ze podstatne driv….neni nekde nejaky stranka, ktera se venuje historii tohoto spojeni?
https://www.k-report.net/koridory/soucasn4.htm
Zajímavé čtení. Ještě v devadesátých letech se rekonstruovalo 50km cca 2 roky. Teď se stejnou dobu přemítá, jestli se to vyplatí.
Jezdí se už mnoho desítek let. S občasnými výlukami (elektrifikace, později modernizace).
v roce 2000 se po modernizaci převedly všechny vlaky EC z trasy přes HB právě přes Třebovou. Samozřejmě se jezdilo už dřív, obzvlášť když trať přes HB byla postavena až po válce..
Sice bez vlaků EC, nicméně i tak byla situace při pohledu na odjezdovou tabuli v Praze ve spartakiádním roce 1985 taková že přes Třebovou to jelo okolo 3h, přes Brod o půl hodiny déle. Ovšem nakonec stejně rozhodovalo který jel dříve 🙂
Jak budou řešeny vlaky linky R19 Praha-Česká Třebová-Brno? Přestup v Blansku na autobusy? Ne každý jede z Prahy nebo z Brna, dost lidí používá Pardubice/Choceň/Ústí nad Orlicí/Česká Třebová/Svitavy a ti to přes Kolín vezmou asi těžko. 🙂
Opravdu myslíte, že R19 bude vedena přes HB a rychlík nahradou za Svitavy zastaví např. ve Žďáře nad Sázavou?
Kde to v mém příspěvku vidíte? Vždyť píšu jasně, že odklony přes HB pro tuto linku nejsou k ničemu, takže to bude chtít nějaké řešení, které v článku není zmíněno. Proto to píšu, jestli už je nějaký nástin, jak toto řešit. Což souvisí i s regionální dopravou ve směru od Svitav do Brna, kde je silný proud lidí, kteří dojíždějí do Brna za prací, do škol apod.
Jestli by nebylo možná i ze strany Kordisu řešením, zavést z Letovic i nějakou expresní autobusovou linku + zastávkovou, bylo by to možná i rychlejší než přestupovat v Blansku na autobus a pak s ním (ve špičce) stát ve stejné koloně při příjezdu do Brna. Nebo to točit v Kuřimi s přestupem na vlaky do Brna. Ono těch variant je asi víc – základem musí být NAD Blansko – Brno a to doplnit ještě jinak. Adamov je pak asi řešitelný extra (dle toho jak budou uzavírky probíhat).
Joudo, joudo, máte evidentně hodně krátkou paměť: několikatýdenní nepřetržitá výluka už mezi Adamovem a Brnem byla v posledním dvacetiletí minimálně jedna a „vyřešeno“ to v mezích tamních možností samozřejmě bylo – těch možností je tam ovšem samozřejmě málo, což organizátoři výluky pochopitelně vědí, takže nepochybuji, že udělají všechno pro to, aby tudy po dobu výluky žádná „dálkovější“ tranzitní frekvence nemusela jezdit, a ti „regionální“ si určitě v rámci IDS JMK budou umět poradit. Mě by v této souvislosti mnohem více zajímalo, zda vůbec a jak na to silničáři připraví silnici I/43, která bude pro ty od Brna trochu vzdálenější lokality… Číst vice »
Že si s tím poradí, o tom nepochybuji. No dálkovější nemusela jezdit, jenže to jsou už i Pardubice/HK a všichni po cestě dále. Použitelnost silnic v okolí taky není neomezená a stav a provoz na I/43 co by odklonové trase pro autobusy tomu vůbec nepomáhá. V každém případě je to komplikace.
Na R43 se asi nic většího vymyslet nedá. Max řešit semafor v Lipuvce který to brzdí
tuzemská tradice velí jí v době výluky rozkopat taky.
Vyřešit se dá, ale bohužel se moc diskutuje o tom kudy a málo staví… věční odmítači průjezdu dálkové dopravy přes „hitlerovku“ dosáhli zatím „úspěšně“ toho že tam není ani obyčejná silnice a nemůžeme se tudy svézt ani z jednoho konce Brna na druhý, i když by to bylo zdaleka nejrozumnější…
Pak holt ani ty úseky „v prostředku“ kde celkem nejsou pochybnosti se nestaví 🙁
Jezdím pravidelně Břeclav – Náchod. Buď přes Hradec nebo Choceň. Než přes Kolín to snad bude rychlejší jet přes Olomouc.
No při této trase asi ano… než se vracet z Kolína… Pro někoho kdo ale nejede z Břeclavi a nemíří „nahoru na sever“ už to do té Olomouci zase tak lákavé není.
Autobus bude nejrychlejší z Blanska, oproti vlaku tam zásadní zdržení ani není. Možná to v případně problémů na objízdné trase bude nakonec i stejně rychlé ne-li rychlejší z Prahy do Brna takto… V Brně by autobusy mohly zastavovat v Králově Poli s přestupem na MHD a nebylo by to vůbec zlé řešení, tak jako teď jezdí náhradní doprava za neustále zavřenou trať na Přerov…
Ano, za nízkého provozu jede bus z Brna do Blanska 30 minut. Jak dlouho pojede v pátek odpoledne, když to bude postávat na Lipůvku už od Globusu? Roční výluka je pro Adamov a Blansko naprosto smrtící. Nechápu, jak JmK, jako objednatel dopravy, toto může dopustit!
V pátek asi jedině přes Jedovnici 😉
Jednodušší je to před Globusem odbočit na Mokrou Horu, Jehnice, Vranov a Šebrov. Ale pšššt, nikomu neříkat, aby mi tam nejezdili všichni. Je to docela pěkná kochačka.
Ale určitě bych to nechtěl jet busem… fuj, ty klikyháky, a ta šířka…
Udělat se to prostě musí a správcem infrastruktury JmK není a možná lépe roční výluka, než to po různu dělat x let.
Cena strašná 230 mil/km, projekt drahý. Výsledek nulový. Pokud je něco třeba opravit, nevím proč to teda neopraví do původního stavu. Bez hlukových stěn, to je to jediné nové. Železnice pouze příjde o své získané zákazníky, co se naučili nyní jezdit z Brna. A už se nevrátí.. Trať na Havl. Brod neopravená. A Havl. Brod – Kolín je regionání skanzen. To nevydrží tím jezdit ani ti nejotrlejší. S rychlostníky 65-75 km/h a ještě oklikou, kde vlak zabije nevím hodinu. S výlukou u Kolína to bude totální propadák. Nechápu, jak může někdo takovou blbost dělat v době už tak šílené modernizace… Číst vice »
Jo se omlouvám jsem si myslel, že ta cena je za ten blending call na sever.. Tady na Havl. Brod efekt asi bude – zrychlení..
V článku se píše, že úplná výluka bude v roce 2022. To už bude D1 hotová.
ona nekdy bude D1 hotova? zatim to tak nevypada… 2025 je muj odhad.
13 úseků je hotových, 5 je v realizaci, 1 se zahajuje letos v září (km 81-90) a 1 (ten poslední – km168-178) začíná příští rok na jaře (a to jen kvůli tomu že vítěz VŘ po průtazích nechtěl podepsat smlouvu protože to podstřelili a vypisuje se nové).. Toto bude hotové do konce roku 2021..
Pak se teda ještě bude dělat most Šmejkalka zvlášť ale tam by se mělo jezdit taky furt 2+2…
Ta nebude hotová nikdy…
Dobrej vtip. 🙂
D1 bude tou dobou hotová možná jen po poslední kopec před Brnem. V Brně ale bude probíhat rozšíření na 3+3. Stavební práce na úsecích Brno západ až východ jsou naplánované mezi lety 2023 až 2028, resp. až po Holubice do roku 2031. Takže hotová D1 je hóóóóódně daleko.
Přesně tak, vždyť „trapných“ cca 30 km Vyškov – Brno se dělalo prakticky 7 let a stejně je tam co chvíli nějaké další omezení, třeba výměny svodidel blokovaly D1 skoro rok jako by se to nemohlo udělat rovnou. Teď se zase dělá vyškovský most / nájezd, ten naštěstí moc neomezuje provoz na D1, ale to bude pořád něco. Než se to dodělá, tak se první opravené úseky díky přetíženosti množství kamionů zase rozpadnou… A o rozšíření okolo Brna, které zablokuje už tak zablokovaný úsek ani nemluvě…
No a nakolik mil Kč/km vám vycházejí ta dvě nádraží? Jedna věc je přepočítávat to na širou trať, druhá věc je uvědomit si, že je to 7 kilometrů a 2 nádraží k tomu.
Trať Brno-Blansko se nejde 75 km/h?
Stavba má proběhnout od března do prosince? Tak to se těším, jak se zase v dubnu vytrhá druhá kolej, abychom se mohli čtvrt roku dívat rychlostí kroku, jak tam dělají úplný 💩
Jak starej je koridor mezi. Blanskem a Adamovem, ze uz potrebuje generalku?
Praha-Brno se začlo jezdit přes Třebovou v JŘ 2000/2001… Jinak ten úsek vzhledem k obloukům s malými poloměry trpí výrazně víc než jiné přímější a rychlejší úseky
Právě proto nechápu, že se rovnou neřeší napřímení a nové tunely. Nebo to je vlivem neznámé na konci (BHN)? Všechny ty historické profily mají společné právě oblouky s malými poloměry a nivelitu podél řek, což je dnes jaksi zcela nesmyslné i s ohledem na možné povodně.
Napřímení a nové tunely se plánují, ale pochopitelně z Brna na Prahu, a ne na nějaké Blansko, Svitavy a Českou Třebovou …
18 let, nic moc..
Jak je třeba možné, že komunistický – Ústí nad Orlicí – Choceň, kde sloupy vypadají tak na 50 let funguje.. Ano nyní se měnila kolej..
No funguje, ale zde se počítá s tou přeložkou Choceň – Ústí proto se tam zásadnější investice neprovádí.
No a teď zkuste spočítat, kolikrát se tam měnila kolej. Mám pocit, že v 97. roce tam došlo k výměně mostů.
Reps. Mohl by někdo vypsat roky, kdy tam v tomto století výluka nebyla?
vzhledem k tratovym pomerum tam vse totalne trpi, mj dikyvelmi hustemu provozu. oblouky v kombinaci s rychliky ca chvili a tezkymi nakladnimi vlaky nejsou uplne to prave co by prodlouzilo zivotnost trate
Ono sa práve preto, aby ten koridor bol lacno a rýchlo, dosť šetrilo. Toto nebude ani tak o oprave toho, čo sa pred tými 20 rokmi urobilo, ale o dorobení toho, čo sa odložilo.
Jojo, a hlavně jak se tvrdílo, že vrt bude investice na 100 let..
Úsporná koridorizace byla ukončena v roce 1998, úsporná proto, že se některé části dělali jen výměnou železničního svršku. Tunely se sanovaly jen minimálně (krom výstavby jednoho nového).
Tunely se sanovaly jen minimálně (krom výstavby jednoho nového), protože byl postupně sanovány už od konce 60. let minulého století, kdy jeden z nich začal padat – a to byl i impuls pro vedení většího počtu dálkových vlaků přes Vysočinu, protože tamní trať, byť poměrně nová, ale s jen primitivním zabezpečením, byla tehdy pro provoz tehdejších dlouhých a těžkých dálkových rychlíků nevýhodnější než trasa přes Českou Třebovou: od té doby se tam velmi mnoho a zásadně zlepšilo..
Škoda, že tou dobou nebude hotová rekonstrukce té trati přes Vysočinu, viz. hlavně Kolín – Čáslav.
Po této trati jsem jel v roce 1986 na svatební cestu do Bulharska a poprvé viděl válcové balíky slámy místo kvádrových na okolních polích. Od té doby se snad nic nezměnilo, jen ta sláma je hutněna dvojnásobně…
Uzavření hlavního koridoru na rok je nesmírně dlouho. Nejhorší na tom je, že ta výluka nepřinese prakticky žádné časové úspory. Je to komedie, když i po roce pak pořád budou ještě výluky.
v gteto stope casovou usporu najit moc nelze. dano oblouky a sklony. toto jen de facto Opravi velmi vytizenou trat vymenou komponent ktere uz doslouzily. dojde jen k lokalnimu „vylepseni“ tj mistne se mirne zvysi tratova rychlost. Pokud by se tato trat mela zrychlit, musela by opostit stavajici stopu
Tak někde jsem od zlých jazyků slyšel, že u nás se používá menší převýšení než třeba v Německu.. Němci podle mě i na regionálních tratích jezdí rychleji.
no jak kde, v CR se najdou sklony pres 20 promile
Sklon vs. převýšení
No taky už se mnohde jezdí na „horní rychlostníky“.
jeden o voze, druhý o koze a třetí uplně o něčem jiném 😀 převýšení / sklon / nedostatek převýšení… Horní rychlostníky znamenají nedostatek převýšení 130mm (oproti 100mm u „dolních“)..
Jinak maximální převýšení 150mm se asi nepoužívá u vyšších rychlostí (třeba 160km/h), protože tam nemusí následně vycházet podmínka maximálního přebytku převýšení pro pomalé nákladní vlaky (80km/h, pokud se s nimi na dané trati počítá).
Sklon je úplně něco jiného 😀
Tak to to zase v Kutné Hoře na rok ožije.
Koudelníkův syn bude moct fotit jak „woživot“
Dotaz pro znalé (dlouho jsem tam nejel) – v jakém stavu je trať z Golčova Jeníková do Světlé nad Sázavou?
Já jsem tam tudy tak dlouho nejel. Ale řekl bych, že se to tam rozpadá!
Pokud jsem byl naposledy, kdy jsem tam jel, při smyslech a závratná rychlost (pomalost) jízdy mě neuspala, byl rekonstruovaný úsek Golčův Jeníkov (mimo) – Vlkaneč (mimo). Horní rychlostníky byly myslím na 80 km/h, dolní na 75 km/h, od Vlkanče na Světlou stále stejná tragédie, což znamená 70 km/h. Pokud jsem však byl touto vyhlídkovou jízdou uspán a vnímal jsem nesmysly či snil, určitě mě někdo opravte.
Hrozném…
Ne, je z velké části rekonstruovaná, jízda je sice o něco pomalejší ale klidná. Každopádně mnohem zajímavější nežli přes Č. Třebovou.
Kolik procent cestujících mezi Prahou a Brnem jsou zážitkoví cestující?
Co to je zazitkovy cestujici? ja osobne se premistuju z mista A do mista B. po dobu premistovani bud kecam s kolegy, spim, nebo ctu. snazim se jet nejkratsi moznou dobu v nejakem solidnim prostredi. Zazitek je jen, kdyz jedu s rodinou (2 deti) to je pak fakt zazitek. klid se da prozit s nima jan ve velkyn detskym kupicku, jaky jsou v RJ do Prahy. ale i tam je to „zazitek“ vylucujici moznost v dobe premistovani spat.
Když jsem se před léty vracel z Brna přes HB do Prahy, tak si pamatuju, jak to bylo nekonečný, ty neustálý změny směru, levá, pravá, levá, pravá. Na Golčův Jeníkov město jsem čekal jako na smilování. 🙂
Nutno však podotknout, že „Vysočinská“ cesta z Brna do Kolína a obráceně by nebyla zdaleka tak hrozná, kdyby byla celá stavěna v parametrech, které jsou na trati 250 do Havlíčkova Brodu. Na 230, za Brodem, je to úplně jiná trať, místy i s polovičními rychlostmi.
To je fakt, vyniká úsek HB-GMm.
Ano ten je vyloženě alpínský. Škoda jen, že chybí ty Aply.
Víte vůbec něco o historii železnice v Československu, resp. ještě i před ním v Rakousko-Uhersku? Úsek Havlíčkův Brod – Kolín je součást původní „Rakouské severozápadní dráhy“ (ÖNWB) a byl uveden do provozu postupně do roku 1870 ve stopě, v níž je veden prakticky dodnes, zatímco úsek Brno – Havlíčkův Brod v současné stopě byl uveden do provozu fakticky až po 2. světové válce – a těch více než 70 let rozdílu v dobách vzniku musí být logicky někde znát: to, co dopravě bohatě stačilo v době výstavby ÖNWB, by si už pochopitelně o 70 let později nikdo jako faktickou novostavbu… Číst vice »
Jsem tam jel před jestli rokem a z velké části rozhodně nebyl. Pár dílčích krátkých úseků..
Za rok se změní leccos…